Přestože se Linux v profesionální oblasti používá již řadu let, ve školství se s ním setkáme jen zřídka. Velmi často panuje názor, že Linux je "hračkový" systém a pro výuku profesionální práce je nevhodný nebo naopak, že Linux je systém pro normálního člověka nepochopitelný a tudíž také nevhodný. Pokusme se dokázat, že Linux může být v mnoha ohledech pro výuku lepší než jiný (komerční) operační systém.
Motivace
Jedním z důvodů, proč se na školách setkáme s nevolí Linux nainstalovat a vyučovat, je množství fám, které o Linuxu kolují. Jaké jsou ty "nejoblíbenější"?
Instalace Linuxu je zdlouhavá
Běžná instalace (ne expertní) standardně používaných distribucí je časově srovnatelná s instalací běžně používaného komerčního operačního systému. Pokud instalujeme na více počítačů, můžeme s výhodou využít uložení instalační procedury na disketu nebo na server a ostatní počítače se mohou instalovat bez našeho zásahu.
Instalace Linuxu je náročná
Předpokladem pro úspěšnou instalaci je pročtení instalačního manuálu. Dnes jsou tyto manuály poměrně zdařilé a ani pro běžného uživatele by neměl být problém podle něj Linux nainstalovat.
Linux není podporován výrobci hardwaru
Většina světových výrobců hardwaru pamatuje na uživatele Linuxu a dodávají ovladače buď rovnou s hardwarem, nebo jsou volně ke stažení z internetu.
Problémy u hardwaru se ale přesto mohou vyskytnout. Na rozdíl od Microsoft Windows jsou obvykle "ovladače" přímo dostupné v jádru, není nutné je stahovat z internetu. Pokud nejsou v jádru, stačí posečkat určitou dobu, maximálně několik měsíců, než se chybějící podpora v nové verzi objeví – vývojáři jádra reagují velmi rychle.
Linux není podporován výrobci softwaru
Je pravda, že MS Office budete pod Linuxem hledat těžko, nicméně pro drtivou většinu programového vybavení naleznete pod Linuxem stejně kvalitní alternativu, např. OpenOffice.org.
Linux není bezpečný
Tato fáma souvisí s faktem, že k Linuxu je dostupný zdrojový kód. Ve zdrojovém kódu se zneužitelná chyba objeví snadněji než v binárním kódu. Toho je ale možné snadno využít v náš prospěch, neboť v takovém otevřeném systému se chyby hledají snáze a tudíž je pravděpodobné, že několik desítek minut po objevení chyby bude tato chyba opravena. Drtivá většina distribucí obsahuje automatické stahování oprav, které se samy nainstalují. Pokud při konfiguraci neuděláme nějakou fatální chybu, bývají distribuce nakonfigurovány tak, aby poskytovaly úroveň bezpečnosti vyšší než jiné operační systémy.
Jsou i jistí lidé, kteří považují časté vycházení aktualizací za slabinu. Nicméně více aktualizací znamená také více opravených chyb. Díky otevřenému kódu není politika popírání chyb právě to nejlepší.
Linux má přehnaně složité manipulování s uživatelskými účty
Systém uživatelů řazených do skupin vychází z koncepce ověřené tisíci uživateli po několik desítek let. Právě systém správy uživatelských účtů činí z Linuxu ideální systém pro školství. Každý žák může mít svůj účet, ke kterému má přístup jen on. Nejen že je tím veden k zodpovědnosti, ale také se tím zamezí zlomyslnostem mezi žáky (například vzájemné mazání souborů apod.). Pokud navíc v počítačové síti zavedeme systém distribuovaných hesel a sdílení domovských adresářů, získáme tak systém, kde se každý žák může přihlásit pod svým jménem na libovolném počítači a získá tak pracovní prostředí přesně v takovém stavu, v jakém jej naposledy opustil.
Naše síť
Cesta k úplně linuxové síti trvala přes čtyři roky. Síť obsahovala jeden server, 21 pracovních stanic a jeden počítač v administrativním úseku. Rychlost sítě byla jen 10 Mb/s a počítače byly propojeny pomocí tenkého ethernetu.
Prvním linuxovým počítačem byl router, který zajišťoval připojení k internetu pro školní síť i administrativní úsek. Původní počítač bylo staré Pentium I s 24 MB RAM a 800 MB diskem, na kterém byl nainstalován upravený Debian GNU/Linux 2.2r4. Mimo firewallu s iptables na něm běžel také mailový systém qmail. Původní linka měla rychlost 64 kb/s. Po výborné zkušenosti s Linuxem na routeru bylo rozhodnuto nainstalovat jej také na server. Stabilita se zvýšila natolik, že jej nebylo nutné každé dvě hodiny restartovat. V této konfiguraci síť běžela rok.
Nakonec přišla instalace Linuxu na celou síť. Po nakonfigurování jednoho počítače bylo s výhodou využito uložení konfigurace a automatické instalace na zbývající stroje. Poslední technické zásahy zahrnovaly zvýšení propustnosti vnitřní sítě změnou kabeláže a síťových karet, zvýšením rychlosti internetu na 512 kb/s a výměnou routeru za modernější.
