Rok Androida
Rok 2010 nemůžeme nazvat jinak než „rokem Androida“. Tento linuxový mobilní operační systém od Googlu se v minulém roce plně etabloval a zaznamenal úctyhodný růst prodejnosti. Nechť promluví statistiky. Ve třetím čtvrtletí minulého roku (novější statistiky zatím nejsou k dispozici) v sobě měl každý čtvrtý prodaný telefon právě Android. Rok předtím to přitom byla jen tři a půl procenta. Android rostl hlavně na úkor Symbianu, jehož prodeje meziročně klesly ze 45 % na 37 % a BlackBerry (RIM) – pokles z 21 % na 15 %. iPhone (iOS) díky svým věrným zákazníkům zůstal na cca 17 %. Android má spolu s novými Windows Phone 7 největší potenciál růstu, od ostatních mobilních systémů lze očekávat spíš stagnaci nebo pokles.
Ještě stojí za zmínku, že se každý den aktivuje dalších tři sta tisíc zařízení s Androidem nebo že v Android Marketu najdete už přes dvě stě tisíc aplikací. Na začátku roku přišel na trh první telefon se značkou Google Nexus One, na konci roku potom jeho nástupce Nexus S. Ty se ale neprodávaly v České republice, tak se největší pozornosti dostalo „supertelefonům“ HTC Desire a Samsung Galaxy S. Mimo to na trh přišla spousta dalších telefonů s Androidem. Jejich výhoda byla i v tom, že zasáhly široké spektrum zákazníků. Nejlevnější „Androidy“ se prodávaly i za cenu pod čtyři tisíce korun.
Nexus One, zdroj Wikipedia
Android naopak zatím moc neuspěl na tabletech. Za zmínku stojí snad jen Samsung Galaxy Tab, ostatní tablety byly víceméně jen nepovedené pokusy „noname“ společností, které potvrdily, že Android ve verzi 1.6 nebo 2.x není pro tablet to pravé ořechové. Proto Google pilně pracuje na Androidu 3.0 přizpůsobeném přímo pro tablety.
Oracle – veřejný nepřítel
Začátkem roku 2010 legendární IT firma Sun Microsystems oficiálně přešla pod Oracle, uznávanou společnost především na poli databázových řešení. Hodně se spekulovalo o budoucnosti open-source projektů, které Sun vyvíjel. Dnes už máme jasno.
OpenSolaris skončil...
Oracle zastavil vývoj operačního systému OpenSolaris (dříve SunOS) a rozhodl se soustředit pouze na převážně podnikový Oracle Solaris. Zatímco na vývoji OpenSolarisu se z velké části podílela komunita, Oracle Solaris je vyvíjen za zavřenými dveřmi. V listopadu potom vyšel Oracle Solaris 11, který je sice volně ke stažení, ale pouze pro nekomerční účely. OpenSolaris byl svého času považován za možného konkurenta Linuxu. Přestože obsahoval důvěrně známá prostředí a aplikace z linuxových distribucí, nebyl to Linux, ale další systém založený na UNIXu. Na OpenSolaris sice navázaly projekty OpenIndiana a Illumos, ale od těch už asi nemůžeme čekat rozšíření.
OpenSolaris
...a LibreOffice začal
V říjnu byla založena nadace The Document Foundation, která má zaštiťovat vývoj kancelářského balíku LibreOffice. LibreOffice je odnož OpenOffice.org a vznikla z toho důvodu, že Oracle opět moc nekomunikoval s komunitou a panovaly obavy, aby to s ním nedopadlo jako s OpenSolarisem. Za LibreOffice stojí mnoho lidí z původního vývojářského týmu OpenOffice.org. The Document Foundation brzy získala mnoho významných podporovatelů a zdá se, že ve většině linuxových distribucí se zabydlí právě nové LibreOffice. Oracle byl také přizván ke spolupráci a požádán, zda by nadaci nepřenechal práva na používání názvu OpenOffice.org, ale oboje odmítl. Zatím se tyto dva kancelářské balíky liší pouze v detailech, ale kdo ví, jak to bude za pár měsíců nebo let.
