Co se děje ve světě Linuxu a open source
Bude Obamova administrativa nakloněna open source?
Minulý týden jsme byli svědky ostře sledované inaugurace nové amerického prezidenta Baracka Obamy. Po nepopulární vládě George Bushe od něj svět čeká změny. Fanoušky open source může zajímat, jak se s nástupem Obamy změní postoj americké vlády k tomuto typu softwaru.
Spoluzakladatel a současný předseda představenstva Sunu Scott McNealy v rozhovoru pro BBC prozradil, že byl nastupující administrativou požádán o to, aby vytvořil dokument o tom, jak může open source zlepšit bezpečnost a nákladovou efektivnost informační technologií ve státní správě. Podle něj je to právě open-source software, který přináší vyšší nákladovou efektivitu a produktivitu.
Ekonom Dean Baker, který je známý tím, že jako první předpověděl krizi na americkém realitním trhu, prohlásil, že americká vláda klidně může investovat dvě miliardy dolarů do vývoje open-source softwaru, jako je Linux, návratnost prý bude obrovská. Podle Michaela Tiemanna stojí americkou administrativu používání uzavřených standardů více než 400 miliard dolarů.
Obama je zatím znám spíše jako příznivce otevřených řešení. Už mimo jiné vyjádřil podporu univerzálně přístupným formátům. Některé prvky v jeho kampani byly inspirovány právě fungováním open source.
OLPC věnuje pět tisíc notebooků dětem z Gazy
Minule jsem psal o tom, že OLPC výrazně škrtá a propouští. Dnes to ale vypadá, že na tom není s finanční situací zase tak špatně. Tato americká nezisková organizace, která stojí za tzv. stodolarovými notebooky pro třetí svět, oznámila, že daruje pět tisíc notebooků školákům z pásma Gazy. Při současné ceně stodolarových notebooků je to dar ve výši zhruba jednoho milionu dolarů. Předání proběhne za pomoci Úřadu pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě. Z pohledu OLPC nemusí jít jen čistě o dobročinnou akci, ale také o marketingový tah, jehož cílem je na sebe upoutat trochu pozornosti.
Open source se vyplácí - Malajsie podává důkaz
Malajská administrativa zveřejnila konkrétní čísla týkající se přechodu infrastruktury na open source. Celý proces začal v roce 2004 a nyní se nachází ve třetí fázi. Vládou zřízená organizace Malaysian Administrative Modernization and Management Planning Unit (MAMPU) realizuje celý projekt ve třech fázích:
- 16. 7. 2004, fáze první - snížit náklady, zvýšit svobodu použití softwaru, podpořit rozvoj a vývoj a další priority.
- 12. 7. 2007, fáze druhá - postupné zavádění a použití výhradně svobodného softwaru ve veřejném sektoru.
- blízká budoucnost, fáze třetí - důvěra ve svobodný software a jeho stabilní využívání
Výsledkem přechodu na svobodný a otevřený software jsou znatelné úspory. Jen na licenčních poplatcích ušetřila země v převodu přes 11 miliónů dolarů, do této částky patří také suma 3,4 mil. dolarů, jež se ušetřila použitím kancelářského balíku OpenOffice.org. Ten je nainstalovaný na 12760 počítačích státní správy. Zhruba 1,4 mil. dolarů ušetřilo ministerstvo zdravotnictví. Tato čísla nezahrnují další úspory, které vznikly. Podrobnosti lze nalézt v lednovém magazínu organizace MAMPU (PDF).
Linus přešel na GNOME
Možná si ještě pamatujete na tři roky starý případ, kdy se Linus Torvalds, otec Linuxu, nepříjemně navážel do prostředí GNOME. Tenkrát Linus mimo jiné prohlásil, že přístup GNOME staví na tom, že uživatelé jsou idioti a jsou zmatení z množství funkcí. V konečném důsledku to podle něj dopadne tak, že budou chtít GNOME používat jen idioti.
