Xfce je jedno z nejpopulárnějších desktopových prostředí a každý z nás si jej někdy určitě vyzkoušel, nebo ho alespoň viděl na displeji svého kolegy. Ať už je to tak či tak, má velkou uživatelkou základnu, která jej má velmi ráda. Jednou z jeho předností může být pomalejší, ale na druhou stranu stabilnější vývoj, který velmi často přináší své ovoce. To podle kritiků může znamenat vývoj „za dobou“, který nesleduje nejnovější trendy, to ale většině věrné komunity nevadí.
Trocha historie na začátek
Jen malá část z nás ví, jak dlouho tu je Xfce s námi a jak vlastně vzniklo. Je to jistě příběh, o kterém stojí za to vědět. Zakladatel projektu Xfce není nikdo jiný než Oliver Fourdan, který je mimochodem dodnes velmi aktivní přispěvatel a dal by se považovat za vedoucího projektu. Jeho aktivita se netýká jen projektu Xfce, ale jeho jméno nalezneme v projektech jako je GNOME, Wayland, Mesa a dalších.
Teď zpět k Xfce, začátek projektu byl nevině v roce 1996, kdy Oliver Fourdan vytvořil za pomocí XForms panel pro tehdy populárního správce oken FVWM. Tehdy se jednalo jen o velmi jednoduchý panel, ale Oliver v jeho vývoji nadále pokračoval s podporou útlé komunity až do roku 1998, kdy jej vydal společně s XFWM (Xfce Window Manager) jako Xfce 2.
Po tomto kroku Xfce právem zaujalo širší komunitu uživatelů. Nicméně snaha Xfce zařadit do tehdy velmi populární distribuce Red Hat Linux ztroskotala díky omezeným licenčním podmínkám. Tenkrát se Oliver rozhodl dále stavět Xfce na knihovnách GTK+, které měly daleko přijatelnější licenční podmínky a byly rozšířenější než XForms. Již na tomto základu vzniklo v roce 1999 Xfce 3.0, které se dá považovat za první opravdovou verzi Xfce. Vývoj samozřejmě pokračoval dál a s verzemi Xfce 4.x už stavělo Xfce na knihovnách GTK+ 2. Pokud vám název této knihovny připadá povědomý, tak to není náhodou, protože celý projekt na ní staví až do současné verze 4.12 a kam se ubírá další vývoj? To si povíme níže.
Teď do současnosti
Už jsme si něco řekli o tom, jak Xfce vzniklo a kdo za jeho vznikem stál. Teď se ale podíváme, jak Xfce vypadá dnes. Aktuální stabilní verzí je Xfce 4.12, které je tu s námi od března roku 2015. Určitě si teď říkáte, že je to velmi dlouhá doba, za kterou nevyšla žádná nová verze. Je to pravda a dalo by se říct, že interval mezi jednotlivými verzemi se čím dál více prodlužuje. Vždyť na 4.12 jsme si museli počkat „jen“ tři roky. Nyní už čekáme roky čtyři a nová verze stále nikde. Pojďme se, ale zpětně podívat na novinky, které sebou verze 4.12 přinesla. Proč? Protože díky tomu pochopíme filozofii, která Xfce provází.
Na první pohled 4.12 vypadala jako běžné opravné vydání, ale jak už je v tomto projektu zvykem největší změny se skrývají v malých příjemných detailech a v knihovnách, které naše aplikace používají. Zajímavým vylepšením bylo zlepšení dialogu pro přepínání oken, který může mít více podob včetně náhledu na okna. Dále byla zlepšena podpora více displejů a vůbec poprvé se zde objevila podpora displejů s vysokým DPI, mimo to byla předělána správa napájení a správce procesů. Takovýchto novinek byla spousta. Každý by si měl dát ruku na srdce a přiznat, že alespoň některou z těchto novinek pravidelně používá, a dokonce si jich mnoho oblíbil.
