Nově zvolené vedení třetího největšího německého města Mnichova se v koaliční dohodě, uzavřené v neděli 9. 5. 2021, zavázalo k tomu, že „tam, kde je to technologicky a finančně možné, bude město klást důraz na otevřené standardy a zdarma dostupný software s otevřenou licencí“. Vedení města deklaruje, že bude ctít zásadu „public money, public code“. Znamená to zásadní obrat v kurzu nastaveném vedením města v posledních letech.
Nové vedení města, tvořené sociálními demokraty a Zelenými, má mandát do roku 2026.
Informaci přináší deník ZDNet.
Mnichov jako průkopníka open-source
Námluvy s open-source softwarem započaly v Mnichově po roce 2003 poté, co se Microsoft rozhodl ukončit podporu pro systém Windows NT 4.0. Jelikož Mnichov musel hledat alternativu (ať v novém řešení od Microsoftu či jinou), zaměřil svou pozornost na open-source a v roce 2006 vyhlásil ústup od proprietárního softwaru. Tehdy byla v Evropě situace poněkud jiná než dnes, takže rozhodnutí Mnichova bylo průkopnické a ambiciozní. Mnichov se rozhodl stát se digitálně nezávislým, soběstačným. K tomuto účelu začal vyvíjet i vlastní linuxovou distribuci LiMux, která od roku 2008 začala nahrazovat původní Debian, a využívat kancelářský balík OpenOffice.org, později nahrazen LibreOffice. Dokonce se začátkem roku 2015 stal členem poradního výboru nadace The Document Foundation. Migrace ušetřila Mnichovu 10 milionů eur.
Původní záměr byl zmigrovat 80 % počítačů (z celkového počtu 15.000) v městské správě na LiMux do roku 2013. Souběžně s tím z důvodu kompatibility běžel nemalý podíl počítačů na Windows.
Mračna se stahují
Primátorem města se v roce 2014 stal Dieter Reiter, v médiích označovaný za fanouška Microsoftu. Ten na konci roku 2016 zahájil nejprve debatu o tehdejším stavu, aby posléze inicioval přechod zpět na software Microsoftu. Reiter zadal společnosti Accenture, která působí i v Česku jako firma poskytující outsourcing Microsoftu a je s touto firmou úzce spojená, pokyn, aby vypracovala zprávu o infrastruktuře města Mnichov. Zadání takového úkolu firmě napojené na Microsoft bylo ostře kritizováno, Accenture se však k úkolu postavil zodpovědně a ve 450stránkové zprávě, která dle legislativy musela být zveřejněna, identifikoval jako hlavní problém organizační otázky, nikoliv záležitosti týkající se open-source operačního systému a aplikací. Accenture dále uvedl, že pouze malé procento uživatelů (18 až 28 procent) mělo takové problémy související se software, které byly řešitelné migrací na Windows a MS Office. Přitom 15 % dalších uživatelů hlásilo závažné problémy s MS Office.
Reiter nevzal výsledek šetření vůbec v potaz a inicioval jednání městské rady, která měla o přechodu zpět na proprietární software rozhodnout. Tak se stalo, na podzim 2017. Tedy v době, v níž Microsoft oznámil, že stěhuje své německé zastoupení právě do Mnichova. Jakou roli toto oznámení hrálo v rozhodnutí města, se můžeme jen dohadovat.
Očekávaná suma za zpětnou migraci byla 90 milionů eur v dalších šesti letech. Je zajímavé, že tato částka byla o třetinu vyšší v porovnání s částkou navrhovanou Accenture. Ani ta však nebyla konečná, protože, jak připomněli Zelení, v ceně není zahrnut 15 milionů eur na upgrade počítačů, které výkonově nestačily ani na základní konfiguraci Windows 10, ale byly dostatečně způsobilé pro LiMux a aplikace běžící v něm.
