Jindy dochází k počešťování, z něhož se tu a tam vyklube nejeden roztomilý výraz, ale občas vznikají naopak ošklivé patvary. V některých případech se ovšem za podivnou výslovností skrývá spletitá historie, kterou se pokusím rozplést.
V následujícím článku se tak pokusím uvést na pravou míru některé obecně oblíbené nesprávné výslovnosti a přinést i pár zajímavostí. Nejsem žádný velký jazykozpytec, tak pokud naleznete nějakou chybu či doplňující informaci, máte k dispozici diskusní fórum na webu časopisu.
GNU/Linux, jeho distribuce a příbuzní
Linux – už od dávných dob, kdy bylo poprvé zveřejněno jádro tohoto pozoruhodného systému, mátla mnoho lidí výslovnost jeho názvu. Linux měl původně znamenat "Linusův Minix". Jeho původní autor, Linus Torvalds, původem z Finska, se vyslovuje [linus] – pak se tedy Linux vyslovuje [linuks]. V angličtině by ale neznalý raději vyslovoval [lajnuks] nebo [lajniks]. Naštěstí v češtině vyslovujeme přesně to, co vidíme (aspoň většinou), takže zde není problém. Mimochodem, docela roztomilé je, beží-li vám pod kapotou vašeho nablýskaného desktopu kamarád "Linůšek".
GNU je projekt svobodného operačního systému, jehož jádrem se (neplánovaně) stal právě Linux, celek se tedy označuje jako GNU/Linux. Zde už výslovnost není na první pohled tak jednoznačná. GNU je totiž rekurzivní zkratkou: "GNU's Not Unix". Inspiraci našel zakladatel projektu Richard Stallman prý v jedné písničce o svérázném pakoni (angl. gnu [nů]), kterého si pořád pletli s jinými zvířaty, ale on se bránil a říkal, že není žádná antilopa či los a přitom svérázně vyslovoval "g-know", "g-nice","g-nature" a podobně. To se Stallmanovi zalíbilo, a dokonce i dnes má spousta souvisejícíh projektů ve jméně písmeno "g" – gnome, gzip, gimp, gaim a spousta dalších...
Debian – jméno této uznávané distribuce sice vypadá na první pohled jako přídavné jméno, ale ve skutečnosti se jedná o zkratkové slovo: u vzniku tohoto projektu stál před více než deseti lety Ian Murdock, který má manželku jménem Debra – Debra + Ian = Debian. Mnoho lidí vyslovuje [debijan], ale oficiálně se preferuje [debijen]. Ale to je jen drobný rozdíl.
Gentoo – na první pohled (a raději) bych vyslovil jméno této distribuce česky, tedy [gentů], ale gentoo je v angličtině označením jednoho druhu tučňáka. Správně se tedy vyslovuje [džentů].
Mandrakelinux – vychází z názvu "mandrake", což je lidový název pro rostlinu mandragoru, jíž byla přisuzována kouzelná moc. V angličtině se setkáme spíš s výslovností [mandrejk]. Firma MandrakeSoft, jež tuto distribuci vyvíjí, pochází z Francie, a tak se francouzsky prý vyslovuje [mandrak].
SUSE – je zkratkou pro Software und System Etwicklung (Vývoj softwaru a systémů) německé společnosti, která tuto distribuci původně vyvíjela (než ji koupil Novell). Sice se jedná o zkratku, ale jako zkratka se nevyslovuje. A to je kámen úrazu – každý to vyslovuje jinak, ale nikdo pořádně neví, jak to má být správně. Můžeme se tak setkat se [sjúsí], [zúse], [sús], [zuza] (kde "a" značí němou samohlásku – tzv. schwa), nebo [es-jú-es-í]. Nejvíce se ale lidé kloní k prostému [suse]. (Firma dříve používala zkratku SuSE s malým písmenem u, ale upustila od ní. Pozn. red.)
Unix – možná sem tak úplně nepatří, ale je to přeci jenom jakýsi předek GNU/Linuxu, co si budeme namlouvat. Unix [juniks] je ovšem v angličtině homonymem ke slovu eunuchs [juniks] (kastráti), a tak si zlí jazykové dělali srandu, že Unix je vykastrovaný Multics (pro změnu předek Unixu).
