Můj první kontakt s Linuxem byl zhruba v roce 1998, kdy jsem zkoušel SuSE Linux. Tento pokus neměl dlouhého trvání a byl na dlouhých sedm let poslední. Na začátku roku 2005 mi kamarád půjčil Knoppix a já zjistil, že Linux za tu dobu udělal obrovský kus cesty dopředu. Ač jsem byl relativně spokojený uživatel Windows, začal jsem se o Linux zajímat. Na doporučení jsem si koupil Mandrake 10.1 s příručkou, která pravděpodobně zachránila můj linuxový život, protože bez ní bych asi začátečnické problémy nepřekonal. Přesto jsem měl Linux ještě měsíc jako vedlejší systém. Nejsem ale příznivcem práce ve více systémech, proto jsem si řekl: Buď, a nebo! a začal fungovat výhradně na Linuxu - a ono to šlo.
Začátky nebyly nejlehčí ani ne tak kvůli tomu, že by byl Linux těžký, jako spíše, že byl jiný. Za několik měsíců používání jsem se v něm ale už cítil jako ryba ve vodě. Zhruba po roce a půl jsem přesedlal na Ubuntu, které tehdy nejlépe podporovalo můj notebook, a přes Ubuntu jsem se dostal k Debianu, který mám na svém serveru.
Na Linuxu si nejvíc vážím toho, že mě naučil používat software legálně. Dříve jsem si nelámal hlavu s licencemi a poplatky za software, ostatně stejně jako většina uživatelů Windows. Po přechodu na Linux jsem najednou zjistil, že mám celý systém a obrovské množství programů zdarma a zcela legálně a nemám tedy potřebu cokoliv krást. Když už se rozhodnu pro nějaký komerční software, musí mi poskytovat dostatečnou přidanou hodnotu oproti open-source řešení, za kterou pak nemám problém zaplatit.
S tím souvisí licenční politika GNU/Linuxu a open source obecně. Open source licence dávají svobodu a volnost uživatelům, což dnes považuji za neocenitelný benefit.
Dále se mi na Linuxu líbí možnost výběru a flexibilita. Variabilita Linuxu je opravdu obrovská, kombinací distribuce, prostředí a jeho nastavení si můžu vytvořit systém, který je šitý na míru mým požadavkům. Jeho hardwarová flexibilita je také neocenitelná, díky ní jej můžu mít na stařičkém PC stejně jako na novém, na serveru nebo jako multimediální centrum.
Balíčkovací systém také patří k přednostem Linuxu. Možnost z jednoho místa instalovat většinu dostupných aplikací pár kliknutími mi už přijde jako samozřejmost a oceňuji ji až v případě, když někomu programově vybavuji Windows a musím brouzdat po internetu a hledat a hledat.
Konkrétní věcí, bez které si dnes již nedokážu představit práci na počítači, jsou virtuální plochy.
V neposlední řadě Linuxu vděčím za to, že jsem díky němu potkal plno zajímavých lidí.
Celkově na sobě pozoruji, že čím dál více oceňuji to, že jsem se tenkrát rozhodl pro Linux, ač jsem vlastně ani nemusel.