Uběhly tři roky a Linus v rozhovoru pro ComputerWorld prozradil, že přešel právě na GNOME. Podle něj bylo KDE 4.0 taková katastrofa, že přešel raději ke konkurenci. Kritizuje „všerozbíjející model", což je podle něj pro uživatele velmi bolestné. V rámci upgradu Fedory byl nucen přejít z KDE 3 na KDE 4.0, které bylo nedopečené a pro něj znamenalo špatnou zkušenost. Uznává ale, že v budoucnu se to může ukázat jako dobrý krok a nevylučuje svůj návrat ke KDE. Své rozhodnutí bude revidovat, až bude reinstalovat další stroj, což bývá tak jednou za šest až osm měsíců.
Qt bude i pod licencí LGPL
Společnost Qt Software, dříve Trolltech, kterou koupila Nokia, přišla s celkem nečekanou zprávou. Verze multiplatformní knihovny Qt 4.5, která by měla být uvolněna v březnu, bude k dispozici také pod licencí LGPL. Ta se liší od GPL především tím, že software uvolněný pod ní může být linkován na jiný software než ten, který je pod (L)GPL. V praxi to znamená, že i tvůrci proprietárního softwaru budou moci využívat knihovnu Qt, aniž by museli platit za komerční verzi.
Dříve nebylo možné používat knihovnu Qt pro Windows, protože nebyla uvolněna pod svobodnou licencí, to se změnilo s vydáním Qt/Windows 4 v roce 2005. Od té doby může být používána pro vývoj multiplatformního open-source softwaru, verze 4.5 pak toto umožní také pro proprietární software.
Tento krok Qt Software okamžitě vyvolal diskusi nad tím, jak ovlivní konkurenční knihovnu GTK+, která je také multiplatformní a pod LGPL již licencována je, což bylo považováno za její největší konkurenční výhodu. Qt je totiž obecně považována za kvalitnější.
Filipínští jezuiti přecházejí na Ubuntu
Filipíny jsou zemí, která je open-source software docela nakloněná. Mimo jiné tam přešlo na Linux několik vládních úřadů. Na začátku roku se dostal do médií případ Xavierovy školy, která je provozována řádem jezuitů. Zhruba 80 % z jejich 800 počítačů donedávna běželo na Windows. Škola každý rok platila dodavateli poplatek 40 dolarů za stanici s Windows a MS Office. Když však ukončili spolupráci s původním dodavatelem, nový jim řekl, že jejich dosavadní způsob používání softwaru se neslučuje s licencí Microsoftu a že si musí ke každému počítači dokoupit ještě základní licenci. To by znamenalo jednorázovou investici ve výši 24 tisíc dolarů a každý rok investici 6 tisíc dolarů za licence na nové počítače. Navíc by i nadále museli platit přes 26 tisíc dodavateli ve formě ročního poplatku.
Po konfrontaci s těmito částkami se vedení školy rozhodlo přejít na linuxovou distribuci Ubuntu. Plán byl ambiciózní. Během krátké doby bylo zformátováno 500 až 600 počítačů s Windows a byl nainstalován nový systém. Poté, co se studenti a zaměstnanci vrátili z jarních prázdnin, našli již na počítačích Ubuntu. Ze začátku se IT oddělení potýkalo s celou řadou stížností, protože uživatelé nevěděli, jak nový software používat. Přestože probíhaly přípravné semináře, ne všichni je navštěvovali. Po třech měsících však vlna stížností utichla.
Studenti na škole však nejsou ochuzeni ani o Windows a aplikace pro něj, některé licence byly zachovány a výuka probíhá i na nich. I po sedmi měsících migrace ještě probíhá, ale podle vedoucího školního oddělení se vyplácí již nyní, kromě úspory na licencích se nový systém jeví jako stabilnější, ubyly především problémy se zatuháváním a viry. Linux škola provozuje i na serverech, kromě bezplatného CentOS je to i komerční Red Hat, který potřebují kvůli podpoře IBM pro Lotus Notes.
Zajímá-li vás, kde všude ve světě je Ubuntu zasazeno a v jaké míře, podívejte se na stránky WorksWithU.com, které vytvářejí celosvětový seznam nasazení Ubuntu. Zatím největším nasazením je andaluské školství, které Ubuntu nasadilo na 2800 serverů, 210 000 stanic a 80 000 notebooků.
