Objevil jste se na linuxové scéně stejně rychle jako vaše účetnictví pro Linux. Nebo je to jinak?
Jsem dlouholetý uživatel Linuxu (od roku 1996) a na svém notebooku už používám vlastně jen tento operační systém. Na Linuxu je také postavena veškerá infrastruktura v naší firmě a i mnoho vývojářů jej má na své stanici. Takže do linuxové komunity sám sebe řadím už dlouho a myslím, že nejsem žádný nováček. A účetnictví pro Linux jsem se snažil dělat už před lety, šlo o projekt Účetnictví pro Linux – ucto.linux.cz.
V současnosti ho asi nenajdeme v nabídce a ani se nikde nepoužívá. Kde to zkrachovalo?
Tehdy se dala dohromady skupina vývojářů, účetních a dalších lidí, kteří měli chuť vytvořit české účetnictví pro Linux. Několikrát jsme se sešli, ale pak veškerá iniciativa upadla (jak příznačné pro mnoho podobných aktivit).
Samozřejmě jsem přemýšlel o tom, proč se to nepodařilo udržet v chodu. Podle všeho je hlavním důvodem toho, že veškeré nadšení upadlo, jiná věc než nezájem zúčastněných. Účetní software jako takový je jen malou částí problému, který je pojmenován „Na Linuxu není pořádné účto“. Existuje mnoho navazujících evidencí, které do účetnictví buď nepřispívají vůbec (třeba objednávky) nebo jen částečně. A požadavky na jednotlivé části systému jsou velmi rozmanité. Malá firma potřebuje zcela něco jiného než velká. Legislativa pro živnostníky (daňová evidence), firmy (podvojné účetnictví), neziskové organizace a další subjekty je oddělená.
Dochází ke změnám a někdy poměrně na rychlo. Vezměte si třeba konec roku 2008 – byly plánovány úpravy ve způsobu výpočtu mezd a odvodů. Byly dopředu známé, ale prezident změny podepsal až úplně na konci roku, začaly platit od 1. ledna a ve sbírce zákonů vyšly 15. ledna. To znamená, že je potřeba dopředu dělat úpravy, které nemusí vůbec platit, a proto je ani nemůžete distribuovat k zákazníkům. A zákazníci se začnou ozývat až 10. února, protože začnou dělat mzdy – do té doby úpravy ani nenainstalovali. A v tomhle prostředí nemůžete doufat, že to „někdo“ upraví. Museli byste si vývojáře prostě zaplatit sami. Jinak nemůžete vyplatit mzdy.
Navíc když už nějaký open-source produkt vznikl, málokdo měl odvahu pomocí něj skutečně účtovat. Všichni čekali, až jim funkčnost potvrdí někdo jiný.
Dalším problémem, který linuxovému účetnictví zrovna nenahrává, je, že u komerčních programů existují verze zdarma, které můžete použít pro vedení reálného účetnictví. Odpadá tak motivace studentů IT oborů, kteří by se jinak mohli programování open-source účetnictví věnovat.
Zní to pesimisticky. Komunita tedy linuxové účetnictví zřejmě nevytvoří. Je divné, že se do toho už dříve nepustila ani žádná ze zavedených firem – až vy a WinStrom. Máte vysvětlení?
Na čem by taková firma vydělávala, potažmo když linuxové prostředí nezná? Podnikání v oblasti open source je obvykle spjato se službami. A v oblasti účetnictví není prostor pro služby moc velký, ten vzniká až u větších informačních systémů.
Vedení vlastního účetnictví není něco, co by vám vydělávalo peníze, spíše naopak. Když poskytujete internet a používáte Linux, jedná se o prostředek podnikání. Ale účetnictví je především povinnost ke státu. Když podnikáte a vyděláváte peníze, není pro vás problém zaplatit několik tisíc za účetní software a neřešit žádné otázky otevřeného a svobodného softwaru. Soustředíte se pouze na obor svého podnikání.
