První ročník konference Openmobility se konal ve Zlíně, druhý v Brně a letošní – třetí – v Praze. Kromě změny lokace se letos odehrála ještě jedna zásadnější změna: Přednášející a organizátoři přešli na angličtinu, a z Openmobility se tak stala mezinárodní konference. Nepřísluší mi rozhodnout, zda se tento krok vyplatil, nebo nikoli, ale zahraničních návštěvníků mnoho nebylo (kromě těch ze Slovenska), a tak se přednášející s angličtinou mnohdy velmi trápili jen kvůli jednomu nebo dvěma posluchačům v sále.
Konference se konala na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze na Malostranském náměstí, podobně jako únorová konference P2D2. Tím ale podobnost s P2D2 končí: Openmobility se konala ve třetím patře, a to rovnou ve dvou přednáškových místnostech. V hlavní přednáškové místnosti probíhaly klasické přednášky, ve druhé pak workshopy, což ale byly spíše techničtěji zaměřené přednášky než opravdové workshopy, jaké znáte třeba z InstallFestu.
Na chodbě před přednáškovými místnostmi stály dva stoly, u jednoho si návštěvníci mohli prohlédnout různé minipočítače s ARM procesory, jako třeba BeagleBone, Pandaboard, nebo CuBox, který konkrétně většinu času přehrával Full HD video na přítomnou obrazovku, aby návštěvníci viděli, že to není žádný lenoch. Později si zde návštěvníci mohli prohlédnout i OLPC netbook s prostředím Sugar. Kromě hardwaru si zde mohli návštěvníci rozebrat i nějaké ty samolepky, jak bývá zvykem, případně zakoupit trika Openmobility.
STAX Platform
Na druhém stole tiskla 3D tiskárna RepRap přinesená z Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze, jakpak by ne, vždyť na programu byla přednáška o 3D tisku od Josefa Průši, předního vývojáře RepRapu, a workshop Marka Žehry, který je vedoucím projektu 3D tisku na FIT ČVUT.
3D tiskárna z FIT ČVUT
Vytištěné objekty přivezené z FITu
Dopoledne
Konference oficiálně začala deset minut před devátou hodinou ranní. Bylo patrné, že organizátoři jsou nervózní ze skutečnosti, že se zatím dostavilo jen cca dvacet lidí včetně pořadatelů, takže celkový dojem působil tak, že nikdo nepřišel. Časem se ale návštěvníci začali trousit jednotlivě i po větších skupinkách, takže se ukázalo, že pouze nebyli schopni nebo ochotni o víkendu vstávat příliš brzy. Nakonec dorazila asi stovka návštěvníků.
Návštěvníci konference
Martin Holec, předseda občanského sdružení Openmobility, zahájil Keynote obligátní otázkou, která padla na konferenci poté ještě několikrát, totiž jestli má mluvit anglicky, nebo česky, dva návštěvníci česky nerozuměli, takže konference byla zahájena v angličtině. Martin popisoval vznik občanského sdružení Openmobility a vznik této konference: Vše začalo snahou koupit si Neo FreeRunner. Ten se v té době nedal v České republice koupit. Proto se lidé se zájmem o otevřené mobilní technologie dohodli na hromadné objednávce. FreeRunnery se pak z Mnichova dovezly do Čech a distribuovaly dál. Později se realizovalo setkání všech nadšenců. A jelikož se setkání setkalo s pozitivním ohlasem, opakovalo se každý rok a z Openmobility se časem stalo občanské sdružení.
Martin Holec: Keynote
První opravdová přednáška dne se věnovala linuxovým mobilním distribucím, které srovnal Martin Kolman. Android je nejrozšířenější ze všech, jeho kód je sice otevřený, ale vývoj probíhá za zavřenými dveřmi. WebOS je nyní otevřený, ale má velmi nejistou budoucnost.
Martin Kolman: Comparison of today’s mobile Linux distributions
Maemo je postavené na Debianu, používá opravdový X server a podporuje prakticky cokoli co desktopový Linux, ačkoli oficiálně pouze GTK a Qt aplikace. MeeGo je spojením Maema od Nokie a Moblinu od Intelu. Harmattan vychází z Maema i z MeeGo, Tizen je oficiálním nástupcem systému MeeGo, Mer je jeho nástupcem komunitním. Nemo a Plasma Active jsou zase postavené na Meru. Jak vidíte, je to skoro stejně složité jako u klasických linuxových distribucí.
MeeGo family tree
Kromě toho ještě existuje OpenMoko, systém, který jste mohli nalézt na FreeRunnerech, a Qt Moko, jeho komunitní nástupce.
Souběžně s první přednáškou v hlavním sále probíhala v druhém přednáška Jaroslava Řezníka o Qt 5. Zajímavostí celé prezentace rozhodně bylo, že byla napsána v Qt 5, a tak mohl Jaroslav ukazovat konkrétní příklady přímo na slidech. Novinky by vydaly na samostatný článek, a tak jen připomenu, že Qt 5 bychom se měli dočkat zhruba v polovině letošního roku.
Jaroslav Řezník: Qt 5 Hereafter
Dále následovaly dvě „konkurenční“ přednášky o Fedoře na ARMech od Dana Horáka a o openSUSE na ARMech Michala Hrušeckého. Obě distribuce jsou na tom velmi podobně, zásadní rozdíl je v tom, že v SUSE dostávají lidi, kteří na podpoře procesorů ARM pracují, od firmy prostředky a také mohou používat Open Build Service. Jinak u obou distribucí není ARM primární architekturou, ale pracuje se na tom.
Dan Horák: Fedora on ARM-based devices
Poslední přednáškou před obědem bylo OpenMoko is dead. Long live OpenPhoenux! od Christopha Maira z Německa. Představil historii OpenMoka a novou platformu GTA04 OpenPhoenux.
Oběd pro přednášející probíhal přímo v budově ve sklepní restauraci. Po obědě následovaly další přednášky, ale o nich se dočtete až příště.
Děkuji Michalu Hrušeckému za pomoc s psaním této reportáže. Autorem fotografií je Jozef Mlích. Slidy k přednáškám jsou postupně nahrávány na web konference.
