Jon S. von Tetzchner (*1967) spoluzakladatel, Chief Executive Officer. V letech 1991-1995 pracoval pro Telenor Research, v té době on a Geir Ivarsøy založili Opera Software ASA. Absolvent University of Oslo.
Christen Krogh (*1965), VP of Engineering, stojí v centru softwarového vývoje Opery. Před nástupem do Opery pracoval jako research director v SINTEF Telecom and Informatics a jako business developer v TV 2 Interactiv. Absolvent University of Oslo, Glasgow University.
Jaké byly začátky vývoje? Kolik lidí na Opeře pracovalo tehdy a kolik na ní pracuje nyní?
JvT: Opera vznikla, když jsme - Geir Ivarsøy a já - pracovali v Telenor. Na originálním kódu pracovaly pouze čtyři ruce. Od té doby jsme se značně rozrostli. Dnes pracuje v celé společnosti na nejlepším možném prohlížeči 200 vývojářů z celkem 300 lidí.
Je smutné, že Geir, který nedávno zemřel, tady nemůže být s námi a vidět, jaké úspěchy sklízíme s Operou 9. Svou práci na Opeře 9 jsme věnovali právě jemu a věříme, že by na nás mohl být hrdý.
Když navrhujete nové verze Opery, kde hledáte nápady pro nové funkce a kdo nakonec vybere ty, které budou implementovány?
JvT: Je to společné úsilí všech. Z uživatelské komunity získáváme maximální zpětnou vazbu a společně s našimi vývojáři a marketingovým týmem rozmýšlíme, co by mělo v prohlížeči být. Stále přemýšlíme o věcech tak, aby bylo prohlížení stránek snadnější, rychlejší a zábavnější. Doufáme, že tento proces nadále povede k inovacím, které budou inspirací pro ostatní prohlížeče.
Opera 9 přináší podporu widgetů (pomůcek). Jak widgety obohatí zážitek s internetem?
JvT: Widgety jsou naším prvním krokem směrem k webovým aplikacím, jež běží mimo prohlížeč, a dnes představují novou cestu, jak přinést webový obsah na váš desktop. Webové aplikace mají sílu spojit obsah a sloučit jej s jinými webovými službami, aby se tak získala výhoda jednoduchého používání nebo lepší funkcionality. Když jsme s Operou před jedenácti lety začali, představovali jsme si prohlížeč, který bude perfektní okno do multimediálního webu - světa vyplněného videem, obrázky a hodnotným obsahem. Ale dnes, když byl web ovlivněn aplikacemi, jsme prohlížeč změnili. Lepší, než být oknem do obrovského neměnného světa, je, když se prohlížeč chová jako spouštěcí platforma pro aplikace.
Dnes mohou být totiž jako widgety jednoduché hry nebo vyhledávací program, ale je snadné představit si den, kdy to budou plnohodnotné verze existujících desktopových aplikací. Je také snadné představit si okamžik, kdy bude tradiční role operačního systému oslabena.
Opera je dnes pro desktopové operační systémy zdarma. Jak je na tom společnost po finanční stránce? Daří se vám lépe, nebo hůře než předtím?
JvT: Opeře se daří velmi dobře. Máme obchodní jistotu v našich odděleních pro mobilní a jiná zařízení, což je oblast, ve které předvídáme senzační růst. Stále více lidí chce surfovat po internetu nezávisle na tom, jaké zařízení používají. Společnosti těmto požadavkům zákazníků rozumějí a velmi důvtipně hledají způsoby, jak do svých produktů zabudovat náš prohlížeč.
Máte k dispozici informace o tom, kolik lidí používá desktopovou verzi Opery? Je vůbec možné to zjistit?
JvT: Čísla o zastoupení na trhu je obvykle choulostivé určit. Spíše respektujeme soukromí lidí, kteří Operu používají, takže se nesnažíme být při tomto monitorování příliš ofenzivní. Existují způsoby, jak lze zjistit počet stažení, a mohu vám říct, že Opera 9 je zatím naším nejúspěšnějším prohlížečem. Mnoho lidí Operu používá také na mobilních přístrojích.
