Linux E X P R E S

Autorem textu je David Dvořák, ITC koordinátor a správce sítě na Základní škole J. Valčíka 4411, Ostrava-Poruba s rozšířenou výukou jazyků.

Jak to začalo

Někdy začátkem roku 2007 jsem na jedné společenské akci zaslechl poznámku ředitele školy, že bude muset vyřešit situaci s končícím „INDOŠem“. Jelikož projekt „Internet do škol“ (alias INDOŠ) považuji za ukázkovou korupční „mega akci“, zajímalo mě, jak to bude dál. S ředitelem jsem se domluvil na pracovní schůzce, na které jsem se dozvěděl, že potřebuje obnovit počítačovou učebnu, ale o využití služeb Autocontu na základě uplynulých zkušeností neuvažuje – tedy pokud ji nedostane „doporučenou“ od zřizovatele. Tehdejší stav ve škole byl takový, že počítačová učebna měla dvanáct počítačů z projektu „INDOŠ“. Během výuky žáci seděli za sebou a v polovině hodiny si vyměnili pozice, aby se oba dostali s počítačem do kontaktu, přičemž každý počítač měl jeden univerzální uživatelský účet. Učitelé neměli v kabinetech žádné počítače, jeden byl ve sborovně. V síti byl dále server Hewlett-Packard Netserver E800 a Cisco switch 24 port 100 Mbps.

Počítačová učebna

Představa ředitele byla taková, že pořídí minimálně dvacet šest počítačů do učebny a staré „INDOŠe“ dá po softwarovém upgradu učitelům do kabinetů. V otázce operačního systému měl jasno – samozřejmě Microsft Windows XP (škola má množstevní slevu – tehdy program Select pro školy) a Microsoft Office. Odcházel jsem ze schůzky s jasným zadáním vypracovat celkovou nabídku.

Nabídku jsem nakonec vyhotovil ve třech variantách:

1. Tato varianta odpovídala požadavkům ředitele – platforma Microsoft Windows, dvacet šest nových počítačů s OEM Windows XP Professional, upgrade stávajících strojů na Windows XP Professional, Windows Server, vč. CAL licencí, Microsoft Office, antivirový program. U Windows ceny z programu „Select“. Cena cca 570 tisíc Kč.

2. Další varianta počítala opět s pořízením dvaceti šesti nových počítačů, ale jako operační systém jsem navrhl Ubuntu, kancelářský balík OpenOffice.org a na server řešení postavené na Ubuntu Serveru. CAL licence odpadly, zrovna tak jako antivirové programy. Cena cca 280 tisíc Kč.

3. Poslední varianta počítala s nákupem dvaceti šesti kusů starších počítačů a jednoho serveru, přičemž by se jednalo o LTSP (Linux Terminal Server Project) řešení. Cena cca 155 tisíc Kč.

Za to, že nevyhrála první varianta může asi moje nezvládnutá argumentace týkající se TCO. Druhá varianta nebyla vybrána z prozaického důvodu – škola neměla v rozpočtu potřebných 280 tisíc Kč, proto jsme se začali bavit o třetí variantě. Největším problémem bylo ředitele přesvědčit, „že to bude fungovat“. Od samého počátku bylo jasné, že tencí klienti nebudou zrovna herní počítače, na druhou stranu vedení mělo a má názor, že hry si žáci mají hrát doma na vlastních strojích.

Počítačová učebna

Příběh hardwaru

V září 2007 nastoupili žáci do školy a čekala je „nová“ počítačová učebna s dvaceti sedmi staršími Hewlett-Packard Kayak XM600 a staršími CRT monitory EIZO. Jednalo se o (z nějaké banky) vyřazené kancelářské počítače bez pevných disků, tedy de facto tenké klienty napojené na nový server postavený na platformě Intel.

Server měl 8 GB FBDIMM RAM, dvouprocesorovou desku S5000VSA-SAS osazenou ale jen jedním procesorem XEON Dual Core 3,2/1066 a 3 SAS disky 146 GB v RAIDu. Tato konfigurace byla limitována rozpočtem, praxe ukázala, že osadit desku pouze jedním procesorem a pouze 8 GB RAM bylo chybou. Když se totiž ukázalo, „že to funguje“ , rázem se našlo několik dalších starších počítačů – postavila se druhá učebna s patnácti tenkými klienty a na chodbu se daly k dispozici žákům čtyři další.

Počítačová učebna

U LTSP se jako limitující uvádí většinou velikost RAM na klienta, ale paměť je celkem dobře odhadnutelná veličina. Praxe ukázala, že žáci jsou ve svém volnu (učebna je mimo výuku volně přístupná) schopni díky Flashi v Mozila Firefoxu procesor řádně vytížit a zbrzdit učitelské tenké klienty v kabinetech, příp. v druhé počítačové učebně. Padlo tedy rozhodnutí dokoupit druhý procesor – ale typ byl už „end of life“. Po pátrání jsem zjistil, že je drží skladem IBM (z důvodu záruky na své stroje), ale nabízeli ho za nesmyslnou cenu. Naštěstí základní deska podporovala i novější typ procesorů XEON E5345 – 4 Core, 2,33GHz / 1333MHz a navíc dva tyto procesory byly za nižší cenu, než by stálo dokoupení procesoru od IBM. Následně se vyměnilo osm kusů FBDIMM 1GB za osm kusů FBDIMM 2GB. Server LTSP je tedy dnes v plné konfiguraci.

Co se týče Hewlett-Packard Kayaků a Eizo monitorů – skládám výrobci poklonu. Vydržely denní provoz až do března 2011 a přežily i některé počítače a všechny monitory z INDOŠe. Na konci roku 2010 získala škola grant – padlo rozhodnutí pořídit do počítačové učebny a učitelům do kabinetů nové tenké klienty a monitory. EIZA byla nahrazena 24“ LCD AOC a Kayaky novými tenkými klienty – deska D510MO s Atomem, 2GB RAM, pasívní chlazení, case s úchytem VESA na monitor. Noví tencí klienti jsou v podstatě nejslabší bezdiskové kancelářské počítače, ovšem po doplnění disků se mohou stát plnohodnotnými stroji. Jejich hardwarová konfigurace ovšem dovoluje bezproblémově spouštět internetové prohlížeče jako lokální aplikace (tedy na straně tenkých klientů). To má dva pozitivní efekty – žáci si mohou libovolně pouštět Flashe v prohlížečích s uspokojivým grafickým výkonem/výsledkem a server není zatěžován, resp. blokován ostatním uživatelům.

Na začátku byl jen jeden fyzický server jak pro LTSP, tak pro ostatní aplikace (BIND, eGroupware, Sambu, Moodle atd.). Provoz si ovšem vyžádal oddělit žákovskou síť/aplikace od učitelské, resp. provozní sítě. Dnes je tedy původní Intel server vyhrazen pouze pro LTSP a vedle něj má škola druhý fyzický server na platformě Intel s jedním CPU XEON 3050 (2 Core, 2,13 GHz, 1066 MHz) a čtyřikrát 2 GB RAM, na kterém ve třech virtualizovaných serverech běží žákovské / provozní ~ učitelské / servisní aplikace.

Počítačová učebna

Co se týče uživatelských počítačů, k dnešnímu dni má škola padesát šest linuxových tenkých klientů, šest plnohodnotných počítačů s Linuxem, třináct počítačů s Microsoft Windows (z toho devět dualbootů s Linuxem), několik notebooků s dualbootem Windows/Linux a šestnáct síťových tiskáren.

Pokračování příště... Linux na ZŠ J. Valčíka, pokračování