Na začátek článku bych rád zmínil, že do nového vydání GNOME se výrazně zapsala i Česká republika. V létě se totiž v Brně konal GUADEC (GNOME Users And Developers Conference), na který se sjelo přes 250 účastníků z celého světa a kde se plánoval budoucí vývoj, nebo se i přímo implementoval. Velkým tématem byl právě přechod na Wayland. Na GUADEC se kvůli tomu dojeli jeho hlavní vývojáři. Pokud by vás zajímaly přednášky z GUADECu, jsou dostupné online. Nemalá část vývoje GNOME se ale odehrává v ČR dlouhodobě. Vedle několika významných komunitních dobrovolníků má Red Hat v Brně již docela početnou skupinku vývojářů, kteří na GNOME pracují.
Wayland
Jak už jsem psal výše, Wayland je nejvýraznější změnou, kterou GNOME momentálně prochází. Vývojáři za posledního půl roku udělali velký kus práce, úzce spolupracují s vývojáři Waylandu a GNOME je v přechodu průkopníkem. Vypadá to, že bude prvním desktopovým prostředím, které poběží plně na Waylandu. Ve verzi 3.10 je GNOME Shell/Mutter kompozitorem Waylandu a GNOME můžete provozovat na Waylandu jako technologickou ukázku, která je určená především pro pokročilé uživatele a vývojáře, aby mohli nasazení Waylandu reálně testovat. Jarní vydání GNOME už by mělo podporovat Wayland zcela včetně všech aplikací.
I nadále ale bude podporovaný i X server a přechod se v distribucích provede, až bude podpora v takovém stavu, aby uživatelé nic nepoznali. Největším problémem jsou momentálně ovladače. Intel již ovladače pro Wayland poskytuje a je také hlavním tahounem jeho vývoje. AMD a NVIDIA zatím ovladače nemají, ale šéf desktopového týmu Red Hatu Christian Schaller se nechal slyšet, že s nimi intenzivně jednají.
Co se týče podpory konkurenčního projektu Mir, vývojáři GNOME zatím nic takového neplánují. Mir se zatím nechytil žádného desktopového projektu kromě Unity a vzhledem k tomu, že mezi GNOME a Canonicalem po uvedení Unity nepanují zrovna výborné vztahy, nedá se čekat, že GNOME bude v podpoře Miru nějakým průkopníkem. To může být pro Canonical problém, protože stále využívá dost komponent z GNOME, a podporu pro Mir si tedy asi bude muset udělat sám.
GNOME nad Waylandem si můžete vyzkoušet tak, že pustíte celé sezení:
<span></span><span>gnome-session –session=gnome-wayland</span>
Nebo můžete spouštět pouze jednotlivé aplikace nad Waylandem:
GDK_BACKEND=wayland application-name
GNOME Shell
GNOME Shell neboli rozhraní GNOME už docela vyzrálo, a proto již prochází spíše drobnými úpravami a laděním detailů než zásadními změnami. Jedné výraznější změny jsme se ale ve vydání 3.10 přece jenom dočkali. Jednotlivé nabídky s nastavením schované pod ikonami v pravé části horní lišty byly integrovány do jedné nabídky tak, jak to známe z mobilních systémů. Nyní je tedy ovládání zvuku, sítí, Bluetooth, baterie, zamykání a vypínání systému atd. v jedné nabídce. Všechny ikony fungují jako jedna klikací oblast. Důvodů k této změně bylo hned několik, od toho, že některá důležitá nastavení chyběla a nemělo smysl jim dělat samostatnou ikonu, až po to, že se lidem špatně myší/prstem trefovalo do jednotlivých ikon. Kromě toho z pravého rohu zmizelo jméno uživatele. Hodně uživatelů si stěžovalo, že je zásah do soukromí, když člověk pracuje ve veřejném prostoru a kdokoliv si může přes rameno jednoduše přečíst jeho jméno. Už v minulém vydání to šlo vypnout, nyní bylo jméno uživatele z panelu v rámci celkových úprav této oblasti odstraněno úplně.
Přepracovaná stavová nabídka (screenshot © Allan Day, CC-BY 3.0)
Změnou v Shellu z kategorie těch drobnějších je, že matice se spouštěči aplikací se již neposouvá po řádcích, ale po celých stránkách.
Novinkou, kterou ještě asi většina uživatelů neocení, je podpora vysokých rozlišení. Dosud GNOME neumělo kompenzovat vysoké rozlišení (ne, nastavení vyššího DPI u písma opravdu není plnohodnotným řešením) a všechno bylo příliš malé. I když vývojáři na podpoře vysokých rozlišení stále pracují, už v tomto vydání se GNOME automaticky přizpůsobí rozlišení a lze jej tedy dobře používat i na tzv. retina displejích. Děkovat za to můžeme mimo jiné Intelu, který vývojářům GNOME poskytl notebooky Chrome Pixel.
