Kolem Ubuntu se stále něco děje, můžeš shrnout, co bude v jeho vývoji následovat v nejbližších letech? Co se změní?
Je pravda, že se toho děje hodně. Ale za tu první třetinu roku se toho stalo opravdu hodně, hodně, hodně. Pro uživatele asi největší změna je, že se změní systém vydávání. Teď je frekvence každých šest měsíců a jednou za dva roky tzv. LTS verze (long term support, pozn red.) s prodlouženou dobou podpory až na 5 let.
Teď se to změní tak, že každé dva roky budou vycházet i nadále LTS verze, ale v průběhu roku žádná speciální vydání nebudou. Uživatelé, kteří budou chtít nejnovější aktuální verze, budou mít možnost stahovat průběžně aktualizace. Tomu se říká rolling updates. A ti uživatelé, kteří budou chtít mít svůj systém stabilní, zůstanou u LTS verze a budou přecházet na novější každé dva roky.
To je docela významná změna, principiálně se blíží jiným linuxovým distribucím jako např. Arch Linux nebo Gentoo, které mají takový model. Myslíš si, že je to změna k lepšímu?
Nevím, ono se o tom mluvilo hodně dlouho. Každého půl roku někdo přišel s nápadem, že by se průběžná aktualizace měla zavést. Má to svoje pro i proti. Já jako uživatel Ubuntu jsem vždycky používal vývojové verze a chtěl jsem zůstat „u vývoje“, abych věděl, co se přesně děje. Mně by to možná vyhovovalo, ale zase existuje spousta uživatelů, kterým to vyhovovat nebude. Třeba společnost System 76 vyrábí počítače, desktopy i notebooky a prodává je jenom s Ubuntu. Ozvali se docela hlasitě, že pro ně, jako pro výrobce, je průběžná aktualizace spíše problém. Nasazovat uživatelům dva roky starou verzi Ubuntu není pro ně vhodné a že by byli radši, kdyby vydávání verzí zůstalo u šestiměsíčního cyklu.
Jsi člověk, který sleduje vývoj a má spoustu informací. Víš, jaké důvody vedly firmu Canonical k tomuto rozhodnutí? Proč to udělali?
Oni vlastně specificky neřekli, proč to udělali, i když napsali důvody, proč je to podle nich výhodnější. Vývoj pro ně bude jednodušší a nebudou muset udržovat tolik verzí. V současné době musí udržovat pět vydání najednou (během dvou let), které musí být podporované. To odpadne a budou udržovat jen dvě vydání, což je pro ně samozřejmě jednodušší a určitě i levnější. Ale neřekli na rovinu např. nemáme peníze na to, abychom celý vývoj sponzorovali, a chceme vše zjednodušit.
Takže ty důvody nejsou úplně srozumitelné?
Já bych řekl, že ne.
Tím pádem se změny týkají i různých odnoží např. Xubuntu, Edubuntu, Kubuntu atd.?
O tom se právě hodně diskutuje. S největší pravděpodobností tyto změny budou muset přijmout. Ale co zatím vím: Xubuntu tým hodně vyspěl a ten kdyby to nedělal a zůstal u šestiměsíčního vydání, tak předpokládám, že by jim to asi dlouho nevydrželo a museli by se tomu trendu přizpůsobit. Jsou přece jen na vývoj Ubuntu pořád ještě hodně napojeni.
Změna frekvence vydávání a celého modelu ale není jediná. Podobně byla taková menší revoluce s prostředím Unity před několika lety. Teď se připravují i další změny v uživatelském rozhraní i prostředí. Slyšel jsem, že se mluví o novém grafickém serveru, který by měl zaujmout místo skoro třicet let starého X serveru.
