Co se děje ve světě Linuxu a open source
Symbian byl otevřen
Operační systém pro mobilní zařízení Symbian má od minulého týdne otevřené zdrojové kódy. Symbian OS je nejrozšířenějším mobilní operačním systémem, který už byl prodán na více než 330 milionech zařízení. O vývoj se dosud starala společnost Symbian Ltd. se sídlem ve Velké Británii, jejíž majoritním vlastníkem je Nokia, na jejíž zařízeních naleznete Symbian OS především.
Zdrojové kódy Symbianu byly uvolněny pod licencí Eclipse Public Licence a o jeho vývoj se bude formálně starat Symbian Foundation, která má sídlo taktéž ve Velké Británii. Nokia uvolnění zdrojových kódů výrazně urychlila. Původně k tomuto kroku mělo dojít až za čtyři měsíce. Odpověď na to, proč Symbian OS uvolnila, je nasnadě. Operační systém pro mobilní zařízení není v době nástupu open-source konkurence výnosnou komoditou, a proto by nebylo příliš rozumné zůstávat u původního vývojového modelu a nechat cestu volnou Androidu od Googlu.
OpenOffice.org má v Německu již 21 % trhu
Pracovníci německého časopisu pro profesionální webdesignery Webmasterpro provedli zajímavý výzkum, jehož cílem bylo určit podíly jednotlivých produktů na německém trhu s kancelářskými balíky. Použili přitom zatím nejpřesnější metodu, jaká kdy byla vyzkoušena. Každý kancelářský balík totiž zanechává svůj unikátní otisk v seznamu systémových písem. A ty na vás dokáže prozradit webový prohlížeč. Statistika byla tedy vytvořena z dat posbíraných na monitorovaných webech. Zásadní nevýhodou této metody je, že nezapočítává webové kancelářské balíky jako Google Docs, ale kancelářské programy měří přesně. A OpenOffice.org nedopadl vůbec špatně.
V Německu mu patří 21,5 % trhu a jeho podíl i nadále roste. Podle studie za poslední rok vzrostl o 3 %. Navíc reálné využití OpenOffice.org může být ještě vyšší, protože do podílu Microsoft Office se totiž započítávají i instalace ve zkušební lhůtě. Vypadá to, že OpenOffice.org představuje pro Microsoft v Evropě ještě většího konkurenta než jinde. Před měsícem jsem psal o statistice, zaměřené především na USA, podle které má OpenOffice.org na systémech Windows 12 %. V Německu je to téměř dvakrát tolik. Není bez zajímavosti, že ač je OpenOffice.org vyvíjen americkou firmou Sun (nyní Oracle), většina vývojářů je z Německa. Z něj totiž pochází firma, která vyvíjela StartOffice před tím, než ji Sun odkoupil a zdrojové kódy uvolnil v projektu OpenOffice.org.
Konfrontace: Míra použití kancelářských balíků ve světě - interpretace výsledků
Dánsko schválilo ODF jako oficiální formát
Že je Dánsko nakloněno OpenOffice.org a formátu ODF, je zjevné. Nedávno jsem psal o tom, že na kancelářský balík OpenOffice.org přechází hned několik významných měst. Nyní se však otevřený formát pro dokumenty ODF dočkal mnohem většího vítězství. Dánští politici totiž po čtyřletém procesu schválili ODF jako formát, který se bude používat ve státních organizacích. Zatím se toto nařízení týká pouze celostátních organizací, ale mělo by dojít i na regionální. Platit bude od dubna 2011.
Nařízení nemluví o žádných konkrétních produktech, ale zaměřuje se čistě na formáty, které by měly být otevřené. Kelt Simonsen z DKUUG krok státu vítá a upozorňuje na to, že používáním uzavřených formátů Microsoftu státní úřady dosud porušovaly nařízení o otevřenosti z roku 2006. Dánové také nezavírají cestu ostatním otevřeným formátům, jako to udělali v Belgii nebo Norsku, kde je ODF jediným povoleným formátem pro editovatelné dokumenty. Proto se dá předpokládat, že poté, co bude OOXML definitivně schváleno jako ISO standard, bude jeho nasazení také zváženo.
