Právní kličky
Název článku může být trochu zavádějící, ale rychle pochopíte, o čem bude řeč. Pokud pracujete s grafikou, jistě se dříve nebo později dostanete do stavu, kdy vám váš digitální fotoaparát nepostačí k tomu, abyste vyfotili to, co pro nějakou grafickou práci potřebujete. Řekněme, že chcete pracovat například s fotografií Eifellovy věže v Paříži. Do Paříže se rychle nedostanete (práce přece musí být hotova dnes večer) a váš foto archiv takovou fotografií nedisponuje. Co teď?
Řešením může být použití fotografií z Internetu. Ovšem má to jeden háček, lépe řečeno hák. Existuje autorský zákon, který vám zabraňuje použít libovolnou fotografii, kterou na Internetu najdete. K tomu musíte mít souhlas autora, který jej určitě bude chtít podložit patřičnými finančními kompenzacemi. Ale i chudý student může získat kvalitní materiály a zadarmo. Řešením jsou fotografie vydávané jako public domain (ve volném překladu veřejné vlastnictví). Dle této licence může každý s fotografiemi nakládat jak se mu zlíbí. Libovolně je upravovat, používat v komerčním i nekomerčním prostředí bez toho, aniž by mu hrozil jakýkoliv postih.
Je tu sice ještě jedno malé omezení, které ovšem zase až tak omezením není. Souvisí to spíše s ochranou osobnosti. Pokud na fotografii bude nějaká osoba, kterou je možno identifikovat, měli byste mít její souhlas k tomu, že můžete fotografii použít v komerčním prostředí. Uvedu příklad, který to vše vyjasní. Píšete například velkého průvodce cyklistickými stezkami. Máte fotografii cyklisty, kterou umístíte jako ilustrační fotografii k článku o konkrétní cyklostezce. V této chvíli se jedná o informativní použití a není zapotřebí mít souhlas. Pokud byste však chtěli stejnou fotografii použít na obálce průvodce, měli byste mít již souhlas osoby, protože obal je vlastně reklamou. Souhlas musíte mít při použití v reklamě. Lidé by totiž měli mít možnost získat z případné reklamy nějaký profit. Představte si, že by vás někdo vyfotil a pak vás použil v reklamě na jogurt. Asi byste chtěli mít nějakou korunu z toho, že vaši fotografii použili. Obdobné je to i s fotografiemi věcí, na kterých je vidět logo výrobce. Ochranná známka patří výrobci a určitě by měl vědět o tom, kde se jeho logo používá.
Co a kde je možno získat?
Z předchozího odstavce je jasné, že pravidla při použití public domain fotografií jsou celkem volná a při dodržení některých zásad s nimi můžete nakládat dle libosti. Po takto rozsáhlém úvodu bychom si měli asi říci, kde takové fotografie hledat. Jedna z nejrozsáhlejších kolekcí se jmenuje GIMP SAVVY. Uživatelé GIMPu asi vědí, o čem mluvím.
Jedná se o velkou kolekci asi 27000 fotografií. Převážně pocházejí od amerických organizací jako je NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration - Národní oceánický a atmosférický úřad), NASA (National Aeronautics and Space Administration - Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) a FWS (Fish and Wildlife Service - Služby pro rybářství a divokou přírodu). Tím je jednoznačně dána tematika fotografií. Najdeme zde mnoho obrázků z divoké přírody, ovšem nejen v Americe, ale po celém světě, záběry z kosmu a moře. Stránka je vybavena vyhledávacím nástrojem, kam zadáte klíčové slovo a objeví se příslušné obrázky. Je tu ovšem prostor pro dobrovolnickou práci. Není v silách jednoho člověka popsat všechny fotografie. Každý návštěvník tak má možnost (pomocí odkazu Index Me!) přidat klíčová slova k obrázkům, které ještě žádný popis nemají. Je zobrazen seznam několika fotografií a je již jen na vás, jaká klíčová slova sem přidáte. Fotografie v této kolekci jsou kolísající kvality, řada z nich je černobílých, pocházejících z počátku minulého století, ale určitě to má své kouzlo. Pokud jste trpěliví, určitě zde najdete něco použitelného. Již zmiňovanou Eiffelovku určitě. Poměr popsaných a nepopsaných obrázků je asi 23:27, a proto je určitě ještě co dohánět.