Ano. Od vývojářů už dost dlouho zaznívá, že X server dnešní době už moc nevyhovuje, protože jeho koncept je několik desítek let starý. Vývojáři dlouho mluvili o tom, že se přejde na server Wayland, ale i od něj ustoupili. Nakonec asi před dvěma měsíci oznámili, že vyvinou svůj vlastní grafický server jménem Mir, který by vlastně měl pomoci Ubuntu hlavně tím, že ho budou moci používat jak v desktopové verzi, tak i ve verzi, která se připravuje pro mobilní telefony a tablety. Bylo to docela náhle, protože najednou oznámili, že budou mít vlastní grafický server Mir a už přišli s částí kódu, který vyvíjeli někdy od léta loňského roku. To bylo docela překvapení pro všechny, zvláště po tom, co ještě loni na podzim všichni pořád tvrdili, že Wayland je pro ně to hlavní.
Tyto kroky vzbuzují otázky: Kolik z těchto nových technologií bude ku prospěchu ostatním vývojářům, komunitám a systémům? Občas to působí trošku trucovitě: Vyvineme si vlastní grafický server. Vyvinuli jsme si vlastní grafické pracovní prostředí. Jaký je tvůj názor na tyto změny? Nesměřuje to k nějakému izolování se ze strany Canonicalu, ze strany Ubuntu a vymezování se vůči těm ostatním?
Já bych řekl, že ano, protože v Canonicalu měli vždycky problémy komunikovat s upstreamem a s ostatními vývojáři. Měli většinou jasnou představu, co chtějí oni, ale neuměli se dohodnout třeba s GNOME, jakou by měli představu apod. Je to podobné i s tím Mirem, kdy oni už mají jasnou představu, jak to bude vypadat, všechno mají a říkají: „Takhle to bude. Jestli to chcete používat, můžete, ale my si to budeme vyvíjet tak, jak to chceme my.“ Tak si myslím, že není moc pravděpodobné, že by se Mir objevil v jiných distribucích a na jiných systémech. Podobně to bylo také s tím, proč přišlo Unity. Protože jim nevyhovovaly změny, které byly v GNOME Shell, ale nedokázali navázat dialog a pokusit se domluvit, ale řekli: „Nám se to nelíbí, uděláme Unity.“
Jak na tuto situaci reagujete v české komunitě Ubuntu? Protože vy jste na konci řetězce a dostáváte informace možná trochu dřív. Pak je vysvětlujete uživatelům na fóru, píšete články anebo děláte prezentace a přednášky na konferencích. Jak se vyrovnáváte s tím, když je váš osobní názor jiný a nesouhlasíte se změnami?
Ono to není jen o naší komunitě, ale jde o Ubuntu komunity obecně. Taky se o tom hodně mluví, že právě hodně těchto změn přichází přímo z Canonicalu. Najednou se něco objeví a řekne se: „Takhle to bude.“ A to i přesto, že vývoj nebo komunita má nějaké mechanismy, jak by to mělo probíhat. Dost často se to takto neděje, např. vývoj má pevně stanovená data, do kdy se co musí a je tam např. datum, do kdy se musí zavést nové funkce. Najednou se objeví vývojáři z Canonicalu měsíc po tomto datu a řeknou: „Tady je nějaká novinka a takhle to bude.“ My nemáme moc možnost na to reagovat, zvlášť tady v Česku, kde se vlastně nikdo nijak extra vývoji nevěnuje. My máme buď možnost to přijmout a informovat o tom, anebo mlčet a nedělat nic.
Jsou reakce fanoušků, se kterými jste v kontaktu, k těmto změnám přívětivé nebo to odmítají? Co si uživatelé myslí třeba o tom, že se změní model vydávání?
Samozřejmě, že slyšet je hlavně ty negativní reakce. Ty pozitivní slyšet není. Komu se to líbí, nic na to neřekne nebo řekne: „Jo, to je hezký.“ Ale komu se to nelíbí, ten je slyšet hodně hlasitě. Ale řekl bych, že většina pokročilejších uživatelů tu změnu ve vydávání bere jako pozitivní. Nemusí upgradovat a stejně ani ty LTS verze nepoužívali a snažili se vždycky mít tu nejaktuálnější verzi a zůstat u ní.
Jak dlouho česká komunita funguje?
Funguje už od roku 2005. Zakládal ji tenkrát Ondra Surý, když s tím začínal. Dalo by se říct úplně od začátku, téměř, protože první verze Ubuntu vyšla na podzim roku 2004 a už na začátku roku 2005 se rozjely české stránky, český překladatelský tým a tak podobně.
