Linux E X P R E S

GNOME Shell

Samotné desktopové rozhraní GNOME se už několik vydání zásadně nemění. I v tomto vydání se dočkalo jen drobných, ale příjemných změn. Ta, které si všimnete si nejrychleji, je průhledný horní panel. Doteď byl vždy černý, ale údajně to opticky zmenšuje obrazovku. Po vzoru ostatních systémů se tedy designéři GNOME rozhodli ke změně a nemáte maximalizované okno, kdy se opět změní na černý, je horní panel průhledný.

Uživatelé GNOME jistě potvrdí, že vyhledávání v Činnostech je opravdu návykové. Několika stisknutími klávesy dokážete spustit aplikaci, najít dokument, událost v kalendáři, kontakt nebo třeba provést jednoduchý výpočet. V tomto vydání bylo zobrazení výsledků zcela přepracované a musím říct, že se tím přehlednost výrazně zvýšila.

Nově také můžete vyhledávat systémové akce jako vypnutí počítače, uspání, odhlášení, přepnutí uživatele apod. Zapracovalo se také na rychlosti vyhledávání, což má pozitivní dopad celých Činností. Celý GNOME Shell na mě působí rychleji než v předchozí verzi.

Vyhledávání v GNOME Shellu

Drobných změn se dočkal také vzhled Shellu. Uspořádání oken do dlaždic v Činnostech bylo upraveno tak, aby náhledy oken byly větší. Pokud maximalizujete okno, jistě si všimnete nového efektu plynulého roztažení.

Flatpak

Samotný Flatpak se nedočkal pro uživatele zásadních změn. Co se jistě stojí za zmínku, je vznik Flathubu, což by měl být centrální repozitář pro aplikace zabalené ve Flatpaku. Ten podobně jako tradiční balíčkovací systémy umožňuje vytvořit a provozovat repozitář komukoliv, ale komunita kolem Flatpaku došla k závěru, že aby vývojářům a uživatelům nabídla co největší pohodlí, je potřeba mít nějaký centrální repozitář.

Takovým by měl být právě Flathub. Momentálně obsahuje zhruba 90 aplikací včetně proprietárních jako Steam nebo Spotify. Počet se ale rychle rozšiřuje. The Document Foundation pracuje na přidání LibreOffice, KDE na přidání svých aplikací, což by mělo počet rozšířit o dalších 100. U obou je zatím problém se sestavováním na architektuře ARM, kterou Flathub také oficiálně podporuje.

Uživatelé, kteří mají zrakové omezení, jistě ocení, že čtečka obrazovky Orca umí nyní pracovat s aplikacemi ve Flatpaku.

Nová nastavení

GNOME 3.26 konečně přináší nový vzhled nastavení. Jednalo se o iniciativu, která trvala několik vydání. Konečně bylo přepracováno rozhraní všech potřebných modulů a vzhled mohl být přepnutý. Nový vzhled má nalevo seznam modulů nastavení a napravo obsah aktuálního modulu. Podobá se tak třeba nastavením Androidu.

Hlavní důvod, proč se přešlo na nový vzhled, je především ten, že okno starých nastavení mělo pevnou velikost, což dělalo problémy na monitorech s malým rozlišením. Dalším důvodem bylo to, že u mřížky nešlo zvýraznit nejpoužívanější moduly. V seznamu ty nejpoužívanější mohou posunout nahoru.

Posledními moduly, které se dočkaly nového rozhraní, byly Sítě a Displeje. Ze Sítí byl vyčleněn nový modul Wifi, který se nachází na prominentním místě, protože je používaný velmi často. V Sítích se tak dnes nastavuje už jenom drátová síť, VPN a proxy. Pokročilé síťové věci jako např. bridge, byly také odstraněny a přesunuly se do nástroje Cockpit, který by měl sloužit jako pokročilá administrátorská konzole.

