Již v prvním dílu tohoto seriálu byla řeč o Free Software Foundation. Tato organizace měla významný vliv na to, co Linuxu předcházelo, ale i na jeho vývoj skoro od prvních kroků do dneška. Nebyla to ale jen FSF. K vývoji, šíření, propagaci a podpoře Linuxu nemalým dílem přispěla i řada jiných organizací i ryze komerčních firem.
Linux znamenal a čím dál více znamená významné obchodní příležitosti, i když trochu jiného typu, než bývalo zvykem dříve a než si dodnes mnozí lidé (často bohužel včetně politiků) dokážou představit. Ovšem je dost příkladů, které ukazují možnost velkých zisků založených na Linuxu a dalším svobodném softwaru.
Open Source Development Labs
Open Source Development Labs (OSDL) byla organizace, jejíž název se zhusta vyskytoval ve zdrojových kódech Linuxu. Právě zde totiž svého času působil Linus Torvalds. OSDL vznikla v roce 2000 jako nezisková organizace podporovaná hlavně sedmi velkými firmami, například IBM, Hitachi nebo Intel. Činnost OSDL ovšem podporovalo i mnoho malých softwarových firem i jednotlivců, vzdělávacích institucí atd.
Cílem OSDL bylo podporovat rozšiřování Linuxu do oblastí, jako jsou datová centra, ale i běžné desktopy. V roce 2002 organizace vytvořila čtyři pracovní skupiny pro různé podporované oblasti, konkrétně Mobile Linux Initiative, Carrier Grade Linux, Data Center Linux a Desktop Linux. V roce 2005 založila projekt Patent Commons, poskytující snadný přístup k informacím o patentech (projekt funguje dodnes).
V roce 2007 se organizace OSDL stala součástí Linux Foundation (viz dále). Za léta své existence se ukázala jako úspěšný model, jak může vývoj svobodného softwaru a dalších podobných děl vypadat. Podobně se pak postupovalo i v případě dalšího softwaru.
Linux Foundation
Někdo si možná ještě vzpomene na organizaci Free Standards Group, která se zabývala vývojem otevřených standardů pro různé oblasti. Asi nejznámější v linuxovém světě je Linux Standard Base, pracovní skupiny FSG se ale zabývaly i tiskem (OpenPrinting), ladicím formátem DWARF nebo iniciativou OpenI18N.
Rok 2007 však znamenal sloučení OSDL a FSG do jediné organizace: Linux Foundation. Cílem bylo soustředit společné úsilí do podpory Linuxu jako konkurence systému Microsoft Windows. Linux Foundation funguje na stejném principu jako dříve OSDL a FSG. Hlavním smyslem její existence je propagace, ochrana a standardizace Linuxu. Financování je zajišťováno především od členů (jsou různé úrovně členství podle závazku přispívání), mezi které patří většina nejvýznamnějších společností z oblasti počítačů a informatiky.
Linux Foundation
Linux Foundation zaměstnává Linuse Torvaldse a další vývojáře jádra. Pokračuje v projektu Linux Standard Base, provozuje podpůrnou platformu Linux Developer Network a servery kernel.org a Linux.com, pořádá odborné konference (ty nejdůležitější z nich se nyní konají v Praze) a další akce, provozuje linuxové videofórum. Pokračují i „méně linuxové“ projekty z FSG, jako je např. OpenPrinting. Linux Foundation spravuje také mobilní operační systém MeeGo (který vznikl fúzí projektů Maemo a Moblin).
Ne jedna, ne dvě, ale hned tři konference probíhají pod záštitou Linux Foundation v Praze
Lze říci, že nyní je to právě Linux Foundation, kde se určuje směřování Linuxu v nejobecnější rovině. A význam spíše sílí, počet přispívajících členů stále roste.
Linux Mark Institute
S názvem „Linux“ byla po obchodní stránce trochu potíž. Sám Linus Torvalds se původně nestaral o registraci ochranné známky, takže se stalo to, co v řadě jiných podobných případů: známku si zaregistroval někdo jiný a pak se na tom snažil vydělat. V tomto případě to ale dopadlo tak, že přinejmenším ve všech nejdůležitějších státech se práva k ochranné známce vrátila Linusovi.
V Česku si ochrannou známku zaregistrovala firma APS Brno, údajně proto, aby ji nikdo nemohl zneužít. Známku pak držela až do roku 2005. Od následujícího roku již patří Linusi Torvaldsovi.
