Linux E X P R E S

Facebook

Rozhovor: Tristan Nitot

Mozilla Europe je nezisková organizace, která pomáhá rozšiřovat Mozillu a její deriváty po Evropě. Vysokým představitelem organizace je Tristan Nitot, který se narodil ve Francii před osmatřiceti lety. Je ženatý, má dvě děti a žije v Paříži.


Tristan Nitot vystudoval počítače a management a sedm let pracoval pro Netscape (později America On Line) až do července 2003, když se rozhodli tým pracující na Netscape/Mozille rozpustit. Poslední dva roky se ve firmě Netscape věnoval celé Evropě - jeho úkolem bylo tlačit na web designéry, aby jejich webová sídla pracovala pod programy Netscape/Mozilla. To byl důvod, proč se rozhodl propagovat webové standardy na různých konferencích či stránkách (např. dnes již nefunkční devedge.netscape.com), a také proč stál u zrodu Mozilla Europe.

Kdy a proč byla založena Mozilla Europe?

Mozilla Europe je neziskovou organizací s cílem pomáhat projektu Mozilla nacházet nové přispěvovatele, vývojáře a také uživatele. Dalším úkolem je také podpora zájmů našeho kontinentu v tomto projektu - například tím, že se snažíme, aby byly produkty a webové stránky přeloženy do maximálního počtu evropských jazyků.

Organizace byla založena koncem roku 2003 a naše internetové stránky byly spuštěny v únoru 2004 celkem ve čtyřech jazycích (nyní jich je šest). Počítáme samosebou i s překlady do dalších jazyků včetně češtiny, o který se postarají naši přátelé z týmu CZilla.

Jací lidé jsou v organizaci? Z jakých zemí?

Když jsme s Mozilla Europe začínali, chtěli jsme, aby organizace reprezentovala celou Evropu. Na našich stránkách snadno zjistíte, že máme spolupracovníky z Belgie, Francie, Německa nebo třeba Slovenska. Další jazykové týmy se k nám připojily, takže dnes sdružuje Mozilla Europe lidi, kteří mluví více než patnácti jazyky.

Jak mohou lidé či firmy této neziskové organizaci přispět?

Již od začátku je možné posílat peníze přes tlačítko Paypal na našich stránkách, ale rádi bychom šli dále, protože není snadné najít lidi z cizích zemí, kteří by přispěli. Velmi rádi bychom brzy spustili evropský obchod se suvenýry, který by nás částí svého zisku podporoval. Pracujeme na tom.

Ano, takový oficiální obchod v Evropě chybí. Jak se připravujete na příchod finální verze Firefoxu?

Vývojáři vědí, že úspěšný program musí být stabilní, spolehlivý a bezpečný. Ale my víme, že to je jen část úspěchu. Musíme o Firefoxu mluvit na konferencích, blogovat, vytvářet tiskové zprávy a organizovat vlastní akce na jeho podporu.

Ale v případě vydání verze 1.0 jdeme ještě dále - proto je zde web SpreadFirefox (www.spreadfirefox.com), který se zaměřuje na podporu programu Mozilla Firefox. Propagaci zvládá skvěle, ale doufáme, že to bude ještě lepší.

Dalším způsobem propagace je cesta Barta Decrema, který přiletěl do Evropy z Kalifornie a v Německu, Belgii, Nizozemí a Francii se setkává se zástupci tisku (více v jeho blogu www.decrem.com/bart, pozn. red.). Mozilla Europe bude mít také velký pavilon na veletrhu Interop ve Francii, kde se budou konat konference a přednášky.

Znáte už datum vydání finální verze?

Data vydání jsou stanovena proto, aby se měnila. :-) Doufám, že Firefox 1.0 vydáme začátkem listopadu a taky doufám, že se na tomto datu nic nezmění; ale nikdy nevíte.

Jak funguje rozšiřování Mozilly v Evropě? Máte hmatatelné výsledky?

Působení médií je vynikající a myslím si, že se to ještě zlepší, jakmile bude Firefox dostupný i v jiných jazycích, než je angličtina (pro verzi PR to už ovšem platí, pozn. red.). Jsem také zván na mnoho konferencí, ale všechny je prostě nemůžu zvládnout.

Zajímavý nápad je implementace Mozilly ve firmách. Ušetřené peníze (minimální virové riziko, zaměstnanci pracují efektivněji) by pak mohly podpořit Mozilla Europe. Jaký je váš názor?

Na tom už pracujeme, ale společnosti s nasazením Firefoxu a Thunderbirdu otálejí. Až programy dosáhnou verze 1.0, určitě se to změní k lepšímu.

Vy jste ta pravá osoba, která může srovnat popularitu Mozilly v Evropě, Americe a dalších částech světa. Jaké jsou tedy rozdíly?

Srovnání není jednoduché. Severní Amerika je největší trh a je převážně anglofonní (USA a Kanada). V Evropě je lokalizace extrémně důležitá, protože trh není z toho pohledu jednotný. Očekáváme, že se zde Firefox stane ještě populárnějším, až budou k dispozici lokalizované verze; což se stane doufejme brzy.

Ve kterých evropských zemích je nejpopulárnější?

Na špici je Německo, následuje Velká Británie, Francie, Polsko, Itálie, Španělsko.

Existují podobné organizace jako Mozilla Europe i jinde ve světě?

S radostí jsme přivítali vznik Mozilla Japan, která navázala s Mozilla Foundation podobný vztah jako Mozilla Europe. Doufám, že se další oblasti připojí!

Jste také toho názoru, že by se měl vývoj Mozilla Suite zastavit ve prospěch vývoje Firefoxu/Thunderbirdu?

