Co se děje ve světě Linuxu a open source
Krize Red Hat zatím nezasáhla
Pár dní před Vánoci přišla s výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí největší společnost v linuxovém byznysu - Red Hat. Krize zatím výsledky společnosti nezasáhla. Tržby činily 165 milionů dolarů, což je meziroční nárůst o 22 %. Z toho příjmy z předplatného činily 135,5 milionů. Čistý zisk za čtvrtletí byl 24,3 milionů, což je meziroční nárůst o 20 %. Přestože je výsledek negativně ovlivněn kurzovými rozdíly, předčila společnost očekávání, a to i v době šířící se ekonomické krize.
V souvislosti s ní se mluví o tom, jak postihne společnosti, které mají byznys založený na open source a Linuxu zvláště. Převládající názor je ten, že toto odvětví je spíše proticyklické, tedy že v době ekonomické krize objem prodejů neklesá, ale spíše roste. Dá se to vysvětlit tím, že zákazníci v době krize hledají levnější řešení, která jsou často založena právě na open source.
V Red Hatu jsou si téměř jisti tím, že dobré výsledky budou pokračovat. 82 % tržeb činí příjmy z předplatného, které je v drtivé většině případů obnovováno, takže tvoří dlouhodobý příjem. Dobrou fyzickou kondici dokazuje i to, že se společnost rozhodla ke zpětnému odkupu vlastních akcií.
Toshiba bude prodávat notebooky s OpenSolarisem
Vypadá to, že Sun to myslí s protlačením OpenSolarisu na desktopy opravdu vážně. Minule jsem psal o vydání verze 2008.11, která opět vylepšuje použitelnost na stolním počítači, a nyní Sun oznamuje dohodu s výrobcem počítačů společností Toshiba. Podle této dohody by měla Toshiba instalovat OpenSolaris na sestavy, pro které bude tento systém optimalizován. Notebooky by se měly začít prodávat začátkem roku 2009.
Krok Toshiby je trochu překvapivý, protože OpenSolaris se netěší zdaleka takové popularitě jako Linux a nepřináší na desktopu žádné zásadní výhody, naopak v mnoha věcech na Linux stále ztrácí, nelze mu však upřít vývoj správným směrem a v konečném důsledku mohou být notebooky s OpenSolarisem atraktivní i pro uživatele Linuxu, ti raději sáhnou po notebooku s předinstalovaným OpenSolarisem než s Windows.
Alan Cox „přestupuje" k Intelu
Jeden z předních vývojářů linuxového jádra, Alan Cox, který byl dříve považován za pravou ruku Linuse Torvaldse, opouští po deseti letech společnost Red Hat a stává se zaměstnancem procesorového gigantu Intel. Ač přechází od jedné americké společnosti ke druhé, bydliště, které se nachází ve Walesu, měnit nebude. Dokonce prohlásil, že se do USA nikdy nepodívá. Je totiž hlasitým odpůrcem softwarových patentů a amerického zákona Digital Millennium Copyright Act a nechce dopadnout jako Dmitrij Skljarov, který byl při cestě do USA obviněn z porušení tohoto zákona a zatčen. Měnit se nebude ani jeho pracovní náplň, i nadále bude pracovat na jádře, kterému se věnuje už od roku 1991. V Red Hatu nebyl nespokojený, ale Intel mu dal šanci ještě více se věnovat nízkoúrovňovým věcem, které ho baví nejvíc.
Canonical zkouší nový oznamovací systém
Před nedávnem jsem psal o tom, že se chce tvůrce distribuce Ubuntu, společnost Canonical, zaměřit na zlepšení vzhledu a ergonomie linuxového desktopu. Tenkrát její zakladatel Mark Shuttleworth oznámil, že společnost najímá designéry a odborníky na tzv. user experience. Canonical byl dlouhou dobu kritizován za to, že málo přispívá do jednotlivých projektů a jen se veze na práci ostatních. Na svém blogu Mark Shuttleworth píše, že ostatní společnosti odvádějí skvělou práci v jednotlivých aplikacích a oni chtějí najít své pole působnosti v meziaplikačním prostoru.
