Linux E X P R E S

Facebook

Michal Vyskočil

vyskocil.jpg

V minulosti studoval na FIT VUT v Brně, kde se také seznámil s unixy/Linuxem, které se staly jeho koníčkem a později i zaměstnáním, protože v současné době pracuje ve společnosti SUSE Linux v Praze, kam se přestěhoval ze svého rodného Blanska. Tam se věnuje tvorbě balíčků, zejména pro software napsaný v Javě. Z IT koníčků ho vyjma Linuxu obecně, zajímá programování (zejména Python, ale i chabé pokusy se Scheme) a počítačová grafika. Občas je dokopán k tomu, aby napsal nějaký zajímavý článek s touto tématikou.


S Linuxem jsem se setkal před pěti nebo šesti lety díky časopisu Computer a jeho CD příloze, kde byl Mandrake 8.x. Přiznávám, že jsem původně nebyl z nějakého Linuxu příliš nadšený, ale zvědavost nakonec zvítězila a přistoupil jsem k instalaci. Jsa člověk podezřívavý, jal jsem se nejprve vyštrachat a zapojit starý 1,2GB disk a odpojit ten, kde jsem měl hlavní systém. Tak moc jsem novému systému nedůvěřoval. Nicméně mě grafický instalátor poměrně bezpečně provedl úskalími instalace nového systému a vzápětí jsem se mohl kochat systémem, kde bylo KDE, Mandrake Control Center a celý unixový svět, který jsem do té doby neznal.

Protože jsem chtěl vědět víc, okamžitě jsem si koupil knihu o Linuxu (popisovala bohužel jen Red Hat a byla poněkud zastaralá) a začal systém používat. Ovšem zásadní zlom pro mě představovala aplikace MPlayer. Měl jsem neustálé problémy s přehráváním filmů pod původním systémem, doslechl jsem se ale o skvělém programu jménem MPlayer. Po těžkém boji jsem ho do systému narval a od té doby jsem používal výhradně Mandrake, když jsem si chtěl přehrát film.

Druhou věcí, která mě k Linuxu připoutala, byla kniha Rozumíme Unixu, která mi ukázala krásu unixových systémů a poutavým způsobem vysvětlila nejen, co se děje, ale i proč tomu tak je. Podotýkám, že to bylo v době, kdy jsem nedokázal vypnout vi.

Na Linuxu tedy oceňuju především:

  • Unixový původ a filozofii - ač je dnes Linux (jako jádro) i celý GNU projekt od původního v mnoha směrech unixu odlišný, stále se jedná o zdatného zástupce těchto systémů. Navíc patřím k těm uživatelům, kteří jsou docela srostlí s příkazovou řádkou, takže mi tato vlastnost velice vyhovuje.
  • Otevřenost - systém je k dispozici včetně zdrojových kódů, což umožňuje značnou flexibilitu a přizpůsobitelnost systému.
  • Kvalitní uživatelské aplikace - ač je OSS software brán jako software programátorů pro programátory, programy jako k3b, Amarok jsou více než zdatným konkurentem různých proprietárních programů na ostatních systémech.
  • Balíčkovací systém - ač jsem si s nekvalitními balíčky užil svoje, je to pravděpodobně ten nejlepší způsob distribuce OSS softwaru, který existuje. Navíc je dnes díky službě OpenSUSE BuildService jednoduché vytvořit a spravovat balíčky pro všechny hlavní distribuce z jednoho místa, takže BS řeší dvě hlavní výtky uživatelů - roztříštěnost distribucí a nutnost kvůli nové verzi přejít na novou verzi distribuce.
  • MPlayer - ač jsem o něm mluvil už předtím, sluší se, abych jej uvedl ještě jednou, protože mě de facto k Linuxu přivedl. Až na proprietární videa chráněná DRM a přehratelná v jednom správném (TM) přehrávači, dokáže přehrát doslova i vlnitý plech.
  • KDE - ač jsem zkoušel přejít na jiné prostředí (na lehčích konfiguracích používám střídavě Fluxbox a IceWM) a přestože se většinu času dívám do konzole, provází mě KDE už od mých linuxových počátků. Technologie jako KIO slaves či DCOP mi mnohokrát usnadnily práci a přestože skutečně nejčastěji používám shell a vim, tak je toto prostředí velmi silným argumentem, proč používám Linux.

Diskuze (0) Nahoru