Základem úspěchu většiny obchodních modelů je unikátní produkt. Vaše produkty jsou ale založeny na open source a kdokoliv je může převzít a využít, což se děje (např. Oracle Linux). Přesto Red Hat dominuje trhu s podnikovým Linuxem. Co za tímto úspěchem stojí? Jak byste obchodní model popsal?
Open source je pro nás model vývoje a my věříme, že tento model produkuje lepší software. Je to model, přinášející vyšší kvalitu, rychlejší inovace, rychlejší průnik na trh atd. Obchodní model nad ním pro nás znamená vzít tento software a posunout ho na vyšší úroveň, použitelnou pro podnikovou sféru. Přispíváme do upstreamu tak jako kdokoliv jiný. Potom ale pokračujeme dále, integrujeme, testujeme, zlepšujeme kvalitu, ladíme mnoho vlastností, abychom dosáhli vyššího výkonu, spolehlivosti atd. Výsledný produkt pak podporujeme sedm a více let, přidáváme do něj funkce, provádíme úpravy, abychom zachovali kompatibilitu a použitelnost s novým hardwarem a softwarem.
To je něco, co open-source komunita neřeší. Způsob, jakým open-source komunita funguje, je, že když je třeba přidat nějakou vlastnost nebo opravit chybu, čeká se na další vydání. To si podniková sféra nemůže dovolit.
V čem je rozdíl mezi vámi a například společností Oracle? To je taky renomovaná firma, která může nabízet spolehlivou podporu. Když před několika lety vzali váš systém a udělali z něj svůj produkt, mnoho lidí předpovídalo, že pro vás bude vážným konkurentem. Zatím se jim to ale nevede, proč?
Všechny naše produkty vracíme jako open source zpátky do komunity a Oracle, stejně jako kdokoliv jiný, je do této komunity vítaný. Rozdíl byl v tom, že Oracle řekl trhu, že bude podporovat Red Hat lépe než Red Hat samotný. To je ale obtížné. Už to prostě není Red Hat, je to Oracle. My ale nemáme problém s tím, že Oracle bere části našeho softwaru a používá je.
Paul Cormier
Podívejte se na Red Hat Enterprise Linux 6, který se velmi brzo dostane na trh. Na něm jsme pracovali tři roky. Před třemi lety nebyl připravený na to, abychom ho vzali a využili v produkčním nasazení. Nyní je. Během tří let jsme na něm udělali velké množství práce. To je myslím to, co hodně lidí nevidí. Je to všechno o práci, kterou na tom děláme, o službách, které poskytujeme. A rozdíl mezi námi a Oraclem? Oracle je společnost s proprietárním softwarem a je velmi, velmi obtížné udělat čáru a říci: „OK, vše, co je pod čarou, budeme dělat jako open source, vše, co je nad čarou, budeme dělat proprietárně.“ Jestli chtějí být open-source společností, měli by otevřít svou databázi.
Linuxový svět netrpělivě čeká na vydání Red Hat Enterprise Linux 6. Co vy osobně považujete za největší inovace, které přinese?
V RHEL 6 je velké množství věcí, které opravdu stojí zato. Především je to hlubší integrace s virtualizací, pokročilejší integrace KVM do jádra. Dnes můžete o virtualizaci hodně slyšet. Staré modely virtualizace jako Xen a VMware znamenají další vrstvu nad operačních systémem. Pokud něco inovujete v operačním systému, musíte to inovovat i v této vrstvě. S KVM v rámci RHEL 6 to stačí udělat pouze jednou. KVM je součástí operačního systému. V rámci virtualizace tedy zdědíte všechno, veškerou práci, která byla věnována operačnímu systému, ať už se jedná o vlastnosti hardwaru, bezpečnost atd. Opravdu se jedná o virtualizační platformu nové generace. To je jedna inovace.
Jiří Eischmann a Paul Cormier
Hodně práce jsme udělali na power managementu. Úzce jsme spolupracovali s Intelem na kombinacích power managementu mezi tím, co je podporováno „křemíkem“ a co operačním systémem. Také jsme investovali do resource managementu, např. spinlocks, věci jako spinlocks jsme schopni koordinovat napříč virtuálními stroji, což je velmi důležité, jak se postupně přesouváme k technologiím cloudu. Udělali jsme hodně úprav pro běh ve virtualizovaném prostředí. Myslíme si, že je to v současnosti díky této práci nejlepší hostovaný operační systém pro nasazení v cloudech.
Například moje alma mater, Vysoká škola ekonomická, spravuje kolem tisíce desktopů a hodlá s nimi přejít na řešení s virtualizovanými Microsoft Windows na serveru a k němu připojenými tenkými klienty. Toto řešení je v tak velkých organizacích čím dál populárnější. To, že jste před dvěma lety koupili společnost, která protokol pro řešení tohoto typu vyvíjela...