Občanských sdružení se týká změna související s novým občanským zákoníkem. Také vím, že neziskovka, která působí kdekoliv, má spoustu různých provozních problémů. Jak se s různými zákonnými povinnostmi vypořádává vaše občanské sdružení?
My jsme občanské sdružení zakládali v roce 2007 a mělo to být ulehčení těch oficiálních věcí. Třeba kdybychom potřebovali peníze např. na výrobu samolepek, cédéček a takových věcí, tak dřív to fungovalo tak, že to někdo většinou vyrobil na vlastní náklady, pak něco rozprodal a něco rozdal. Sdružení nám v tomto hodně pomohlo, protože můžeme mít vlastní účet, kam přicházejí peníze z příjmů z reklamy, příjem od sponzorů apod.
S tím novým občanským zákoníkem to bude ještě docela legrace, protože my nově nesplňujeme podmínku pro občanská sdružení, nově spolky, a budeme se muset stát ústavem. První zábava bude, že se budeme jmenovat Ústav pro duševně choré Ubuntu pro Českou republiku... :-)
… velmi vtipné označení; taky o tom vím …
… a samozřejmě s tím přichází trochu větší administrativní zátěž (ne, že by ji teď bylo málo) a řekl bych, že pro takové malé sdružení, kde vlastně funguje pár lidí a má to takovou základní formu, je té administrativy víc než dost.
Kolik lidí ve sdružení je? Jaká je jeho struktura?
Když jsme sdružení zakládali, měli jsme „velké oči“. Mělo tam být původně osm lidí v nějakých funkcích – pět lidí ve výboru a ještě tříčlenná kontrolní komise. Z toho jsme rychle vystřízlivěli ve chvíli, kdy na zahajovací schůzi přišlo dvanáct lidí. Takže velká většina těch, co dorazili, se stala členem nějakého orgánu. V současné době je jen tříčlenný výbor a jeden jeho člen je předseda, který navenek sdružení zastupuje a jedná se všemi těmi úřady atp. To jsem já.
Bude to tak i do budoucna?
Do budoucna to asi tak už nebude, protože jsem předseda už od roku 2007, takže letos v pátém období. Dál už asi nebudu chtít pokračovat, protože už mám docela plné zuby toho různého papírování a jednání s úřady. Zároveň si myslím, že by nebylo vhodné, když už se nechci dál angažovat, abych si hrál na nějakého předsedu. Kolegové si ze mě dělali legraci, že vlastně ze mě udělají čestného předsedu jako ODS z Václava Klause.
Rozhodl ses ukončit své aktivity ve prospěch české komunity Ubuntu. Co tě k tomu vedlo? Proč ses tak rozhodl?
Aktivně jsem se začal věnovat komunitě koncem roku 2006 a od té doby mi to vydrželo. Ale v posledním roce nebo dvou už mě to tak úplně nebavilo. Ze začátku to pro mě byla skutečně zábava. Rád jsem radil lidem, rád jsem překládal a psal návody. Ale poslední dobou jsem to dělal hlavně proto, že jsem nechtěl skončit. Připadalo mi hloupé přestat překládat, když už jsem toho měl tolik za sebou, ale do spousty věcí jsem se musel nutit.
To by mi ještě nějaký rok vydrželo, ale takový ten radikální řez jsem udělal právě po novinkách Ubuntu, které se netýkaly čistě jen softwarové části, ale i té komunitní. Komunita sama o sobě jde také směrem, který mi tak úplně nevyhovuje.
Tak ses rozhodl, že uděláš tlustou čáru a odcházíš.
Ono to nemá dál cenu. Udělám radikální řez a končím. Ještě nějaké povinnosti zůstávají, protože nemůžu se vším praštit z minuty na minutu, ale mám takový akční plán, že do konce roku bych to chtěl splnit úplně všechno. S tím souvisí i sdružení: na konci roku mi vyprší předsednický mandát a na další už nebudu kandidovat. Status sdružení se změní na ústav a tam už taky nebudu chtít mít žádnou funkci.
