Linux E X P R E S

Uzavřený versus svobodný

Ačkoliv se za všechny populární internetové prohlížeče (co se týče používání) přímo neplatí, ještě to neznamená, že jsou svobodné. Zatímco Internet Explorer vyžaduje zakoupení licence na operační systém Windows, máme tu řadu prohlížečů, které jsou k dispozici pro více platforem a lze si je zdarma stáhnout. Jedná se jmenovitě například o Safari od Applu, Operu od stejnojmenné společnosti nebo právě Chrome od Googlu. Ani v jednom případě se však nejedná o svobodný software, který by dával alespoň v některých ohledech uživateli více možností než jen souhlasím nebo nesouhlasím (i když toto tvrzení je dosti zjednodušené).

Pak tu máme skupinu internetových prohlížečů, které jsou svobodné a mezi ně patří snad všem dobře známý Firefox od Mozilly nebo méně známý bratříček Google Chrome – Chromium. Právě ona uzavřenost stála za vznikem tohoto svobodného prohlížeče, na čemž se ukazuje také jeho největší výhoda.

Malá daň za prohlížeč

Ještě dávno před vznikem vlastního prohlížeče se Google angažoval v Mozille, kde podporoval prohlížeč Firefox, který se v té době teprve stával vážnou konkurencí pro Internet Explorer. Když pak v září 2008 zveřejnil svůj vlastní prohlížeč Chrome, mělo to na spolupráci obou táborů nemalý dopad vzhledem k oprávněným obavám o ukrojení jeho koláče na trhu. O pozdvižení se pak postaral jeden nenápadný bod v licenčním ujednání, který v podstatě tvrdil, že Google si, pokud bude chtít, bude činit nárok na veškerá data přenesená prostřednictvím svého prohlížeče. Měla to být ona malá daň za to, že Google přinese uživatelům onen „nejlepší“ prohlížeč.

Chrome se brzy stal mezi určitou skupinou uživatelů velice oblíbeným prohlížečem. Zatímco Firefox nějakou tu dobu přešlapoval na místě, Chrome přineslo řadu inovací. Jeho hlavní devizou ale byla minimaličnost uživatelského prostředí, která dávala větší prostor webovým stránkám a aplikacím, než aby jej sama zabírala. Kromě toho Chrome pocházel a dodnes pochází od Googlu, onoho inovátora, který přece není zlý.

V současné době existuje Chromium stejně jako Chrome v nestabilní verzi 14, která kromě jiného akceleruje všechny stránky pomocí grafické karty a vyhledávač vyhledává okamžitě ještě při psaní do pole, nečeká až dopíšete text.

Chromium má také svůj samostatný web

Požadavky: Google zveřejňuje také minimální požadavky, podle něj vám stačí k používání Chrome / Chromia procesor Pentium 3 nebo AMD 64 a vyšší, 128 MB operační paměti RAM a 100 MB volného místa na disku.

Chrome versus Chromium

Na první pohled zřetelným rozdílem je, že Chromium má vlastní modrou ikonu, zatímco Chrome ji má barevnou (kombinace žluté, červené, zelené a modré uprostřed). Za další, a o tom už byla zmínka výše, je Chromium stavěný jako svobodný prohlížeč a je zveřejněn po licencí BSD a některé jeho části pod jinými licencemi svobodného rázu. Samozřejmě se svobodou souvisí i nutné odstraňování a nahrazování částí kódů, což se projevuje na samotných funkcích. Shrňme si tedy to nejdůležitější v bodech:

• Chromium nemá integrovaný Flash Player – jedná se totiž o nesvobodný software, který je dodáván společností Adobe, uživatel má možnost si jej dodatečně přiinstalovat nebo jej nahradit jiným.

• Chromium nemá integrovaný prohlížeč PDF – prohlížeč PDF dokumentů založený na Sandboxu– opět to stejné jako v prvním případě, řešením jsou alternativy nebo doinstalace.

