GNOME Shell
Rozhraní GNOME se už několik vydání příliš nemění. Tentokráte je to úplná nuda, protože nemá vůbec žádné pro uživatele viditelné novinky. Nicméně to neznamená, že by jeho vývoj usnul. Vývojáři jen věnují veškerou svou energii ladění běhu GNOME Shellu nad Waylandem.
Významnou změnou rozhodně je, že tolik populární rozšíření pro GNOME Shell lze instalovat z GNOME Software. Stále je ještě můžete instalovat i z Firefoxu, ale to nebude mít dlouhého trvání, protože Mozilla plánuje odstranit podporu pro tradiční pluginy, což instalaci rozšíření přímo z prohlížeče znemožní. To je také důvod, proč se jejich instalace přesouvá do Software, kde je naleznete pod Doplňky›Shell Extensions.
Rozšíření pro GNOME Shell v Software
Wayland
V tomto vydání se opět podařilo vyřešit řadu problémů a obecně zlepšit běh GNOME na nové zobrazovací technologii Wayland. Osobně používám GNOME na Waylandu na domácím notebooku už několik měsíců a nenarážím na zásadnější problémy. V práci, kde je to kvůli více monitorům a neustálému oddockování a dockování složitější, jsem se kvůli několika problémům musel vrátit zpět k X, ale myslím, že nové vydání bude dostatečně dobré i tam.
Z těch nejpodstatnějších novinek v podpoře Waylandu bych vypíchl, že už fungují tablety Wacom, softwarová klávesnice nebo rotování monitorů, což ocení ti, kteří používají monitor na výšku. Kdy bude Wayland výchozí volbou, záleží spíše na distribucích než na GNOME a u Fedory to tentokrát vypadá hodně nadějně. Pravděpodobně se tedy dočkáme toho, že v listopadu vyjde první velká distribuce, která bude GNOME na Waylandu používat ve výchozí instalaci.
Vývojáři také řeší, jak odstranit fundamentální bolístky GNOME na Waylandu. Já osobně považuji za největší riziko přechodu na Wayland to, že prostředí a zobrazovací server běží ve stejném procesu. Když nyní spadne GNOME Shell, jen vám problikne obrazovka. Pokud ale spadne GNOME Shell na Waylandu, spadne také zobrazovací server a vy se ocitnete na přihlašovací obrazovce chudší o všechna neuložená data.
Pádů GNOME Shellu na Waylandu je výrazně méně než na X, ale zase uživatele výrazně víc bolí. Diskutuje se tedy to, že by se prostředí a zobrazovací server rozdělily do samostatných procesů. Pokud se k této změně vývojáři rozhodnou, není to něco, co budou schopní udělat přes noc.
Flatpak
Flatpak je největší novinkou tohoto vydání. Možná si pamatujete, že jsem v článku o minulém vydání psal o technologii XDG App. To bylo nakonec jen pracovní název. Po více než dvou letech vývoje se autor projektu Alex Larsson rozhodl technologii naplno vypustit do světa. XDG App nebylo zrovna ideální jméno, tak se hledalo nějaké lépe marketingově uchopitelné. Dlouho byl favoritem Zapp, ale potom se Alex rozhodl pro Flatpak. Flatpack je označení způsobu balení, kterým IKEA provedla revoluci v distribuci nábytku. Tato technologie se zase snaží o revoluci v distribuci aplikací pro Linux a autor pochází ze Švédska stejně jako IKEA. Toť příběh za vznikem názvu.
Cílem je vytvořit technologii, pomocí které půjde vytvořit jeden instalační soubor, který poběží na libovolné distribuci. Aplikace by potom měly z bezpečnostních důvodů běžet co nejvíce izolované od zbytku systému. Alex v této oblasti experimentuje už od roku 2007 a všechny své zkušenosti se snaží ve Flatpaku zúročit.
Aplikace běží v kontejnerech, ale sdílejí tzv. běhová prostředí, kde se nachází nejčastěji používané a hlavně bezpečnostně citlivé knihovny. Flatpak je jednoduše portovatelný na jiné distribuce. Už dnes je součástí třeba Fedory, Archu, Debianu, Magei a pro Ubuntu a Gentoo jej lze nainstalovat z neoficiálních repozitářů. Aplikace samotné na distribuci závislé nejsou. Potřebují jen Flatpak a běhové prostředí. Ta zatím nabízí GNOME, FreeDesktop a experimentálně také KDE.
