Linux E X P R E S

Facebook

Mnohojazyčnost na Internetu, IDN a evropské domény

EURid

Domény s jinými znaky, než je jen základní anglická abeceda, jsou kontroverzní téma. Například v Česku se setkávají s poměrně silným nesouhlasem, jinde jsou za ně velmi vděčni. O této oblasti a jejím pojetí eurounijním doménovým správcem EURid hovořila Regina Fuchsová. 


Mnohojazyčné domény a IDN

Bývaly doby, kdy doménové názvy mohly být jen ve znacích základní anglické abecedy (plus číslice a spojovník; podmnožina ASCII). Ale tyto časy jsou už dávno pryč a standard IDN (Internationalized Domain Names) umožňuje používat i mnoho jiných znaků – nejen písmena s diakritikou, ale také znaky z jiných abeced, než je latinka (azbuka, čínské či japonské znaky apod.).

Původní návrh standardu vznikl již v roce 1996, o dva roky později byl implementován a postupně se standard začal dostávat jak do programů (serverových i klientských), tak ke správcům registrů a k registrátorům. IDN funguje tak, že domény s „mezinárodními“ znaky transformuje do reprezentace z podmnožiny ASCII. Uživatel vidí původní podobu, vnitřně se pracuje s tou transformovanou.

Pro použití v aplikacích byl v roce 2003 schválen dokument RFC 3490 (Internationalizing Domain Names in Applications, IDNA), který specifikuje klíčové záležitosti. Dnes je oblast upravena novějšími dokumenty RFC 5890 a 5891.

Problémy spojené s IDN

Kromě toho, že IDN umožňuje použití široké škály znaků v doménových názvech, přináší také určité problémy, zejména:

  • nutnost řešit implementaci, včetně konverzí mezi znakovými sadami (lze ale využít knihovny),

  • obtížnější psaní, u některých domén vyžadující speciální klávesnici nebo používání doplňkových pomůcek,

  • problémy pro držitele domén (nutnost registrovat domény s diakritikou i bez ní, hrozba nových sporů o domény bez diakritiky atd.),

  • hrozba homografních útoků (zneužití domén se znaky, které vypadají stejně jako jiné znaky – například písmeno „a“ z různých abeced).

Právě tyto problémy jsou jedním z důvodů, proč v některých státech nejsou mnohojazyčné domény zavedeny a často pro ně ani není příliš velká podpora. Například v Česku dlouhodobě převažuje nesouhlas s nasazením IDN do registru české národní domény.

Jedinou doménou s diakritikou tak zůstává háčkyčárky.cz, kde jsou zveřejněny právě výsledky průzkumu a důvody, proč IDN k dispozici není.

EURid a evropské domény

EURid je organizace zřízená Evropskou komisí za účelem správy registru unijních domén – tedy původně domény .eu a nově i .ею (v cyrilici – má význam hlavně pro Bulharsko, které je členem EU). Členy EURid jsou někteří správci národních domén členských států a další organizace; v první fázi to byly DNS Belgium a IIT-CNR, nyní jich je celkem devět, jedním z členů je i český CZ.NIC.

Organizace EURid je řízena pětičlenným představenstvem, jehož předsedou je nyní Pierre Verbaeten. Klíčové věci řeší strategický výbor, který má nyní dvanáct členů. Z Česka zasedá v obou tělesech Tomáš Maršálek, nezávislý IT konzultant a člen kolegia CZ.NIC (v minulosti působil v NIX.CZ a CZ.NIC, také spoluzaložil telekomunikační firmu GTS).

Centrála EURid sídlí v Bruselu, pobočky jsou Praze, Pise a Stockholmu. Spory o domény lze řešit mimosoudní cestou prostřednictvím Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR nebo prostřednictvím Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Regina Fuchsová hovoří o doménách IDN Regina Fuchsová hovoří o doménách IDN

Mnohojazyčnost v pojetí EURid

O mnohojazyčnosti na Internetu (konkrétně v oblasti domén) hovořila na konferenci IT 17 Regina Fuchsová z české pobočky EURid. „EURid tu mnohojazyčnost uchopil z několika pohledů. Jednak zavedením domén v mezinárodní podobě s diakritikou na druhé úrovni, a jednak spuštěním domény nejvyšší úrovně v cyrilici.“

Třetí abecedou používanou v rámci EU je ta řecká. Získání příslušné domény nejvyšší úrovně je nyní v jednání z ICANN.

Domény s IDN na TLD .eu byly spuštěny v prosinci 2009, TLD .ею obdržel od ICANN v červnu 2016. Při přístupu k doménám se respektují nejen technické aspekty, ale i ty kulturní a politické.

„Nesmíme zapomenout, že doména .eu a další varianty jsou iniciativou Evropské komise, který má tuto koncovku jako značku pro klub členských zemí Evropské unie,“ připomíná Regina Fuchsová „A vzhledem k tomu, že všech 27 jazyků je považována za oficiální jazyky EU, je vcelku logickým krokem, aby bylo všem obyvatelům EU umožněno se adekvátně vyjádřit ve svých písmech na Internetu.“

EURid se také účastní jednání na půdě ICANN v rámci skupiny Universal Acceptance Steering Group, která se zabývá specifickými doménami nejvyšší úrovně (jako je třeba .ею) a pravidelně vydává IDN World Report – zprávu o mnohojazyčných doménách ve světě.

Využití IDN v rámci evropských domén

I přes více než sedmiletou dostupnost IDN domén v rámci EURid není jejich využití nijak významně vysoké. Ze skoro 3,7 milionu domén jich je „mezinárodních“ jen necelých 43 tisíc, z toho přes 40 tisíc je pod .eu, zbytek pod .ею.

Využití IDN u evropských domén Využití IDN u evropských domén (zdroj: prezentace Reginy Fuchsové)

Česko, i přes skepsi ohledně IDN, má poměrně významný podíl na IDN doménách v EURid. Během prvního dne po spuštění registrací bylo z ČR 9 % držitelů domén (druhé místo po Německu s 61 %), nyní čeští držitelé tvoří 13 % (v absolutním počtu 5 578 domén).

„Podle údajů z naší databáze to vypadá tak, že poté, co uživatel negativně odpoví na otázky ohledně preferencí zavedení háčků a čárek, pravděpodobně okamžitě přejde na web registrátora a tam si nějakou doménu – jako třeba nenávidímháčky.eu – zaregistruje,“ glosuje situaci Regina Fuchsová.

Na dotaz z publika, zda se plánuje řešení problémů s phishingem (již zmíněných homografních útoků), jsme se dozvěděli, že řešení je dvojí: jednak ověřování údajů o držitelích, v oblasti technické potom tzv. homoglyph bundling – tedy v zásadě že nelze zaregistrovat domény obsahující vizuálně podobné znaky (znaky jsou při registraci považovány za shodné).



Diskuze (0) Nahoru