Mac OS X – ve své desáté verzi více či méně vzdálený potomek Unixu – obojí označuje písmeno X, zároveň i římská číslice. Proto se vyslovuje [mek os ten], nikoliv [mek os ex]. Zde by blízkost písmene "s" k "ex" mohla mít i jiný, pro název operačního systému poněkud nevhodný význam. "Jablíčkáři" z českých zemí by mohli X vyslovovat jako [deset].
Další projekty a programy
GNOME – GNU Network Object Model Environment – desktopové prostředí v rámci projektu GNU. Gnome je také anglicky skřítek, kterýžto se vyslovuje [noum], ale nebyl by to projekt od GNU, kdyby si nepřidal na začátek "g", tedy [gnoum].
GIMP – GNU Image Manipulation Program – vynikající grafický editor. Je to GNU software, vyslovuje se tedy jak jinak než [gimp]. V angličtině sice slovo gimp znamená kulhat, ale mně nepřipadá, že by GIMP nějak pokulhával za jinými grafickými editory (alespoň ve světě svobodného softwaru); spíš naopak.
GTK – GIMP ToolKit – knihovna pro tvorbu GUI programů původně vyvinutá pro GIMP. Dnes ji používá mnoho různých programů, ale také prostředí GNOME. Jelikož je GTK prostou zkratkou, vyslovuje se podle angličtiny [dží-tý-kej], nebo česky [gé-té-ká].
Qt – knihovna (funkcí kolega GTK) ze stáje norské firmy Trolltech, s jejíž pomocí je vytvořeno desktopové prostředí KDE a mnoho programů kolem. Pokud jde o výslovnost, je trochu zajímavější než u GTK. Mohlo by se zdát, že to bude [kjů-tý] podle původního Quasar Toolkit. Trolltech se totiž ze začátku jmenoval Quasar Technologies. Ale dnes prý je tak "roztomilá", že se vyslovuje [kjůt] (podle angl. "cute").
KDE – dostáváme se ke snad nejoblíbenějšímu desktopovému prostředí K Desktop Environment. Obecně není příliš známo, že název KDE byl původně narážkou na CDE (Common Desktop Environment) a "K" znamenalo Kool (ve významu cool). Výslovnost je podle očekávání [kej-dý-í] nebo česky [ká-dé-é], případně familiárně [ká-dé-éčko].
TeX – slavný typografický systém pojmenoval jeho otec Donald Knuth podle řeckého slova techné (umění, dovednost), tudíž se vyslovuje [tech], nikoliv [tex], jak by se zdálo na první pohled. Podobně se vyslovují i mnohé odvozené texové balíky jako LaTeX [latech] nebo také [lejtech], ConTeXt, AMS-TeX a podobně. Výjimkou je snad jen texový editor LyX [liks].
Sudo – příkaz, který by měl znát snad každý admin, jelikož umožňuje obyčejným uživatelům používat určité systémové nástroje podle přesně definovatelných pravidel. Jde o zkratku ze SUperuser DO (volně přeloženo: udělej jako superuživatel) nebo Substitute User DO (udělej jako jiný uživatel). Výslovnost je pak většinou [sú-dú], avšak rodilý Američan by možná spíš řekl [sjú-dú]. Pro úplnost uvedu, že zmíněný název Substitute User pochází od staršího bratříčka příkazu sudo, který se nazývá su a umí pouze spustit příkaz s právy daného uživatele (po zadaní hesla, pochopitelně). Ten se vyslovuje jednoduše [su]. V praxi, chceme-li konzoli kamaráda Pepy, zadáme: su pepa. To mohl vymyslet jedině nějaký Moravák!
Jazyky, protokoly, formáty
S vývojem softwaru jsou nerozlučně spjaty programovací jazyky. Aby se různé programy společně domluvily, byly vyvinuty rozličné protokoly a formáty souborů. Také o jejich výslovnosti si něco povíme.
C# – poměrně nový jazyk, používaný hlavně v rámci technologie .NET, zdědil hodně po jazycích C++ a Java. Podivně vypadající jméno je jedním z vtipů při pojmenovávání jazyků z rodiny C. Z jazyka B se zrodilo C – po B následuje v abecedě písmeno C. Dalším stupněm je C++ – podle operátoru inkrementace, který zvýší číselnou proměnnou o jedničku. Nakonec C# [sí-šárp] má být opět o stupínek výš – dvojkřížek je totiž v hudebním značením symbolem zvýšení noty o půltón (cis). (Dvojkřížek má podobně jako "zavináč" velmi pěkné "překlady", například "vězení" nebo ještě lepší "kanál". Pozn. red.)