K chystanému přechodu vydala nadace TDF tiskovou zprávu na svém blogu, v níž jednání starosty a radnice ostře kritizovala. Krom zvýšených nákladů a závislosti na nestabilních kancelářských formátech Microsoftu (podle TDF se za standardní formát má považovat takový, který musí být implementován celosvětově a ne pouze papírově) i Microsoftu jako takovém též připomínala, že přechodem na Windows a MS Office se namísto podpory domácích podniků přispěje do HDP Irska, kde je evropské daňové sídlo Microsoftu. Zároveň připomíná, že tento postup neguje trend poptávky po otevřených formátech, jaký je ve Velké Británii, Francii, Švédsku, Nizozemí a Tchajwanu.
Karl-Heinz Schneider, který zodpovídal za IT na mnichovské radnici, potvrdil, že nebyl žádný relevantní a přesvědčivý technický důvod k remigrování na Windows. Jak tvrdí: „Vyřešili jsme problémy s kompatibilitou a interoperabilitou tím, že na stanicích, kde se musí pracovat s dokumenty Microsoft Office z externích organizací, je k dispozici balík Microsoft Office, většinou virtualizovaný. (...) IT v Mnichově neví o žádných významných technických problémech se systémem LiMux a balíkem LibreOffice.“
Jenže, jak už to u politických objednávek bývá, na jakékoliv relevantní argumenty je byrokrat hluchý.
Karta se obrací
Po posledních komunálních volbách se vlády krom socialistů (kteří byli v radě i za vlády Dietera Reitera) chopili Zelení, kteří vystřídali CSU. Kam se Mnichov hodlá vydat, vyplývá z programového prohlášení nové koalice. Znamená to tedy návrat k Linuxu?
Možná ano, ale nic není definitivně určeno. Jak cituje Alexe Sandera, manažera pro veřejné otázky v EU nadace Free Software Foundation, deník ZDNet, „ze dne na den se nic nezmění a ani bychom to nečekali“. Po vypršení stávajících smluv „věříme, že by příští smlouva měla zahrnovat svobodný software“. FSF očekává, že přechod bude trvat léta, a od nové rady očekává, že s plánem migrace přijde do 100 dní.
Samozřejmě ne všichni jsou s tímto směřováním nadšeni. Kritici vyčítají, že tyto opakované změny jsou drahé a znamenají ztrátu peněz a času. ZDNet cituje Basanta Thapu, odborníka na digitální governement Fraunhoferova institutu pro otevřené komunikační systémy v Berlíně, podle něhož se jedná o politická rozhodnutí. „Nejsou čistě technickými a podle mého názoru nemusejí být nutně špatně.“ V této souvislosti se často skloňuje pojem digitální suverenita. Ta je pro mnohé klíčem, proč dát přednost řešení postavených na otevřeném kódu. Německo na federální úrovni si začíná uvědomovat, že je až příliš závislé na firmách jako Microsoft, SAP, Oracle, Huawei.
A zatímco Mnichov přešlapuje na místě, jiná evropská města pokračují v kurzu, který Mnichov před 15 lety vytyčil. ZDNet uvádí, že až 70 % městského rozpočtu Barcelonu na IT jde právě na open-source. O změně politiky v Dortmundu jsme již také psali. I v Německu jsou další menší města, u kterých se migrace zvládla. Nyní jde o to, aby se proklamace mnichovské radnice proměnily ve skutky.
Ale budou mít dlouhého trvání? Spolkové ministerstvo vnitra zadalo firmě PwC vypracovat studii, která by řešila otázku digitální suverenity Německa a nižší závislosti Německa na softwarových firmách. Studie byla zveřejněna v srpnu 2019 a mimo jiné doporučovala větší zastoupení open-source softwaru. Přitom ministrem zodpovědným za toto ministerstvo je Horst Seehofer, člen stejné strany jako Reiter, který nechal projekt LiMux v Mnichově zničit.
Ačkoliv jsou to jasné signály, které mohou svědčit o výrazné změně v kurzu politiky posledních několika let, je Mnichov teprve na počátku; již potřetí. Je zřejmé, že politici budou nyní velice pečlivě vnímat veškeré aspekty případné migrace. Je zřejmé, že nynější politický tlak a kurz nastolený v řadě evropských měst může být vážným argumentem. Záleží tak pouze na tom, zda převáží technické aspekty, politická vůle a oprávněné zájmy občanů nad parciálním privátním prospěchem některých politiků.