Linux E X P R E S

Facebook

Ubuntu 20.10 na Raspberry Pi 4B

ubuntu.png

Linuxová distribuce Ubuntu 20.10 přinesla dlouho očekávanou podporu desktopu na Raspberry Pi 4B. Přišla opravdu vážná konkurence Raspberry Pi OS?


Instalace, prostředí, základní programy a nároky na paměť

Postup instalace systému na kartu se neliší od toho, který byl popsán u verze 20.04. Opět k němu můžete použít program Raspberry Pi Imager. Po vybrání položky Ubuntu 20.10 (Rpi4) v 64bitové verzi, volbě cílové paměťové karty, stisku tlačítka „Write“ a chvíli čekání na dokončení zápisu, bude karta se systémem připravena k použití. 64bitová verze systému bude nesporně mnohem zajímavější, protože 64bitový Raspberry Pi OS dosud zůstává pouze v betaverzi.

Raspberry Pi Imager v1.4

Po zasunutím karty do slotu a spuštění Raspberry Pi vás přivítá grafické prostředí Gnome ve verzi 3.38. Toto prostředí je pověstné svými nároky na operační paměť. Hned po startu si z ní ukousne zhruba 1GB. Pro srovnání uveďme, že Raspberry Pi OS (dříve Raspbian) se svým lehkým prostředím LXDE si vyžádá hned po startu zhruba 170 kB. Přesto se Gnome nyní chová díky hardwarové akceleraci mnohem svižněji, než při mých pokusech s Ubuntu 20.04.

Gnome

Role základního prohlížeče se ujal Firefox v dosud poslední verzi 82. Příjemným překvapení je rychlost jeho reakcí. Pokud ji porovnáme s velice rozvážným chováním obstarožního Firefoxu 78 ESR z Raspberry Pi OS, je až neuvěřitelné, že jde o vyšší verzi stejného programu. Uživatelé, kteří upřednostňují Chromium se mohou radovat ze snap balíčku, který obsahuje oficiální sestavení 86.0.4240.183. Dodejme, že v distribuci, která je založena na jádru 5.8 najdeme novotou vonící LibreOffice ve verzi 7.0.2.2 a celek také zdařile doplňuje poštovní klient Thunderbird ve verzi 78.3.2. Pokud se rozhodnete Gnome nahradit jiným prostředím, jsou k dispozici například LXQT ve verzi 0.15 nebo Xfce ve verzi 4.14.

Ti, kdo mají rádi více otevřených záložek prohlížeče, brzy narazí na podstatný rozdíl mezi Ubuntu 20.10 a Raspberry Pi OS. Spočívá v konzumaci operační paměti. Například v situaci, ve které si 32bitový Raspberry Pi OS vyžádá cca 1 GB RAM, si 64bitová verze Ubuntu 20.10 řekne o 2,9 GB. Samozřejmě, že toto srovnání není tak docela fér, ale výsledek ze zhruba dvoutýdenního testování je jednoznačný. V případě 64bitové verze Ubuntu 20.10 se příplatek za Raspberry Pi 4B s 8GB RAM rozhodně vyplatí. Je nutno dodat, že v mnoha situacích Raspberry Pi OS na 4GB RAM reaguje ochotněji, než Ubuntu 20.10 s Gnome desktopem na 8GB.

Prostředí LXQT

Hru dost zásadně změní instalace lehčího okenního prostředí. Nejde o nic složitého. Například instalaci LXQT můžete spustit pomocí následující příkazu.

sudo apt install lubuntu-desktop

Instalátor se sám zeptá, který správce oken má být výchozím. Při instalaci LXQT zvolte sddm.

sddm.png

Po dokončení instalace a restartu se Ubuntu 20.10 promění do podoby, kterou velmi dobře znají uživatelé distribuce Lubuntu. Po startu se systém spokojí s cca. 550 kB operační paměti a jeho reakce jsou stejně ochotné jako u LXDE v Raspberry Pi OS.

lxqt

Ne všechno funguje po změně prostředí dokonale. Například je nutné znovu nastavit rozvržení klávesnice. Také můžete očekávat trochu horší stabilitu systému. Při mých testech s LXQT mi počítač v průběhu několika dní nejméně 2x „zatuhnul“ a bylo nutné ho vypnout.

Prostředí Xfce

Příznivci prostředí Xfce mohou k instalaci svého oblíbeného prostředí použít velice podobný příkaz

sudo apt install xubuntu-desktop

a zvolit výchozího správce oken lightdm.

xfce

Nároky na operační paměť jsou u Xfce o trochu vyšší, než u superlehkého LXQT. Po startu systém obsadí kolem 700 kB RAM. Také jeho reakce nejsou na Raspberry PI 4B stejně svižné jako u LXQT. Na druhou stranu je toto prostředí mnohem vyzrálejší, stabilnější a uživatelsky přívětivější. Dodejme, že obě prostředí výborně fungují na 4GB RAM. Sám považuji Xfce za velice dobrý kompromis mezi paměťově „nenažraným“ Gnome a poněkud příliš čerstvým LXQT, ale přiznávám se, že jsem trochu zaujatý. Xfce obývá můj desktop už spoustu let.

Podpora hardwarové akcelerace, GPIO a Imageru

Ovladač V3D 4.2 dospěl k dobré použitelnosti a uživatelé Ubuntu 20.10 se tedy mohou těšit ze schopností grafického procesoru VideoCore VI.

O systému

Nezáleží na tom, zda zůstanete u aplikace Videa nebo zda si doinstalujete populární přehrávač VLC. Přehrávání videa vám bude v obou fungovat stejně dobře jako ve VLC na Raspberry Pi OS. To ale v případě Gnome platí jenom v celoobrazovkovém režimu, přehrávání v okně je trochu bržděno náročností tohoto prostředí.

V systému je také k dispozici hned po instalaci podpora vcgencmd. Například na teplotu se můžete zeptat pomocí příkazu

/usr/bin/vcgencmd measure_temp

Podporu GPIO je nutné doinstalovat pomocí příkazu

apt install rpi.gpio-common

Také pokud budete potřebovat aktualizovat firmware nebo budete chtít použít Raspberry Pi Imager, bude nutné doinstalovat odpovídající balíčky:

apt install rpi-eeprom
snap install rpi-imager

Závěr

Verze, které nenesou přívlastek LTS (Long Term Support) bývají často podceňované. Není se čemu divit. Podpora u nich netrvá 5 let jako u LTS verzí, ale pouhých 9 měsíců. Přesto je potřeba v případě Ubuntu 20.10 udělat výjimku. Přináší na Raspberry Pi plně funkční alternativu k Raspberry Pi OS. Chcete-li mít na svém desktopu 64bitový operační systém s aktuálními verzemi aplikací, může být Ubuntu 20.10 dobrou volbou.

Diskuze (4) Nahoru