Prvním výsledkem této snahy je nový oznamovací systém, který byl veřejnosti předložen k diskusi. A diskusi to určitě rozvířilo. Hlavní vlastností nového systému je to, že zprávy, které vás informují o jednotlivých událostech, nemají žádnou možnost interakce. Nemůžete je okamžitě zavřít, odpovědět na zprávu přímo z oznamovací zprávy atd. Upozornění prostě přijde a zase zmizí a mělo by se jednat o zprávy, které by člověk může zmeškat, když si zrovna odskočí na kávu. Důležité zprávy, které by uživatel zmeškat neměl, by měly být seřazeny pod nějakým indikátorem na panelu.
Na blogu Marka Shuttlewortha naleznete i video s ukázkou a názory v komentářích jsou vítány.
Jde OpenOffice.org ke dnu?
Mezi Sunem a Novellem to i nadále skřípe. Již nějaký čas jsme svědky rozkolu v rámci vývoje kancelářského balíku OpenOffice.org. Sun se i nadále snaží udržet si nad projektem rozhodující vliv a to odrazuje ostatní přispěvatele a především Novell, který je druhým největším přispěvatelem do projektu. Vedoucí vývoje Oo.org v Novellu Michael Meeks si na praktiky Sunu stěžuje už delší dobu a nyní přispěchal s detailní analýzou celého projektu. Ta není vůbec pozitivní. Dokonce tvrdí, že je Oo.org vážně nemocný projekt.
Dokazuje to podle něj sestupný trend počtu vývojářů. Vrcholu se 70 vývojáři dosáhl projekt na konci roku 2004, od té doby počet vývojářů klesá. Zájem o projekt klesá nejen ze strany ostatních vývojářů, ale i ze strany Sunu. A když už Novell projektu poskytne 15 vývojářů, je výsledek jejich práce minimální, protože celá řada patchů je Sunem odmítnuta. Z tohoto důvodu Novell založil variantu Oo.org zvanou go-oo.org, kde tyto patche uplatňuje.
Jak ze začarovaného kruhu ven? Michael Meeks na to má jasný názor. Musí se skoncovat s praktikami Sunu, podle kterých musí vývojáři podepsat se Sunem vývojářskou smlouvu a ten si pak vyhrazuje právo odmítnout jakékoliv vylepšení. Řešení vidí Meeks v oproštění projektu od Sunu a založení nezávislé organizace, která by se o projekt starala.
Novinky ze světa softwaru
BBC vydalo iPlayer i pro Linux
Aplikaci iPlayer BBC vyvíjí již od roku 2005, uživatelé skrze ni mohou sledovat programy z jeho rozsáhlé sbírky. Původně byl však program postaven na technologii Windows Media DRM společnosti Microsoft, která je dostupná jen pro platformu Windows. Kvůli tomu se BBC, jakožto veřejné médium, dostalo pod palbu kritiky. Na základě toho byla v roce 2007 oznámena strategická spolupráce s Adobe, jejímž cílem měla být platformně nezávislá aplikace. Jako technologie bylo použito Adobe AIR, a to také díky tomu, že se momentálně jedná o pravděpodobně jedinou multiplatformní technologii, která zvládá DRM. To je pro BBC stále jednou z klíčových vlastností.
Uživatelé Linuxu a MacOS X se dočkali v půlce prosince, kdy byla vydána betaverze iPlayeru pro tyto systémy. Ostrá verze by měla být k dispozici v průběhu února. České uživatele to ale nijak neovlivní, služba je dostupná pouze z IP adres ve Spojeném království.
Gajim 0.12
Jelikož je Jabber otevřená síť, která používá standardizovaný protokol XMPP, existuje pro něj celá řada klientů. K těm nejlepším patří Gajim, který v polovině prosince vyšel v nové verzi. Gajim sice zvládá jen Jabber, ale zase perfektně. Je napsán v jazyce Python a využívá knihovnu GTK+, takže pěkně zapadá do prostředí GNOME, není na něm však závislý. Naopak je to multiplatformní program, který lze kromě Linuxu provozovat i ve Windows.
V nové verzi přináší podporu PEP, end-to-end šifrování, účtů Google Talk, které nemají doménu gmail.com. Přenos souborů má podporu drag and drop. Pro každý kontakt si můžete nastavit jiný avatar. Vylepšené bylo také uživatelské prostředí programu. Gajim je open source a stáhnout si jej můžete ze stránek projektu.
