KDE se totiž rozhodlo jít cestou revoluce a konkrétně KDE4 obsahuje velké množství zásadních novinek. Naopak GNOME jde raději cestou evoluce a menších, zato však častějších, krůčků kupředu. Sázka na pravidelný a předvídatelný vývoj, který půlroční vývojový cyklus představuje, našla odezvu především u distributorů, protože GNOME je dnes ze všech prostředí nejčastěji nasazováno jako výchozí.
Jelikož GNOME vychází s železnou pravidelností, mohli se všichni jeho příznivci přes zimu těšit na jarní vydání, které bylo naplánováno na 12. března. Jak už jsem psal, GNOME zvolilo taktiku malých kroků, takže žádné radikální změny čekat nemůžeme, o zajímavé, menší vylepšení a novinky však nouze není, tak se na ně pojďme podívat.
GVFS: nástupce GNOME-VFS
Je nástupcem GNOME-VFS, které bylo označeno za zastaralé a nové aplikace jej již nevyužívají, ale obsahují podporu GVFS. O co jde? Jedná se o stejnou věc jako KIO v KDE, tedy abstraktní vrstvu, která umožňuje programům přistupovat přes jednotné rozhraní k různým službám. GVFS podporuje SFTP, FTP, DAV, SMB a ObexFTP. Nově byl přidán protokol cdda:// pro přístup ke zvukovým stopám na CD jako k souborům WAV a protokol gphoto2://, který umožňuje připojovat se k libovolnému foťáku. Díky GVFS by měly aplikace v GNOME konečně pracovat s košem podle specifikace Freedesktop.org, tedy pokud nějaká aplikace umístí soubor do koše, jiná ho může obnovit atd. Oproti GNOME-VFS by mělo GVFS přinášet také zlepšený výkon a odolnost vůči selháním. Přechod na GVFS není kompletní a bude se v něm pokračovat v další verzi, hlavní aplikace ho už ale využívají.
Cheese
Kompletně novou aplikací je v novém GNOME Cheese. Jedná se o jednoduchý program, který umí pracovat s obrazem z webkamery. Dokáže nahrávat video, pořizovat obrázky, případně je nejrůznějšími způsoby deformovat a pitvořit.
Řekněte sýýýýýýýýýýýýýýr! (zdroj obrázku)
Světový čas
Je také novou aplikací. Má podobu appletu pro lištu a nahrazuje původní applet hodin. S appletem Světový čas se mohou setkávat již uživatelé openSUSE 10.3 a pro jiné distribuce jsou balíčky již také několik měsíců, ale teprve nyní je obsažen přímo v GNOME. Co oproti původním hodinám s kalendářem přináší? Můžete si nastavit svoji polohu a jiná místa na zeměkouli. Poté vám pod kalendářem přibude část s mapou světa, která ukazuje rozmístění jednotlivých zvolených míst na Zemi a rozvržení dne. Máte tak okamžitý přehled o tom, kolik je v dané lokalitě hodin a v jaké části dne nebo noci je. Kromě toho je k dispozici také jednoduchý ukazatel aktuálního počasí a teploty.
Světový čas
Evolution
Evolution není v GNOME žádný nováček, ale dávno zavedený program. V aktuální verzi GNOME však přináší zajímavé novinky. Předně přešel na číslování nových verzí podle GNOME. Funkčně nejzajímavější novinkou je podle mého názoru podpora Google Calendar. Po ní volalo hodně uživatelů a konečně se dočkalo. Nyní je možné přihlásit Google Calendar jako vzdálený kalendář s možností editace, který se v pravidelných intervalech synchronizuje se serverem Googlu. V sestavení GNOME z 4.3. mi však Evolution při připojování ke Google Calendar vždy spadl, tak doufám, že na tom vývojáři ještě stihli zapracovat.
Další novinkou je možnost vytvářet si vlastní štítky pro e-maily. Avizovanou funkcí byla podpora pro externí textové editory tak, aby uživatelé mohli tvořit e-maily například ve vimu. Tato funkce se zatím nachází jen ve vývojové verzi a do finální verze pro GNOME 2.22 se pravděpodobně nedostala, aspoň já ji tam nemůžu najít. Podobně na tom je i nový HTML editor, jehož vydání v jarním GNOME však bylo odpískáno už v lednu.
Evolution
Totem
Totem je v GNOME tradičním multimediálním přehrávačem a v tomto vydání se dočkal mnoha změn. Přibyly pluginy pro spolupráci s MythTV a pro vyhledávání a přehrávání videí na YouTube. Přibylo také lokální vyhledávání pomocí Trackeru. Zdokonalena byla podpora přehrávání DVD a podpora pro digitální televizi (DVB).
