Většinou nikdo nemá problém s dodáním obsahu prezentace, problémy se vyskytnou v její realizaci. Zjistíte, že existuje mnoho programů, které jsou schopny vámi vytvořené stránky převést dle hesla „co vidíš, to dostaneš“ (anglicky WYSIWYG) do univerzálního jazyka internetových stránek HTML.
Existuje mnoho programů, které vám mohou s tvorbou HTML stránek pomoci. Dobré zkušenosti mám s editorem NVU nebo s HTML editorem integrovaným v OpenOffice.org.
Vše je fajn až do chvíle, kdy se rozhodnete na svých stránkách něco změnit. Nemyslím tím aktualizaci textu na stránce, to je úprava jednoduchá. Představte si však, že se rozhodnete přidat novou položku nabídky. Pak musíte otevřít všechny soubory, kde se nabídka vyskytuje a ručně vše upravit. Obdobné to bude, když se rozhodnete kompletně změnit vzhled svých stránek. Není to nemožné, je to jen pracné.
Elegantním řešením je použít tzv. systémy pro správu obsahu, někdy se hovoří o CMS (což je anglická zkratka pro Content Management System) nebo o redakčním systému. Ve stručnosti můžeme říci, že se jedná o systém skriptů webového programovacího jazyka, který vámi zadaný obsah včlení do vzhledu dle nastavené šablony. Pomocí uživatelského rozhraní, které se v mnoha případech podobá klasickému textovému editoru, pak můžete zadávat nové články, což je v tuto chvíli nejmenší jednotka vaší webové prezentace. Málem bych zapomněl zmínit to, že celá správa vašich stránek pak probíhá přímo z okna libovolného internetového prohlížeče a obsah tak můžete upravovat odkudkoliv bez nutnosti mít cokoliv speciálního nainstalováno. Vše totiž řídí váš redakční systém nainstalovaný na hostingovém serveru. Pokud je server dostupný, je vám k dipozici i možnost úpravy obsahu.
Pro kopírování souborů na hosting se používá FTP protokol. Stačí tak mít nainstalovaný nějaký FTP klient a pomocí něj přenést všechny soubory z instalačního balíčku na server. Pak už jen stačí vyťukat příslušnou www adresu do prohlížeče a instalace se spustí.
Vezmeme-li to od podlahy, musíme mít pro většinu těchto systémů hosting, který podporuje nějaký skriptovací jazyk (PHP nebo např. ASP) a databázový server (do databáze se totiž ukládají vámi zadané články a obrázky). Pokud se podíváte do nabídky hostingových firem (ať už zdarma nebo placených), drtivá většina nabízí nějakou variantu, kde je databázový server spolu se skriptovacím jazykem nabízen. Piďte se po PHP a např. MySQL. Nabízeny jsou i další, z mých zkušeností vyplývá, že kombinace PHP a MySQL je používána redakčními systémy nejčastěji, najdete však podporu pro databázi Postgre, Firebird nebo MS SQL. (O pořízení hostingu a věcech s tím spojených psal Lukáš Jelínek v říjnovém čísle časopisu, pozn. red.)
Po provedení instalace celého systému, která spočívá v překopírování všech potřebných skriptů a připravení databáze, pak už máme k dispozici celkem robustní nástroj. Většina těchto redakčních systémů také umožňuje přidávání dalších rozšiřujících modulů, které dokáží funkčnost vašich stránek vylepšit, některé přicházejí s tím, že vše je již obsaženo a nejde přidávat nic jiného.
Podobně jako u „normálního“ softwaru, tedy toho určeného na kancelářský počítač, existují řešení komerční a nekomerční a je jich opravdu velké množství, v řádu tisíců. Komerční redakční systémy mají ovšem vysoké pořizovací náklady, často v desetitisících korun. Proto jsou systémy šířené pod svobodnými licencemi tak populární. Nabízejí v podstatě to stejné za zlomek ceny.
Bylo by však bláhové myslet si, že stažením a instalací redakčního systému pod svobodnou licencí vás nebude nic stát. Pokud chcete profesionální vzhled, musíte si jej zaplatit. V tuto chvíli však neplatíte za licenci redakčního systému, ale za provedené návrhy a realizace. Často se s tím setkávám a někteří uživatelé se cítí podvedeni. Musíte si však uvědomit, že pojem svobodný software znamená, že máte přístup ke zdrojovému kódu, a nikoliv to, že bude vše zdarma. Podívejte se, kolik komerčních firem nabízí placenou podporu ke svobodnému softwaru.
