Trocha historie
Vývoj Claroline začal v roce 2000 na zřejmě největší belgické univerzitě - Université catholique de Louvain. Další milník nastal v roce 2007, kdy došlo ke vzniku tzv. Claroline Consortium, což je sdružení pěti neziskových organizací - dvou univerzit z Belgie a po jedné univerzitě ze Španělska, Kanady a Chile a v současné době se rozrostlo o dalších deset univerzit a škol převážně z Belgie a Francie. Samozřejmě uživatelů jako takových je víc, ale právě tyto školy tvoří jádro uživatelů, kteří se přímo zabývají projektem jako takovým a mají status "full member", tedy něco jako členů "na plný úvazek".
Velký podíl francouzských a belgických škol zainteresovaných do projektu je zřejmý už z oficiálních stránek projektu, kdy je výchozím jazykem trochu nezvykle francouzština, a angličtina je zde až druhou možností.
Instalace a čeština
Claroline vyžaduje obvyklou sadu LAMP, tzn. v ideálním případě Linux, Apache, MySQL a PHP. Zde by instalace měla proběhnout bez problémů a bez nutnosti hlubší znalosti toho, jak to vlastně funguje. Jinými slovy, instalaci zvládne i začátečník, ať už použije svůj server, nebo některý z běžně dostupných hostingů.
Instalace je jedna věc, výkon serveru věc druhá. V případě nasazení jakéhokoliv e-learningu je dobré vždy pamatovat na dostatečný výkon serveru a určitou rezervu podle (předpokládaného) počtu uživatelů systému. Práce se systémem často bývá nárazová a klade zpravidla krátkodobé vyšší nároky na hardware počítače.
Čeština je slabým místem Claroline a v podstatě chybí. Něco je přeložené a něco ne a dokud se tato situace nezlepší, řekněme na 99% přeloženost do češtiny, tak se obávám, že to bude nadále pro řadu uživatelů velkou překážkou. Na druhou stranu, při zapnuté češtině se v systému zřejmě neztratíte a v případě i minimální znalosti anglického jazyka se dříve či později doberete (doklikáte) cíle. To je dáno jednoduchostí uživatelského rozhraní, ve kterém je vidět promyšlenost, a nikoliv jen snahu programátora o implementaci dané funkce.
Pohled do administrace Claroline
Uživatelé a třídy
Správa uživatelů je snadná a tak to má být. Claroline rozlišuje tři skupiny uživatelů, jsou jimi student, učitel a administrátor; nic víc, nic míň. Samozřejmostí je také možnost importu uživatelů z textového CSV souboru. Pokud budete navíc hledat možnost ověřování uživatelů ze stromu LDAP (nebo adresáře MS Active Directory), budete se muset pustit do úprav textových konfiguračních souborů.
Třídy a objektové programování - na to druhé můžete rovnou zapomenout. Třídy v podobě Claroline mě mile překvapily a odpovídají klasické třídě ve škole. Co lze s takovou třídou dělat? Spravovat její uživatele (studenty, žáky) a přihlašovat je do konkrétních kurzů. Tato funkce mě na jednu stranu velmi potěšila, ale na stranu druhou (v Moodle nic takového nemaje) si nejsem úplně jistý, zda ji opravdu potřebuji.
Kurzy
Kurzy můžeme zařazovat do různých (uživatelem definovaných) kategorií. Kategorie slouží ke členění kurzů do tematicky podobných skupin, např. jazyky, programování, matematika, atp. Jinými slovy, student má ulehčené hledání podobných kurzů z určité tematické oblasti.
Studenti se mohou do kurzů přihlašovat sami, nebo pomocí klíče. Také můžete vytvářet kurzy pro tzv. návštěvníky, tzn. uživatele bez přihlášení v systému. Z dalších funkcí jmenujme možnost omezit počet přihlášených uživatelů do kurzu. Ne, že by toto Moodle neuměl. Nutno poznamenat, že zatímco Moodle má tuto volbu (ne)šikovně skrytou v možnostech zápisu sebe sama do kurzu, Claroline to umí tzv. podat a prodat.
Práce v kurzech
Promyšlenost a jednoduchost. Tak by se dal charakterizovat pohyb v rámci jednoho kurzu. Jako příklad uveďme např. volbu "Popis kurzu", zde najdeme popis kurzu, tzv. podporu (např. možnost konzultací, atp.) a způsob hodnocení (nebo ukončení) předmětu. Toto mi přijde didakticky správnější a hezčí způsob stanovení mantinelů pro studenty než v Moodle, který toto sice také zvládne (např. pomocí vložených popisků nebo HTML stránek), ale musí se mu trochu poradit.
Další z možností postranní nabídky kurzu je Rozvrh. Tato možnost ve mně nejprve asociovala možnost vytvoření školního rozvrhu a následně me zklamala obyčejným seznamem novinek kurzu. Zřejmě jsem čekal víc, ale i přesto to svůj význam má. Rozvrh studentům (i učitelům) jasně říká, co, kdy a kde mají dělat a udělat. Je to takový zdvižený prst upozornění pro ty, kteří zapomněli, že je třeba úkol odevzdat třeba hned v pondělí.
Učební osnova lépe odpovídá stávající školní agendě. Student, stejně jako učitel, by měl mít tu správnou představu o tom, kde se v učivu nachází, která učební látka bude následovat, zda postupujeme ve výkladu podle plánu, nebo jsme napřed či pozadu, atp. Právě tady naleznete to správné místo pro vložení své učební osnovy, ať už bude v jakémkoliv formátu.
V Claroline se učební osnova skládá z jednotlivých témat, která sdružují vzdělávací materiály (HTML stránky, soubory, odkazy, testy, atd.). Toto tematické uspořádání zde hraje důležitou roli a ke každému z témat je přiřazena jeho statistika s přehledem pokroku studentů.
