Pascal je naše máma
Programovací jazyk dostal své jméno po francouzském filozofovi a matematikovi Blaise Pascalovi. Jazyk určený pro výuku studentů v základech strukturovaného programování vyvinul švýcarský vědec Niklaus Wirth již někdy na počátku sedmdesátých let minulého století. Na Pascalu vyrostla celá generace programátorů. Největšího věhlasu se programovací jazyk Pascal dočkal ve chvíli, kdy firma Borland na trh uvedla svůj produkt Turbo Pascal s ještě revolučnějším integrovaným vývojovým prostředím (IDE). Po některých dalších krocích a s nástupem operačního systému Microsoft Windows se také objevil nový produkt s názvem Borland Delphi.
Je logické, že i svět svobodného software se snažil mít svou vlastní implementaci Pascalu, a proto vznikl projekt FreePascal. Ten byl vytvořen ve chvíli, kdy Borland oznámil, že přestává vyvíjet DOS verzi svého produktu. Za FreePascalem stojí švédský student Florian Paul Klämpfl. Je k dispozici i textové IDE, které je podobné tomu původnímu od Borlandu. To, co však způsobilo nejvíce rozruchu, je až jiný projekt – Lazarus.
IDE, RAD, Linux
Jedná se o tzv. RAD (Rapid Application Development, volně přeloženo jako Rychlý vývoj aplikací), které se v mnohém inspirovalo v již zmiňovaném Delphi od Borlandu. Kdo někdy pracoval s Delphi, nebude mít problém pracovat s projektem Lazarus, obě prostředí jsou si docela podobná a mají stejné principy práce. Lazarus vám umožní svižný a jednoduchý vývoj aplikací, jejichž rozhraní si můžete sami jednoduše „naklikat“ a zároveň používat tzv. vizuální komponenty. Jsou to hotové kusy kódu, které do programu přinášejí funkčnost, již v něm lze používat bez nutnosti psát celý kód znovu.
Rozvržení oken RAD Lazarus
Velmi propracovaný systém funkcí nabízí při tzv. trasování, kdy je možno postupně spouštět program řádek po řádku a interním prohlížečem kontrolovat obsah proměnných programu. Chyby v kódu je možno dobře najít. Kód se píše do interního editoru kódu, vzhled uživatelského rozhraní aplikace se upravuje pomocí editoru formulářů a dostupné vlastnosti objektů prohlédnete a změníte v Inspektoru objektů. Navíc je rozhraní přeloženo do češtiny.
Vývojová multiplatforma s mnoha komponentami
Lazarus je totiž multiplatformní vývojové prostředí, dostupné pro Microsoft Windows, Mac OS X, FreeBSD a Linux. Umožní vám vyvíjet aplikace nejenom s grafickým rozhraním, ale i programy s textovým výstupem (tzv. konzolové aplikace). Jeho hlavní heslo zní: „Write once, compile anywhere“, tj. napiš jednou a zkompiluj kdekoliv. Vyjadřuje to stěžejní vlastnost projektu. Můžete napsat kód, který vám později bude fungovat na všech platformách, které Lazarus podporuje. Stačí jej jen znovu zkompilovat na dané platformě. Je proto možné napsat kód programu a zkompilovat jej pro Microsoft Windows a zároveň i pro Linux. Nemusíte se omezovat jen a pouze na aplikace, existují i operační systémy vytvořené v prostředí Lazarus.
Integrované vývojové prostředí vám velmi ulehčuje psaní kódu, protože v něm funguje tzv. doplňování kódu (pokud začnete psát nějaký příkaz, editor jej rozpozná a pokusí se vám napovědět syntaxi, a to po stisku Ctrl-Mezerník) a návrh grafického rozhraní pomocí objektů a myši. Nejpodstatnější součástí je tzv. Lazarus component library (zkráceno LCL), což je speciální knihovna kousků kódu, které lze jednoduše integrovat do vašeho programu. Jejím předobrazem je VCL z produktu Delphi, ale největší výhodou je její dostupnost i jinde, než jen v MS Windows. Struktura celého prostředí je navržena tak, že jeho funkčnost lze doplňovat dalšími komponentami, které vám může dodat jakýkoliv programátor nebo si je logicky můžete vytvořit i vy. Pro začátek je vhodné hledat, zda vámi požadovaná komponenta již náhodou neexistuje. Seznam dostupných komponent naleznete na stránce Projects using Lazarus. Lazarus a FreePascal jsou šířeny pod licencí GNU GPL a integrovaná knihovna LCL je šířena pod modifikovanou licencí LGPL, která vám umožní v prostředí Lazarus vyvíjet jakékoliv aplikace včetně komerčních. Příklady programů napsaných v prostředí Lazarus můžete najít na Wiki v článku Lazarus Application Gallery, případně je tu ještě Application/Projects Gallery.
Pro vzdělávání a výuku
Z pohledu vzdělávání je také dobré zmínit, že existuje i celá řada různých výukových materiálů (v češtině zkuste pár drobností na builder.cz). Začátečníci mohou začít na stránce Free Pascal tutorials. Jedná se o 32 video tutoriálů popisujících postupně základy Free Pascalu a později i prostředí Lazarus. Pokud radši volíte knihu, existuje oficiální průvodce Lazarus – The complete guide. V ceně je i CD s příklady. Objednávky do České republiky vyřizují taktéž (osobní zkušenost). K dispozici je i několik dalších knih. Navíc je možno si i předplatit časopis Blaise Pascal Magazine, který obsahuje spoustu článků a příkladů ze světa Pascalu. Jak časopis vypadá, můžete zjistit ze stránek časopisu, kde je vždy ke stažení ukázkové číslo. A když vás omrzí text, je čas na reálné příklady a ukázky kódu. Wiki nabízí článek Components and Code examples. Osobně si myslím, že jazyk Pascal je pro výuku ideální vzhledem k tomu, že je snadný, dobře strukturovaný a navíc existuje hodně možností, jak sehnat ukázkový kód.
Souhrnné informace
Na závěr se určitě hodí malá sumarizace. Lazarus je k dispozici na stránce ke stažení. To jsou oficiální balíčky se stabilními verzemi. V únoru 2013 je aktuální verze označená číslem 1.0.6. Pokud chcete vyzkoušet něco méně stabilního, zkuste verzi vývojovou, tzv. daily snapshot. Navíc máte ještě možnost využít vlastnost prostředí Lazarus, a to kompilaci sebe sama. Stáhněte si nejposlednější zdrojový kód a zkompilujte jej.
Člověk, který někdy viděl vývojové prostředí Delphi, bude nadšen. Začátečník bude také nadšen, protože může velmi rychle a snadno vytvářet aplikace a po jisté době i sofistikované. Byť je Pascal jazyk určený pro výuku, rozsáhle projekty v něm jistě snadno vytvoříte. Multiplatformní prostředí se také jistě cení. Novinkou posledních verzí je možnost vývoje aplikací pro operační systém Android.
