GNOME Shell
Samotné rozhraní GNOME se stabilizovalo a už několik vydání po sobě neprochází zásadními změnami. Minule došlo k zpřehlednění výsledků hledání, nyní jsou změny ještě menší. Kromě oprav chyb jde jen o přepracovanou softwarovou klávesnici, která na dotykovém displeji funguje opravdu pěkně. Objeví se, když kliknete do textového pole, nepřekrývá ho atd.
Flatpak
Flatpak sice není přímo součástí GNOME, ale je s ním velmi úzce spojený jak technologiemi, tak lidmi. Stal se důležitým distribučním kanálem GNOME a díky integraci do Builderu také výrazně zjednodušil proces, jak se zapojit do vývoje.
Vývojem prošel také centralizovaný repozitář Flatpaku – Flathub. Od posledního vydání se počet dostupných aplikací zvýšil na více než dvojnásobek a nyní je jich už více než 200. Přibyly např. LibreOffice, Android Studio, Kdenlive, Krita, PyCharm, Skype, Slack, Visual Studio Code a další. Některé distribuce mají Flathub přidaný ve výchozí instalaci, např. Linux Mint.
Nastavení
Minulé vydání přineslo zcela přepracované rozhraní systémových nastavení. V tomto vydání se kromě úprav a drobných vylepšení nic nezměnilo. Co ale stojí za pozornost, je několik změn ve výchozích volbách. GNOME tak například nyní bude uspávat počítač po 20 minutách nečinnosti, aby vyhovělo regulacím, které se řídí certifikací Energy Star (více jsem o tom napsal na mojefedora.cz). Další významnou změnou je jiné chování simulace myši na touchpadu. Dříve se používala metoda softwarových kláves známá z Windows. Pokud jste chtěli udělat pravý klik myši, klepli jste do pravé části touchpadu. Nyní se přešlo na metodu gest známou z macOS a pravý klik uděláte klepnutím dvěma prsty. Těžko říct, který z těchto dvou způsobů je lepší. Zatím jsem si na ten nový úplně nezvykl, ale dávám tomu nějaký čas. Dobrá zpráva je, že původní možnost nezmizí a mezi oběma způsoby můžete přepínat ve Tweak Toolu.
Jednou z oznámených novinek je i lepší podpora pro Thunderbolt. Když jsem si loni pořídil notebook s rozhraním Thunderbolt, zjistil jsem, že Linux neumí pracovat s bezpečnostními úrovněmi pro toho rozhraní. Ty jsou potřeba, protože zařízení připojená přes Thunderbolt mohou mít přístup přes PCIExpress, tedy přímo do paměti. Jedná se tak o velké bezpečnostní riziko. Do kernelu sice Intel podporu přidal, ale bylo potřeba zajistit podporu také v userspace, něco, co bude monitorovat připojená zařízení a umožňovat uživateli je povolovat.
Krátce na to jsme se od některých výrobců notebooků dozvěděli, že velmi brzo ve svých BIOSech zakážou bezpečnostní úroveň „žádná“, což byl jediný způsob, jak mohla zařízení připojená přes Thunderbolt v Linuxu fungovat. Z toho důvodu jsme začali pracovat na démonu Bolt, který monitoruje připojená zařízení a dává vědět uživateli a následně provádí příslušná nastavení v kernelu. Je integrovaný do GNOME Shellu a v Nastaveních přibyl nový modul pro Thunderbolt. Bohužel integrace do desktopu na poslední chvíli zmeškala termín pro vydání 3.28 a součástí vydání není, i když ji oficiální poznámky k vydání mylně zmiňují. Bude k dispozici uživatelům Fedory 28 jako downstreamový patch a dostane se do vydání 3.30.
Zcela nový Cantarell
GNOME už mnoho let používá jako výchozí písmo Cantarell. Dříve mělo toto písmo hodně problémů a neposkytovalo optimální výsledky. V posledních letech prošlo několika vylepšeními a rozšířeními pokrytí znaků. Tentokrát je ale Cantarell přepracovaný prakticky od podlahy a výsledkem je opravdu viditelné zlepšení podoby a čitelnosti. Přibyly také dvě nové tloušťky – tenké a extra tučné. Osobně to považuji za možná nejlepší novinku, kterou GNOME 3.28 přineslo. Stinnou stránkou kompletního přepracování je to, že pokrytí znaků je opět nižší. To je ale našince příliš trápit nemusí. Má to totiž dopad především na uživatele používající jazyky s jiným písmem než latinkou.