Ta je z Izraele. Byl jsem tam včera.
...naznačuje, že v této oblasti máte nějaké plány. Jaké?
To, co vaše škola preferuje, se nazývá VDI. Ve skutečnosti už VDI řešení dneska máme. Můžete použít Linux jako tenkého klienta. Tou zajímavou částí ovšem není tenký klient, ale ta VDI část, správa. Můžete nechat systém běžet v datovém centru a protokol systému umožňuje obsluhovat ve vysoké grafické kvalitě a rychlosti desktopy na tenkých klientech. To už nabízíme. Máte pravdu, koupili jsme společnost Qumranet. Hlavně to bylo kvůli technologiím pro KVM, o kterém jsem již mluvil, ale také měli řešení pro VDI. To, co měli, jsme zabudovali také do centra pro správu virtualizací v RHEL.
Paul Cormier
Vypadá to, že Red Hat vidí budoucnost podnikových desktopů ve virtualizaci Microsoft Windows. Má podle vás nějakou budoucnost i klasický linuxový desktop?
Myslím, že Microsoft bude mít s desktopem v budoucnu velký problém, protože desktop se opravdu rapidně mění. Podívejte se, toto je desktop (ukazuje na mobil na stole), nemám pravdu? Nyní je desktopem cokoliv od telefonů k tabletům nebo tenkým klientům, což je cokoliv, co je poháněné virtualizací na straně tenkých klientů. My máme desktop, v enterprise verzi. Nemáme však desktop pro běžné uživatele. A lidé to po nás neustále chtěli, už před třemi čtyřmi lety. Systémy tzv. tlustých desktopů jsou však technologií včerejška. My jsme se rozhodli do toho nejít.
Jaká je pozice KVM na trhu virtualizací? Je to myšleno jako konkurence virtualizačním řešením typu VMware nebo je to pouze doplňková část Red Hat Enterprise Linuxu?
Myslím, že VMware se snaží být konkurencí spíše pro nás. Za dva roky nebude existovat žádný samostatný trh s virtualizacemi. Je to operační systém. Vy jste pravděpodobně příliš mladý na to, abyste si pamatoval staré časy, které bohužel pamatuji já. Před mnoha lety se Windows neprodávaly s podporou TCP/IP, věřte tomu nebo ne, ale opravdu neobsahovaly podporu TCP/IP, takže jste si koupil Windows, šel jste ven a koupil jste si podporu TCP/IP. Existovaly společnosti, které vytvářely pouze podporu pro TCP/IP, byl tam FTP software atd. No a časem se TCP/IP stalo součástí operačního systému a už vám ani nepřijde, že to bylo jinak. To je virtualizace. Je to funkce operačního systému. VMware má jistě skvělý produkt, je skvělým konkurentem, ale myslím, že my máme víc než jen části, které má VMware. My a Microsoft jsme jediné dvě společnosti, které mají všechny části celku. Máme virtualizaci, operační systém, middleware, produkty pro management, produkty pro podporu cloudu.
Zdá se, že Red Hat bere cloud computing vážně a přináší zajímavé nápady. Jedním z nich je Delta Cloud. Můžete tuto technologii popsat a jaké plány s ní máte?
Delta Cloud je část toho, co přineseme na trh jako cloud engine. Máme dosti odlišnou strategii než kdokoliv jiný. Podívejte se, o co se snaží Microsoft. Má lock-in (proprietární „uzamčení“ zákazníka, pozn. redakce) s Windows, mají ho ve všech vrstvách. Mají operační systém, middleware, .NET, aplikace, a pokud chcete vytvořit svou aplikaci v tomto frameworku, všechno půjde skvěle, ale budeme s tímto frameworkem svázáni. A s nástupem cloud computingu přišli s Azure a byl to ten samý lock-in, pouze v cloudu. Takže jejich strategií je posunout lock-in do cloudu. Podíváte-li se na VMware, zjistíte, že mají hodně drahou virtualizační základnu a taktéž budují produkty pro cloud, ale mají uzavřený hypervisor. Takže to je jako za starých časů Microsoftu, kdy nikdo kromě nich nemohl na úrovni operačního systému inovovat. Není to tedy nic jiného než nový způsob lock-inu.