Aby Linus již neměl se známkou problémy, spravuje ji nyní prostřednictvím organizace Linux Mark Institute (která nyní těsně spolupracuje s Linux Foundation). Vlastník ochranné známky s ní totiž musí náležitě zacházet (užívat ji a chránit), aby o ni nepřišel. LMI dříve poskytovala sublicence na používání ochranné známky „Linux“ za poplatek, nyní tak činí zdarma. Nicméně i nadále platí, že bez této sublicence je užívání ochranné známky (např. jako součásti názvu výrobků nebo služeb) nelegální a LMI má právo i povinnost proti němu zakročit.
Red Hat
Zatímco v předchozích odstavcích byla řeč o neziskových organizacích, Red Hat už je zcela čistokrevná firma, jejímž cílem je zisk. Její historie začíná v roce 1993, kdy pod názvem ACC Corporation začala prodávat software pro unixové systémy (včetně Linuxu). V roce 1994 vytvořil Marc Ewing svou linuxovou distribuci nazvanou Red Hat Linux. O rok později se jejich cesty spojují a firma se přejmenovává na Red Hat Software.
Roku 1999, kdy už je Red Hat Linux distribucí, která má v linuxovém světě dobrý zvuk, firma vstupuje na burzu, kde ihned zaznamenává prudký nárůst ceny akcií. Během dalších let společnost podniká řadu akvizicí, kterými získává jak různé zajímavé projekty svobodného softwaru, např. JBoss nebo Mobicents, tak i širokou škálu služeb spjatých s takovýmto softwarem.
Red Hat v Brně
Původní Red Hat Linux byl v roce 2003 rozdělen na komerčně podporovaný Red Hat Enterprise Linux a na Fedora Core (později Fedora), sponzorovanou progresivní distribuci. Firma se podílela na řadě významných projektů, například OLPC, Mugshot nebo Dogtail. V linuxových distribucích jsou poměrně široce rozšířeny nástroje pocházející z distribucí sponzorovaných firmou Red Hat, kupříkladu RPM, NetworkManager nebo Disk Druid.
Společnost Red Hat bývá dávána za příklad toho, jak lze vydělávat na Linuxu a svobodném softwaru obecně. Vydělává totiž téměř výhradně na podpoře, školení a dalších službách k tomuto softwaru – a vede si poměrně dobře, roční obrat dosahuje zhruba miliardy USD, čistý zisk se blíží 100 milionům.
Novell
Společnost Novell přišla k Linuxu trochu jako slepý k houslím, nicméně někdejší akvizice byla jistě dobře promyšlená. Historie firmy sahá až do roku 1979, kdy tehdejší Novell Data Systems začala dodávat počítače se systémem CP/M. Během 80. let zaznamenala mohutný rozmach, její sítě založené na technologiích Ethernet a IPX/SPX a na softwaru Novell NetWare pronikly téměř všude.
Druhá polovina 90. let znamenala v sítích ústup od IPX/SPX ve prospěch TCP/IP. Firma byla také vystavována čím dál většímu konkurenčnímu tlaku, což vedlo kromě jiného k akvizici firmy SUSE v roce 2003. SuSE (původně Gesellschaft für Software und System Entwicklung) byla německá firma založená v roce 1992, která se zabývala vývojem softwaru, a jejím nejznámějším dílem byla linuxová distribuce S.u.S.E Linux (resp. později SUSE Linux).
Tato distribuce vznikla ze Slackwaru, ale postupně šla svou vlastní cestou. Její klíčovou součástí se stal program YaST, nástroj pro správu softwaru a nastavování systému, která dodnes patří v dané oblasti ke špičce a výrazně usnadňuje správu nainstalované distribuce. Ve velké míře se také po technologické stránce čerpalo z distribucí firmy Red Hat.
Pod firmou Novell došlo k významným změnám. Program YaST, původně proprietární, byl vydán pod licencí GPL. Vznikla také samostatná větev openSUSE, která se ve vztahu k SUSE Linuxu tak trochu podobá distribuci Fedora (ve vztahu k Red Hat Enterprise Linuxu). Společnost Novell získala dalšími akvizicemi i jiné významné svobodné projekty, jmenovitě třeba Evolution nebo Mono.
SUSE v Praze
Firmě se ale nevyhnuly ani kontroverzní události. V minulosti to byla především dohoda s firmou Microsoft, za kterou Novell sklidil od linuxové komunity ostrou kritiku. Poslední takovou událostí byl konec samostatné existence firmy. Tu totiž získala od původních akcionářů firma Attachmate; kontroverzní je na tom hlavně fakt, že bylo současně rozhodnuto o prodeji balíku patentů firmě CPTN Holdings, která patří společnostem, jež příliš neoplývají podporou svobodného softwaru a naopak s oblibou využívají možnost inkasovat licenční poplatky z patentů.
