Digital Rights Management (DRM) je přístup k užívání děl, který uživatele za pomoci technických prostředků nějakým způsobem omezuje (z hlediska počtu užití, času, zařízení atd.). Používá se například u hudby a filmů, které si lze přehrát kupříkladu jen třikrát nebo po dobu jednoho dne. Obcházení těchto technických prostředků je v řadě států (včetně Česka) zakázáno a je trestné.
A zatímco se v oblasti hardwaru, resp. obecně výroby hmotných věcí, stále více prosazuje princip open source, někteří lidé by naopak i zde aplikovali principy DRM – tedy například znefunkčnění věci po určitém počtu použití. Není to nic nového, výrobci tiskáren již v různé míře a s různým úspěchem používali digitální ochranu tonerových a inkoustových cartridgí proti opětovnému plnění. Nyní je tu ale něco úplně nového: aplikace „DRM“ u tak jednoduché věci, jako je židle.
Můžete se podívat na židli, která je navržena na osm použití. Dřevěné prvky židle jsou spojeny plastem, který je po napočítání osmi použití roztaven a židle se rozpadne. Celá záležitost vznikla v rámci globální týmové soutěže Deconstruction, která je zaměřena na nové pohledy na svět kolem nás a na věci, které se v něm vyskytují.