• Chromium nemá systém aktualizací Google Update – není tedy možné, aby se do něj dostala nějaká „nepěkná aktualizace“.

• Chromium nemá systém oznamování pádu opt-in – nezasílá Googlu informace o pádu prohlížeče a tím pádem ani žádnou uživatelskou statistiku (tento fakt jsem nemohl ověřit, protože mi Chromium nikdy nespadl).

• Chromium nemá RLZ tracking – stahoval informace pro Google a jeho partnery o chování uživatele, jako příklad je často uváděna instalace, více informací není známo.

Po praktické uživatelské stránce žádné další rozdíly nenajdete. Na druhou stranu stojí za to si položit následující otázky: Proč používat nesvobodný software? a Proč vytvářet bezpečnostní rizika, když existuje stejné řešení ve svobodné podobě?

Změny se dotkly také multimediálních kodeků. V základní instalaci podporuje Chromium Vorbis, Theoru a svobodný formát WebM (mimo jiné vyvíjený Googlem). Google Chrome k tomu přidává podporu AAC a populárního formátu MP3. Ani jeden z prohlížečů nebude dle vyjádření Mika Jazayeriho, produktového manažera Chrome, podporovat kodek H.264 - u tohoto je nutné podotknout, že bohužel.

Chromium v obraze

Do nastavení internetového prohlížeče se dostanete přes ikonu „montážního“ klíče vpravo nahoře. Stejně jako všechny funkce se spouští v samostatných kartách přístupných po levé straně a nikoliv oknech. Výhodou všech nastavení je česká lokalizace a všechny možnosti jsou jednoduše a pochopitelně popsány.

Nastavení – Základy

V druhé položce nastavení Osobní údaje si můžete nastavit synchronizaci s ostatními počítači nebo správu hesel. Stejně tak je tu možnost automatického vyplňování internetových formulářů na webech vaším jménem a e-mailovou adresou.

Nastavení – Osobní údaje

Níže si také můžete nastavit, zda chcete používat vzhled dle vašeho tématu, a to tlačítkem Použít motiv GTK+, anebo si vybrat možnost Použít klasický motiv. Přesto, že necháte aktivní vlastní GTK, výběrem možnosti Skrýt systémovou lištu s názvem a použít úzké okraje zjednodušíte vzhled. Při použití klasického motivu pak dojde k obarvení na výchozí světle modrou barvu.

Nastaven klasický motiv typický svou světle modrou barvou

V položce Pod pokličkou si naopak zaškrtáte funkce, které chcete používat (jsou dobře popsané, viz snímek) nebo si nastavit zobrazování písma. To ale můžete omezeně měnit také v základní nabídce, aniž byste museli chodit přímo do nastavení.

Nastavení – pod pokličkou

Jednou z užitečných funkcí, které Chromium stejně jako jeho bratříček Chrome nabízí, je Anonymní režim, který bývá zlými jazyky označován spíše jako „pornomód“. Kromě tajného prohlížení webu však může sloužit anonymní okno také k používání více uživatelských účtů jedné služby najednou (například osobní a pracovní Gmail). Dostanete se do něj přes ikonu klíče nebo klávesovou zkratkou [Ctrl+Shift+n].

Anonymní režim prohlížení

Stahování se běžně zobrazuje ve spodní liště. Pomocí tlačítka Zobrazit veškeré stahování... si ale můžete otevřít přehled Stahování v samostatné záložce, kde je historie stahování datována a můžete pozastavovat nebo rušit probíhající stahování. Pokud máte nějaký důvod smazat historii, pak to učiníte jediným kliknutím a potvrzením přes Vymazat vše.

Stahování

Na podobném principu funguje také Historie, která je přehledně organizována dle času navštívení webu. Pomocí jednoduchého pole nahoře můžete ve své historii rychle vyhledávat. Podobně funguje také správce záložek.

Historie

A to už je z dnešního článku, jehož úkolem bylo srovnání Google Chrome a Google Chromia, včetně představení základní možností tohoto internetového prohlížeče, úplně vše.