A vývoj takového softwaru? Když se firma přesto rozhodne financovat vývoj účetnictví pro své účely (což jí samo o sobě peníze nepřinese) a rozroste se, narazí na problém. Systém, do kterého investovala velké množství úsilí a peněz, jí už nestačí. Má už zcela jiné požadavky na funkce, jednoduchost a přívětivost, než měla jako malá firma. Rozhodne se vedení firmy, že se celé účetnictví přepíše, nebo za nepatrné prostředky koupí komerční účetnictví? Myslím, že odpověď je jasná.
A že by tento software kromě toho ještě prodávala a řešila problémy klientů? To je nereálný model. Znovu opakuji – důležité jsou služby.
Ale výhoda open source je, že umožňuje úpravy a flexibilitu. Není to vhodné prostředí pro vznik účetnictví?
Proto vzniklo a ještě vznikne mnoho open-source internetových obchodů, CRM, objednávkových systémů apod. Ale účetnictví bude vždy komerční. Žádná komunita úspěšně fungující a komerčně nasazené účetnictví nevytvoří – nemá vazby na komerční prostředí a zmíněné navazující systémy.
Na základě výše uvedených faktů tedy tvrdím, že komunitním způsobem u nás účetnictví nikdy nevznikne. Zavedené firmy oblast open source zase neznají a nejsou schopny postihnout jeho specifika. Za vývoj účetnictví musí postavit nějaká firma, která oblast Linuxu a open source zná. A musí zaplatit jeho vývoj pro české potřeby.
Proto jsme se ve WinStromu rozhodli, že když známe velmi dobře rizika a neúspěch jsme také okusili, že je třeba začít znovu a jinak. Tradice našeho účetnictví pro Windows je dlouhá, takže zbývalo „jen“ vybalancovat model pro linuxové prostředí.
Především jsme zavrhli obchodní model, ve kterém by byl WinStrom open source. Zní to možná trochu kacířsky, ale když si pročtete dříve uvedené důvody, zjistíte stejně jako my, že funkční obchodní model pro tuto situaci zatím neexistuje. To přece ale neznamená, že by pro Linux nemohly úspěšně existovat komerční aplikace.
Přes prvotní neúspěch jste se tedy znovu rozhodl podílet se na vývoji linuxového účetnictví. Jaká byla vaše motivace a cíl?
Neúspěch s ucto.linux.cz mě samozřejmě hryzal – a tedy i motivoval. Díky tomu, že jsme si pojmenovali rizika, věděli jsme, že se s nimi musíme utkat. Nová aplikace musela být multiplatformní, to byla jedna ze zamýšlených výhod. Samozřejmě jsme využili zkušeností a know how z vývoje softwaru pro Windows.
Pro vývoj jsme použili přenositelný nástroj, chtěli jsme vytvořit i podporu pro Linux a Mac OS X. A chtěli jsem skutečnou podporu včetně pořádného instalátoru – který bude otestovaný na vaší distribuci. Tato vlastnost stála nemalé peníze. Musím říci, že když jsme se do projektu vrhali, nikdo z nás netušil, kolik úsilí všechny instalátory vezmou (a to včetně těch pro Windows). Pokud se totiž uživateli nepodaří první instalace, druhou šanci už produkt nedostane.
Narazili jste na problém rozmanitosti, rozbujelost mnoha distribucí, z nichž je každá trochu odlišná?
Podporujeme nejčastěji používané distribuce – Ubuntu, Debian, Fedora, CentOS, Mandriva Linux a OpenSUSE. Nicméně registrujeme i několik požadavků na méně obvyklé distribuce, těmito podněty se zabýváme. Jde především o Gentoo, kde bych chtěl poděkovat Jiřímu Týřovi, který se o tento port stará. Distribuci sice oficiálně nepodporujeme, ale nalezené chyby se snažíme opravovat. Ozvali se také lidé z PCLinuxOS a Arch Linux.