Byl program Opera Affiliate úspěšný? Dosáhli jste svých očekávání?
JVT: Ano, myslím, že byl úspěšný. Nyní hledáme nové způsoby, jak přitáhnout další uživatele k Opeře a Opeře Mini.
Podporuje nadále Opera ASA uživatelské aktivity, které propagují váš prohlížeč?
JvT: Naprosto. Aktivně pracujeme s vývojáři na způsobu, jak zpropagovat widgety - Widget World Cup. Zájemci si mohou přečíst více na http://widgets.opera.com/wwc/. Chceme udělat vše, co je v našich silách, abychom lidi, kteří používají naše produkty, nadchli a oni o Opeře řekli svým přátelům a rodině.
Zvažujete možnost vytvoření API pro vývoj pluginů/rozšíření?
CK: Stále. Ale už dnes existuje několik způsobů, jak prohlížeč rozšiřovat. Můžete použít tlačítka, můžete si přidat vlastní panely, můžete Operu 9 rozšířit o widgety (malé webové aplikace). Pro enterprise zákazníky (např. poskytovatele set top boxů, kabelových přijímačů) existuje možnost rozšířit DOM o platformní provázání (např. schopnost ovládat nahrávací funkce z webové stránky). Rádi bychom v budoucnu nabízeli vyšší rozšiřitelnost - stejně jako zdokumentování odpovídajících API.
Jaké proběhly změny v podpoře protokolu HTTP mezi verzemi 7.54 a 8/9? Mnoho uživatelů Opery 8 mělo problémy s ebankingem, přičemž v Opeře 7.54 tyto problémy nebyly.
CK: Nejsem si jistý, jestli vím, co myslíte. Odstranili jsme možnost nedostatečného šifrování, která byla standardně zapnuta. Ale pokud jste banka, v žádném případě byste nedostatečné šifrování neměli používat.
Jako vždy uvítáme maximální počet hlášení možných problémů, se kterými se lidé setkávají. Buď prostřednictvím položky Report a site problem v nabídce Help, nebo přes náš systém hlášení chyb (např. https://bugs.opera.com/wizard/). Každé takové hlášení chyby má vysokou prioritu.
Linuxoví uživatelé si pochvalují, že linuxové verze nejsou vydávány později než ty pro jiné operační systémy a že jim věnujete adekvátní pozornost a podporujete je. Proč to nedělají jiné společnosti? Jsou náklady na tento paralelní vývoj vysoké?
CK: Opera má koncepci produktové řady a své softwarové a vývojové prostředky a procesy jsme upravili tak, aby ji podporovaly. Znovuvyužíváme stejné softwarové jádro pro všechny produkty. Na desktopy nejen ono jádro, ale také většinu UI vrstev (svou interní na operačním systému nezávislou platformu nazýváme Quick).
V dlouhodobém horizontu se vyplatí nenechat vypadnout jakoukoliv platformu ze systému synchronizace - kvůli mezerám ve schopnostech a problémech při větvení/slučování.
Můj odhad je takový, že důvody, proč mnoho společností, které mají podobné produkty na několika platformách a nedodávají je ve stejný okamžik, jsou a) příliš velké rozdíly mezi produkty (ideálně je většina kódu společná), b) naprosto odlišné produkty (žijí svými životy, např. jako IE na Macu a Windows), c) procesy, které nepodporují souběžné vydávání.
Jste spokojeni s rozhraním Qt, které Opera používá? Jaká je spolupráce s firmou Trolltech, pokud tedy vůbec nějaká probíhá?
CK: Trolltech působila v Oslo ve stejné budově jako my. Ve skutečnosti - zrovna když se přestěhovali, převzali jsme jejich kanceláře (k těm, které jsme už měli předtím). Používáme Qt na linuxovém desktopu a množství přístrojů, které jsou na Linuxu založeny (set top boxy, mobilní telefony, přenosné přehrávače, …). Máme na trhu embedded zařízení jasnou strategickou spolupráci, převážně orientovanou na QTopia PE.
