Prvním vítězstvím bylo rozchození interního modemu, který byl svojí funkčností možná překvapen více než já. A tak to šlo dál. Verze Mandrake 10.1 byla pro mne snad nejzajímavější, poskytovala vše potřebné a uměla si poradit i s mými zákeřnými zásahy. Dodnes ji máme nasazenu ve škole a zatím nebylo potřeba nic měnit.
Mandriva 2006 je, mimo jiné, dokonalá díky dvěma publikacím, na které nedám dopustit. Ani ty následné knihy je nepřekonaly. A systém sám je velmi stabilní, nějakou dobu si rozuměl i se softwarovým ADSL modemem Sagem. Přeskočení verze 2007 bylo dáno nepotřebou cokoli měnit, ale Mandrivu 2008 jsem už prolustroval. Instalace na stařičkém Pentiu III (730 MHz, 256 MB RAM) sice funguje jenom v textovém režimu, ale zase jsem si po nějaké době krásně zaklávesoval.
Nepreferuji žádné aplikace, ale co potřebuji, to v NĚM najdu. Vyhovuje mi pro PHP a MySQL, příjemný je Konqueror, občas potěší Gimp, pro weby je ideální jednoduchost KWrite. Nejlepší je ovšem stále nepřekonaný Tuxracer.
Nejsem ortodoxní linuxák, zastávám názor nezávislosti na operačním systému a doufám, že jednou bude i nakousnuté jablíčko. Ale Mandriva je hra, která baví. BTW: Ubunťáci to říkají o své hračce také.