Nekoncepce v minulosti
Výuka ICT na základních a středních školách je obecně ošemetný problém. Počítačové vybavení českých škol se teprve před několika lety začalo dostávat na úroveň alespoň přibližně odpovídající minimálním požadavkům, které jsou na tuto oblast kladeny. Velmi často však školy neměly nad výběrem hardwaru takovou kontrolu, jakou by si představovaly, nebo postrádaly potřebné zázemí (ať již z hlediska personálního, nebo technického) pro systémové vyřešení této otázky. Instalované softwarové vybavení bylo ve většině případů dáno direktivně nastavenými parametry různých projektů, v jejichž rámci mohly školy usilovat o vylepšení stávající situace. Výsledkem byly v drtivé většině případů předražené počítače, nesourodý mix verzí operačního systému Microsoft Windows a žádná nebo velmi chatrná koncepce udržitelnosti, správy a dalšího rozvoje. Zkrátka INDOŠ (projekt Internet do škol) a roky po něm výuku počítačových dovedností těžce zasáhly.
Počítačová učebna s Linuxem
Připočteme-li ke zmiňovaným neutěšeným okolnostem skutečnost, že nebylo možné navázat na tradici, která tady v předlistopadovém období nevznikla, protože moderní ICT vybavení ve školách k dispozici nebylo, vychází nám obraz, z něhož lze vyčíst současné hrubé nedostatky. Černobílý a nekoncepční projekt INDOŠ „uspěl“ zejména v tom, že pomohl do učeben jednobarevnému softwarovému vybavení, kterému dominoval systém Windows. Postupný příchod učitelů s novými obzory mohl jen těžko zvrátit zakořeněnou fixaci na produkty Microsoftu.
Proto je potěšující, kolik se v dnešní době najde progresívních učitelů, kteří se nebojí zkoušet, nasazovat a široce využívat open-source software a v mnoha případech i Linux. Tento zvrat si můžeme vysvětlovat plánováním s konkrétními cíli, z nichž ty nejvýznamnější zahrnují:
-
ušetřit peníze;
-
získat novou kvalitu vzdělávání;
-
podpořit exkluzivitu vzdělávání podporou alternativ;
-
pedagogický záměr.
Školství je notorik, léčba je možná
Notorický nedostatek financí ve školství hraje nezanedbatelnou roli, stejně jako podobně notorické potíže s bezpečností, kterými se operační systém od Microsoftu vyznačuje. Open-source operační systémy (v čele s nejznámějším Linuxem) mohou nabídnout nesporně výhodnější licenční podmínky a netrpí chybami v zabezpečení, které by je vystavovaly napospas útokům malwaru, virů apod. (případné zabezpečení pomocí antivirových programů vyžaduje vynaložení dalších nákladů na pořízení, času na údržbu a prášků na nervy).
Nízká nebo teoreticky i nulová pořizovací cena spojená s neomezujícími open-source licencemi navíc umožňuje, aby si žáci a studenti doslova odnesli software instalovaný ve škole i na domácí soukromé počítače, aniž by se dopouštěli porušení zákona nelegálním používáním proprietárních aplikací. Slovy RNDr. Věry Hudcové, učitelky a správce ICT na Základní škole a mateřské škole bratří Fričů v Ondřejově: „Pro školu je důležitá každá úspora a navíc, každé dítě si [OpenOffice.org] doma může nainstalovat a používat. Mohu půjčovat CD s instalačním programem, což mi opravdu přijde důležité.“
Naším cílem je, aby studenti vzali na vědomí, že používání nelegálně získaného softwaru je trestným činem, a aby pochopili, že existují alternativy ke komerčnímu softwaru.
Software lze používat legálně
Kromě toho, že to znamená nemalou úsporu prostředků pro rodiny žáků, naplňuje tato skutečnost i pedagogickou funkci, kterou vystihuje například Mgr. Martin Raus z Gymnázia v Jevíčku: „Naším cílem je, aby studenti vzali na vědomí, že používání nelegálně získaného softwaru je trestným činem, a aby pochopili, že existují alternativy ke komerčnímu softwaru. V tomto směru je používání Linuxu zcela logickým krokem a chápeme ho jako společensky důležitý výchovný prvek pro zvýšení povědomí o autorských právech jak studentů, tak přeneseně i jejich rodičů, kterým studenti svoje poznatky a postřehy samozřejmě přetlumočí.“
Nezřídka nárazový a ne zcela uspořádaný charakter dokupování počítačů a proprietárního softwaru znamená (nejen) pro školy nutnost vedení dodatečné agendy o platnosti licencí. Instituce, které se snaží zachovávat veškeré své vybavení legální, mají o starosti postaráno. Ludmila Chládková, vyučující informatiky na Církevní střední odborné škole v Bojkovicích, říká: „Můj podíl na rozhodování [o přechodu na open-source systém] byl podpořen ještě snahou ušetřit si práci – z předchozího zaměstnání jsem měla zkušenost s nákupy a převody licencí a upgradem na postupně přibývající počítače. Po několika letech dala snaha o systematický a průkazný přehled o nakoupeném softwaru docela ‚zabrat‘.“
Kopírujte úspěšné školy
Konzervativní, prosaditelné a snáze stravitelné řešení migrace na open-source software většinou postupuje po ose servery a webové aplikace → kancelářský a výukový software → komplexní desktopy → provozní software (agenda, účetnictví). Mnoho škol má zkušenost právě s tímto způsobem pozvolného oťukávání svobodných alternativ k uzavřeným a drahým systémům. Převod serverové infrastruktury na Linux je obyčejně vyprovokován snahou o usnadnění správy a zajištění bezpečného síťového prostředí. Pracovní stanice s různými „zbytkovými“ verzemi systému Microsoft Windows mohou být obsluhovány linuxovými servery, které zajistí nejen přihlašovací a ukládací, ale i poštovní, antivirové, antispamové a tiskové služby.