Čtyři pohledy na jednu síť
Z hlediska žákovského byla přijetí různá, neboť mnoho žáků se z domnívalo, že Windows jsou jediný operační systém. Systém uživatelských práv byl přijat více než kladně. Po zvyknutí si na odlišný vzhled systému projevilo mnoho studentů o systém Linux zájem, mimo jiné také pro jeho bezpečnost a odolnost vůči dialerům a jiným zákeřným programům, s nimiž se někteří studenti setkali.
Dialer je záškodnický program, který bez vědomí uživatele vytáčí telefonní číslo, jež je tarifikované řádově vyšší částkou, než je běžné. Typicky se poskytovatel takového čísla nachází v nějaké exotické zemi. Tento problém se ovšem týká pouze systému MS Windows. Alespoň zatím (?).
Z hlediska učitelského bylo přijetí velmi pozitivní, hlavně díky systému uživatelských práv. Výrazně se zvýšila pozornost studentů, neboť ti, kteří na počítačích s Windows upoutávali pozornost tím, že ničili soubory svých kolegů, případně mazali soubory nutné pro běh počítače, na Linuxu neuspěli a poté, co zjistili, že počítači s Linuxem neublíží ani několikrát opakovaný restart, přestali o takovou destruktivní činnost jevit zájem a přestali narušovat hladký chod výuky.
Z hlediska administrátorského se množství servisních zásahů snížilo na minimum. Síť bylo dříve nutné přeinstalovávat i několikrát týdně v důsledku destruktivních sklonů některých jedinců (viz výše). Od instalace Linuxu na všechny stroje nebylo nutné (kromě rutinní údržby a instalací bezpečnostních záplat) přeinstalovávat žádný stroj.
Z finančního hlediska je linuxová síť výhodnější, neboť omezení servisních zásahů na minimum umožňuje místo do přeinstalací investovat např. do nového hardwaru.
Tři možnosti řešení
Linux na routeru + Windows na serveru a stanicích
Ačkoliv je toto řešení funkční, je lépe nepoužívat ho příliš dlouho, neboť ačkoliv se zvýší stabilita připojení k internetu a např. stabilita mailového systému (běží-li na routeru), ohrožení vnitřní sítě viry je i nadále nezanedbatelné.
Linux na routeru a serveru + Windows na pracovních stanicích
Umožňuje zvýšit stabilitu sítě bez nutnosti vzdát se Windows. Pokud použijeme systém, jako je Samba, je možné využít i přihlašování studentů pod jejich jménem a heslem a uchování jejich konfigurace. Stále však je systém zranitelný viry, nicméně data server jakožto linuxový systém je vůči windowsovým virům odolný. Pokud se projeví nákaza virem, je nutné přeinstalovat jen stanice, bez zásahu do dat studentů. Ta je potom možné prověřit na čistém počítači pomocí konta s přístupem do všech studentských složek.
Linux na všech počítačích
Získáme nejvyšší stabilitu i bezpečnost. Můžeme využívat všechny výhody systému distribuce hesel (NIS) a sdílení adresářů pomocí NFS. I přes to, že pro Linux se již patrně nějaké viry objevily, žádný z nich nebyl schopný rozšířit se (díky bezpečnosti plynoucí ze systému uživatelských práv).
Pokud jsme vázáni nutností nechat na počítačích Windows (např. kvůli softwaru, který nemá v Linuxu alternativu), je asi nejlepší varianta č. 2. Pokud nejsou Windows vůbec nutné, je třetí varianta nejvhodnější. První varianta je spíše experimentální.
Pedagogické dopady
Většina studentů nepoužívá legální software. Kopírování programů je pro ně přirozené. V Linuxu není kradení softwaru potřeba, neboť pro většinu činností nalezneme adekvátní náhradu. Měli bychom studentům zdůraznit, že nelegální kopírování softwaru je trestným činem, stejně jako jakákoli jiná krádež. Přínos Linuxu tak bude jak finanční, tak právní a morální.
Ke konfiguraci školní sítě jsem se dostal v podstatě náhodou, protože můj otec Libor Jakubčík působí na SOU Ostrov jako učitel výpočetní techniky a dal mi možnost a prostor vyzkoušet si aplikaci svobodného softwaru v praxi.
Závěr
Studenti by měli mít možnost vyzkoušet jak systém Windows tak systém Linux. V mnoha zemích EU je Linux aktivně přijímán i ve státní správě, setkáme se s ním v mnoha společnostech. Pokud chceme studenty připravit na praxi, měli bychom jim dát možnost, aby byli připraveni i na jiný systém než Windows.
Pokud znáte další případ, kdy byl ve školství nasazen Linux, a to třeba i neúspěšně, kontaktujte nás na adrese redakce@linuxexpres
cz. Naším záměrem je propagovat úspěšná řešení a varovat před unáhlenými či špatně promyšlenými kroky. Pomoc při rozhodování vám může poskytnout také společnost Liberix, www.liberix.cz. Pokud jste správci sítě a Linux vyřešil vaše problémy, napište o tom článek. Potenciálním zájemcům usnadníte práci a dokážete, že je takové řešení životaschopné.