Nejprve si Lerdorf ke své stránce napsal jednoduché počítadlo přístupů v jazyce Perl. Bohužel spouštění Perlu nepřiměřeně zatěžovalo server, a tak své skripty přepsal do jazyka C. Na začátku roku 1995 pak skripty Lerdorf zpřístupnil pod názvem PHP 1.0 (Personal Home Page Tools a později Personal Home Page Construction Kit). PHP 1.0 bylo uvolněno jako open source. Uživatelům tím byla dána možnost skripty dále rozvíjet a opravovat v nich chyby. PHP se brzy stalo mezi autory webových stránek velmi populární.
První verze PHP byla velmi jednoduchá. Jednoduchý byl taktéž parser, který rozeznal jen několik speciálních maker a poskytoval pouze několik ve své době běžně užívaných funkcí. V polovině roku 1995 Lerdorf parser přepsal a přejmenoval na PHP/FI 2.0. (Personal Home Page/From Interpreter verze 2.0). Oficiálně bylo PHP/FI 2.0 vydáno až ke konci roku 1997. Do této verze byla přidána podpora SQL dotazů. PHP/FI 2.0 se tak vypořádalo s mnoha požadavky, které byly kladeny na funkčnost webových stránek. Verze PHP/FI 2.0. pracovala pouze na operačním systému Linux (Unix).
PHP je jazykem platformě nezávislým. K jeho běhu je potřeba HTTP server, kterým je v mnoha případech zdarma distribuovaný Apache, a v případě potřeby databáze. Jako databáze se nejčastěji v souvislosti s PHP používá MySQL. K tvorbě skriptů se pak nejčastěji používá některý z HTML editorů či nějaký textový editor. Z lepších IDE lze pomocí PHP Eclipse pluginu využít například pokročilé IDE Eclipse.
V polovině roku 1997 přepsali vývojáři Zeev Suraski a Andi Gutmans z izraelského technologického institutu Technion PHP parser a položili tak základ pro novou verzi PHP. PHP 3.0 bylo oficiálně uvedeno v polovině roku 1998. Verze PHP 3.0 se již blížila stavu PHP, v jakém ho známe dnes a oproti předchozí verzi PHP/FI 2.0 doznala značného rozšíření. Velké změny s sebou přinesly i změnu významu jména PHP (Personal Home Page Construction Kit) na rekurzivní akronym PHP: Hypertext Preprocessor.
Používaná kombinace výše zmíněných programů vedla ke vzniku zkratky LAMP, jež znamená Linux, Apache, MySQL, PHP. Bývá to velmi často konfigurace hostingových serverů. Pozn. red.
Po vydání verze PHP 3.0 začali Surasky a Gutmans jádro PHP znovu přepisovat a v roce 1999 přišli se Zend engine (Zend je složení křestních jmen Zeev a Andi), který se stal základem pro verzi PHP 4.0. V této době Surasky a Gumans založili společnost Zend Technologies, která aktivně převzala vývoj PHP. PHP 4.0 bylo oficiálně představeno v polovině roku 2000.
V průběhu roku 2002 byly zahájeny práce na PHP 5. V polovině roku 2004 byl oficiálně představen nový Zend engine II a s ním i nová verze PHP 5.0. Verze PHP 5 s sebou přinesla možnost tvorby složitějších programovacích struktur a podporu objektově orientovaného programování. Taktéž byly posíleny bezpečnostní mechanismy. Pro špatně napsané programy ve starších verzích PHP to může přinést menší problémy se zpětnou kompatibilitou.
PHP patří do skupiny skriptovacích jazyků, které svou činnost provádějí na straně serveru. PHP je na serveru závislé. Výhodou tohoto přístupu je to, že se ke zdrojovým kódům dostane pouze ten, kdo má přístup k serveru, na kterém jsou kódy umístěny. Samotné PHP skripty je možné zapisovat přímo do HTML stránky, nejčastěji s příponou .php .
Psaní kódu v PHP je velmi jednoduché. Mimo snadně zvládnutelného jazyka poskytuje PHP veliké množství zabudovaných funkcí, které například pokrývají mnoho rozličných matematických funkcí, podporu regulárních výrazů, práci se soubory a adresáři, podporu mnoha databází a mnoho dalšího.
Příklad kódu v PHP si opět ukážeme na dvou příkladech. Prvním příkladem je klasický výpis věty Hello, World!, druhým příkladem pak výpočet faktoriálu.
<?php echo 'Hello, World!'; ?>
<?php
function factorial($number) {
if ($number == 0) return 1;
return $number * factorial($number - 1);
}
?>
S PHP se na webu lze setkat velmi často. Realizovány v PHP jsou internetové obchody, vyhledávače a katalogy, redakční systémy, diskuzní fóra nebo podnikové informační systémy.