GNOME na monitoru s vysokým rozlišením před a po (foto © David King, CC-BY 3.0)
Nová nastavení
GNOME už několik vydání po sobě přidává nová nastavení. Zcela nový je modul pro nastavení obrazovek. Údajně by měl být jednodušší a přehlednější. Zcela přepracovaný je také modul Datum a čas, který má lepší mapu světa pro výběr lokality. Modul také využívá nového geolokačního frameworku, který využívají i další části GNOME. Časové pásmo už tak většinou nemusíte zadávat, ale nastaví se automaticky podle toho, jaké umístění vrátí geolokační služba.
Modul pro nastavení pozadí nyní umožňuje nastavit zvlášť pozadí pro pracovní prostředí a pro uzamčenou obrazovku. Lze také přímo nastavovat pozadí z Flickru, který je novou posilou mezi službami v Účtech online, které se rozšířily také o různé sítě rychlé komunikace a podporují dvoufaktorovou autentizaci Googlu.
Nově lze nastavit rozdílné pozadí pro plochu a pro uzamčenou obrazovku.
Novinky v aplikacích
Živo bylo i mezi aplikacemi. Několik nových přibylo a ty stávající dostaly nové funkce.
Software
Správce softwaru byl největší mezerou v softwarovém vybavení GNOME. Doteď totiž nemělo žádného správce. Každá distribuce si používala svoje řešení. GNOME Software je správce, který pracuje s aplikacemi, ne s balíčky, čímž se liší od většiny správců v distribucích. Nepokrývá také veškerou softwarovou výbavu (jako knihovny), ale pouze aplikace. Ty má ale pěkně rozdělené do kategorií, poskytuje k nim více informací, snímky obrazovky atd. Takovýto nástroj opravdu výrazně pomáhá začínajícím uživatelům zjistit, co za aplikace vůbec Linux nabízí.
Úvodní obrazovka GNOME Software
Nástroj umí zatím jen základní funkcionalitu, ale i tak už vypadá pěkně a do budoucna se počítá s přidáním věcí jako hodnocení a komentáře uživatelů, na což jsme zvyklí z mobilních platforem. Na rozdíl třeba od Ubuntu Software Center je GNOME Software řešení nezávislé na distribucích. Pro komunikaci s balíčkovacím systémem využívá PackageKit. Neomezuje se ale jen na balíčkovací systém. Počítá se do budoucna i s dalšími zdroji, jako je Klik, a dalšími bundlovacími systémy.
Jeden z vývojářů dokonce domlouvá s Valve zpřístupnění API, přes které by mohli do Software zahrnout i hry ze Steamu, pokud je klient na počítači nainstalovaný. Nicméně Software by měl být do budoucna zaměřený na svobodný software. S platebním systémem pro komerční aplikace se nepočítá. Naopak vývojáři vymýšlejí, jak přes Software zprovoznit dotace projektům, které stojí za jednotlivými open-source aplikacemi. Momentálně je horkým kandidátem Flattr.
GNOME Software zlidšťuje i informace o aktualizacích. Po rozkliknutí se dozvíte, které konkrétní balíky se aktualizují.
Nasazení GNOME Software vyžaduje také iniciativu ze strany distribucí, takže je těžké předpokládat, kdy se v distribucích objeví. Zatím s ním má konkrétní plány pouze Fedora, která jej bude mít v podzimní verzi jako technologickou ukázku a do budoucna by to měl být výchozí nástroj pro instalaci softwaru.
Hudba
Je po Software nejzásadnější novinkou mezi aplikacemi. GNOME dosud nemělo plnohodnotnou aplikaci na přehrávání hudby. Většina distribucí používá Rhythmbox nebo Banshee, které sice patří mezi přidružené aplikace GNOME, ale do samotného GNOME nepatří. Tam na přehrávání hudby dosud sloužil Totem, který známe spíš jako přehrávač videí. GNOME Music je mladou aplikací, která je zatím ve fázi technologické ukázky a nabízí jen základní funkce, ale považuji ji za svěží vítr mezi přehrávači pro Linux. Náročným uživatelům asi dostačovat nebude, ostatně pro ty tu je Amarok a spol., ale má atraktivní a jednoduchý design, který bude běžným uživatelům vyhovovat.
Rozhraní GNOME Music
Mapy
Další novou aplikací jsou Mapy. Ty můžou působit jako zbytečnost v době, kdy existuje tolik mapových online služeb. Nicméně desktopová aplikace se může občas hodit a taky ji lze integrovat do dalších částí prostředí. Mapy používají jako podklad OpenStreetMap. Zatím jsou pouze technologickou ukázkou s minimem funkcí, ale už umí díky geolokačnímu frameworku zjistit aktuální polohu (bez GPS ne zrovna přesné), satelitní snímky nebo inteligentnější dotazy jako „restaurace v okolí Poštovní ulice“.
