GNOME Shell
Největší změny v tomto vydání se nacházejí v samotném prostředí GNOME – Shellu. Zcela přepracovaný je systém upozornění. Ten v minulých vydáních prošel úpravami, ale stále platil za jednu z věcí, na kterou si uživatelé trvale stěžovali. Nyní se zobrazují uprostřed nahoře a pokud si jich náhodou nevšimnete, naleznete je v panelu s kalendářem. Výhodou nového řešení je to, že se upozornění zobrazují na viditelnějším místě a že nepřekážejí při používání některých aplikací. Upozornění vyjíždějící zespodu obrazovky často brala „focus“ třeba při psaní v terminálu nebo IRC klientovi.
Nový vzhled a umístění upozornění
Nové řešení už také nepočítá s dolním vysouvacím panelem, který byl zcela odstraněn. Bohužel tím uživatelé také přicházejí o integraci instant messagingu do prostředí. Stále sice můžete odpovědět přímo v samotném upozornění, ale jak upozornění zmizí, musíte přímo do aplikace. Nikde již v Shellu nenajdete panel s kontakty, se kterými si zrovna píšete. Odstraněny byly také ikony pro ovládání hudebního přehrávače a odpojení disků (ty nyní musíme odpojovat v Nautilu).
Přehled upozornění je umístěný v panelu s kalendářem
Dolní panel byl také domovem stavových ikon, které využívaly aplikace jako Dropbox nebo Skype. Ty našly nové útočiště v panelu, který vyjíždí z levého dolního rohu. Tvůrci GNOME považují tyto ikony za překonané a v dlouhodobém horizontu s nimi nepočítají. Toto řešení je tu z důvodu zachování kompatibility s těmito aplikacemi. Pokud žádnou takovou aplikaci nepoužíváte, panel se vůbec nezobrazí. V opačném případě nepřekáží, ale je vždy po ruce.
Vysunutý panel se stavovými ikonami
Významnou a na první pohled viditelnou změnou je nové téma pro Shell. To se až na pár drobných změn od uvedení GNOME 3 nezměnilo. Pryč jsou výrazně zaoblené rohy a průhledné panely a dialogy. Podkladovou barvou panelů a dialogů se stala šedá a zvýraznění zajišťuje modrá. GNOME se tak posouvá směrem k tzv. flat designu, který v poslední době používají také Google a Apple.
Nové téma Shellu
Wayland
Podpora nového zobrazovacího protokolu, který nahradí stárnoucí X.org, se opět výrazně posunula. Nejvíce se pracovalo na podpoře vstupních zařízení. Dnes už lze GNOME na Waylandu prakticky plnohodnotně provozovat. Jen u změny velikosti oken aplikací, které běží na XWaylandu, jsou vidět na moment černé obrazce, protože obsah okna (aplikace) nemění velikost stejně rychle jako okno XWaylandu. Jedná se ale o drobnost. Stále také nefungují funkce, které jsou závislé na X, např. výběr barvy kdekoliv na obrazovce. Nicméně to jsou spíše detaily.
Adopce Waylandu do značné míry záleží na distribuci. My už v chystané Fedoře 22 budeme využívat Wayland pro přihlašovací obrazovku GDM a pokud přepnete do GNOME na Waylandu, všechny aplikace, které už umí běžet na Waylandu, na něm běží, což je změna oproti minule, kdy pro jistotu běžely na XWaylandu. S Waylandem jako výchozím se počítá do Fedory 23, která vyjde na podzim.
Aplikace
Nautilus
Nejvíce změn mezi aplikacemi se dočkal Nautilus, který konečně po delší době získal vývojáře, který se mu věnuje na plný úvazek. Standardní nabídky byly nahrazeny modernějšími „popovery“. Implementován byl také mechanismus pro okamžité vrácení provedené změny. Pokud třeba omylem vymažete soubor, zobrazí se vám na pár vteřin tlačítko, kterým tuto změnu můžete vrátit. Díky tomu bylo možné se vrátit zpět ke zkratce Delete pro mazání souborů, které bylo před několika vydáními změněno na Ctrl+Delete, protože uživatelé si jednoklávesovou zkratkou často omylem mazali soubory.
Nový panel pro vrácení posledního kroku
Změnila se také možnost změny velikosti ikon složek a souborů. Nyní lze měnit velikost ikon posuvníkem v jednom z „popoverů“. K dispozici jsou tři hodnoty. Výchozí velikost je na můj vkus příliš velká a ta nejmenší by asi měla být výchozí. Toto se ale může změnit na základě odezvy od uživatelů v dalším vydání.
Využití „popoverů“ v Nautilu
Prohlížeč obrázků
Výchozí aplikace na prohlížení obrázků Eye of GNOME se dočkala kompletního redesignu tak, aby zapadala mezi ostatní aplikace GNOME 3. Využívá všechny nové prvky GTK 3 a používá také černou verzi tématu Adwaita, která je typická pro multimediální aplikace.