Aplikace
Nautilus
Největší pozdvižení v tomto vydání způsobil správce souborů Nautilus. Z historických důvodů do něj totiž bylo zabudované zobrazování ikon na ploše. Ty už se sice v GNOME sedm let ve výchozím stavu nepoužívají, ale stále je bylo možno zapnout. To se nyní změnilo a ač se snažil Carlos Soriano, správce Nautilu, změnu co nejlépe komunikovat, neobešla se bez negativních reakcí. Jelikož Carlos pracuje v mém týmu, mám do celé situace docela dobrý vhled:
Nautilus se vyvíjí od roku 1999 a nese si s sebou množství starého kódu, který limituje jeho další rozvoj. Patří mezi něj i ikony na ploše. Když Carlos přes třemi a půl lety Nautilus přebíral, bylo mu hned jasné, že tato část se musí odstranit, aby se mohl Nautilus dál rozvíjet a odstranily se chronické problémy jako např. zamrzání rozhraní při náročných vyhledáváních. Tři roky informoval o tom, že k tomuto odstranění dojde, ale o samotný kód, který se stará o ikony na ploše nikdo nejevil zájem, byl roky zcela bez údržby a také nikdo nepracoval na nějaké náhradě. Nakonec se tedy po několika letech rozhodl k odstranění této části a společně s tím napsal prototyp rozšíření pro GNOME Shell, který měl ostatním ukázat, jak by se to dalo implementovat mimo Nautilus.
Teprve nyní se ale ti, kteří ikony na ploše stále používali, probudili a to už bylo trochu pozdě. Carlos tedy doporučuje distribucím, které ikony používají, zůstat dočasně u verze 3.26 (to udělalo třeba Ubuntu), a uživatelům nainstalovat a začít používat na ikony Nemo, což je fork Nautilu v projektu Cinnamon. Ten má sice neduhy starého Nautilu, ale vzhledem k tomu, že Cinnamon ikony na ploše používá, se zrovna této části věnovali a Nemo je tak v tomto směru dokonce pokročilejší, než byl Nautilus. A těm, kteří chtějí používat ikony na ploše v rámci GNOME i v budoucnu, doporučuje převzít jeho prototyp rozšíření a dotáhnout ho do konce.
Odstranění podpory pro ikony na ploše vývojářům rozvázalo ruce a pod povrchem došlo k největšímu množství změn za mnoho vydání. Většina z nich ale zatím pouze připravuje půdu pro budoucí nové vlastnosti. Největší viditelnou změnou tohoto vydání je možnost přidávat soubory mezi oblíbené.
Využití
Zcela novou aplikací, která se do tohoto vydání dostala jako technologická ukázka, je Usage, který se podle všeho bude překládat jako Využití. V budoucnu by měl nahradit System Monitor na pozici nástroje pro sledování využití systémových prostředků. Vývoj System Monitoru ale nekončí. Měl by se zaměřit na pokročilejší uživatele.
Na Usage pracuje Petr Štětka v rámci internshipu v brněnském Red Hatu. V posledních měsících se ale kolem aplikace vytvořila komunita několika vývojářů. V úvodní verzi v něm můžete sledovat využití procesoru, paměti a disku. Pracuje se na sledování síťového provozu a v plánu je také sledování spotřeby podle aplikací. Tuto funkcionalitu ale blokuje to, že momentálně neexistuje v Linuxu žádný nástroj, který by dokázal spotřebu energie takto sledovat. PowerTOP už není několik let vyvíjený a u nejnovějších generací chipsetů od Intelu neposkytuje spolehlivé výsledky.
V plánu je taky démon, který by běžel na pozadí a sbíral data pro dlouhodobé statistiky. Usage by vám pak mohl říct, kolik která aplikace za poslední měsíc stáhla dat z Internetu nebo jakou měla průměrnou spotřebu paměti.
Fotky
Aplikace Fotky se v tomto vydání dočkala důležité funkce: umí importovat obrázky z SD a flash karet. Sice dnes už většina uživatelů fotí mobilem a fotky do počítače dostává jinými způsoby, stále se najdou takoví, kteří používají digitální fotoaparát a obrázky potom do počítače kopírují přímo z připojeného fotoaparátu nebo přes čtečku karet. I s nimi Fotky už počítají a pro mnoho distribucí to byla poslední bariéra pro zvolení Fotek jako výchozí aplikace na správu obrázků. Výchozí budou třeba ve Fedoře 28, kde nahradí letitý Shotwell.
Kromě toho Fotky přidávají také možnosti úprav. Nyní vám dovolují zesvětlovat stíny a naopak ztmavovat přesvětlené části fotek. Používají na to stejný algoritmus jako Darktable.
Boxy
Velkého množství novinek se dočkal nástroj na desktopovou virtualizaci Boxy. Fedora 27 nabídla možnost stáhnout a nainstalovat Red Hat Enterprise Linux přímo z Boxů a ostatním se to natolik líbilo, že se to rozšířilo i na další distribuce. Nyní za vás Boxy stáhnou třeba Debian, Fedoru, openSUSE, Ubuntu, FreeBSD a další.