Mandriva stále ve ztrátě
Ani třetí čtvrtletí roku 2008 nepřineslo pozitivní trend do výsledků francouzské společnosti Mandriva. Poté, co se společnost vytvářející populární Mandriva Linux dostala z ochrany před věřiteli, ve které se nacházela v letech 2003 a 2004, se pokouší dostat z červených čísel. Již minulý rok jsem psal o výrazné ztrátě Mandrivy. Od té doby se však nepodařilo na výrazně lepší výsledky najít recept. Ve třetím čtvrtletí minulého roku Mandriva vykázala příjmy ve výši 1,04 milionu eur a náklady ve výši 1,67 milionu, což je ztráta 0,64 milionu. Ač se za první tři čtvrtletí roku 2008 podařilo snížit ztrátu o víc než polovinu, trend ve třetím čtvrtletí nabral opět negativní směr, protože se tržby meziročně propadly o 29 % a náklady se podařilo snížit jen o 5 %.
Vedení společnosti to vysvětluje nižší než očekávanou poptávkou po OEM licencích, ty tvoří 17 % celkových příjmů (64 % připadá na byznys sféru a 19 % na komunitní produkty). Novým produktem na tomto poli, do kterého Mandriva vkládá velké naděje, je Mandriva Mini, což je verze pro netbooky. Novým nadějným produktem je i Pulse 2, což je nástroj pro správu heterogenních sítí.
Mandriva Mini
Výsledky Mandrivy jen dokazují fakt, že na linuxovém desktopu se dá dnes jen horko těžko vydělat. Mandriva Linux je totiž známý především jako desktopová distribuce a na poli serverů nemá zdaleka tak silnou pozici. Podobně je na tom Canonical, tvůrce Ubuntu, který nedávno sice oznámil, že prolomil v příjmech hranici 30 milionů dolarů, ale je stále ve ztrátě. Mark Shuttleworth při té příležitosti prohlásil, že kdyby se více zaměřili na servery, už by v zisku byli, takto si však musí ještě několik let počkat. Jedinou prosperující společností, zaměřenou primárně na linuxový desktop, je tak pravděpodobně Xandros, který je známý svým systémem pro Asus Eee.
Správa španělské oblasti Axarquía migruje na open source
Správa španělského regionu Axarquia začíná s migrací svých počítačů na open source software. Zhruba 700 počítačů ve všech kancelářích regionální vlády a na radnicích v několika městech je mezi prvními, na kterých poběží open-source aplikace. Zaměstnanci několika radnic už projevili o změnu zájem a implementátor proto očekává, že migrace začne bez větších problémů. Cílem je převést na open source tři tisíce počítačů.
Axarquía je jeden z regionů Andalusie, autonomního společenství a historického území na jihu Španělska. Centrem Andalusie je Sevilla. V oblasti žije cca 200 000 obyvatel.
Na počítačích poběží Guadalinex, distribuce založená na Ubuntu a podporovaná vládou Andalusie. Standardně budou desktopy vybaveny kancelářským balíkem OpenOffice.org, webovým prohlížečem Mozilla Firefox a e-mailovým klientem Mozilla Thunderbird. Podle potřeby budou doplněny také programy jako GIMP (úprava bitmapových obrázků) a Scribus (DTP a sazba).
Administrátoři vyvinuli program, který analyzuje disk počítače a vytvoří seznam nainstalovaného softwaru. Podle tohoto seznamu pak budou vybrány svobodné varianty programů. V případě, že nebude možné nahradit proprietární aplikace, bude jejich běh umožněn z centrálního serveru.
Součástí celé akce je také školení uživatelů, které je věnováno tématům Guadalinex, OpenOffice.org, GIMP a Scribus. Další školení jsou plánována. Konají se nejen klasickým způsobem, ale také pomocí LMS Moodle.
Vedení regionu očekává od tohoto kroku znatelné úspory na licenčních poplatcích. Podle zástupce firmy, která přechod provádí, se posílí celková bezpečnost informačních technologií a bude možné využívat výhod, jako je možnost měnit, vylepšovat, kopírovat nebo šířit software. Výhodu vidí také v otevřených standardech.
Novinky ze světa softwaru
Skype pro Linux nespí
Ač by se mohlo poslední dobou zdát, že vývoj linuxové verze Skype usnul, jeden z vývojářů píše na blogu, že tomu tak rozhodně není. Na verzi pro Linux se prý intenzivně pracuje a za chvíli prý poznají i sami uživatelé.