Materiály, úkoly a testy vložené do konkrétního tématu učební osnovy
HTML stránky, odkazy na externí zdroje, soubory a adresáře, to vše najdete pod nabídkou Dokumenty a odkazy. V této nabídce se vytváří studijní materiály určené pro studenty. Dostupné nabídky jsou přehledné a vytvoření či nahrání studijního materiálu zvládne i naprostý začátečník.
Jediné, co bychom mohli (nemuseli) vytknout, je možnost nahrávání (výběru) pouze jednoho souboru. To je zřejmě kompatibilnější způsob napříč různými prohlížeči a podporovanými technologiemi, na druhou stranu si však žádá určitý způsob přemýšlení oproti zběsilému vybrání mnoha souborů najednou. Přes to všechno je nahrání více souborů najednou možné, soubory je třeba nejprve zazipovat a při nahrávání zaškrtnout volbu pro jejich automatické rozbalení na straně serveru.
Cvičení neboli testy
Nové cvičení (neboli test) se vytváří ve stejnojmenné nabídce Cvičení. Každý test musí mít určitý název a popis. Dál si můžete zvolit, zda zobrazit všechny úlohy pohromadě, nebo jen jednu otázku na stránce. Samozřejmostí jsou i "rozšířené volby" týkající se možnosti nastavení data a času zahájení či ukončení testu, časového limitu a chování testu po jeho ukončení (zobrazení nebo nezobrazení správných odpovědí), atd. Ještě bych poznamenal, že testy lze použít jak k hodnocení studentů, např. nastavením "jednoho povoleného pokusu", tak i k procvičování, pomocí neomezeného počtu pokusů.
Testy je třeba naplnit a k tomu slouží otázky. Otázky lze kategorizovat (např. podle témat, obtížnosti, atp.). K dispozici jsou tyto druhy otázek: jedna i více správných odpovědí na výběr, pravda/nepravda, doplnění a porovnání. Víc toho nehledejte, na druhou stranu by to mělo většině uživatelů stačit a spolu s automatickým hodnocením studentů dle nastavení to jistě splní svůj účel.
Možnosti odevzdání souboru, vytvoření ručně hodnoceného textu či kombinaci obojího hledejte v nabídce Úlohy. Jak je vidět, tato možnost hodnocení studentů si v Claroline vysloužila vlastní nabídku.
Spolupráce a skupiny
Škola jako příprava na práci a život. Zatímco "skupiny" podporují práci v menších skupinách (počet lze stanovit a spolu s možností automatického naplnění skupiny je lze použít třeba k vytvoření opravdu různorodých pracovních skupin), "spolupráce" je myšlena napříč kurzem a v podstatě se jedná o možnost vytváření wiki stránky (stránek).
Spolupráce - úprava wiki stránky
Abychom měli přehled o dění v kurzu, přehled o výsledcích testů a dalších úkolů, jsou všude přítomné statistiky. Jejich srozumitelnost mi přijde celkem dobrá, obsahují všechny důležité sledované (a sledovatelné) informace. Srovnám-li to s Moodlem, jsou zdejší výsledky statistik cílené na obyčejné uživatele, zatímco v Moodlu je k jejich pochopení nutná málem erudice zaměstnance Českého statistického úřadu nebo programátora s velkou představivostí.
Diskuze a Chat
Komunikace naživo vs. komunikace v rámci diskuzních skupin. Obě formy diskuze mají svá pro i proti a rozvíjejí schopnost sebeprosazení v rámci nějakého tématu. Oceňuji zejména standardní integraci těchto možností přímo do kurzu.
Všechny položky postranní nabídky, a tedy i diskuzi či chat, je možné skrýt v nabídce Upravit seznam nástrojů. Na druhou stranu, co je ve výchozím stavu nastaveno a povoleno, to obvykle vyhoví potřebám většiny uživatelů. Tedy učitelů, kteří to jednoduše budou (či nebudou) používat.
I když dva dělají totéž, není to totéž
Podobně jako Moodle má i Claroline svou skupinu uživatelů a příznivců, svůj systém práce a předkládání dat uživatelům, své plusy a mínusy. Je jen na nás, který z obou systémů nám bude více vyhovovat a který si nakonec zvolíme.
V tom zřejmě nemůžeme udělat chybu, protože oba dva systémy představují špičku toho, co open-source webové systémy dneška mohou nabídnout. Jediné, co bych mohl doporučit, je vyzkoušet Claroline, a pokud vám systém bude vyhovovat, pak už nemusíte hledat dál. Abych jenom nechválil, tak i nadále zcela subjektivně zůstávám zastáncem e-learningu Moodle, na němž bych ocenil tu spoustu možností a rozšíření, které systém oproti konkurenci nabízí navíc a co mi v Claroline trochu chybí.
Sečteno a podtrženo, Claroline mi přijde na první pohled jednodušší než Moodle, na pohled druhý mi tam něco chybí. Obtížně hledám to, co by mi Moodle našel pomocí integrovaného prohledávání nabídek a voleb sám. Po delším zamyšlení bych neměnil. Pokud ovšem začnete nejprve s Claroline a pak vyzkoušíte Moodle, možná dojdete ke stejném závěru i z druhého úhlu pohledu a bude pro vás Claroline právě tou jedničkou, jakou je nyní Moodle pro mě.
Zápory
- chybějící čeština
- méně témat a rozšiřujících modulů než v Moodlu
- méně rozšiřující nastavení
Klady
- snadná instalace a správa
- správa tříd
- omezení počtu studentů v kurzu
- postranní menu a jeho srozumitelnost
- statistiky a jejich přehlednost