Vydavatelství Sanoma žalovalo firmu GS Media za to, že na svém webu GeenStijl publikovalo odkazy na neoprávněně uveřejněná díla (fotografie) a vydělávalo na tom. Odkazy navíc nestáhla ani po upozornění ze strany vydavatelství (naopak dvakrát zveřejnila nové odkazy poté, co byly fotografie z původních míst odstraněny). Soudní dvůr Evropské unie řešil předběžnou otázku Nejvyššího soudu Nizozemska, jak je to podle unijního práva s případnou protiprávností takového odkazování.
SDEU nyní rozhodl (rozsudek), že takové odkazy protiprávní být mohou a že „že za účelem posouzení, zda umístění hypertextových odkazů na internetové stránce na chráněná díla, která jsou volně dostupná na jiné internetové stránce bez souhlasu nositele autorského práva, představuje 'sdělování veřejnosti' ve smyslu tohoto ustanovení, je třeba určit, zda byly tyto odkazy poskytnuty nikoli za účelem dosažení zisku osobou, která nevěděla nebo nemohla rozumně vědět o protiprávní povaze zveřejnění těchto děl na této jiné internetové stránce, nebo zda naopak byly poskytnuty za účelem dosažení zisku, v kterémžto případě musí být taková znalost presumována.“
Pro původní spor to znamená, že musí obecné soudy předpokládat, že firma GS Media věděla o protiprávní povaze zveřejnění děl, protože odkazovala za účelem dosažení zisku. Obdobné by to bylo i ve všech dalších případech.
Internetové noviny, časopisy a další výdělečné weby (což mohou být v podstatě jakékoli, pokud je na nich placená reklama) tedy musejí prověřovat, zda byla díla, na která odkazují, zveřejněna oprávněně.