Smlouva s MS je pro Novell finančně velmi výhodná
Společnost Microsoft nedávno oznámila, že svým zákazníkům již prodala téměř všechny poukázky na podporu SUSE Linux Enterprise Server, které podle dohody z roku 2006 od Novellu nakoupila. Novell od podepsání smlouvy již od Microsoftu dostal 348 milionů dolarů a hodnota poukázek, které Microsoft distribuoval svým zákazníkům, činila 240 milionů. Toto číslo začíná být zajímavé, když se dá do kombinace s počtem zákazníků, kterým Microsoft podporu prodal. Těch je prý 475.
Na tím se pozastavil Brian Proffitt, který si spočítal, že kdyby Microsoft prodával základní podporu, tak by to vycházelo 632 serverů na jednoho zákazníka, v případě prémiové podpory by to bylo 337. U těch největších nasazení se může pohybovat počet prodaných licencí i v řádech tisíců. Např. ve své největší zakázce prodal Novell Peugeotu 2500 licencí. Je ale málo pravděpodobné, že by se v těchto případech používala tabulková cena a navíc těchto nasazení je minimum. Proto tak vysoká částka spíše napovídá, že Microsoft licence prodává výrazně pod cenou a Novell tak de facto dotuje. Microsoft se také zavázal, že zainvestuje 60 milionů dolarů do společných virtualizačních řešení a 34 milionů do marketingu kombinovaných řešení Novellu a Microsoftu.
Linus Torvalds mezi stovkou nejvlivnějších vynálezců
Otec operačního systému Linux – Linus Torvalds – se dostal do knihy „100 nejvlivnějších vynálezců všech dob“, která je součástí edice knih „Průvodce Britannicy mezi nejvlivnějšími lidmi světa“ od renomované Encyclopaedia Britannica. Do seznamu se dostal za příspěvek do open-source software. Kromě něj se z oblasti IT do seznamu dostal ještě zakladatel Microsoftu Bill Gates, zakladatelé Apple Steve Jobs a Stephen Wozniak, zakladatelé Googlu Sergey Bryn a Larry Page, tvůrci protokolu TCP/IP Robert Kahn a Vinton Cerf a vynálezce World Wide Webu Sir Tim Burners-Lee. Volně ke stažení je ukázka s 21 stranami knihy.
Kód Androidu odstraněn z jádra
Kód, který byl vytvořen vývojáři Googlu pro jeho mobilní operační systém Android, byl vyřazen z jádra 2.6.33. Důvody, proč byl vyřazen, jsou dva. Prvním z nich je ten, že se o zařazený kód nikdo nestaral. Na kódu bylo ještě nutno pracovat, aby mohl být zařazen do hlavní větve, a na tom zjevně neměl Google zájem. Dalším důvodem bylo, že kód nebyl plně kompatibilní se zbytkem jádra. Uživatele Linuxu může mrzet, že se kvůli tomu nedostanou do Linuxu ovladače, které byly vytvořeny pro Android.
Mozilla podporuje přístupnost GNOME
Mozilla je díky podílu na tržbách z reklamy Googlu jedním z nejvýdělečnějších open-source projektů. Díky tomu může financovat vývoj svých produktů a ještě pomáhat dalším. Mozilla již delší dobu spolupracuje s GNOME v oblasti přístupnosti pro zdravotně postižené uživatele a stejně jako v minulém roce i letos darovala GNOME Foundation 10 tisíc dolarů, které poputují na podporu vývoje přístupnosti GNOME. V minulém roce peníze pomohly vyvinout podporu Accessible Rich Internet Applications ve čtečce obrazovky Orca a letos peníze umožní poslat vývojáře na konferenci o technologiích pro zdravotně postižené a uspořádat tam hackfest, na kterém budou mít vývojáři okamžitou odezvu od cílových uživatelů.