Nemám v tomto ohledu jasný názor. Myslím, že Firefox nám pomáhá získat velký podíl na trhu. Pokud jste uživatel Windows a chcete si jej vyzkoušet, máte možnost. Je menší než 5 MB, migrace je velice jednoduchá a víte, že se můžete vrátit k Internet Exploreru nebo k Opeře, pokud by vám nevyhovoval. Obvykle se to nestává, ale je dobré vědět, že to jde. Během několika hodin si Firefox oblíbíte a možná si nainstalujete i Thunderbird.

Oproti tomu je změna mailového klientu drsnější, protože tady jde o cenná data. Mozilla Suite je zralý produkt, ale nemnoho lidí se rozhodlo na něj přejít, protože to znamená zejména přenos pošty. A oni se obávají, že případný návrat zpět bude obtížný.

Podílí se Mozilla Europe aktivně na vývoji, ladění či testování?

To víte, že ano. Peter Van der Beken, spoluzakladatel Mozilla Europe, je správcem modulu (XSLT a DOM) a jedním z hlavních kritiků. On napsal jednu z prvních verzí filtru na nevyžádanou poštu. Další představitelé Mozilla Europe jako např. Axel Hecht nebo Jan Varga přispívají už několik let svým kódem.

Jaké jsou vaše plány pro příští rok? Podpora Thunderbirdu?

V současnosti se koncentrujeme na vydání Firefoxu 1.0 a víme, že další důležitý produkt je Thunderbird. Pro příští rok chceme najmout evropské vývojáře, aby produkty Mozilla ještě vylepšili. Zbývá mnoho práce, aby se Mozilla a Firefox staly především platformou založenou na XUL a nezůstaly jen prohlížeči. Jako příklad může sloužit Mozilla Amazon Browser (mab.mozdev.org).

Které vlastnosti podle vás Mozilla a Mozilla Firefox stále ještě postrádá?

Nevím, jestli je přidávání vlastností to nejdůležitější. Do určité míry platí, že Firefox je úspěšnější než klasická Mozilla proto, že jsme některé vlastnosti odstranili či skryli! Je populárnější, protože se snadno používá a protože si můžete přidat nové vlastnosti prostřednictvím rozšíření (extensions, pozn. red.). Takže chybějící vlastnosti by se měly přidávat formou rozšíření, nikoliv zabudováním do aplikace.

Myslím, že rozhraní pro XUL a dobrý vývojový nástroj jsou potřebné pro to, aby se Mozilla rozšířila spíše jako platforma než jako prohlížeč.

Jaký je rozdíl mezi Mozillou a jinými produkty? Řekněte, proč by měli lidé Mozillu používat?

Důvodů pro Firefox je více:

  • Má skvělé vlastnosti. Blokování oken pro každého, nejen pro uživatele Windows XP, kteří nainstalovali Service Pack 2. Prohlížení v panelech, zabudované vyhledávání, skvělá použitelnost a další.
  • Je bezpečný a má mnoho voleb, které chrání naše soukromí.
  • Nabízí možnost výběru. Výběru platformy (GNU/Linux, Mac, Windows a další), výběru vyhledávače, tématu a v neposlední řadě výběru vlastností (díky množství dostupných rozšíření). Uživatel se musí rozhodnout. Každý by se měl rozhodnout sám, jakou platformu, vyhledávač nebo něco jiného bude používat.
  • Je zadarmo.
  • Je svobodný. To znamená, že se můžete přidat, spolupracovat, měnit jeho kód, upravit si ho podle svého, ujasnit si, že nemá bezpečnostní díry. Prostě: vy rozhodujete, ne nějaká firma.

Který prohlížeč z rodiny Mozilla používáte?

Používám oba, Mozillu i Firefox. Záleží na okolnostech, momentálně asi víc Firefox.

Používáte GNU/Linux? Kterou distribuci?

Do září 2004 jsem používal Windows XP, pak jsem chtěl nainstalovat Service Pack 2, abych vyřešil ty známé bezpečnostní problémy. Přečetl jsem si licenční ujednání, které tvrdí, že se na počítač nainstaluje DRM (Digital Rights Management, systém pro ochranu copyrightu, pozn. red.), což mi má zabránit při čtení některých souborů na mém vlastním disku. To pro mě bylo nepřijatelné, takže jsem SP2 nenainstaloval. Za tři hodiny jsem už vypaloval CD Fedora Core 2 (díky DSL) a vzápětí jsem ho instaloval. Když byl vydán Mandrake 10.1 Community, přešel jsem na něj a už jsem u něj zůstal.

KDE, GNOME nebo něco jiného?

Momentálně používám GNOME, ale ještě jsem se úplně nerozhodnul. Možná skončím u Debianu s WindowMakerem, kdoví... :-)

Co byste řekl našim čtenářům?

Jsem přesvědčen, že web je skvělá věc, protože umožňuje komunikaci, výměnu informací a kulturních poznatků. Uvažte, jak je dnes jednoduché zveřejnit informaci a jak je snadné získat informace od jiných lidí. Vzpomínáte si ještě na doby, kdy jste museli posílat poštou diskety, abyste mohli s přáteli sdílet data? Abychom se ujistili, že ty doby jsou dávno pryč, řiďme se dvěma věcmi:

  • Používejme prohlížeč, který splní naše očekávání a dá nám možnosti rozhodovat.
  • Pokud tvoříme webový obsah, postarejme se o to, aby dodržoval platné standardy a byl použitelný ve všech moderních prohlížečích (Mozilla a její deriváty, Opera, Konqueror, Safari) a MSIE 6.

To je velice důležité pro to, aby web zůstal prostorem pro svobodu, která je pro všechny.

Děkuji vám za rozhovor.

Rádo se stalo.

Diskuze (0) Nahoru