Jednou z často kritizovaných věcí dohody ACTA jsou represivní opatření, které sice podle podepsané verze dohody nejsou pro signatáře povinné, nicméně k nim dohoda do značné míry nabádá. Že obavy z takových represí nebyly plané, potvrzují informace z dokumentů, které unikly z Evropské komise (původní zdroj).
Podle nich by například poskytovatelé internetového připojení museli předávat „kartelům autorského monopolu“ (tedy například kolektivním správcům) IP adresy podezřelých z porušování autorských práv. Podobně by museli „spolupracovat“ kupříkladu provozovatelé platebních služeb.
Jak také připomněl slovenský expremiér Robert Fico, protokoly o přípravě ACTA zůstávají tajné a bez nich nelze správně vykládat jednotlivá ustanovení dohody. Jeho strana proto navrhla, aby se Slovensko společně s Českem a Polskem obrátily na orgány EU s požadavkem na poskytnutí závazného kvalifikovaného výkladu ACTA, který by se opíral i o tajné protokoly.