Kompletně byla přepsána zvuková knihovna, přičemž většina existujícího kódu byla převedena do formy více vyhovující Skypu. Byly také vyřešeny problémy kompatibility s bluetooth headsety. Změny probíhají také ve video knihovně, pracuje se na její stabilitě a kompatibilitě s více webkamerami. Připravují se také změny v rozhraní programu. Některé prvky z verze 4 pro Windows by se mohly přenést i do linuxové verze. Přílišný příklon ke vzhledu verze pro Windows by však nemusel padnout na úrodnou půdu, linuxová verze se totiž vyvíjí odděleně, aby splňovala přání uživatelů Linuxu, kteří si přejí spíše jednodušší rozhraní. Chystá se také podpora pro další systémy, zvláště pro OpenSolaris a FreeBSD, jehož uživatelé Skype díky binární kompatibilitě s Linuxem používat mohou, ale nativní podpora je přece jen o něčem jiném. Během tohoto roku by se měla objevit také 64bitová verze.
Momentálně Skype také rozšiřuje svůj linuxový tým a najímá programátory se zkušenostmi s Qt pro Linux. Důležitost linuxové platformy může být pro Skype větší, než se na první pohled zdá. Podíl Linuxu na desktopech je sice zanedbatelný, ale mezi tzv. netbooky má podíl téměř 40 % a na nich je Skype jednou z klíčových aplikací. Podcenit také nelze rozvoj mobilní platforem postavených na Linuxu jako Android od Googlu, WebOS od Palmu, Maemo od Nokie nebo LiMo, za kterým stojí hned několik významných firem.
Novinky ze světa distribucí
ALT Linux 4.1.1
Ačkoliv se jedná o vydání minoritní verze této distribuce, rád bych se o ní zmínil. Je totiž pravděpodobné, že o ní v budoucnu ještě hodně uslyšíme. Je to totiž distribuce, která byla vybrána k nasazení v ruském školství, a vězte, že se jedná opravdu o obrovské nasazení, protože se týká 62 tisíc škol, které by měly na Linux kompletně přejít v průběhu tohoto roku.
ALT Linux 4.1 Desktop
Počátky distribuce spadají do roku 2001, kdy společnost IPLabs začala spolupracovat s Mandrivou a SUSE na lokalizaci do azbuky. Později vznikla na základech ruské verze Mandriva Linuxu samostatná distribuce ALT Linux, která si dala za cíl především kvalitní lokalizaci do ruštiny. Na významu nabyla nedávno, kdy se Rusko rozhodlo řešit nedostatek financí na nákup softwarových licencí přechodem na Linux.
ALT Linux má několik verzí - Lite, Desktop, Office Server, Server a Terminal. Desktop ve verzi 4.1.1 obsahuje KDE 3.5.10 (netradičně zvolili ikony Tango z GNOME), kernel 2.6.25, Firefox 3 a OpenOffice.org 3. Můžete si stáhnout DVD ISO obraz, který má 4,5 GB, a distribuci vyzkoušet.
ALT Linux 4.1 Desktop
Granular Linux 1.0
Granular Linux se vyvíjí již více než dva roky a stále patří mezi méně známé distribuce. Původ má v Indii a jedná a o odnož PCLinuxOS. Může to být tedy zajímavé zpestření pro fanoušky PCLinuxOS, kteří již skoro dva roky čekají na nové velké vydání. Konfigurační nástroje jsou prakticky totožné s PCLinuxOS a rozumět si s nimi tedy budou i uživatelé Mandriva Linuxu. Jednou z hlavních vizí autorů je mít více než jedno prostředí na live CD. Zvoleny byly KDE a Enlightenment. Granular se liší také tím, že má v KDE umístěný panel netradičně nahoře, čímž se v rozložení podobá spíše GNOME.
Verze 1.0 obsahuje kernel 2.6.26.8, KDE 3.5.10, Enlightenment 0.16.999, GIMP 2.6.3, Firefox 3.0.4, Wine 1.0.1 atd. Instalační médium funguje jako instalovatelné live CD, jeho 700MB ISO obraz si můžete stáhnout na stránkách projektu.