Dosti často se setkávám s uživateli, kteří si, ve snaze ušetřit, stáhli redakční systém „zdarma“ a pokoušejí se jej sami nainstalovat a spravovat. Navíc nevládnou jiným jazykem než českým a trpí syndromem „Windows uživatelů“, tj. vše, co není klikací, je v nepořádku. Odmítají cokoliv studovat a metodou pokusů omylů se chtějí dostat k nějakému výsledku. Velkou nevýhodou redakčního systému je totiž to, že před jeho nasazením a instalací si musíte něco přečíst. Bavíme se zde však stále o té části, kterou provedete jen jednou – instalaci a prvotním nastavení prostředí. Obracejí se na diskuzní fóra, kam pokládají své dotazy, i když jejich dotaz byl již mnohokrát řešen. S tímto typem uživatelů je pak velmi těžké spolupracovat.
Vlastní správa obsahu je ale opravdu velmi jednoduchá a zvládne ji každý, i méně zkušený, uživatel. Pokud to myslíte s používáním redakčního systému vážně a třeba i na komerční bázi, doporučuji poohlédnout se po hostingových serverech, které nabízejí hostingový program s předinstalovaným redakčním systémem. Dostanete vše nastavené a pak už stačí jen přidat obsah. Navíc vám mohou pomoci s případným nastavováním celého redakčního systému.
Mezi nejčastější problémy, na které můžete narazit, patří především typ českého kódování. Již před instalací redakčního systému doporučuji zamyslet se nad tím, které bude pro vás nejvýhodnější. Již dnes jsou k dispozici redakční systémy podporující moderní kódování UTF-8, které vřele doporučuji. Toto kódování musí podporovat nejenom redakční systém, ale i databázový server, kterým hosting disponuje.
V českých zemích se na internetových stránkách setkáte v podstatě se třemi kódováními, a to ISO8859-2 (jež je vlastní většině linuxových serverů), Windows-1250 a UTF-8. Posledně jmenované kódování je poněkud méně rozšířeno a ne všechny platformy jej plně podporují. Implementace je v programech poněkud problematičtější.
Začátečníkům, kteří si chtějí instalaci a správu konkrétního redakčního systému vyzkoušet, můžu doporučit instalaci na lokální počítač. Prakticky každá moderní linuxová distribuce má k dipozici balíčky s web serverem Apache a databázovým serverem MySQL. Stačí je nainstalovat a pak můžete ihned vše otestovat. Mělo by pak být možné i lokálně vytvořenou databázi přenést na hostingový server.
Pokud jste se rozhodli pro použití redakčního systému, měli byste nejdříve najít ten, který vám bude vyhovovat. Vaší pozornosti by neměly ujít stránky o redakčních systémech na Wikipedii, CMSMatrix.org nebo OpenSourceCMS.com. Na té druhé dokonce můžete vybrané redakční systémy rovnou i vyzkoušet. Získáte tak rychlý přehled o tom, co vše nabízí ve výchozí instalaci. Všechny tam uvedené systémy jsou na serveru nainstalovány a dostanete k nim i základní přihlašovací údaje. Je to opravdu skvělý nástroj pro ty, kteří ještě hledají.
Na Wikipedii najdete systémy rozdělené do několika kategorií, jako jsou svobodné systémy, komerční nízkonákladové (do 5 000 USD), středně finančně náročné (5–15 000 USD) a bez omezení (více než 15 000 USD). Všechny ceny jsou cenou za licenci opravňující vás redakční systém jen používat.
Další kroky by měly směřovat na domovskou stránku daného redakčního systému, kde zjistíte, jak je na tom systém s lokalizací do češtiny, zda je k dispozici nějaká dokumentace a jaké doplňky můžete do redakčního systému ještě přidat.
Určitě se také vyplatí pídit se po nějakých šablonách vzhledu, neboť v konečném výsledku jsou to právě ony tím, co návštěvník vašich stránek uvidí jako první. Obvykle asi nebudete chtít použít výchozí vzhled a budete jej chtít nějakým způsobem upravit. Běžné je to, že stačí upravit několik obrázků s hlavičkou vašich stránek (ve formátu obrázku jpg nebo png) a tím úprava končí. Pro další změny už je pak vyžadována hlubší znalost daného skriptovacího jazyka. Ze svých zkušeností vím, že najít dobrou šablonu není takový problém, pro komerční řešení není problém si tuto šablonu nechat grafikem navrhnout nebo se podívat i na stránky třetích stran, které mají svou činnost založenou na tvorbě doplňků a šablon pro daný konkrétní redakční systém včetně konkrétní úpravy dle přání zákazníka. Ceny se pak pohybují v řádu desítek eur, což v případě opravdového komerčního webového sídla asi problém nebude.
V jednoduchosti je síla. Pokud potřebujete vytvořit jednoduchou internetovou prezentaci o deseti stranách, pak redakční systém nepotřebujete, vystačíte si s HTML stránkami. To je zapotřebí mít na paměti při realizaci každého projektu. Není totiž větší pohroma než uživatel, který chce instalovat a udržovat redakční systém jenom proto, že je to moderní.