Java – jak jsem se již zmínil, je C# dosti ovlivněn Javou, úspěšným objektovým jazykem. Java je často spojována s kávou (má šálek dokonce i v logu) – slovem java se totiž v angličtině označuje jednak druh kávy z indonéského ostrova Jáva, jednak obecně neformálně "kafe". Jak známo, programátoři konzumují mnoho kávy, nejinak ti od Sun Microsystems, a tak se dnes můžeme těšit z jazyka [džava] nebo také [džáva]. Ale přeci jenom malebnější mi připadá česká [java].
HTML – HyperText Markup Language, jazyk pro popis hypertextových dokumentů. Právě tomuto jazyku do jisté míry vděčíme za mohutný rozvoj webu tak, jak ho známe. Pro jeho relativní jednoduchost může webové stránky dnes tvořit prakticky každý a za pomoci různých nástrojů, téhle "HaTMatiLce" nemusí ani rozumět. Jelikož jde o zkratku, je originální výslovnost jasná: [ejč-tý-em-el]. V češtině to ale lidé velice často vyslovují [há-té-em-el], nebo pouze [h-t-m-l]. Jde spíš o věc zvyku.
PHP – populární jazyk, jehož název skrývá sousloví PHP Hypertext Preprocessor zná asi každý webmaster, takže asi nemá cenu ho nějak blíže představovat. Název PHP je podobně jako třeba GNU rekurzivní zkratkou, ačkoliv původně šlo o Personal Home Page Tools. Jak zkratka má výslovnost opět jasnou: [pí-ejč-pí]. Podobně jako u HTML, s nímž jde PHP ruku v ruce, můžeme v českém slangu zaslechnout [pé-há-pé], [péhápko] či [pé-há-péčko].
Python – objektový skiptovací jazyk, který získal jméno podle britské humoristické skupiny Monty Pythonův Létající cirkus. Slovem python se v angličtině označuje krajta. Podle legendy pobýval jeden takový had či drak jménem Python v delfské věštírně. Vyslovuje se po anglicku [pajton] či [pajtn], kde "t" označuje spíš anglické "th" s přišlápnutým jazykem.
SQL – Structured Query Language, jazyk pro databázové dotazy. Původně se jmenoval SEQUEL (Structured English Query Language), ale záhy ho přejmenovali na SQL. Podle standardu se vyslovuje jako zkratka, tj. [es-kjú-el], avšak mnoho vývojářů mu stále přezdívá [síkvl].
FTP – File Transport Protocol. Průkopník mezi protokoly pro přenos souborů (hlavně oblíbené "stahování"), dosud velice živoucí. Jako ostatní zkratky se vyslovuje jednoduše [ef-tý-pí], v českých luzích a hájích [ef-té-pé], nebo slangově [eftýpko] či [ef-té-péčko]. Kolega protokol HTTP je konzervativnější – pouze [ejč-tý-tý-pí] nebo [há-té-té-pé].
GIF – u tohoto významného a rovněž rozporuplného formátu obrázků je výslovnost alespoň trochu zajímavější. GIF je sice zkratkou pro Graphics Interchange Format, ale oficiální výslovnost je [džif], tedy nikoliv po jednotlivých písmenech. Problém je v tom, že mnoho lidí to vyslovuje [gif]. Příznivci obou variant si kvůli tomu již mnohokrát vjeli do vlasů.
JPEG – další významný obrázkový formát (resp. metoda komprese) také není až tak úplně nudný. Název JPEG zkracuje Joint Photographic Experts Group – spolek fotografických expertů. Při vyřčení slova [džej-pí-í-dží] by se nejednomu zamotal jazyk, tak byla zvolena přijatelnější výslovnost – [džej-peg].
Pár slov na závěr
Sice tu máme určitá jazyková pravidla a zákonitosti, ale ta jsou pro každý jazyk více či méně odlišná. Když připočteme přejímání výrazů mezi jazyky, nářeční a slangovou výslovnost, získáme pestrou směsici, v níž může být pro nezasvěceného těžké vyznat se. Každému se líbí něco jiného, a tak lidé maří čas nesmyslnými přemi o jednu správnou variantu a "přilévají benzín do válečných ohňů". Přitom důležitější je svoboda rozhodnout se, jak budeme daný výraz vyslovovat. Ale hlavně, aby nám pak ostatní vůbec rozuměli.