Tento seriál si klade za svůj cíl seznámit čtenáře s problematikou, která je pro většinu běžných i řadu zkušených uživatelů velkou neznámou, a to s prací nevidomého uživatele počítače. Když jsem se (zhruba před deseti lety) poprvé doslechl o "té věci" zvané počítač, jen s velkými obtížemi jsem si dokázal představit, že bych jakožto prakticky nevidomý uživatel mohl s počítačem aktivně pracovat. Nicméně opak se stal skutečností a já bych se nyní rád podělil o své zkušenosti z posledních několika let.
Hned na úvod bych chtěl zdůraznit, že práce nevidomého se zase až tak diametrálně od práce vidícího neliší. Výsledek je v naprosté většině stejný, jen se k němu musí dojít jinou (leckdy značně komplikovanou) cestou. Namísto použití zraku lze použít sluch a informace zobrazované na obrazovce si poslechnout v interpretaci hlasové syntézy, či hmat, jímž si handicapovaný uživatel může tyto informace přečíst na braillském zobrazovači. Těmito způsoby lze (mimo jiné) taktéž vysoce efektivně číst knihy, ale to už předbíhám, neboť na toto téma ještě v některém z následujících pokračování řeč přijde.
Co bude obsahem seriálu
Nyní bych rád nastínil průběh celého seriálu. Už v tomto dílu si vysvětlíme několik specifických termínů příznačných pro tuto problematiku a v dalších dílech pokročíme přes pár zajímavých faktů z historie, podporu zrakově postižených v komerčních systémech DOS a Windows z dílny nadnárodní společnosti Microsoft a následně přejdeme k Linuxu, kde se zdržíme u konzole a Emacsu, až nakonec zakotvíme v grafickém prostředí a práci s internetem.
Vše bych taktéž rád doprovázel demonstrativními audioukázkami, které by měly ještě více přiblížit práci zrakově znevýhodněných uživatelů. V úplném závěru bychom se společně podívali na modifikaci Ubuntu s názvem BlindUbuntu, kterou jsem pro potřeby těžce zrakově postižených vytvořil, a povíme si něco o její instalaci.
Základní pojmy
Slíbil jsem, že si vysvětlíme několik málo základních pojmů, které jsou pro další čtení seriálu naprosto nezbytné. Možná se vám bude zdát, že jsem některé z nich mohl s klidem vypustit, nicméně domnívám se, že se stále vyskytuje dostatečně velké procento lidí (uživatelů), kteří o daných termínech nevědí vůbec nic, nebo mají pouze mlhavou představu oč vlastně jde. Takže, pusťme se do práce!
Braillovo bodové písmo je speciální písmo určené pro nevidomé a těžce zrakově handicapované osoby. K interpretaci jednotlivých znaků je použito kombinací šesti reliéfních bodů (vycházím z podmínek v České republice, např. v Japonsku se používá bodů osm). Tady jsou zřejmé některé problémy jako třeba omezený počet kombinací (šedesát čtyři), což má za následek nutnost použití například znaků pro velká písmena, číselného znaku atp.
Vše si nejlépe osvětlíme na dvojici přiložebudeme demonstrovatných obrázků. První z nich ukazuje tzv. "šestibod" čili základní symbol, podle nějž se odvíjejí všechny ostatní kombinace. Druhý obrázek nám přibližuje, jak vlastně vypadají jednotlivé znaky Braillova písma na jednom řádku. Rád bych ještě připomenul, že za vznik písma je odpovědný nevidomý francouzský učitel Louis Braille, který ve svých patnácti letech modifikoval francouzský vojenský systém pro noční komunikaci.
Braillský řádek nebo také zobrazovač je speciální typ periferního zařízení připojeného k počítači (nejčastěji) pomocí sériového rozhraní. Toto zařízení slouží k prezentaci informací na obrazovce prostřednictvím Braillova písma. Velikost takového řádku se pohybuje v rozmezí čtyřiceti až osmdesáti znaků. Pořizovací cena braillského řádku je však stále velmi vysoká (většinou přes sto tisíc korun).
Braillský řádek, zdroj Wikipedia, autor Karel Břinda
Pod pojmem hlasová syntéza (případně syntéza řeči) se skrývá souhrn fonémů (foném je základní jednotkou řeči), které jsou zapotřebí pro generování "umělé řeči".
TTS nebo-li TextToSpeech je rozhraní, které převádí text do mluvené podoby, k čemuž využívá výše zmíněnou hlasovou syntézu. TTS je zpravidla služba (proces) běžící na pozadí systému. V Linuxu se pod pojmem TTS skrývá taktéž "řečový server".
Odečítač obrazovky (screen reader) je program (aplikace), který se stará o získávání informací prezentovaných na obrazovce a posílá je TTS rozhraní, které následně za pomoci syntézi řeči pošle vyprodukovaný výstup zvukové kartě. Odečítače mohou k informacím přistupovat buďto pomocí grafického adaptéru (s tímto jevem se setkáváme nejčastěji na poli komerčních systémů z dílny Microsoft), nebo přistupují přímo k systémovým voláním či samotnému jádru. Tento systém je bezesporu výhodnější, neboť není závislý na ovladači grafické karty.
To by bylo ze základní teorie zhruba vše. V příštím dílu zabrousíme do historie (zejména hlasových syntéz) a vše si poslechneme ve zvukových ukázkách.