Doteď byla instalace aplikací pro Flatpak nepříliš přívětivá. Museli jste nastavit repozitář, nainstalovat klíč, nainstalovat běhové prostředí (pokud jste ho už neměli nainstalované) a potom samotnou aplikaci. To se nyní mění. GNOME Software již umožňuje přidávání repozitářů nebo přímo instalaci aplikací ze souborů.
Konfigurace repozitáře se nachází v souborech .flatpakref. Po jejich přidání potom lze nainstalovat aplikaci z katalogu v Software. Nebo si stáhnout soubor .flatpak, který aplikaci přímo obsahuje a navíc obsahuje informace pro nastavení repozitáře a doinstalování potřebného běhového prostředí. Uživatel tak nemusí udělat nic jiného než poklikat na soubor a odsouhlasit nainstalování aplikace.
V novém vydání přibyly také tzv. portály. Ty by měly zprostředkovávat komunikaci mezi izolovanou aplikací a zbytkem prostředí. Momentálně jsou vytvořené portály pro: otevření souboru, otevření URL, tisk, pořízení screenshotu, odeslání upozornění, získání informací o stavu sítě/proxy, přístup k zařízením. Nad oprávněními má mít plnou kontrolu uživatel a lze je udělovat dynamicky, tedy během toho, co aplikace běží.
Více o Flatpaku a o aplikacích, které ho již podporují, se můžete dozvědět na stránkách flatpak.org.
Aplikace
Software
Software je aplikací, která se v tomto vydání dočkala asi nejvíce novinek. Jak už jsem zmínil, umí nově instalovat rozšíření pro GNOME Shell a aplikace zabalené pro Flatpak. Má přepracovanou úvodní obrazovku tak, aby se na ni vešlo více aplikací a kategorie měly pořád prominentní místo. Změnilo se také rozložení profilů jednotlivých aplikací, kde je nyní přehlednější indikátor průběhu instalace aplikace a to, jestli je šířená jako otevřený software nebo ne.
Nová úvodní obrazovka aplikace Software
Software také podporuje více externích zdrojů. Můžete třeba vyhledávat mezi hrami na Steamu a pokud máte Steam nainstalovaný, umožňuje vám je přímo nainstalovat.
Hry ze Steamu v Software
Nautilus
Správce souborů Nautilus, který dlouhou dobu stagnoval, opět zažívá velmi aktivní vývoj. Před dvěma lety znovu získal aktivního správce v osobě Carlose Soriana a ten kolem Nautila dokázal vytvořil skupinu několika aktivních vývojářů. Když jsme před rokem plánovali, jakou formou se má Nautilus vyvíjet, dohodli jsme na na „tick-tock“: jedno vydání bude přinášet nové funkce a další se bude zaměřovat na opravy a optimalizace. Ostatní přispěvatelé se ale starají o přísun nových funkcí v každé verzi.
Tentokrát se o dvě uživatelsky nejviditelnější postarali studenti v Google Summer of Code. Prvním z nich je hromadné přejmenovávání souborů, které se hodí třeba při zpracovávání fotek. Druhým je integrované rozbalování archivů. Stačí na archiv poklikat a rozbalí se do složky s archivem jako podsložka pojmenovaná stejně jako archiv. To samozřejmě nemusí vyhovovat všem, proto to lze v nastaveních vypnout a vrátit se k otevírání archivů ve File Rolleru nebo jiném externím programu.
Pozměněné byly také nabídky na horní liště. Např. mezi zobrazením v mřížce a seznamu lze nyní přepínat jedním tlačítkem. Pro uživatele nepozorovatelnou, ale významnou změnou také je, že byl z Nautilu oddělen kód, který se stará o vykreslování ikon na ploše (stále se používá v Classic Mode). To umožní tuto funkcionalitu zachovat i na Waylandu a hlavně to umožní zcela přepracovat letité vykreslování obsahu složek v Nautilu, které je v mnoha ohledech limitující.
Hromadné přejmenovávání souborů v Nautilu
Hry
Zajímavým přírůstkem, který ještě není součástí oficiálního vydání GNOME, jsou GNOME Games. Nepleťte si to ale s kolekcí asi patnácti jednoduchých her, která je součástí GNOME a jmenuje se stejně. Toto je nová aplikace, která funguje jako katalog a spouštěč her z vaší sbírky. Jak sami autoři říkají, jejím cílem je být pro vaše hry tím, čím je hudební přehrávač pro vaši sbírku hudby.
