Vše to začalo už v roce 2013, kdy Jon von Tetzchner spustil Vivaldi. Tenkrát se však jednalo pouze o služby nahrazující My Opera, tedy blogy, fóra a e-mail.
Prohlížeč Vivaldi
Nyní uvedený prohlížeč Vivaldi cílí především na uživatele „staré” Opery (těch je odhadem stále ještě 20 milionů), kteří jsou nespokojení s osekáním většiny exkluzivních funkcí kvůli přechodu na vykreslovací jádro Blink. Od vydání Opery na Blinku uplynuly téměř dva roky a ještě stále nemá nová Opera všechny funkce, které obsahovala původní verze založená na Prestu.
Vivaldi aneb přebarvená Opera
Kromě pár změněných barev není mezi původní Operou a prohlížečem Vivaldi na první pohled téměř žádný rozdíl. Prozatím některé slibované funkce novému prohlížeči stále chybí, třeba e-mailový klient, podpora doplňků a synchronizace. Už teď má ale Vivaldi ve fázi technologické ukázky co nabídnout.
Rychlý přístup po otevření nového panelu
Po chvilce používání zaujme třeba panel karet. Nejenže seznam otevřených panelů lze přesunout z typického umístění nad adresním řádkem do sloupce, ale automaticky se pak změní layout, takže místo titulku webové stránky vidíte přímo náhled na danou kartu. Je to velice praktická funkce, která určitě najde využití třeba na v poslední době populárních širokoúhlých displejích.
Zobrazení otevřených panelů ve sloupci
Usnadnit orientaci může i seskupování karet tak, že přetáhnete jednotlivé panely do sebe. Po otevření skupiny se zobrazí náhledy panelů, které jsou součástí dané skupiny.
Rychlý přístup po otevření nového panelu
Vzhled prohlížeče je i přes množství různých tlačítek velice přehledný, moderní a čistý. Podbarvení nabídek se odvíjí podle barvy pozadí aktuálně otevřené stránky, což je dle mého příjemné osvěžení. Uživatele používající různé operační systémy jistě potěší konzistence vzhledu prohlížeče – ať jej spustíte ve Windows nebo v Linuxu, dekorace oken budou vždy stejné.
Problémy pod kapotou
Jak jsem již zmínil v úvodu, Vivaldi je ve skutečnosti fork prohlížeče Chromium. Bohužel však nějak pokulhává optimalizace a i při otevření jen několika panelů dokázal Vivaldi v klidu vytížit na 50 % současný dvoujádrový procesor.
Podle informační stránky about:gpu byla HW akcelerace ve výchozím stavu aktivní, ale ani její zakázání problém nevyřešilo. To zatím prakticky diskvalifikuje použití prohlížeče na přenosných počítačích. Problém byl po několika aktualizacích na některých sestavách opraven, stále se však na mém laptopu projevuje.
Prohlížeč na Linuxu ve výchozím stavu nepodporuje H.264 ani Flash
Má šanci?
Jestliže chcete prohlížeč vyzkoušet, tak na oficiálních webových stránkách jsou k dispozici předkompilované instalační balíčky pro 64bitové verze systémů Debian, Fedora (včetně jejich derivátů), Windows a Mac OS X. Od poslední aktualizace pak je k dispozici i verze pro 32bitové linuxové systémy. Je hezké, že autoři naslouchají požadavkům uživatelů.
V současné době jsou nové verze uvolňovány jednou týdně a přinášejí především opravy chyb. O dostupnosti aktualizace vás bude informovat správce balíčků, protože už jsou k dispozici repozitáře, které se automaticky přidají s instalací prohlížeče do systému. Odkazy na seznamy změn jednotlivých verzí a další novinky pak naleznete na twitterovém profilu vývojářů.
Vivaldi je vskutku zajímavý počin, který asi nijak výrazně neovlivní postavení jiných prohlížečů, ale úzkou skupinu dnes používající původní Operu může oslovit. Do vydání finální verze ještě nějaký čas zbývá a tak věřím, že se podaří vyřešit problémy s výkonem a přidat chybějící funkce. A fakt, že během prvních 10 dnů byl prohlížeč stažen už 500 000 krát, dokazuje, že na trhu místo pro další prohlížeč stále je. Pro mě je tedy jedinou vadou na kráse uzavřenost zdrojových kódů prohlížeče.