Softwarové vybavení pracovních stanic a uživatelských desktopů bývá dalším krokem, i když v mnoha organizacích jde naopak o první fázi. Ať tak či tak, tato část migrace je téměř vždy vynucena okolnostmi: Zastarávající proprietární software neplní požadované funkce (obzvláště je to patrné u starších, leč rozšířených verzí kancelářského balíku Microsoft Office) nebo klíčovým aplikacím vyprší licence.
Upgrade na nové verze je drahý, nemožný (například kvůli hardwarovým nárokům) nebo z jiného důvodu nevhodný.
Ing. Jiří Burda, učitel na Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole elektrotechnické Olomouc, komentuje nastalou situaci takto: „Byla mi učiněna nabídka, která by vyřešila náš problém, ale stálo by nás to řádově desítky tisíc – a to byla cena pro vzdělávací organizace. Přišlo mi to úsměvné. My učíme na jejich produktech a tím jim děláme reklamu a máme za to ještě platit? Takže to vyřešíme tak, že přejdeme na Lazarus.“ (Pozn. aut.: Lazarus je open-source vývojové prostředí pro programovací jazyk Pascal.)
Bez výjimky všechny organizace citují jako hlavní důvod snahu ušetřit na licencích proprietárních řešení.
Protože je velké procento open-source softwaru multiplatformní, mají studenti šanci osvojovat si znalosti pomocí programů, které jim nebudou cizí na žádném z běžně používaných operačních systémů. A osvojovat nemusí si jen ve škole, ale také na svém soukromém počítači.
Počítačová učebna s Linuxem
Instalace open-source systému na desktopy v učebnách a kabinetech sice v důsledku skýtá nejširší možnosti úspory finančních prostředků, ale také se setkává s největší zdrženlivostí na straně správců a protesty na straně uživatelů. Je potřeba vytvořit prostředí, které nenaruší provoz výukových či administrativních aplikací, jež existují pouze ve verzích pro Windows. Linuxová platforma přitom technologicky nijak nezaostává a záleží pouze na rozhodnutí výrobce, zda ji bude podporovat. Pokud se ji vědomě rozhodne ignorovat, rozhodně přichází o zákazníky – pokud ne dnes, pak v budoucnosti ano.
Současný stav lze řešit různými způsoby od virtualizace až po dedikované stroje s Windows. Bc. Martin Pruša, správce sítě a učitel na Středním odborném učilišti elektrotechnickém v Plzni, k této otázce poznamenal: „Obrovský problém jsme měli se školní agendou, která musí běžet na Microsoft Windows Serveru. Ten nemáme, a proto jsme museli sáhnout po virtuálním serveru s nainstalovaným Microsoft Windows Serverem.“ Součástí řešení mohou být i tzv. dual-boot systémy, které umožňují výběr operačního systému už při zapnutí počítače.
O peníze jde až v první řadě
Bez výjimky všechny organizace, které v rámci České republiky v menší či větší míře nasadily nebo přešly na open-source software, citují jako hlavní důvod nutnost nebo snahu ušetřit na licencích proprietárních řešení. V případech, kde je již možné činit závěry, se ukazuje, že se vyčíslitelné úspory opravdu dostavily. To je samo o sobě povzbuzující skutečnost a silný argument. Peníze však – jak se praví – nejsou vše. Ještě potěšitelnější je, že open-source software je využíván z praktických a didaktických důvodů. Mimo jiné je to správný krok směrem k dosažení stavu, kdy bude vyučován princip, nikoliv biflovány postupy. Za sympatický postranní efekt můžeme považovat přispění ke snaze o vychovávání společnosti, ve které bude naplňována litera zákona o svobodném přístupu k informacím a kde budou mít lidé úctu k autorským právům.
Článek vyšel v prvním čísle magazínu Open source & praxe.