Software in the Public Interest
Mezi nejznámější a nejrozšířenější linuxové distribuce patří bezpochyby Debian. Podobně jako jiné distribuce má i tato „za zády“ subjekt, který jí zajišťuje finanční podporu. Je jí organizace Software in the Public Interest (SPI, česky „software ve veřejném zájmu“), která zastřešuje financování distribuce a vlastní kromě jiného i ochrannou známku „Debian“.
SPI lze však připodobnit k jiné podobné organizaci: Apache Software Foundation, která vznikla v souvislosti s HTTP serverem, ale má mnohem širší záběr. Široký záběr má i SPI, podporující jak linuxové distribuce (kromě Debianu je to například Arch Linux), tak i další projekty (kupř. madwifi.org, Drizzle nebo Privoxy).
Členství v SPI je příspěvkové i bezpříspěvkové. Přispívající členové mají právo volit orgány, které rozhodují o fungování organizace. Nepřispívající členové toto právo nemají, toto členství je čistě deklaratorní. SPI má zájem i o takovéto nepřispívající členy, protože představují vyjádření podpory principům této organizace.
Pro projekty, jejichž tvůrci se rozhodnou spolupracovat se SPI, je připravena široká škála služeb, počínaje přijímáním a správou finančních prostředků přes správu nehmotného majetku (domény, licence, ochranné známky apod.), právní asistenci až po technické služby (např. provoz DNS). O podpoře projektů samozřejmě rozhodují orgány SPI.
Canonical
V posledních letech se mezi linuxovými distribucemi dostala do popředí distribuce Ubuntu (včetně klonů, např. Kubuntu, Xubuntu, Edubuntu a řada dalších). S touto distribucí je neoddělitelně spjata firma Canonical, zajišťující finanční a marketingovou podporu i značnou část vývoje. Kromě distribucí *buntu podporuje i další projekty svobodného softwaru, například Bazaar, Upstart nebo Quickly.
Zakladatel firmy, Mark Shuttleworth, se v 90. letech podílel na vývoji distribuce Debian. V roce 2001 založil Shuttleworth Foundation, neziskovou organizaci podporující svobodný software a další související věci v Jihoafrické republice (známý je například Freedom Toaster, samoobslužný kiosek pro vypalování CD/DVD). Po „kosmické přestávce“ – v roce 2002 prostřednictvím ruské rakety Sojuz TM-34 zavítal na Mezinárodní vesmírnou stanici, a stal se tak prvním Afričanem ve vesmíru a současně druhým světovým vesmírným turistou – se vrátil ke svobodnému softwaru. Vytvořil desktopovou distribuci Ubuntu, jejímž cílem bylo co nejjednodušší ovládání a půlroční vydávání nových verzí.
Současně založená firma Canonical se měla starat o podporu nové distribuce. Nicméně později, v roce 2005, se Mark Shuttleworth rozhodl založit ještě další organizaci, Ubuntu Foundation – s tím, že by měla zajišťovat dlouhodobou správu distribuce, nezávisle na firmě Canonical. Oproti původním předpokladům se ale činnost Ubuntu Foundation příliš nerozběhla, a tak tato organizace zatím zůstává jakousi „poslední záchranou“, kdyby se firma Canonical o distribuci přestala starat.
Firma Canonical bývá občas terčem kritiky, a to hned ze dvou stran. Jednak je to kvůli podmínkám, které si firma vyhrazuje při přijímání příspěvků do softwaru (vyžaduje předem poskytnutí souhlasu pro šíření i pod jinými licencemi, než je dílo normálně šířeno). Dále je kritizována také ekonomická situace firmy, která přežívá jen díky tomu, že ji Mark Shuttleworth dotuje svými soukromými penězi.
Život je pestrý
Vývoj v oblasti organizací a firem ukazuje, že je tato oblast stejně pestrá, co se různých událostí týče, jako oblasti jiné. Že nic nemusí zůstat neměnné a nedotknutelné. A že na Linuxu a svobodném softwaru obecně se dá dobře vydělávat, ale na druhou stranu to nejde samo od sebe. Přejme si, aby třetí dekáda „doby linuxové“ byla přinejmenším stejně dobrá jako ty první dvě, ale samozřejmě pokud možno ještě lepší.