Prohlížeč vzdálené plochy
Novým programem je také Vinagre pro připojení vzdálené plochy. Jde o klasického VNC klienta, který sice nemá přehršel funkcí a voleb, ale i přes svůj krátký vývoj funguje velmi dobře. Zajímavou vlastností je např. podpora pro více připojení a jejich umístění v záložkách.
Vzdálená plocha
Nový přístup k administrátorským právům
V novém GNOME byl úplně přepracován přístup k administrátorským právům. Když jste dosud spouštěli aplikaci, která potřebovala pro některé operace administrátorská práva, museli jste zadat heslo a až poté se aplikace spustila. Nyní se aplikace spustí, můžete s ní pracovat, ale funkce, které vyžadují administrátorská práva, zůstávají zašedlé. Ta získáte po kliknutí na tlačítko Unlock a zadání hesla.
Tlačítko Unlock z vás udělá boha
Kompozitní okna
Kompozitní manažery jako Compiz jsou v poslední době velkou módou. Stejně jako KDE ve svém Kwinu přichází i GNOME s podporou několika kompozitních funkcí. Patří mezi ně stínování oken, živé náhledy při přepínání mezi okny a průhlednost. Jelikož ne každá grafická karta takové funkce zvládne, rozhodli se je vývojáři ve výchozím nastavení raději vypnout, takže pokud je člověk chce používat, musí si je aktivovat.
Drobnosti na závěr
GNOME nepřináší žádné radikální změny, ale menších změn je opravdu hodně, takže zbytek těch významnějších změn uvádím již jen heslovitě.
Nástroj na sledování systému se dočkal nových, pěknějších grafů vykreslovaných knihovnou Cairo. Správce sítě (NetworkManager) nyní umí připojení PPPoE a GPRS. Vývojové prostředí Anjuta bylo integrováno do prostředí GNOME. Celkově byla zlepšena přístupnost, a to především nástroj Orca. Byla přidána podpora 7-zip ve Správci archivů. Zjednodušilo se nastavení klávesnice tak, že se integrovalo do jednoho dialogového okna. Přibyl nástroj pro přehrávání flashe mimo webový prohlížeč. A mnoho dalších změn.
Abych pravdu řekl, tak nevím, jak je to s Webkitem v prohlížeči Epiphany. Předpokládalo se, že Webkit bude výchozím vykreslovacím jádrem, ale například v novém Ubuntu bude i nadále Gecko s odůvodněním, že kombinace Epiphany+Webkit není stále dostatečně funkční a stabilní.
Sledování systému - vylepšené grafy
Další změny naleznete na částečně přeložených oficiálních release notes ke GNOME 2.22.
Lokalizace
GNOME 2.22 má podporu 45 jazyků, tedy těch, do kterých je GNOME přeloženo aspoň z 80 %. Slovenština s úrovní lokalizace 57 % mezi ně bohužel nepatří. Naopak nás může těšit, že do češtiny je GNOME přeloženo z 93 %, přičemž téměř všechny programy, se kterými se běžný uživatel dostane do styku, jsou přeloženy ze 100 %. Statistiku trochu sráží vývojové prostředí Anjuta, které je přeloženo zčásti, a Glade3, které není přeloženo vůbec. Naštěstí to u těchto programů zase tak nevadí, protože u vývojářů se znalost angličtiny předpokládá. Naopak GNOME 2.22 je první vydání, kdy se začalo i s překladem dokumentace a např. dokumentace Evolutionu je přeložena téměř z 50 %.
Jak ho získat
Nové GNOME si můžete samozřejmě přeložit ze zdrojových kódů, ale existují jednodušší řešení. První distribucí, která vždy obsahuje nové GNOME, je Foresight. Ten vychází v těsném závěsu za novým GNOME a v případě vydání 2.22 tomu není jinak. Nový Foresight bude k dispozici během několika dní a můžete jej stahovat na stránkách GNOME. Nové GNOME budou obsahovat také všechna jarní vydání distribucí, takže již dnes se GNOME 2.22 nachází ve vývojových verzích Ubuntu, Mandrivy, Fedory nebo openSUSE.
GNOME 2.24 aneb Na co se můžete těšit příště
Další vydání GNOME se plánuje na polovinu září. Měly by se do něj dostat novinky, které byly plánovány na toto vydání, ale nestihly se. Navíc jsou v plánu: nová verze programu Ekiga s přepracovaným rozhraním, dokončení přechodu od GNOME-VFS na GVFS, nový IM klient Empathy (že by náhrada za Pidgin?), lepší podpora témat, vylepšení správce klíčů Seahorse a jeho integrace s Evolutionem, digitálně podepsané dokumenty v prohlížeči dokumentů Evince. Zapracovat se má také na výkonu a zlepšení nakládání s pamětí v rámci celého prostředí. Výrazně by také měla klesnout paměťová náročnost Evolutionu díky vylepšené práci s databází.