Počátečním úmyslem bylo vytvořit skriptovací jazyk pro psaní utilit pro distribuovaný operační systém Amoeba, který vyvíjela skupina, v níž Rossum pracoval. Python vycházel z jazyka ABC. Navržen a vytvořen byl Python tak, aby byl snadno rozšiřitelný a podporoval výjimky.
Jméno jazyka nemá nic společného s krajtou, jak by se podle překladu slova Python z anglického jazyka dalo usuzovat, ale s pořadem britské komediální skupiny Monty Pythonův létající cirkus. Guido van Rossum je velkým fandou této komediální skupiny a není tedy divu, že v době, kdy pro nový jazyk hledal vhodné jméno, mu právě slovo Python přišlo na mysl.
První veřejná verze Pythonu byla ohlášena o rok později, v únoru roku 1991, na usenetu. V roce 1995 po vydání verze jazyka Python 1.2, opustil Rossum CWI a na Pythonu pracoval pro Společnost pro národní výzkumnou iniciativu (CNRI) ve Virginii. Po realizaci verze jazyka Python 1.6 začal být Python uvolňován pod CNRI Python licencí. CNRI Python licence však nebyla kompatibilní s GNU GPL licencí. CNRI proto později ve spolupráci s Free Software Foundation (FSF) vytvořila Python Software Foundation License, která je s GNU GPL licencí kompatibilní.
V roce 2000 byla pod společností ByOpen.com vytvořena verze Pythonu 2.0, která vycházela z verze 1.6. V roce 2001 byla založena nezisková organizace Python Software Foundation (PSF). V současnosti je aktuální verzí jazyka Python verze 2.4.
Hlavní směr vývoje jazyka Python stále udává Guido van Rossum, který je na své pozici v dobrém označován jako jako Benevolentní doživotní diktátor (Benevolent Dictator for Life). Ač je Python vyvíjen stabilním jádrem klíčových vývojářů, má právě Guido van Rossum konečné slovo v tom, co se stane oficiální součástí jazyka a standardních knihoven.
V současnosti Python disponuje třemi významnými kvalitními implementacemi. Jsou to CPython, Jython a IronPython. Implementace CPython je velmi často nazývána Python a obsahuje kompletní implementaci jazyka Python. CPython je vytvořen v jazyce C. Je rychlý, stabilní a poskytuje širokou skupinu volitelných rozšíření. CPython je vyvíjen jako open-source projekt. Řízen je PSF a je dostupný pod svobodnou licencí.
Jython je implementace Pythonu nad Java Virtual Machine (JVM), která vyhovuje Javě 1.2 a vyšší. S Jythonem je možno využít všechny dostupné Java knihovny a frameworks. Pro optimální užití Jythonu je potřebná alespoň základní znalost Java tříd a knihoven. Samotná znalost programování v jazyce Java potřeba není.
Iron Python je implementací Pythonu pod .NET. S Iron Python je možno použít všechny .NET knihovny a frameworky. Pro optimální užití IronPython je potřeba základní znalost .NET knihoven.
Běh všech vyjmenovaných hlavních implementací Pythonu může existovat souběžně, takže je jen na uživateli, kterou si vybere. Díky multiplatformnosti jednotlivých řešení se uživatel taktéž nijak nemusí zabývat operačním systémem. Python běží pod operačními systémy Linux/Unix, Windows, Mac OS X, OS/2 a mnoha jiných. V mnoha moderních linuxových distribucí se lze s Pythonem setkat v základní výbavě.
Prakticky se lze s jazykem Python také setkat jako se skriptovacím jiných aplikací. Z těch významných si jmenujme program pro práci s 3D Blender, kancelářský balík OpenOffice.org nebo textový editor Vim.
Z významných grafických rozhraních je v Pythonu možno použít Tkinter, wxPython, PyGTK, PyQt. Tkinter je tenká pythonovská vrstva postavená nad grafickou knihovnou Tk/Tcl. WxPython je multiplatformní GUI toolkit založený na C++ frameworku wxWidgets, který pro vykreslování využívá obvyklé součásti hostitelského systému. PyGTK, jak název evokuje, používá grafickou knihovnu GTK a PyQT pak knihovnu QT. Pro vývoj her pak lze jako grafické rozhraní doporučit PyGame. PyGame je napsáno nad výbornou knihovnou SDL.
Syntaxe Pythonu je velmi jednoduchá. Příkazy se ukončují znakem konce řádku. Blok příkazů se označuje odsazením. Kód v Pythonu vyhlíží jako spustitelný pseudokód. Forma zápisu tak vylučuje mnoho nepříjemných začátečnických chyb. Zvlášť v používání středníků, závorek a odsazování. Typování je dynamické, proto není třeba žádná deklarace proměnných. Dále se v Pythonu využívá techniky garbage collection, kdy se automaticky přiděluje a uvolňuje paměť.
Jak vypadá Pythonu zapsaný kód, si na závěr ukážeme na dvou klasických příkladech, Hello World a příkladu pro výpočet faktoriálu:
Příklad 1:
print "Hello, World!"
Příklad 2:
def factorial(x):
if x <= 0:
return 1
else:
return x * factorial(x - 1)