Rozhraní nového Prohlížeče obrázků je minimalistické
Mapy
Mapy mě byly díky Mozilla's Location Service zase o něco lépe schopny lokalizovat. Můj notebook, který nemá GPS modul, dokázaly lokalizovat s přesností na 10 metrů. Přibyla podpora pro Foursquare. V Mapách lze najít tlačítko „Check-in“, ale v Účtech on-line jsem Foursquare nenašel. Možná v GNOME 3.16 přistane až na poslední chvíli. Stejně tak se mi nepodařilo vyzkoušet změnu trasy přetažením, která je také mezi ohlášenými novinkami.
Co se mi naopak velmi líbí, je vyhledávání kontaktů, pokud mají u sebe uvedenou adresu. Funguje i pro vyhledávání trasy, takže si můžete nechat vyhledat trasu z domu k některému z kamarádů. Jedná se o pěknou integraci mezi aplikacemi. Funguje to i opačným způsobem. V Kontaktech se vám zobrazí mapa, pokud je u kontaktu zadaná adresa.
Trasy lze vyhledávat i přímo mezi kontakty
Boxy
Největší změnou je přepracované rozhraní pro nastavení jednotlivých boxů. Přibyla nabídka, kde můžete do systému v boxu posílat klávesové zkratky, které jinak nelze zadat (např. Ctrl+Alt+Delete). Rozlišení systému v boxu se automaticky přizpůsobuje velikosti okna a nyní jste o aktuálním rozlišení informováni malým panelem, který se na pár vteřin objeví uprostřed obrazovky.
Na Boxech se mi také líbí, že už nejsou pouze pro lokální virtuální stroje, ale můžete se velmi jednoduše připojit i ke vzdáleným virtuálním strojům (pomocí SPICE či libvirt a oVirt brokerů) nebo fyzickým strojům (pomocí VNC).
Nové rozhraní pro nastavení boxů
Kalendář
Jedná se o novou aplikaci, která má v tomto vydání status technologické ukázky. Není tedy ještě určená pro běžné uživatele, ale tzv. „early adopters“ si ji mohou vyzkoušet a poskytnout úvodní zpětnou vazbu vývojářům. Kalendář využívá na pozadí evolution-data-server, takže máte-li již nastavené kalendáře v Evolutionu, zobrazí se v této aplikaci bez jakéhokoliv nastavování. Hlavním limitem zatím je, že nelze ukládat nové události do vzdálených kalendářů (např. Google Calendar).
Nová aplikace Kalendář
V této souvislosti bych rád zmínil také novou aplikaci California, která je přímou konkurencí Kalendáře. Také je totiž vytvářena pro GNOME 3. Za jejím vývojem stojí nadace Yorba, která mimo jiné vytvořila Shotwell a Geary. California je zatím ve vývoji o cosi dál než Kalendář, ale také to není úplně zralá a stabilní aplikace. Yorba využívá k vývoji instrastrukturu GNOME, ale California je pouze přidruženou aplikací, není součástí vydání a má vlastní vývojový cyklus.
California
Knihy
Další technologickou ukázkou jsou Knihy, které mají sloužit ke čtení elektronických knih. Nicméně uvedení této aplikace je možná předčasné i na technologickou ukázku. Neumí zatím to nejpodstatnější: zobrazit obsah knihy. Vznikla v rámci Google Summer of Code, ale kód je to prý natolik ošklivý, že bude vývojářům GNOME chvíli trvat, než to dají dohromady. Je možné, že ve vydání 3.16 tu nejpodstatnější funkci – čtení knih – prostě plnit nebude.
Aplikace Knihy
Taquin
Je další do sbírky her. Jedná se o implementaci stejnojmenné hry. Můžete si vybrat, jestli chcete hrát variantu s jedním chybějícím políčkem nebo s plným polem, kde posouváte řady a sloupce. Na výběr také máte, jak velké má hrací pole být a jestli chcete hrát variantu s obrázkem nebo čísly.
Hra Taquin
MultiWriter
Aplikaci MultiWriter vytvořil Richard Hughes, který potřeboval nástroj pro hromadné nahrávání obsahu na USB disky, který by dokázal ovládat i jeho otec. A vzhledem k tomu, že žádný takový nenašel, napsal si vlastní. Kromě samotného nahrávání na disky aplikace také kontroluje, jestli se nejedná o podvodný flash disk. Čím dál častěji se totiž objevují flash disky, které se tváří, že mají určitou kapacitu, ale reálně mají třeba desetinovou.
MultiWriter
Builder
Builder je nové IDE, které je specializované na vývoj pro GNOME. Pracuje na něm Christian Hergert, který kvůli tomu opustil i práci. Po půl roce vývoje požádal v crowdsourcingové kampani o 30 tisíc dolarů, aby mohl ve vývoji dál pokračovat, a nakonec dostal přes 50 tisíc.
Ač se jedná o nové IDE, nestaví na zelené louce, ale v maximální míře využívá již existující komponenty platformy GNOME. Cílem je integrovat tyto komponenty do jednoho fungujícího celku, který bude pokrývat celé workflow vývojáře. Zatím je předčasné Builder hodnotit. Ve Fedoře 22 je jen verze 3.15.4. Od té doby se toho událo ve vývoji hodně.
