Ostatně v sestavě taktického digitálního rádiového spojení by měl být v blízké budoucnosti široce nasazován linuxový, speciální vojenský notebook, jenž se stane součástí běžné výstroje vojáka. Notebook bude pohánět operační systém Astra Linux. Distribuce Astra vychází – podobně jako populární Ubuntu – z praxí prověřené distribuce Debian.
Sjednocená korporace na výrobu přístrojů, spadající do koncernu Rostech, v rámci projektu tohoto linuxového notebooku vyvinula množství inovací, aby vyhovět vysokým armádním nárokům. Svou malou odolností a spolehlivostí jsou totiž běžné komoditní notebooky přinejmenším problematicky nasaditelné v polních podmínkách. Třeba nízká odolnost vůči chladu omezuje bojové nasazení běžných notebooků u arktických uskupení vojsk.
Armádnímu notebooku nedělá potíže provoz v tuhých mrazech do -40 C° ani provoz ve vedrech do +50 C°. Dále minimální odolností vůči prachu, horku, mechanickému poškození, vlhku a podobně běžné počítače naprosto nevyhovují. Začátek sériové výroby linuxového armádního notebooku je avizován k druhému kvartálu roku 2016, tedy přibližně nyní. Zda bude tento mimořádně odolný produkt uveden do běžného prodeje, aby si jej mohli zakoupit třeba vyznavači extrémní turistiky, nebylo oznámeno. Cena takovýchto průmyslových a pracovních notebooků (např. GETAC X500), které však zpravidla nedisponují oficiální podporou Linuxu, nezřídka překročí hranici sta tisíc korun.
Státní linuxová distribuce Astra byla vyvinuta ruským ozbrojeným složkám na míru. Operační systém Astra Linux mimo jiné podporuje procesorovou architekturu Elbrus. Tato rodina procesorů se vyvíjí rovněž v Rusku a je primárně zamýšlena pro nasazení na linuxových sestavách. Moderní procesory Elbrus – nezaměňovat s elektronikou sovětských sálových počítačů – disponují vlastní instrukční sadou Elbrus 2000, běžnou instrukční sadu x86 však dokáží velmi rychle v reálném čase emulovat. Vedle Linuxu lze v na některých model Elbrusu plně hostovat i některé verze operačního systému Windows. Model z roku 2015 Elbrus 8S podporuje (zatím) jen Linux.
U vojenské distribuce Astra Linux se pochopitelně vyžaduje mimořádně vysoký stupeň kybernetické bezpečnosti. Odstrašujícím mementem budiž rozsáhlá sabotáž íránského jaderného průmyslu provedená pomocí viru Stuxnet, jenž zneužil nedostatky OS Windows a softwarové vady programovatelného logického automatu německé společnosti Siemens. Zavedení mnoha bezpečnostních vylepšení, pečlivé nastavení systému a důkladné testování umožnilo, aby úřady Astra Linux certifikovaly pro uchovávání dat podléhajících režimu přísně tajné.
Rusko úspěšně pracuje i na dalších linuxových projektech. Příklon k svobodnému softwaru vyplývá z dlouhodobé národní strategie, počítající se zvyšování technologické soběstačnosti a s podporou tuzemských inovátorů. Byť se to dnes zdá nepravděpodobně, lze si představit, že za několik let USA v rámci protiruských sankcí zakáží prodej licencí k Windows a dalšímu americkému softwaru, jakož i embargo na vývoz amerického hardwaru.
Nejen ve světle této teoretické hrozby se Putinova zelená domácím výrobcům, Linuxu a dalšímu svobodné softwaru jeví jako nanejvýš logický tah. Navíc lze konstatovat, že Rusové obecně tíhnou v oblasti informačních technologií k domácím řešení (VKontakt místo Facebooku, vyhledávač Yandex místo Googlu...). S podobnou situací se setkáváme i v Číně (Baidu místo Googlu, Tencent QQ místo Facebooku...) či Koreji (Naver místo Googlu...), což může značně souviset s nelatinským typem písma.
Odzkoušený „vojenský internet“ je de facto výsledkem hluboké systémové integrace různých armádních projektů. Při komplexních vševojskových operacích dochází k nasazení nejrůznějších zbraňových systémů, výzvědných prostředků a jiných kompletů, předávají se instrukce od leteckých návodčích, pozorování pilotů, poznatky výzvědných oddílů, proti „vojenského internetu“ může být užito systémů elektronického boje (rušičky)... Návrh „vojenského internetu“ je tedy velmi komplikovaný projekt spojený s mnoha úskalími, a jeho zvládnutí ukazuje na rozsáhlé kompetence ruského obranného průmyslu na poli informačních technologií. Na těchto úspěších se jistě podílela i volba správného, svobodného softwaru.
Informaci o úspěších při nasazení „vojenského internetu“ včera zveřejnil portál Sputnik News, který je přímo napojen na ruskou administrativu. V únoru Sputnik publikoval zprávu o zmíněném linuxovém notebooku. Pro nedostatek přesných specifikací však nelze tento systém porovnat se systémy elektronického bojiště vyvíjenými jinými státy.