Verze Xfce
Ovšem 4.12 není nejnovější verzí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Několik z vás určitě někde četlo o Xfce 4.13 a nejde o žádný omyl, tato verze legitimně existuje. Xfce má takovou politiku, že liché verze prohlašuje za testovací, nevhodné pro běžné nasazení (4.13) a sudé jako stabilní (4.12). V několika vybraných distribucích si můžete testovací verzi vyzkoušet, samozřejmě jak bylo řečeno je nevhodná pro běžné nasazení a nikdo neručí za chyby, které mohou nastat. Pokud chcete vývojářům trochu pomoci, tak jim testováním verze 4.13 můžete pomoci, zvlášť pokud nahlásíte chyby, na které při tom narazíte. Všechny tyto odhalené chyby pomůžou přispět k celkové stabilitě Xfce 4.14 a jednou ušetřit čas nám všem.
Jak je na tom Xfce 4.14 dnes?
Před započetím vývoje bylo sepsáno několik cílů, které je nutno splnit pro vydání nové verze a ty jsou:
- Všechny komponenty budou přeneseny na Gtk +3.
- D-Bus-GLib bude nahrazen za novější GDBus.
- Budou použity symbolické ikony v zásuvných modulech, kde je to vhodné.
- Budou nahrazeny zastaralé widgety.
Jistě si říkáte, že se první pohled nejedná o dlouhý seznam cílů, které by měly být splněny. A když se podíváte na obrázek výše vidíte, že všechny klíčové aplikace jsou již skoro hotové. Jenže nové verze smí být vydány jen se všemi aplikacemi, které jsou nedílnou součástí Xfce. Když se na některou z aplikací nich podíváme, tak zjistíme, že jsou na tom velmi špatně. Konkrétně se zaměřme na Orage, což je aplikace kalendáře pro Xfce, když tak učiníme, zjistíme, že práce na ní téměř nezačaly, přitom je roky nedílnou součástí celého projektu. Problém spočívá v tom, že nemá svého správce, který by na ní pracoval a správci ostatních aplikací mají své práce dost, takže šance, že na ní někdo začne pracovat je minimální. Nejedná se o jedinou aplikaci, aplikací v tomto nebo podobném stavu je více.
Dále tu jsou hlášení o chybách, když si při návštěvě Bugzilly zobrazím seznam chyb, zjistíme, že jich je více než strašlivých 500. Třeba takový Xfdesktop jich má 82, Xfce4-panel 391, Xfce4-power-manager 97, Thunar 349 a nakonec je tu Xfce4-settigs se 232 chybami. Jsou to strašlivá čísla a pokud by všechny měly být brány v potaz, tak to dobu do vydání Xfce 4.14 ještě prodlouží o několik měsíců. Na druhou stranu bychom měli vzít na vědomí, že není nutné všechny tyto chyby opravovat, jen je třeba je brát v potaz při testování, zda nějak nenarušují chod prostředí.
Problém s udržením trendů
Situace Xfce je o to zoufalejší, že v době vydání Xfce 4.14 může být GTK +4 uvolněno jako stabilní a práce na srovnání projektu s aktuálními trendy by mohli začít znovu. Tohle není jediný problém, protože hned jako další tu visí otázka Waylandu. Zatím není známo, že by Xfce udělalo patřičné kroky, které by mu umožnily provoz na Waylandu, tedy až na přechod ke GTK +3, které je jedním z požadavků.
Za celkový pomalý vývoj je zodpovědné hlavně to, že tým Xfce je složen především z 15 hlavních přispěvatelů, kteří pracují pouze ve svém volném čase a starají se o tyto projekty. Xfce za sebou nikdy nemělo žádnou společnost, která by na něm měla zájem pracovat a zlepšovat ho. Tohle bychom ale neměli brát pouze jako zápor, protože se Xfce při tomto stavu vyvíjí podle požadavků komunity, nikoliv podle požadavků společností, které za ním stojí (vzpomeňme si třeba na Unity a Canonical).
