Vydání odloženo
KDE 4.5 mělo původně vyjít o několik dnů dříve. Nicméně protože i v RC3 bylo stále ještě dost chyb, tvůrci raději vydání odložili, aby nečelili (zcela oprávněné) kritice týkající se kvality produktu. Asi málokdo by s takovým rozhodnutím nesouhlasil, stížností na starší verze KDE řady 4 bylo nemálo a jistě je lepší mít kvalitnější software o pár dní později než méně kvalitní o něco dříve.
KDE 4.5 v distribuci Mandriva
Systémová část panelu
Jedna z hlavních, na první pohled viditelných, změn se odehrála v tzv. systémové části panelu. Je to ta část, kde se zobrazuje stav napájení, připojená zařízení, stav síťových připojení atd., a kde vyskakují zprávy systému o různých událostech. Ikony změnily podobu a mají víceméně jednotný styl. Ne každému bude vyhovovat nový vzhled ikon, nicméně jde o vzhled spíše střízlivý, nevýstřední, takže když nepotěší, tak alespoň neurazí. Hlavně ale panel určité sjednocení potřeboval, protože mít každou ikonu (z jednoho prostředí) úplně jinou, nepůsobí zrovna dobře.
Systémová část panelu
Nejde ale jen o pouhou výměnu ikon. K zásadní změně došlo i v celé koncepci systémové části panelu. S tou nyní aplikace komunikují jednotně, prostřednictvím technologie D-Bus. To samozřejmě muselo vyvolat v aplikacích určité zemětřesení a může to být potenciálním zdrojem chyb, ovšem do budoucna by to mohlo naopak podstatně zjednodušit využívání systémového panelu.
Vylepšení KWin
Další várka změn se týká okenního správce KWin. První novinkou je automatické „dlaždicování oken“. O co jde? Zapnutím této funkce (viz obrázek) začne správce oken nakládat s jednotlivými okny tak, aby pokryl celou plochu (nastaveným způsobem) a zároveň se okna nepřekrývala.
Zapnutí a nastavení dlaždicovací funkce
KWin udržuje okna v daném uspořádání stále (není to tedy tak, že by je jen přerovnal a dál už se o ně nestaral), přičemž je samozřejmě možné měnit jejich velikost, přeskupovat je atd.
Okna uspořádaná do dlaždic
Další novou funkcí je možnost rozostřovat pozadí částečně průhledných oken. Tato funkce však při testování KDE 4.5 z neznámých důvodů nefungovala a pokus aktivovat ji končil vždy chybovou zprávou bez podrobnějších informací.
WebKit v Konqueroru
Přestože již dříve existovala možnost, jak nahradit renderovací engine KHTML enginem WebKit používaném například v prohlížečích Safari a Google Chrome, nyní je všechno ještě jednodušší. Příslušná komponenta je (stejně jako výchozí engine KHTML) založena na technologii KParts, a pokud je nainstalována, lze ji zapnout z nabídky Konqueroru.
Následující obrázky ukazují, jak vypadá úvodní stránka LinuxEXPRESu v obou enginech. Určité rozdíly tam vidět jsou (hlavně ve vykreslování písma), nicméně používání toho či onoho bude nejspíše věcí osobních preferencí.
Úvodní stárnka LinuxEXPRESu vykreslená pomocí KHTML
Úvodní stárnka LinuxEXPRESu vykreslená pomocí WebKitu
Práce s aktivitami
Tzv. „aktivity“ patří mezi méně známé funkcionality prostředí KDE, resp. jeho hlavní aplikace Plasma. Jde vlastně o uspořádání pracovní plochy a způsob jejího zobrazování (klasická plocha, zobrazení složky, noviny apod.). Jednotlivé aktivity lze ukládat a opět načítat. Navíc nyní (od verze KDE 4.5) správce oken zobrazuje vždy jen okna z aktuální aktivity. Přepínání aktivit se může hodit například pro různá uspořádání plochy pro práci a zábavu, případně pro různé pracovní činnosti.
Ukázka aktivity při zobrazení ve stylu Noviny
Toto není nic nového, ovšem nový je mechanismus práce s aktivitami, který nyní připomíná práci s widgety. V dolní části obrazovky se (například po kliknutí na tlačítko Plasmy v rohu) zobrazí pás s dostupnými aktivitami a lze přímo klepnout myší na zvolenou aktivitu, případně založit novou anebo při větším počtu uložených aktivit mezi nimi vyhledávat.