Paul Cormier
My jsme se rozhodli pro zcela odlišný přístup. Prvním využitím Delta Cloud byla abstrakční vrstva, abychom odstranili všechny rozdíly v cloudech. Máme virtualizační technologii pro soukromé cloudy kolem KVM, RHEV-M a VMware má taky jeden – vSphere. Díváme se na to jako na dva rozdílné soukromé cloudy. Dále máte veřejné cloudy. Amazon má jednu sadu API, IBM má jinou sadu API, RackSpace má zase jinou sadu API. Co Delta Cloud dělá, je, že toto vše pro administrátora abstrahuje a umožňuje mu přesunout zatížení, kamkoliv chce. Budeme podporovat VMware, Amazon, IBM, RackSpace. To je první využití Delta Cloudu. Přesně, jako jsme to udělali s operačním systémem. Řekli jsme: „Používejte, jaký hardware chcete, nám to je jedno, budete mít pořád to samé operační prostředí.“ To je naše strategie pro cloudy. Další částí Delta Cloudu je budování služeb. Stejně jako veřejné cloudy nabízejí výpočetní nebo datové služby, my je budujeme jako součást našeho cloud enginu pro IT manažery, aby mohli vytvářet soukromé cloudy. Takže IT manažer bude moci nabídnout čas virtuálního stroje oddělení lidských zdrojů nebo finančnímu oddělení uvnitř společnosti. Současně ale může přesunout část vytížení někam do venkovního cloudu.
Strategie a vize se již nestaví pouze na finančních ukazatelích, ale bere s v potaz i společenská zodpovědnost. Jak vidíte svou společenskou zodpovědnost?
No, udělali jsme s Intelem hodně práce na power managementu. To je jistě součást green computingu a my do toho dali hodně úsilí. Celý model open source je popravdě společenskou zodpovědností. Minulý rok jsme investovali do výzkumu a vývoje sto dvacet milionů dolarů a každý řádek kódu, který jsme napsali, se vrátil zpátky komunitě. Takže jestli toho chce využít například univerzita... kdokoliv z komunity to může využít. To je myslím dost společensky zodpovědné.
Ptal jsem se mnoha kolegů a přátel, v které linuxové firmě by chtěli pracovat a většina odpovídá Red Hat. Proč si myslíte, že má Red Hat tak dobrou reputaci v rámci komunity a je vysněným zaměstnavatelem mnoha linuxových odborníků?
Protože jsme jedni z mála, kteří mají opravdu upřímný postoj k open-source mantře. Jak jsem říkal, vše dáváme zpátky do komunity. My velmi rádi vytváříme funkce pro naše zákazníky a vyhovuje nám být směrováni zákazníky, ale vše otevřeme zpátky jako open source. Nemáme problém, který jsem uváděl: všechno nad čarou je uzavřené a všechno pod čarou otevřené. Jsme kompletně open-source společnost. Současně ale vedeme v inovacích. Lidé se tu setkávají s nejmodernějšími technologiemi, jsme hybnou silou v cloud computingu. Těžko si představit lepší místo, ve kterém se dostat k nejmodernějším technologiím a zároveň to dělat tradičním open-source způsobem. Je to vývojový model budoucnosti.
Jiří Eischmann a Paul Cormier
Toto je ta věc, která vás dělá atraktivnějšími než například Novell?
Myslím, že Novell trpí tím problémem „nad čarou a pod čarou“. Je příkladem toho, že to moc dobře nefunguje.
Jak často se stává, že se vývojář z komunity stane vaším zaměstnancem?
Pořád, ne? (Otáčí se na Radovana Musila, zástupce české pobočky.) Ale nejsme stoprocentně tvoření komunitou, ani to tak nechceme. Mít vývojáře z různých komunit, myslím tím z různých míst, je dobrá věc. Nechceme zaměstnat celou komunitu. Ale často se stane, že k nám členové komunity přijdou, a pokud jsou dobří, zaměstnáme je. Myslím, že máme asi nejlepší vývojářské talenty v odvětví a zároveň vyvíjíme open-source způsobem. Jsem na to velmi pyšný. Vzhledem k tomu, jakým způsobem vyvíjíme, musí být hoši z vývoje dobří. Když kdokoliv může kdykoliv vidět váš kód, musí být dobrý.
Co můžete nabídnout talentovaným lidem z komunity, aby se stali zaměstnanci Red Hatu?
Je to myslím možnost pracovat ve společnosti, která je opravdu tahounem na cestě k počítačové budoucnosti, a přitom to moci dělat způsobem, který znají již od studentských let, a tím je open source. Co sem ale přivádí vývojáře, je možnost se velmi rychle dostat k práci na nejmodernějších technologiích. Jinde tu možnost mít nemusí.
Paul Cormier
Radovan Musil: Rád bych jen přidal místní pohled na to, proč pro nás chtějí lidé pracovat a proč je to tu baví. Odlišné je to, že každý zaměstnanec, každý vývojář se tady stává členem globálního týmu. Nejsme žádná oddělená jednotka. Máme tady celkově třicet pět globálních týmů. Někde máme čtyřicet lidí v týmu, jinde je to zase jen jeden člověk, který má svého nadřízeného na druhé straně planety. Je to pro všechny skvělá příležitost. Nedělají se rozdíly mezi zaměstnancem ze Spojených států amerických, Číny atd., panují tady rovné podmínky pro každého.
