Desktop Aros
Aros – čili The AROS Research Operating System (dříve Amiga Research OS, ale z důvodu právních kroků Amiga Inc. vůči společnosti Hyperion bylo jméno změněno) je open-source implementací Amiga OS 3.1, s nímž je binárně kompatibilní, takže je možné jej provozovat i na původních strojích Amiga. Na procesorech o taktech v jednotkách MHz dokázal implementovat plně funkční multitasking – pro srovnání, multitasking ve světě PC nabízel pouze DR DOS od verze 6.0 (1991) a Windows 3.x pouze kooperativní (kdy se aplikace musí sama vzdát procesoru).
Navíc je psán (na rozdíl od originálu) jako platformně nezávislý, takže dokáže pracovat i na procesorech x86. Může běžet jako samostatný operační systém, nebo může běžet jako emulátor nad hostitelským operačním systémem, přičemž Linux je, vcelku pochopitelně, mezi přímo podporovanými platformami. Rovněž se snaží o zlepšení nedostatků AmigaOS.
Z dnešního pohledu mezi ně patří například chybějící ochrana paměti nebo neexistence podpory virtuálního paměti, případně zakázáním přerušení je možné celý multitasking vyřadit úplně. Navíc neobsahuje Resource Tracking nebo třeba podporu pro SMP (otázkou zůstává, jak moc je toto chyba a jak moc jednoduše vlastnost). Ovšem zatím veškeré dosavadní pokusy o implementaci podobných technologií do AmigaOS skončily nezdarem. V případě Aros se tomu vývojáři nebrání, ale v současnosti je k dispozici pouze základní varianta Resource Tracking (jednoduše možnost, jak mohou programy sledovat využití systémových zdrojů).
Z tohoto důvodu je srovnání Aros, potažmo AmigaOS, například s Linuxem prakticky nemožné. Amiga se sice jeví jako rychlejší a menší než Linux, ale ten implementuje daleko více technologií, takže by bylo nutné udělat srovnání s takovou konfigurací, která by se Amize blížila.
Pokud si budete chtít AROS vyzkoušet, došlo od 1. března 2007 ke změně přístupu vývojářů ke stabilním vydáním. Od toho dne totiž žádné nejsou. Proto se mohou vaše zkušenosti (13. května 2007) od těch mých v některých případech lišit. Že je systém ve vývoji, napoví i časté segmentation fault a hlášení Function foo() is not implemented.
Česká vlaječka v lokalizaci
Po stažení a rozbalení příslušného archivu stačí pouze spustit binárku aros a prakticky ihned naběhne pracovní prostředí jménem Zune. Ovšem integrace do X serveru není příliš dobrá, protože okno nereaguje na překrytí jiným oknem, takže je nutné z horního menu (zobrazí se stisknutím levého tlačítka) vybrat Window/Update. Lokální patrioty může hřát pohled na ikonu adresáře s lokalizací, kde se vedle vlajky Spojených států a Irska skvěje i ta česká.
Instalace dodatečných aplikací je velice jednoduchá, stačí jednoduše rozbalit archiv někam do adresářové struktury. Já jsem například doinstaloval editor lunapaint (a umístil jej do Extras/Multimedia).
Doinstalovaný lunapaint
Ovládání systému je velice podobné MacOS, to znamená, že menu aplikací je úplně nahoře (ostatně i KDE lze přepnout do stejného režimu) a adresářová struktura se trochu podobá unixové, i když použité názvy odpovídají spíše Macu (namísto dev je tu Devs). Jako skriptovací jazyk je použit Rexx, původně vyvinutý společností IBM.
Ukázka skriptování v jazyce Rexx