Plánujete v blízké budoucnosti použití Qt 4.x? Plánujete nějakou přímou podporu nových vlastností, které přinese KDE4?
CK: Na Qt 4 už pracujeme. Abychom mohli podporovat vlastnosti konkrétního (linuxového) desktopového prostředí, je třeba vyrovnat rozložení napříč platformami.
Co myslíte - jak bude web vypadat za pět nebo deset let?
JvT: Krátká odpověď je, že prohlížeče budou všudypřítomné - mnohem více než dnes.
Embedded prohlížeče v automobilech, nákupních vozících, televizích, herních konzolích apod. přinesou na trh velkou změnu. Prohlížeče nejsou jenom pro prohlížení internetu, ale spíše pro získávání informací. Browser vám může říci, kdy vám v autě dochází palivo, jestli máte nakoupeno vše, co jste si poznačili do seznamu, nebo kdy je v televizi váš oblíbený pořad. Zabudováním prohlížečů do jiných zařízení a zpřístupněním možností všech webových technologií z domova můžeme znatelně vylepšit - respektive radikálně přetvořit - způsob, jakým uživatelé snadno a efektivně najdou informace, které hledají.
Mobilní web získává na významu. Až si uživatelé vezmou telefony, aby se dostali na internet, my už tam budeme. Ale opět - stejně jako se spotřební elektronikou a domácími počítači - prohlížeč má potenciál zvládat více věcí. V mobilním telefonu může prohlížeč sloužit jako operační platforma - s jeho pomocí lze spouštět aplikace, personalizovat úvodní obrazovku s využitím aktuálních zpráv a počasí, obsluhovat kalendář, ukládat čísla a stejně tak hrát hry.
Bylo pro vydání Opery jako freewaru impulsem oddalované vydání MSIE a úspěch Firefoxu?
JvT: Ne. Chtěli jsme odstranit reklamu v okamžiku, kdy budeme mít po ruce schopný obchodní model. Když ten okamžik nadešel, pracovali jsme co nejrychleji, abychom mohli vydat prohlížeč bez reklamy.
Poté, co jste vydali Operu jako freeware, vzrostl zájem uživatelů o jeho kvalitu? Mám tím na mysli více hlášení chyb, zvýšení aktivity ve fórech apod.
JvT: Co jsme viděli, byla zvýšená aktivita všude. Přišlo k nám množství uživatelů prostě proto, že děláme vysoce kvalitní prohlížeč. Jejich zpětná vazba a podpora pomáhá naše produkty vylepšovat, takže jsme byli rádi, že takovou vlnu zájmu vidíme.
Ve kterých zemích je Opera nejpopulárnější?
JvT: Jsme dost populární napříč střední a východní Evropou. V Polsku, Německu, Rusku, Rumunsku a České republice je o Operu velký zájem, i když jsme rádi vždy, když ještě vzrůstá. Zájem je cítit také ze Spojených států, Japonska a Číny.
Které vykreslovací jádro, samozřejmě kromě Opery, je podle vás nejlepší? Je jedno, jestli open-source, nebo proprietární.
CK: Nejlepší podporu standardů má Opera 9. Následuje Gecko.
Je nějaká šance na nativní 64bitovou Operu pro Linux? Hraje roli fakt, že stále neexistuje 64bitový přehrávač Flashe, což je pravděpodobně největší problém "64bitového brouzdání", a proto má Opera jenom 32bitové verze?
CK: K první otázce - ano. K té druhé - ne. Momentálně nechci k dalším plánům nic říkat.
Na co se můžeme v dalších verzích Opery těšit?
CK: Na ještě více inovace. :-) Obávám se, že mnoho detailů vám sdělit nemohu. Ale jsem si jistý, že vás nezklameme.