Pokud bych používal pouze jeden zdroj fotografií, asi bych tento článek nepsal. Když vás zajímají jen a pouze fotografie NASA, můžete využít vyhledávání přímo v jejich kolekci. Najdete zde 9000 fotografií od počátků dobývání kosmu až k novějším událostem. Vyhledávat můžete podle kódu fotografie (jedná se o oficiální fotografie vydávané pro média a ty se označují speciálním kódem), data pořízení nebo dle klíčového slova. Jistým omezením může být to, že fotografie mají jednotný rozměr 640x480 bodů, za ty s větším rozlišením se musí platit. I tak se pro běžné použití hodí.
Další rozsáhlou kolekci najdete na adrese www.imageafter.com. Jedná se o kolekci s názvem Image After. Najdete zde více než 8000 fotografií a kolekce se stále rozšiřuje. Můžete vyhledávat podle klíčových slov. To, čím tato kolekce překvapí nejvíc, je fakt, že rozlišení obrázků jen zřídkakdy klesne pod 1600x1200 bodů. Fotografie jsou neupravované, musíte si je upravit sami. Tuto kolekci mám opravdu velmi rád, protože zde najdete mnoho zajímavých záběrů, na kterých se dá dále stavět. Zkuste si třeba zadat klíčové slovo "flower" nebo "animal". Stránka potěší nejen ty, kteří hledají fotografie, je zde i velká řada různých textur (třeba zvířecí srsti jsou povedené). Pokud se jednou zamilujete do této kolekce, těžko si pak zvykáte jinde. Její rozšiřování je děláno denně a provozovatelé říkají, že přidávají minimálně 10 fotografií.
Ve stínu Image After je kolekce DHD Multimedia Gallery obsahující "snímky doručené z reálného světa", jak píší na úvodní stránce a je jich zde asi 12000. Kvalita je proměnlivá, rozlišení také. Najdete zde ovšem pár specifických až kuriózních sekcí jako jsou tomografické snímky hlavy nebo fotografie záchodků po celém světě.
Pokud jste učitel cizích jazyků, učitelé angličtiny pro vás vytvořili kolekci fotografií pro výrobu různých výukových materiálů. Není zde žádné vyhledávání, ale celá kolekce je přehledně tříděna dle témat jako je např. doma, v práci, jídlo apod a pokrývá slovní zásobu prvního roku výuky. Fotografie najdete na http://llc.msu.edu/imagebank/. Autoři slibují, že pokud potřebujete něco speciálního, můžete jim napsat a oni to rádi doplní.
Kuriózní kolekcí je stránka Coin Page, která schraňuje fotografie mincí z celého světa (ale hlavně amerických). Najdete zde řadu zajímavých obrázků mincí (české koruny bohužel nejsou zastoupeny) a sestavit si tak kolekci euro mincí všech evropských států by neměl být problém.
Poslední stránkou, o které se zmíním je slibně se rozjíždějící projekt Open Clip Art Library. Nejedná se totiž o fotografie, ale o vektorové obrázky. Na Internetu najdete spoustu stránek nabízejících vektorové obrázky, ale většinou to není zdarma nebo není jejich použití možné jinde než na Internetu apod. Velkým vzorem této galerie je kolekce obrázků firmy Microsoft, kterou mají k dispozici všichni uživatelé produktů Office. Na stránce projektu naleznete kolekci více než 1700 obrázků ve formátu SVG, takže libovolný program pracující se SVG formátem je může použít (jmenujme např. Sodipodi, Inkscape nebo GIMP). Hlavní využití se předpokládá v kancelářském balíku OpenOffice.org, jenže ten momentálně neumí s formátem SVG pracovat a je nutno použít konvertor.
Závěr
Pokud vás procházení galerií obrázků bavilo, mám pro vás ještě jeden zdroj, který můžete využít. Řadu pěkných odkazů na jednotlivé kolekce najdete ve Wikipedii. Je zde přehledná stránka s odkazy na fotografie z různých oblastí a myslím si, že by opravdu měla uspokojit každého. Je pravda, že kvalita fotografií může být kolísavá, ale na placené komerční galerie se můžete podívat vždy. Pro domácí a firemní použití (ve smyslu použití obrázků např. ve firemní prezentaci) nebudete mít s obrázky problém. Vytváření vlastních webových stránek je také velmi usnadněno. Licence vám umožňuje použití všeho s tím, že si to můžete upravit tak, jak potřebujete (ořezy, pouze některé části, barevnost apod.) V komerčním využití (reklamní účely) jsou také použitelné jen s tím rozdílem, že při zobrazování osob a výrobků s logy musíme dávat pozor. Jinak se vaší fantazii meze nekladou. Někdy prostě není nutné platit peníze za kvalitní obsah (kolegové sazeči a grafici vám stejně řeknou, že to co si nepřipraví sami není kvalitní nikdy). Pro své účely jsem však nikdy nemusel použít nic jiného.