Novinky ze světa softwaru
Banshee 1.5.3
Nekorunovaným králem linuxových správců hudby byl vždy Amarok, ale poté, co se jeho vývoj zastavil kvůli přepisování do Qt4, odešlo hodně uživatelů k ostatním přehrávačům, které náskok Amaroku dohánějí. K nejnadějnějším patří Banshee, který je napsán v Mono za pomoci knihovny GTK+ a je velmi dobře integrován do prostředí GNOME. Jeho vývoj je dynamický, protože se o něj starají dva placení vývojáři ze společnosti Novell. V produktech Novellu je také předinstalován jako výchozí přehrávač multimédií. Kromě Gstreameru umí používat jako podpůrnou vrstvu také Helix od společnosti RealNetworks. Nevýhodou trochu je, že je dynamika vývoje rozmělňována širokým záběrem. Banshee totiž není jen správce hudby, umí ale také přehrávat filmy a nedávno autoři oznámili, že z něj chtějí udělat multimediální platformu, která bude nabízet i správu fotografií.
Přehrávač Banshee
Nová verze 1.5.3, kterou autoři označují také jako 1.6 beta4, přináší celou řadu nových funkcí. Nově si můžete nastavit, které skladby se budou automaticky synchronizovat s připojeným zařízením. Přibyly nové možnosti vyhledávání. Můžete si nechat zobrazit obal alba v levé dolním rohu, jako to má Rhythmbox. Obaly alb jsou editovatelné. Pomocí nové speciální knihovny lze mimo normální sbírku spravovat audio knihy. Pokud jste si někdy koupili hudbu od eMusic, můžete si ji do Banshee importovat. Celý seznam změn naleznete v poznámkách k vydání.
Banshee je kromě Linuxu dostupný také pro Max OS X. Kromě zdrojových kódů jsou k dispozici také repozitáře pro Ubuntu a SUSE. Starší verze se nalézají v repozitářích prakticky všech distribucí.
Bordeaux 2.0.0
Linux sice nabízí tisíce aplikací, ale i tak se někdy můžete dostat do situace, kdy potřebujete aplikaci, která existuje pouze pro Windows. V tomto případě máte několik možností. Můžete mít pro tyto účely nainstalované Windows vedle Linuxu nebo využít virtuální stroje a Windows spouštět přímo v Linuxu. Obě tyto možnosti však mají tu nevýhodu, že musíte mít zakoupenou licenci k Windows. Proto také vznikl projekt Wine, který si dává za cíl umožnit spouštění aplikací pro Windows také na Linuxu. Jedná se o softwarovou vrstvu, která překládá systémová volání aplikace na volání, kterým rozumí Linux. Zdaleka ne všechny aplikace však ve Wine fungují tzv. out-of-the-box a občas se jedná o slušnou alchymii. Proto vznikají komerční verze Wine a front-endy, které by měly uživatelům úlohu co nejvíce usnadnit. Jedním z nich je i Bordeaux.
Ve verzi 2.0.0 udělal Bordeaux výrazný pokrok. Už se nejedná pouze o grafický front-end pro zjednodušení nastavení Wine, ale používá verzi Wine s vlastními patchi a přidanými knihovnami. Stává se tak přímým konkurentem zavedeného CrossOver. Na rozdíl od něj ale podporuje kromě Mac OS X a Linuxu také BSD a Solaris. Má také podobné obchodní podmínky – zakoupením získáte podporu a aktualizace na půl roku, ale stojí pouze 20 dolarů, tedy polovinu toho, co nejlevnější varianta CrossOver. Oficiálně je podporováno 18 aplikací, mezi kterými naleznete např. MS Office 2007, Adobe Photoshop CS2 nebo Steam. Více se o Bordeaux můžete dočíst v naší recenzi na LinuxEXPRES.cz.
Novinky ze světa distribucí
Ubuntu volí Yahoo! místo Googlu
Ubuntu dosáhlo v posledních letech takové popularity, že se píše o jakékoliv změně nebo novince, která se v této distribuci objeví. Poslední z nich vzbudila v linuxové komunitě nemalý rozruch. Canonical, společnost, která stojí za vývojem Ubuntu, totiž oznámil změnu na pozici výchozího vyhledávače. Dohodl se s Yahoo!, že výchozím vyhledávačem v prohlížeči Firefox bude místo dosavadního Google právě Yahoo! (bude používat vyhledávač Bing). Vyhledávače totiž za používání svého vyhledávání platí. Dobrý byznys na tom má postavený např. Mozilla Foundation.
Pro Canonical to tak bude znamenat další příjem, který může použít na vývoj Ubuntu, a uživatelé, kteří chtějí i nadále používat Google, mohou, protože změna výchozího vyhledávače je otázkou několika kliknutí.