A co se stane se současnou komunitou, sdružením, které se transformuje pravděpodobně na ústav? Kdo tuto organizaci povede dál? Kdo zaujme tvé místo?
Je dobře, že máme dost aktivních členů. Neznamená to, že kdybych já odešel, tak bude „po mně potopa“. Předpokládám, že asi předsedou nebo ředitelem ústavu se stane Tadeáš Pařík, který je taky členem výboru sdružení. Samozřejmě – uvidíme, jak se pak ostatní domluví a koho zvolí. Ale je dost aktivních členů, kteří po mně ty povinnosti přeberou. Toho se nebojím.
Kam směřují tvé kroky? Čemu budeš věnovat tu ohromnou dávku volného času, kterou budeš disponovat?
Budu si muset hodně zvykat na volný čas. :-) Budu se asi – slovy klasika – pár měsíců jen tak válet, a pak se uvidí. Ale už v tuhle chvíli vím, že se chci dále věnovat open source, protože ta myšlenka se mi moc líbí. Chci se oprostit od distribuční části open source a používat systém jen jako nástroj a věnovat se open source jen obecně. Už jsem kontaktoval organizaci Liberix, která se věnuje propagaci open source v Česku, že bych se na něčem chtěl podílet. Doufám, že si do budoucna najdu pár projektů, které mě budou bavit a zajímat. Ještě uvidím.
Já samozřejmě potvrzuji, že jsme jednali o spolupráci a ještě jednáme. Budu rád, když se budeme moci společně věnovat univerzálním věcem. Jaký teď budeš používat systém, když to nebude Ubuntu?
Já jsem na Ubuntu nezanevřel a používat bych ho mohl i nadále. Spíše by byl problém v tom, že kdybych u něj zůstal, tak by se mi nepodařilo udělat tu tlustou čáru. Pořád bych měl tu tendenci zkoušet novinky. Kdybych viděl někde něco nepřeloženého, pořád by mě to lákalo přeložit, aby to bylo v pořádku. Takže nakonec jsem Ubuntu opustil a teď mám nainstalovanou Fedoru. Dokonce ještě tu „radikální“ Fedoru s prostředím KDE, ačkoliv jsem vždycky – kromě pár výjimek – používal GNOME a GTK aplikace.
Takže radikální změna? Ve všem?
Určitě. Pro mě osobně je to taky překvapení, že se mi to povedlo. Nainstalovat systém a kromě doinstalování pár programů, na které jsem zvyklý, a přenastavení pár klávesových zkratek do něj nehrabat. Funguje to bezvadně. To jsem nikdy za těch posledních x let neměl, protože jsem používal vývojové verze nebo jsem zkoušel nějaké šílenosti. V systému jsem se hrabal denně, měl jsem to napůl rozpadlé, pořád něco padalo, tak to je pro mě překvapení, že to jde i jinak.
Neuvažoval jsi o tom, že bys začal např. podnikat s open source a s některou z těch technologií?
Uvažoval jsem o tom, ale já nejsem moc podnikatelský typ. Já už jsem si docela díky aktivitě v komunitě Ubuntu uvědomil, že mám radši, když mi někdo říká, co mám dělat a někdo mě kontroluje, než aby to bylo naopak. Dost často jsem musel já lidem říkat, co mají dělat, taky je kontrolovat a vymýšlet nějaké směry a strategie a to mě nějak extra nebavilo. Jsem spíše takový zaměstnanecký typ. Ale uvidíme do budoucna.
Děkuju, Vojto, za odpovědi a věřím, že se s tebou čtenáři budou setkávat na stránkách LinuxEXPRESu. Budu rád, když své zkušenosti budeš i nadále předávat formou článků. Věřím, že i v případě spolupráce v rámci Liberixu společně nějaké projekty úspěšně dotáhneme do konce. Ať se ti daří a díky za rozhovor.
Já taky děkuju. Určitě předpokládám, že na LinuxEXPRES něco napíšu. Doufám, že se v Liberixu podaří najít nějaké pěkné projekty, kterým se budeme věnovat.