Nastavení v GNOME 3.26

Zcela nové rozhraní má modul Displeje. Mělo by být intuitivnější. Přináší také nastavení škálování, které bylo dosud pouze v GNOME Tweak Toolu a nově jej umožňuje nastavit pro každý monitor jiné (pouze na Waylandu).

GNOME má sice solidní podporu HiDPI monitorů, ale nefungovalo optimálně na těch, které mají DPI někde mezi standardním a vysokým (typicky 4K na 27-28“). Umělo totiž škálovat pouze po celých číslech. S vypnutým škálováním bylo vše příliš malé, s dvojnásobným škálováním bylo všechno příliš velké. Proto GNOME přišlo s experimentální podporou neceločíselného škálování. Jednalo se také o jednu z prvních spoluprací firem Red Hat a Canonical po návratu Ubuntu ke GNOME. Právě vývojáři těchto firem na podpoře pracovali.

Funguje tak, že GTK+ 3 stále škáluje celočíselně, protože neceločíselné škálování na úrovni grafického frameworku je problematické, ale kompozitor Mutter poté okna podškálovává, aby dosáhl požadované velikosti. GTK+ 3 tak škáluje na 200 % a Mutter okno zmenší třeba na 150 %. Naopak u aplikací, které nepodporují škálování vůbec (např. ty používající GTK+ 2), okna zase roztáhne, což může mít následek mírně rozmazané rozhraní kvůli nízkému rozlišení okna, ale výsledek není zase tak špatný a i těchto aplikací je dosaženo požadované velikosti.

Neceločíselné škálování není momentálně zapnuté ve výchozím stavu, protože má stále experimentální povahu. Ale dle mých zkušeností funguje spolehlivě a pokud si ho chcete vyzkoušet, běžte v Dconf Editoru do /org/gnome/mutter/experimental-features a změňte jeho hodnotu na ['scale-monitor-framebuffer']. Vězte také, že neceločíselné škálování funguje pouze na Waylandu.

Wayland

Intenzivně se pracovalo také na podpoře Waylandu v Mutteru a GTK+. GNOME na Waylandu pomalu začíná dozrávat a já jej na pracovním počítači používám bez zásadních problémů. Funkcí, která dle zpětné vazby uživatelům chybí zdaleka nejvíce, je předávání snímků obrazovky aplikacím. Wayland je navržen tak, aby byly všechny aplikace na úrovni zobrazovacího serveru izolované. To také znamená, že se nemohou jen tak jednoduše dostat ke snímkům celé obrazovky a potom nefungují věcí jako vzdálená obrazovka, sdílení nebo nahrávání obrazovky.

Nově už má ale Mutter experimentální API pro nahrávání obrazovky a vzdálenou obrazovku. Aplikace si mohou přes tato API říci o snímky obrazovky a dostanou je přes nový video server PipeWire, který byl před několika dny představen. Experimentální API zapnete na stejném místě v dconfu jako neceločíselné škálování.

Aplikace

Mezi základní aplikace GNOME byly nově zařazeny Simple Scan a To Do.

Web

Prohlížeč Web získal jednu zajímavou funkci – podporu pro Firefox Sync. Pokud se zdráháte Web používat, protože všechna hesla, záložky a historii máte ve Firefoxu, už nemusíte. Web se umí připojit ke službě Firefox Sync a tato data synchronizovat s vaším Firefoxem (anebo klidně dalšími instancemi Webu).

Synchronizace ‒ Web Sync

Builder

IDE pro vývoj (nejen) pro GNOME neubírá při vývoji na tempu a opět získalo hned několik zajímavých funkcí. Jednou ze změn je přepracovaný editor, který umožňuje snadnější přepínání mezi soubory, terminály a dokumentací. Nově je také možné rychle vyhledávat symboly napříč celým projektem. Přibyl také debugger, který by měl v dalších verzích dále zlepšovat. Stisknutím F2 (Shift + K v režimu Vimu) získáte nově získáte kontextovou nápovědu k vybranému kusu kódu. Na této funkci pracovala v rámci Google Summer of Code studentka z Brna Lucie Charvátová.