Jakkoliv se může zdát označení „veřejný nepřítel“ drsné, asi nejlépe vystihuje náladu, která mezi fanoušky open source zavládla. Oracle navíc ještě zažaloval Google kvůli patentům, čímž si vůbec nepomohl, protože Google je teď určitě oblíbenější. Na druhou stranu, můžeme Oraclu něco vyčítat? Prostě se chová jako jakákoliv jiná společnost, která se snaží maximalizovat svůj zisk. A zřejmě si myslí, že to dokáže i bez širší komunitní podpory.
Ubuntu jde vlastní cestou
Ubuntu vždy byla tak trochu jiná distribuce. Na uživatelskou přívětivost kladla důraz jako žádná jiná. V minulém roce se Ubuntu definitivně vydalo vlastní cestou a Canonical se kolem něj snaží vytvořit celý ekosystém služeb. Šéf Canonicalu Mark Shuttleworth sklidil velkou kritiku, když prohlásil, že vývoj Ubuntu není demokracie. Tím reagoval na kritiku přesunutí ovládacích tlačítek okna zprava doleva. Sice šlo o detail, ale napsalo se o něm mnoho. Byl to záměr? Ubuntu se povedlo ještě více protlačit do médií a slušně zastínit ostatní distribuce. A zprávy o Ubuntu se mnohdy objevily i na obecných IT serverech, nejen těch zaměřených na Linux.
Dále se rozvíjela synchronizační služba Ubuntu One, nejzajímavější zřejmě bylo její rozšíření na Ubuntu One Music Store. Tato služba je propojena s hudebním obchodem 7digital a umožňuje nakupovat digitální hudbu přímo z přehrávače. V přípravě je také Ubuntu One klient pro Microsoft Windows. Hodně vylepšení se dočkalo Centrum softwaru pro Ubuntu. Umožňuje prodej komerčních aplikací (zatím je bohužel malá nabídka) a spravování externích repozitářů. V blízké době přibude možnost hodnotit a komentovat aplikace tak, jak to znáte třeba z Android Marketu.
Centrum softwaru
Canonical spolu s Ubuntu prošel redesignem. Změnila se loga, webové stránky i vzhled samotné distribuce. Převažují v něm černá, fialová a oranžová barva. Tuto změnu většina uživatelů přijala kladně a často dokonce používají výchozí vzhled, což nebylo zvykem. Zalíbilo se i nové písmo Ubuntu Font.
Do budoucna má Ubuntu mnoho ambiciózních plánů. Už v následující verzi 11.04 nasadí vlastní prostředí Unity, které se dříve objevilo ve verzi pro netbooky. Vývojáři do něj vkládají mnoho sil i nadějí, ale Unity je stále relativně mladé prostředí a jeho nasazení je riskantní tah. V budoucnu chce navíc Ubuntu opustit standardní zobrazovací server X.Org a přejít na flexibilnější, ale opět poměrně mladý, Wayland.
Jak se dařilo dalším společnostem?
Novell byl rozprodán
Společnost Novell, která stojí například za distribucí openSUSE, byla rozprodána. Společnost jako takovou koupila Attachmate Corporation za 2,2 miliardy dolarů. Novell má sice nového vlastníka, ale reálně se prakticky nic nezměnilo a ani nic nenasvědčuje změnám v blízké budoucnosti. Důležitější je, že konsorcium CPTN za 450 milionů dolarů získalo velkou část duševního vlastnictví Novellu. A ještě zajímavější je, že v čele CPTN je Microsoft. Z důvodu hrozících patentových sporů se dvě významné organizace pro podporu svobodného softwaru Open Source Initiative a Free Software Foundation dohodly, že budou spolupracovat při obraně open-source projektů.
