64bitové procesory jsou již řadu let zcela běžné a současně zůstávají zpětně kompatibilní s těmi 32bitovými. Proto si lze vybírat variantu poměrně svobodně – samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že dvaatřicetibitový systém je omezený z hlediska využitelného adresního prostoru (čili náročnější aplikace mohou narazit na jeho limity).
Důležitou otázkou však je, jak si varianty stojí z hlediska výkonu. Mapování velké fyzické paměti do 32bitového adresního prostoru přináší nemalou režii, na druhou stranu 64bitová adresa je dvakrát delší a pracuje se tedy s většími objemy dat. V praxi se to může projevit různě, proto stojí za to si to otestovat.
A právě takový test provedl server Phoronix. Pro porovnání posloužily dvě varianty poslední vývojové verze distribuce Ubuntu, tedy 13.10. A jak to dopadlo? Téměř ve všech testech zvítězilo 64 bitů, a to v některých případech poměrně výrazně – rozdíl činil až desítky procent. Jediným případem, kdy při dané testovací konfiguraci výrazně vedl 32bitový systém, byl Apache Benchmark.