Pás s aktivitami
Nastavení prostředí
Kdo si otevře nastavení pracovního prostředí, může být zprvu trochu zmaten. Uspořádání ikon se totiž změnilo. Cílem má být, aby nejpoužívanější ikony byly nahoře a aby bylo nastavení všeobecně logičtější. Jak se podařilo tento cíl splnit, nechť si každý zhodnotí sám. Faktem ale je, že je to hodně „překopané“. V rámci jednotlivých sekcí (řádků, resp. úrovní stromu - podle způsobu zobrazení) se pak ikony řadí abecedně, což samozřejmě znamená, že to pro každý jazyk bude jinak.
Nastavení pracovního prostředí
Další novinky
Většina novinek není na první pohled vidět, přestože některé mohou mít dost podstatný vliv na to, jak prostředí KDE funguje. Například indexovací engine Nepomuk nyní umí využívat technologii inotify. To znamená, že může (samozřejmě v rámci limitů nastavených v jádře) sledovat změny souborů v reálném čase a okamžitě je promítat do databáze.
Hodně změn se odehrálo ohledně nastavení klávesnice a dalších vstupních zařízení. Vše okolo nastavení vstupního hardwaru je nyní pohromadě - tzn. i rozložení klávesnic jsou zde, nikoli u národního prostředí, navíc se do této sekce přemístilo i nastavení dálkových ovladačů. Typ (model) klávesnice lze nastavit nezávisle na tom, zda se používají rozložení, což dříve nešlo. Naopak klávesové zkratky mají svou vlastní sekci, do které se přesunulo i to, co bylo dříve v sekci Vstupní činnosti (tedy uživatelsky definované klávesové zkratky, gesta myší a činnosti oken).
Nastavení klávesnice
Z novinek ve specializovaných aplikacích lze zmínit například mapový program Marble. Ten nově umožňuje stáhnout mapy i pro určitou oblast (není tedy potřeba stahovat více, než se použije). Přibyl také modul pro stahování a zobrazování aktuálních informací o počasí.
Počasí zobrazené na mapě programu Marble
Zajímavé změny najdeme i ve společných komponentách a knihovnách. Nové věci jsou například v práci se soubory. Lze (kdekoliv - v programech Dolphin či Konqueror, ale i třeba v dialogu pro otevření souboru) označit více souborů a zvolit funkci přejmenování. V dialogovém okně se pak nastaví maska pro název a soubory budou hromadně přejmenovány s tím, že znak „#“ bude nahrazen pořadovým číslem.
Hromadné přejmenování souborů
Nepříliš nápadnou změnou jsou funkce přidané do „drobečkové navigace“ po adresářích v souborovém systému (zejména v programu Dolphin, ale i jinde). Lze například kolečkem myši listovat v adresářích na té úrovni, nad kterou je kurzor. Prostřední tlačítko pak otevře zvolený adresář (kterékoli úrovně) jako novou kartu.
Podobných drobných změn se v prostředí nachází spousta. Nejlepší samozřejmě je, vyzkoušet si to vlastnoručně. Ne všechno musí být nutně k lepšímu, nicméně většina změn má takový charakter, že nikomu překážet nebudou (resp. kdo nebude chtít nové funkce využívat, nemusí).
Nejde o zásadní změnu, ale o stabilitu
KDE 4.5 nepředstavuje tak zásadní změnu jako předchozí verze 4.4, ale i tak je nových funkcí a různých modifikací dost a dost. Vývojáři se pyšní tím, že hodně zapracovali i na stabilitě - to prověří čas, faktem však je, že i RC verze byly v porovnání s někdejším čerstvým KDE 4.4 výrazně stabilnější, byť během testování několikrát zatuhla Plasma.
Otázkou také je, kam KDE směřuje filozoficky a koncepčně. Zejména po vizuální stránce se v řadě aspektů přibližuje grafickému pojetí Microsoft Windows 7 - ať už je to dobře či nikoliv. Mnohým uživatelům to jistě pomůže (díky podobnosti) usnadnit přechod z Windows na GNU/Linux, naopak jiní lidé takové pojetí grafického prostředí odmítnou. Jak to dopadne celkově, to opět ukáže pouze čas.