Liší se nějak linuxoví uživatelé od uživatelů jiných operačních systémů?
Je zajímavé pozorovat způsob, jakým se lidé v linuxovém světě o WinStromu dozvídají. Ekonomických systémů pro Linux moc není, jak už jsem ostatně uvedl, takže nás lidé bedlivě sledují – třeba na Twitteru. Pro nás je to jedině dobře, máme úzkou vazbu s uživateli a (potenciálními) zákazníky.
Ale mnoho z nich ještě čeká, jak se situace vyvine, protože v minulosti zde bylo dost výrobců softwaru, kteří vývoj účetnictví nakonec vzdali. Naší velkou výhodou je, že máme část trhu pro Windows a máme verzi, která navíc podporuje Linux. A tak všechny zákonné úpravy a vylepšení děláme jen jednou a pro Linux je nemusíme téměř nijak upravovat. Přenositelnost je obrovská výhoda a jeden z pilířů WinStromu.
Jaké technologie a software WinStrom používá? Je dostatečně robustní?
WinStrom je systém pro malé a střední podniky a tím, že máme daňovou evidenci, vlastně jdeme z větších systémů k menším. Několik uživatelů nám vytýkalo, proč u daňové evidence používáme PostgreSQL, když by stačilo XML. Nevýhoda to je v případě, že musíte mít PostgreSQL a WinStrom Server i pro svých dvacet faktur ročně. Na druhou stranu máte jistotu, že až vyrostete na tisíce faktur ročně, stále můžete WinStrom používat. Konkurence používá pro menší systémy DBF a pro větší SQL. My jsme to v předchozích verzích měli také tak. Ale protože neplatíme za licence, můžeme dávat SQL (tedy PostgreSQL) zdarma i na ty nejmenší instalace.
To je také důvod, proč jsme opustili komerční databázi – nevadí nám z velké zakázky zaplatit licence. Ale oni nechtěli (a asi ani nemohli) přistoupit na to, že z malé zakázky (daňová evidence je jen za 2390,-) dostanou málo peněz a u bezplatné verze nedostanou už vůbec nic. Výhodou pro zákazníky je, že i u malé verze získají rychlost a spolehlivost SQL databáze. Ale tohle je přirozený vývoj – vždyť i dnes ten nejmenší blog s téměř nulovou návštěvností běží nad SQL.
Jaké jsou vaše další plány?
WinStrom 10 se na podzim stal finalistou v soutěži IT Produkt 2009, kterou pravidelně pořádá ComputerWorld. Byl oceněn v kategorii Informační systém. Přesto i právě proto dále pracujeme na věcech, které nám ještě schází. Za ten rok, co je nová verze WinStromu na trhu, jsme udělali velký kus dopředu.
Připravujeme podporu synchronizace pro internetové obchody a také online rozhraní WinStrom REST API. Tomuto rozhraní jsme věnovali velké úsilí a spolupracovali jsme na něm s několika vývojářskými firmami. A musím říct, že výsledek opravdu stojí za to – je např. velmi snadné na svých webových stránkách (extranetu či webmailu) ukázat přehled všech faktur pro konkrétního zákazníka. Nebo velmi jednoduché vytvořit objednávku a tu převést do PDF, elektronicky podepsat a poslat zákazníkovi e-mailem. Pracujeme na tom, aby bylo pro každého vývojáře snadné s WinStromem pracovat.
O WinStrom 10
WinStrom 10 je moderní účetní a ekonomický systém určený pro malé a střední firmy či firmy vedoucí účetnictví. Funkčností pokrývá podvojné účetnictví, daňovou evidenci, fakturaci, pokladní a bankovní doklady včetně homebankingu, skladového hospodářství, evidencí majetku a leasingu, mezd, pohledávek/závazků, účetních výstupů a řady dalších modulů. Program poskytuje intuitivní uživatelské rozhraní s podporou evropské legislativy, je plně lokalizovatelný do jiných jazyků a podporuje vzdálený přístup přes Internet.