Poradí si třeba s hrami ze Steamu, ty ale nejsou integrované a běží bokem, takže GNOME Games pro ně slouží pouze jako katalog a spouštěč. Nicméně aplikace umí mnohem víc. Podporuje totiž emulátory celé řady retro konzolí (Atari, Amiga, Wii, Playstation I, Sega Saturn,…) a nabízí prostředí pro spouštění her pro tyto konzole. K tomu přidává pokročilejší věci jako uložení hry pro pokračování později.
Jak jsem psal, Hry nejsou zatím součástí oficiálního vydání a jsou dostupné pouze v neoficiálních repozitářích AUR pro Arch. Všichni ostatní si je musí nainstalovat přes Flatpak.
Hry GNOME
Kalendář
Aplikace Kalendář dostala pár drobnějších vylepšení, které práci s kalendáři usnadňují. Nyní lze přeplánovat událost prostým tažením a lze ji přesunovat z jednoho kalendáře do druhého. Nově jsou podporovány také alarmy.
Ostatní
Evolution byl portován na WebkitGTK+ 2, což znamená vyšší bezpečnost, protože na vykreslování obsahu emailů opět používá udržovaný webový engine.
Editor dconf má přepracované rozhraní. Umožňuje také změny nastavení pozdržet a provést je všechny naráz.
IRC klient Polari se umí automaticky přihlašovat přes NickServ.
Fotky umí nahrávat fotografie do Google Photos nebo posílat emailem.
Mapy přešly k Mapboxu jako poskytovateli map poté, co byly odstřiženy od předchozího poskytovatele.
Nové rozhraní pro nastavení klávesnice. Z nastavení sítě byla odstraněna pokročilá podniková nastavení jako Team nebo Bonding, protože stejně nebyla implementována dostatečně na to, aby byla užitečná. Autoři doporučují tyto věci nastavovat v Cockpitu.
GTK+
Grafický framework GTK+, na kterém je GNOME postaveno, přechází na nový vývojový cyklus. Už nebude vycházet stabilní verze každých šest měsíců společně s GNOME. GTK+ 3.22 bylo prohlášeno za stabilní s podporou tři roky. Verze 3.22 teď bude ještě tři roky dostávat opravy, ale už se nebude měnit ABI a API, aby byl framework předvídatelnější pro vývojáře aplikací.
Zároveň bude každého půl roku vycházet vývojová GTK+ s číslováním 3.90, 3.92, 3.94,... Na té bude postavené také vydání GNOME. Až vývojovou verzi GTK+ vývojáři označí za stabilní, vyjde stabilní vydání 4.0 a vznikne vývojová větev 4.90, která se časem stane GTK+ 5.0.
Nový model vývoje a verzování GTK+
Lokalizace
GNOME 3.22 je opět ze 100 % přeloženo do češtiny. Překlady dokumentace do češtiny se posunuly na 98 %, takže je čeština velmi blízko kompletnímu překladu projektu. Slovenština se posunula o kousek na 97 %. Překlady dokumentace do slovenštiny se stále drží pouze na 1 %.
Dostupnost v distribucích
GNOME 3.22 se už dostalo do některých rolling-release distribucí, např. Archu a openSUSE Tumbleweed. Fedora 25 s novým vydáním GNOME vyjde v listopadu. Ubuntu 16.10 bude většinu komponent používat z jarního vydání 3.20, ale možná u některých udělá výjimku jako minule u GNOME Software. openSUSE Leap 42.2 bude také používat starší vydání 3.20.
Na co se těšit
Plánuje se vytvoření infrastruktury pro vývojářské repozitáře aplikací pro Flatpak pod pracovním názvem „FlatHub“, kam by mohli vývojáři nahrávat své aplikace a nemuseli je hostovat po všech čertech. Vedle toho by měl vzniknout tzv. FlatStore, který by měl být regulovaný (aplikace by do něj mohli nahrávat jen oficiální zástupci projektů/aplikací) a byl by určený pro běžné uživatele.
Evolution by se mohl dočkat moderního rozhraní, které by vznikalo vedle toho tradičního.
V příštím vydání by také mělo dojít k přepnutí na nové rozhraní nastavení, na kterém se pracuje už několik vydání a které mělo být připravené v tom současném, ale nakonec muselo být odloženo, protože pár posledních modulů ještě nebylo přepsáno.
Fotky by se měly dočkat importu fotografií z fotoaparátů a měly by přejít z GtkIconView na GtkFlowBox pro zobrazování náhledů fotek, což mělo přinést kompaktnější vzhled a rychlejší vykreslování.