Představení Builderu
Znaky
Poslední novou aplikací v tomto vydání jsou Znaky, které slouží pro rychlé vkládání znaků, které nejsou na klávesnici.
Znaky
Ostatní
Terminál – velmi užitečnou funkcí, která si už získala docela dost pozornosti, je odesílání upozornění na dokončenou operaci. Pokud tedy necháte v Terminálu běžet nějakou déle trvající operaci, nemusíte kontrolovat, jestli už doběhla, ale budete o tom informovaní upozorněním, které obsahuje, i o jaký příkaz se jednalo pro případ, že máte operací puštěných více. Hodně médií nepřesně informovalo, že bude funkce součástí vydání 3.16. Není to pravda. Upstream bohužel patch nepřijal a nyní se tato funkce nachází pouze ve Fedoře.
Hudba – aplikace pro přehrávání hudby obsahuje tzv. chytré seznamy k přehrání (nejčastěji hrané, nikdy hrané, nedávno přidané…). Dost se zapracovalo také na výkonu, k čemuž došlo také u aplikace Fotky, která měla taktéž výkonnostní problémy.
Kalkulačka – prošla drobným faceliftem a hlavně získala historii výpočtů, což se hodí zvláště v případě, kdy provádíte řadu jednotlivých výpočtů za sebou.
GTK+
V samotné knihovně GTK+, na které GNOME staví, se udála také celá řada změn. Mezi ty nejviditelnější pro uživatele patří tzv. překryvné posuvníky (overlay scrollbars). Posuvníky se už standardně nezobrazují, místo nich najdete jen tenký indikátor, kde se v dokumentu/adresáři/… nacházíte. Pokud na něj najedete myší, zobrazí se posuvník, který známe z dřívějších verzí. Posouvání bylo vylepšeno také vizuálním indikátorem konce, jak to známe z mobilních platforem.
Dialog GTK+ pro otevření souboru získal vyhledávání
Zajímavou novinkou pro vývojáře je vestavěná podpora pro OpenGL v podobě widgetu GtkGLArea, která nahrazuje samostatné knihovny GtkGLArea and GtkGLExt.
Tvůrce alternativních témat pro GTK+ potěší, že lze jedním tématem podporovat více verzí GTK+. Nyní lze totiž do tématu vkládat CSS určené pro konkrétní verzi GTK+.
GTK+ získalo také backend pro zobrazovací server Mir z dílny společnosti Canonical. Neznamená to, že by GNOME v dohledné době běhalo také na Miru, to by ještě někdo musel dopsat backend pro Mutter, ale aplikace napsané nad GTK+ 3 by nyní měly umět běhat nad Mirem.
Lokalizace
Překlad do češtiny se už mnoho vydání po sobě drží na 100 % a GNOME 3.16 není výjimkou. Výrazně se zlepšily také překlady dokumentace, která je nyní přeložená z 50 % (minule 37 %). Přibyl hlavně překlad nápovědy k Evolutionu, která je ze všech nejrozsáhlejší. Překlad do slovenštiny přesáhl 96 %, takže už je také téměř kompletní. Překlad dokumentace je zatím pouze na 1 %.
Dostupnost v distribucích
Dá se očekávat, že nejdříve se budou moci z GNOME 3.16 těšit uživatelé Archu. Další velkou distribucí s tímto vydáním bude Fedora Workstation 22, která má vyjít za dva měsíce a už nyní můžu z vlastní zkušenosti říct, že v ní běží GNOME stabilně. Ubuntu 15.04 bude obsahovat pouze 3.14 a 3.16 bude nejdříve v Ubuntu 15.10. Další vydání openSUSE bude asi až na podzim, takže bude možná obsahovat už GNOME 3.18. Do Debianu 8 Jessie už se 3.16 také nedostane.
Na co se těšit
Počítá se s tím, že podpora Waylandu v GNOME 3.18 už bude natolik připravená, že bude možné používat Wayland jako výchozí zobrazovací technologii.
Asi to nejzajímavější, co se v GNOME momentálně odehrává, jsou aplikace v sandboxech. Cílem je vytvořit infrastrukturu pro aplikace, které půjdou v podobě jednoho instalačního souboru nainstalovat na více distribucích a kterým nebude potřeba tolik důvěřovat, protože budou izolované a jakákoliv komunikace se zbytkem systému bude kontrolovaná.
Ještě před vývojáři leží hodně práce, ale základní implementace už existuje a můžete si ji vyzkoušet už nyní. V současné době najde uplatnění především v testování, protože lze velmi jednoduše instalovat aplikace třeba z vývojové verze GNOME. Navíc je celé řešení navržené tak, aby nebylo závislé na konkrétním desktopu, tak se třeba do budoucna rozšíří také do KDE a dalších desktopů. Úlevou by mělo být především pro tvůrce aplikací třetích stran, kterým balíčkovací systémy příliš nevyhovují.
Téměř mrtvý je dnes kecálek Empathy, který v tomto vydání ztratil svou největší výhodu – integraci do Shellu. Nová aplikace GNOME Chat také není nějak aktivně vyvíjena. Počítám, že hodně distribucí se vrátí k Pidginu, minimálně my ve Fedoře to zvažujeme.