Novinky ze světa distribucí
openSUSE 11.1
Poslední velkou distribucí, která přišla se svým podzimním vydáním, je openSUSE. I když se číslo verze zvedlo jen o desetinku, přináší mnoho novinek. Podle autorů je to více než 230 nových vlastností. Je založené na jádře 2.6.27.7 a jako hlavní prostředí jsou zvolena KDE 4.1.3 a GNOME 2.24.1. Potěší však také ty uživatele, kterým stále nevyhovuje KDE4, v repozitářích se totiž nachází i KDE 3.5.10. To mnozí ocení zvláště poté, co některé velké distribuce KDE3 již zcela vypustily. V instalátoru najdete zcela nový nástroj na dělení disků. V GNOME sází openSUSE na své koně, tedy na aplikace, které jsou vyvíjené Novellem v jazyce Mono. Jako desktopový vyhledávač byl zvolen Beagle, správcem fotek je F-Spot a před výchozím správcem hudby GNOME dostal přednost Banshee. V KDE se setkáte s novým Amarokem 2. OpenOffice.org se zde nachází ve verzi 3 a je použita verze z projektu go-oo, kde se především Novell snaží zařazovat novinky, které se nepodařilo prosadit do oficiální verze, již má pod palcem Sun.
Hlavní menu openSUSE 11.1, KDE4
Přepínání mezi běžícími aplikacemi
GNOME v openSUSE 11.1
Změny v novém openSUSE se netýkají pouze nových vlastností, ale také licenčních podmínek. Byla odstraněna EULA, na kterou jsou uživatelé Linuxu docela citliví.
OpenSUSE můžete stahovat v několika verzích. K dispozici je live CD nebo obsáhlejší DVD. Samozřejmostí je jak 32bitová, tak 64bitová verze. Můžete si také koupit krabicovou verzi. Novell prodává za 60 euro krabici, která obsahuje dvouvrstvé DVD, příručku a 90denní instalační podporu. K dispozici je také česká krabicová verze, která obsahuje šest disků, příručku a e-mailovou technickou podporu po dobu platnosti verze.
Banshee
Linux Mint 6 Felicia
Pravděpodobně nejznámější distribucí, která vychází z Ubuntu, je Linux Mint (tato verze konkrétně z Ubuntu 8.10). Lepší hardwarovou kompatibilitu, než má Ubuntu, u něj nečekejte, je totiž postaven na stejném jádře a používá stejné repozitáře, takže i drtivá většina softwaru je stejná. Nabízí však pozměněné grafické prostředí a doplňky, které se mohou desktopovým uživatelům hodit. Má vlastní instalátor MintInstall, který nabízí například screenshoty aplikací. Podporuje instalaci jedním kliknutím z webových stránek. Zálohování usnadňuje MintBackup. O aktualizaci systému se také stará vlastní nástroj MintUpdate, který přehledně rozlišuje mezi aktualizacemi podle naléhavosti. Novinkami jsou Mint4Win, což je obdoba Wubi pro Ubuntu, a MintNanny, které se stará o rodičovskou kontrolu.
mintInstall
Autoři stejně jako v minulých vydáních příliš neřeší uzavřený a patentovaný software, takže již v základu naleznete plnou multimediální podporu. V distribuci se nachází také programy jako Adobe Flash Player, Adobe Reader, Skype, Google Earth atd.
mintUpdate
K dispozici je zatím jen verze s GNOME, ale v přípravě jsou také verze s KDE, Xfce a Fluxboxem. Novinkou je Universal verze, která neobsahuje komerční a patenty zasažený software, a je tudíž určená pro uživatele ze Spojených států a Japonska. Linux Mint není příliš přívětivý k majitelům 64bitových procesů, nabízí totiž jen 32bitovou verzi. 64bitová je k dispozici pro starší vydání, ale autoři ji moc nedoporučují. Existuje také verze postavená na Debianu, ale její vývoj jakoby usnul.
Linux Mint
Obrázky použity ze stránek en.opensuse.org a www.linuxmint.com.