Přibyla také možnost kopírovat soubory z hostitele do hosta pomocí přetažení. Všechny kopírovací transakce mezi systémy pak dostaly stejný indikátor progresu, jako má Nautilus.
Kalendář
Zajímavou novinkou je zobrazení předpovědi na následující tři dny přímo v kalendáři. Opraveno bylo také několik úniků paměti. Nicméně Kalendář je velmi náročný na paměť i nyní. I když běží na pozadí, zabírá mi v paměti skoro 300 MB. V paměti běží, protože chce posílat připomínky událostí. Používá přitom jako backend evolution-data-server, který má pro toto vlastní mechanismy, takže na většině systémů běží Kalendář v paměti úplně zbytečně. Jinak ale musím uznat, že se vyvíjí ve velmi zajímavou a vzhledově atraktivní kalendářovou aplikaci.
Úkoly
Má nové, přehlednější zobrazení seznamu úkolů. Byla vylepšená podpora pro služby Todoist a Todo.txt, i když podle autora je na ní stále potřeba zvláště u druhé jmenované služby, kde ještě nejsou podporovány podúkoly. Opravila se také chyba s ECalClientView, která způsobovala velké problémy se vzdálenými zdroji, jako je například Nextcloud.
Builder
Vývojové prostředí pro GNOME se opět dočkalo velkého množství novinek. Strom souborů v levém panelu je nyní aktualizovaný v reálném čase, takže se změny projevují ihned. Navíc je možné soubory přetahovat myší a ihned vidět, které se změnily díky informacím z Gitu.
Zlepšila se také podpora Flatpaku. Jsou podporovaná rozšíření SDK běhových prostředí a oficiální flatpak Builderu nově obsahuje flatpak-builder. Na Flatpaku je ostatně v Builderu postavené celé vývojářské workflow a začít přispívat do GNOME je díky tomu pro nováčky výrazně jednodušší. Na úvodní obrazovce nyní naleznou ikony sedmi aplikací vhodných pro začátečníky. Kliknutím na jednu z nich se stáhnou zdrojové kódy projektu a také SDK a běhové prostředí pro Flatpak, které je nutné k sestavení aplikace.
Mezi vybráním aplikace a jejím spuštěním s vámi provedenou drobnou změnou tak může být jen několik minut. GNOME by v tom, jak jednoduše lze připravit prostředí pro vývoj, mohlo jít ostatním open-source projektům příkladem. Ověřili jsme si to i na GNOME hackatonu v Brně, kde v minulých letech účastníkům trvala příprava prostředí i několik hodin. Letos to trvalo nepoměrně kratší dobu.
Úvodní obrazovka s doporučovanými projekty
Ostatní
- Prohlížeč Web podporuje Google Safe Browsing a blokuje škodlivé weby.
- Kontakty podporují přidávání kontaktů mezi oblíbené.
- Evolution má modernější zobrazení událostí v kalendáři.
- Hudba podporuje organizaci playlistů přetahováním a získala kompletní podporu pro monitory s vysokým rozlišením.
Lokalizace
V lokalizaci se toho od minulé verze mnoho nezměnilo. GNOME 3.28 je přeloženo alespoň z 80 % do 38 jazyků, což je oproti minulému vydání zlepšení o 2 jazyky. Patří mezi ně i čeština a slovenština. Čeština je opět na 100 % v případě uživatelského rozhraní a na 98 % v případě dokumentace (chybí pouze překlady licencí a část dokumentace k GTK+). Za pozornost stojí, že český překladatelský tým po 10 letech vyměnil koordinátora. Novým koordinátorem je Marek Černocký, který byl posledních několik let zdaleka nejaktivnějším překladatelem a už delší dobu měl práva k zařazování překladů.
Slovenština si opět mírně pohoršila. Uživatelské rozhraní je přeloženo z 97 %. Dokumentace zůstává na 1 %, tedy prakticky nepřeložená.
Na co se těšit
Jak už jsem zmínil v článku do podzimního vydání 3.30 se určitě dostane vylepšená podpora pro Thunderbolt, která jen těsně nestihla současné vydání.
Plánují se také vylepšení pro tiling oken (jednoduché roztažení a seřazení vedle sebe). Nicméně tato věc už byla oznamovaná pro příští vydání několikrát a pořád nebyla zařazená, takže bych na nic moc nevsázel.
Jednou z iniciativ v poslední době je snižování paměťové náročnosti. Paměťové nároky GNOME se za posledních několik let dost zvedaly a některé komponenty se chovají vyloženě nehospodárně. Pro uživatele s průměrnou velikostí RAM to nepředstavuje zásadní problém, ale GNOME nechce zapomínat ani na ty, kteří mají stále třeba 2 GB.
Vývojáři Nautilu plánují lepší podporu poskytovatelů cloudových úložišť a také experimentální port na GTK+ 4.