Mandriva našla investora
Francouzská společnost Mandriva S.A. a spolu s ní i distribuce Mandriva Linux už sice byly jednou nohou v hrobě, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. V červnu jí pomohli neznámí investoři. Detaily o investici bohužel neznáme. Pro běžné uživatele je důležité, že Mandriva Linux pokračuje a nové verze budou vycházet s ročním rozestupem. Mandriva Linux 2011 nejspíš vyjde v květnu nebo v červnu a další verze potom až za rok.
Red Hat je jistota
Red Hat vydal novou verzi korporátní distribuce Red Hat Enterprise Linux 6. Mezi vydáním „pětky“ a „šestky“ byla nezvykle dlouhá doba – tři a půl roku. Hospodaření společnosti se dařilo, například ve druhém kvartálu měla tržby 220 miliónů dolarů, což je o dvacet procent více než před rokem.
A tak dále...
Hry
Došlo i na pár zajímavých událostí v herní branži. Měli jsme tu dvě kola projektu Humble Indie Bundle, kde jste si za libovolnou cenu mohli pořídit desítku kvalitních indie her. Samé kladné ohlasy sklízela nová hororová adventura Amnesia: The Dark Descent, která zaujala hlavně skvělou atmosférou. Šuškalo se, že herní distribuční systém Steam bude i pro Linux, ale nakonec se Valve vyjádřilo, že nic takového nepřipravuje. Velká škoda. V médiích se hodně propírala kauza PlayStation 3, kdy Sony vydala nový firmware, který znemožnil dříve snadnou instalaci Linuxu. Uživatelé se to pochopitelně snažili obejít, z čehož vzešel jailbreak. Potom následovalo mnoho žalob na všechny strany, ale zatím bez výsledku.
Nasazení Linuxu a open source
Londýnská burza po dlouhých přípravách plně přešla na Linux a ještě stihla stanovit rekord v rychlosti provedení transakce na 126 mikrosekund. V Rusku přijali plán, podle kterého by v roce 2015 měla státní správa běžet prakticky jen na otevřených technologiích. Velké nasazení Linuxu se chystá i v brazilských školách. Tamní školáci by měli dostat na půldruhého miliónů levných netbooků vybavených upravenou distribucí Mandriva Linux.
Co se jinam nevešlo...
Z dalších událostí můžeme zmínit například pokus o decentralizovanou sociální síť Diaspora, vydání nové verze redakčního systému WordPress 3.0, nebo to, že se prohlížeč Mozilla Firefox stal nejpoužívanějším prohlížečem v Evropě, když na konci roku porazil Internet Explorer. Společnosti Intel a Nokia spojily síly a ze dvou mobilních operačních systémů Moblin a Maemo vznikl jeden – MeeGo. Ze začátku roku o něm bylo celkem dost slyšet, ale v poslední době je ticho po pěšině.
Co nás čeká v roce 2011?
Pravděpodobně bude i nadále růst Android. Uvidíme, jestli se dokáže prosadit i na tolik kýžených tabletech. Také se jistě hodně napíše o telefonech s dvoujádrovými procesory. Vyjde nová verze prostředí GNOME 3 a bude přímo soupeřit s prostředím Unity, které nasadí Ubuntu. Bude zajímavé sledovat, co dalšího Canonical vymyslí. Ubuntu se v roce 2010 rozjelo a těžko odhadovat, čím překvapí příště. Ve vzduchu visí hrozba patentových sporů, a to hlavně ze strany konsorcia CPTN. Měl by vyjít cloudový operační systém Google Chrome a stejnojmenný prohlížeč se pravděpodobně ještě více rozšíří. Po mnoha odkladech snad konečně vyjde také nová verze prohlížeče Mozilla Firefox 4 a pár měsíců nato i 5. Firefox hodně zaspal, dokáže ještě srovnat krok s progresivnějším Chrome, nebo se bude propadat? Kdo ví. Každopádně nezapomeňte sledovat náš seriál Dva týdny (nejen) s Linuxem, ať vám neuniknou ty nejdůležitější novinky ze světa otevřených technologií.
Interaktivní přepínač ploch v Unity