Pokud nemají Mapy k dispozici GPS, není geolokace nejpřesnější.
Fotky
Od minula se Fotky zbavily nálepky technologická ukázka. Základní funkcionalitu už pokrývají spolehlivě. Jsou integrované do Účtů online a lze v nich prohlížet fotografie, které jsou uložené na Flickru. Na dalších službách se pracuje. Také lze fotky poslat do dalších zařízení k prohlížení – konkrétně do televizí a mobilů s podporou DLNA a jiných počítačů s GNOME.
Další změny v aplikacích
Poznámky Bijiben – umí ukládat poznámky do ownCloud.
Hodiny – nyní mají animované stopky a díky geolokaci dokážou automaticky zobrazit čas pro nejbližší město.
Tweak Tool – nástroj, který obsahuje méně podporovaná nastavení, která nejsou určena pro běžné uživatele, má úplně přepracované rozhraní, které je přehlednější a nabízí víc možností.
Web (a.k.a. Epiphany) – poskytuje Shellu data pro vyhledávání, takže lze vyhledávat třeba mezi dříve navštívenými stránkami. Výchozím vyhledávačem se stal DuckDuckGo.
Boxes – umí konečně importovat virtuální mašiny z jiných nástrojů, a co je obzvláště zajímavé, umožňují přesunovat soubory mezi hostujícím a hostovaným systémem prostým přetažením.
Prohlížeč PDF (Evince) – má konečně implementovanou navigaci klávesnicí, což umožňuje pohodlné označování a kopírování textu.
Lokalizace
Lokalizace rozhraní je u češtiny opět stoprocentní. Zlepšily se i překlady dokumentace – ze 14 na 25 %. Čeští uživatelé tak opět nemusí mít obavy, že by softwaru GNOME nerozuměli. Slušně se drží i lokalizace do slovenštiny, která je v případě rozhraní na 88 %. Kolegové ze Slovenska také po letech začali překládat dokumentaci, i když jsou teprve na začátku (1 %). GNOME je celkově přeloženo alespoň z 80 % do více než 50 světových jazyků.
Video novinek v GNOME 3.10 (od WebUpd8)
Na co se těšit
Tématem číslo jedna pro další vydání GNOME bude přechod na Wayland. Vývojáři si stanovili ambiciózní plán plně podporovat Wayland ve vydání 3.12. Kus cesty už ušli, ale pořádný kus práce mají ještě před sebou.
Aktivita nebude polevovat ani v oblasti aplikací. Přehrávač Totem by měl mít nové rozhraní, které bude lépe zapadat do GNOME 3 (předběžný design). Pracuje se na nové aplikaci pro rychlou komunikaci (podívejte se na předběžný návrh). Empathy už je s námi pět let, ale pořád patří k nejchybovějším aplikacím GNOME. Navíc jeho integrace do GNOME Shellu není dobrá (i když nutno říct, že stále nejlepší ze všech). IRC se pravděpodobně vyjme do samostatné aplikace.
Posledními aplikacemi, které chybí z plánované základní softwarové výbavy, jsou Kalendář, na kterém už se pracuje, Přenosy a Pošta, i když je otázka, jestli se do tak komplexního programu někdo pustí, když existuje Evolution. Ten je mimochodem stále živě vyvíjen, a především podnikoví uživatelé by se měli dočkat zajímavých zlepšení.
Pracuje se na bezproblémové podpoře Exchange a Zimbry. Další verze se pravděpodobně s konečnou platností zbaví závislosti na GtkHtml a plně přejde na WebKit. Taky se dočká určitého faceliftu, což už si určitě zaslouží, protože rozhraní Evolutionu se neměnilo už roky. Vývojáři také zvažují, že by Evolution měl vlastní vývojový cyklus, protože půlroční cyklus GNOME je podle nich na takovou aplikaci příliš krátký.
Pracuje se také na sandboxovacím mechanismu, který by měl usnadnit život autorům aplikací a zlepšit bezpečnost linuxového desktopu. Nicméně na pracovním setkání na GUADECu se ukázalo, že je to dost komplexní problém, který s sebou nese řadu nástrah. Návrh a implementace tedy asi ještě nějakou dobu zabere.
Dočkat bychom se měli i určitých výkonnostních zlepšení v GNOME Shell a správci oken Mutter. Federico Mena, jeden ze zakladatelů GNOME, který na něm i nadále pracuje, se nechal slyšet, že pracují na optimalizacích v těchto dvou komponentách. GNOME už je dnes hodně rychlé prostředí, pokud k tomu má odpovídající hardware. Tyto snahy by měly zlepšit jeho výkon i na slabším hardwaru, a především ve virtuálních strojích.