Evolution

Evolution je jednou z nejstarších a největších aplikací v GNOME a stále se vyvíjí. Nová verze má v zobrazení pošty nový panel „K vyřízení“, na kterém se zobrazují nadcházející události a naplánované úkoly. Backend evolution-data-server, který funguje jako backend i pro další aplikace (Kalendář, Úkoly, Kontakty,…) má nově plnohodnotný offline režim.

Pokud nejste připojení k Internetu, umožní vám to upravovat vzdálené kalendáře nebo kontakty a změny se zapíší na server automaticky, až se opět připojíte k Internetu. Z tohoto těží nejen Evolution ale i všechny ostatní aplikace, které evolution-data-server používají.

Další

• Boxy umožňují sdílet složku mezi hostujícím a hostovaným systémem. Můžete tak mezi nim jednoduše přesouvat soubory.

• Disky umožňují měnit velikost oddílů a posouvají se tak zase o kousek blíže plnohodnotnému správci disků.

• Kalendář podporuje opakující se události.

GTK+

Grafický framework GTK+, na kterém je GNOME postavené, sice od verze 3.22 garantuje stabilní API, ale to neznamená, že nemůže dostat nové vlastnosti. Jednou z nich je podpora pro barevné emoji a widget pro jejich výběr, který můžou aplikace používat. Jako první ho začalo používat Polari. Komu přijdou emoji jako marginální věc, jak na počítači nebo mobilu komunikují současní teenageři.

Barevné emoji

Vedle GTK+ vznikla také knihovna libcloudproviders, která by měla poskytovatelům cloudových úložišť (Dropbox, Nextcloud, Google Drive,…) poskytnout jednotné API pro integraci s GNOME a jeho aplikacemi.

Lokalizace

Od minulé verze přibylo asi tisíc nových řetězců k překládání. I tak si čeština udržela již tradičních 100 % přeloženého rozhraní. U překladu dokumentace se i nadále drží na 98 %.

Úroveň překladů do slovenštiny od minule mírně poklesla z 99 na 98 %. I tak by ale slovenští uživatelé neměli na mnoho nepřeloženého textu v rozhraní narazit. U dokumentace je to horší. Ta je i nadále přeložená pouze z 1 %.

Celkově je GNOME 3.26 přeloženo alespoň z 80 % do 36 jazyků.

Na co se těšit

Vývoj GNOME Shellu se několik posledních vydání ubírá směrem inkrementálních změn, takže v dalším vydání nás asi opět nečeká žádní výrazná změna, ale spíše řada drobnější vylepšení. I nadále se pracuje na výkonu a zrychlení. Prostředí GNOME 3.26 mi přijde zase o kousek rychlejší a další výkonnostní zlepšení se připravují.

Vydání aplikace GNOME Usage, která by měla nahradit System Monitor a Baobab, se trochu opozdilo, stále není dokončený modul s monitorováním sítě, ale v dalším vydání by se měla minimálně jako technologická ukázka téměř určitě objevit.

Do současného vydání se nedostal také vylepšený tiling, neboli jednoduché roztáhnutí a poskládání oken vedle sebe. Momentálně umí GNOME roztáhnutí okna na půlku obrazovky, v další verzi by mělo umět i čtvrtky.

Pravděpodobně se dočkáme také podpory Thunderbolt Security. Téměř všechny nové notebooky dnes mají konektor Thunderbolt, do kterého můžete připojovat celou řadu zařízení. Ta ale můžou mít přístup přes PCI-e a mít tak přístup do paměti, což je bezpečnostní riziko. Proto Intel Thunderbolt zabezpečil tak, aby zařízení přístup nezískalo do té doby, dokud jej uživatel nepotvrdí jako důvěryhodné. Podporu v kernelu už Intel připravil a momentálně se pracuje na podpoře v GNOME.

O prostředí GNOME 3.26 v chystaném Ubuntu 17.10 si můžete přečíst v článku Marka Pszczolky.