Vývoj Ubuntu 8.04 sleduji již od první alfa verze a od beta verze jej mám nasazený jako produkční systém. V následujícím článku bych rád zmínil nejvýraznější novinky v Ubuntu a podělil se o zkušenosti z jeho používání.
Ubuntuizace disku
Start live CD
Instalační proces se od minulých verzí příliš nezměnil. CD s Ubuntu i nadále funguje jako live CD. Systém můžete nainstalovat dvěma způsoby. Buď necháte spustit live systém a instalaci spustíte ikonou na ploše, nebo můžete vybrat instalaci hned, potom se spustí přímo instalační proces. Samotná instalace se prakticky nezměnila, i nadále se skládá z několika málo kroků, je jednoduchá a intuitivní. Na závěr vám nabídne přenesení uživatelských účtů z jiných systémů, pokud v počítači nějaký najde. Netýká se to jen Windows, ale i Linuxu.
Nabídka jazyků při bootu CD
Novinkou, která se váže k vydání nového Ubuntu, je aplikace Wubi, což není nic jiného instalátor Ubuntu pro Linux. Wubi samo o sobě novinkou není, je tu s námi již od verze 7.04. Nyní se však stává oficiální součástí distribuce a dá se tedy očekávat, že jeho popularita výrazně vzroste.
Co Wubi vlastně umí? Jedná se o aplikaci, která je schopná nainstalovat Ubuntu do jednoho souboru na oddílu Windows. Před instalací se pokusí najít ISO soubor nebo CD s Ubuntu a pokud jej nenajde, začne instalační soubory stahovat z internetu. Po instalaci přidá do zavaděče Windows možnost spustit jím nainstalované Ubuntu. Člověk tak může bootovat do Ubuntu stejně jako do klasicky nainstalovaného systému. Wubi tak má být vedle virtualizace a liveCD další možností, jak si Linux jednoduše a nezávazně vyzkoušet. Pokud se Ubuntu nebude líbit, dá se jednoduše smazat z disku i ze zavaděče. Naopak pokud se bude líbit, existuje možnost, jak jej ze souboru nakopírovat do opravdového oddílu.
Vzhled prodává
Možná se divíte, proč ihned po instalaci pokračuji částí o věci, které může být pro mnohé tak podružná. Leč vzhled je to první, co většinu uživatelů po instalaci zaujme. V souvislosti s Ubuntu 8.04 se započaly plány na nový vzhled, které se ale nakonec zcela nenaplnily. S poslední LTS verzí Ubuntu přišlo hnědooranžové téma vzhledu Human, které se pro Ubuntu stalo typickým. Uživatelé tedy s další LTS verzí očekávali opět nový vzhled. Ten byl opravdu v plánu, začaly se objevovat první návrhy a dokonce prosákly informace, že vzhled Ubuntu by měl projít radikální změnou a novou barevnou kombinací měla být oranžová s černou. Nakonec se však tato radikální změna vzhledu přesunula do podzimního vydání. Dva roky staré téma Human se však dočkalo osvěžení. Je jím téma Human-Murrine, které působí modernějším vzhledem. Pro ty, kterým Human-Murrine nesedne, je připravena další varianta v podání Human-Clearlooks. Podobného faceliftu se dočkalo i GDM nebo-li přihlašovací obrazovka.
Přihlášení do systému
Nové GNOME
Ubuntu je distribuce úzce zaměřená na prostředí GNOME, a proto mnoho novinek v GNOME je současně také novinkami v Ubuntu. Poslední stabilní verze GNOME vyšla 12. března pod označením GNOME 2.22 a od té byla vydána ještě opravná verze 2.22.1, která je v Ubuntu již také obsažena. Novému GNOME jsem se podrobně věnoval v článku Jistota, solidnost, spolehlivost: GNOME 2.22, přesto zde zrekapituluji nejzásadnější novinky, které se promítly i do Ubuntu.
Světový čas
Novinkou, které si všimne každý, kdo bude administrovat systém pomocí grafických nástrojů, je změněný přístup k administrátorským právům. Nyní nejste vyzváni k zadání hesla před spuštěním aplikace, ale aplikace se vám spustí, a nastavení, ke kterým potřebujete administrátorská práva, zůstanou zašedlá. Aktivujete je až tlačítkem Odemknout. A až po kliknutí na něj jste vyzváni k zadání hesla.
Sledování systému - vylepšené grafy
Ti, kteří často sledují zatížení systému, ocení nové, pěknější grafy v aplikaci Sledování systému, které jsou nyní vykreslovány knihovnou Cairo. Praktickou novinkou je aplet Světové hodiny, ten rozšiřuje původní aplet Hodiny a k hodinám, kalendáři a úkolům přidává také zobrazení různých míst na zeměkouli a počasí v nich. Zásadní změnou pod povrchem je započatý přechod GNOME-VFS ke GFVS. Jedná se o přechod od staré k nové abstraktní vrstvě, která aplikacím poskytuje jednotné rozhraní pro přístup k různým službám. Přechod by měl přinést lepší výkon a vyšší odolnost vůči selháním.
Software - více programů, než jste ochotní spočítat
Pracovní prostředí GNOME a nabídka programů
Ubuntu vychází z Debianu a stále s ním má společné velké množství balíčků. Po Debianu tak zdědilo obsáhlé repozitáře, ve verzi 8.04 to platí o to víc, protože standardní repozitáře (main, universe, multiverse a restricted) již obsahují téměř 25 tisíc balíčků. Pokud není nějaký software ve standardních repozitářích, poskytuje tvůrce programu často deb balíčky nebo přímo celý repozitář (jako např. Google). Téměř veškerý software je tak k dispozici na několik kliknutí a běžný uživatel tak zná legendy o kompilaci a peklu závislostí jen z doslechu.
Díkybohu! Pozn. šéfred.
Nautilus v GNOME
Naopak menším ústupem v uživatelské přívětivosti může být absence aplikací, které se staraly o automatické doplnění systému. Mám na mysli Automatix2 a EasyUbuntu. Oba tyto programy nebudou pro Ubuntu 8.04 k dispozici a uživatel si tak bude muset ručně doplnit repozitář Medibuntu a doinstalovat veškerou podporu multimédií a uzavřený software.
Hardy Heron s sebou přináší stejně jako jeho předchůdci novou várku softwaru. Výchozím prohlížečem se stal Firefox 3, ač je ještě v betaverzi. Kancelářský balík OpenOffice.org se nachází v nejnovější verzi 2.4, která má zlepšenou práci s tabulkami. Přehrávač Totem umí vyhledávat a přehrávat videa z YouTube a poštovní klient Evolution umí synchronizovat s Google Calendar. Výchozím programem pro vypalování se stalo Brasero, což kvituji s povděkem, protože Brasero je konečně schopným konkurentem K3b z řad GTK aplikací. Osobně jej dokonce preferuji před K3b, protože umí to, co potřebuji a k potřebným funkcím se dostanu rychleji.
Vývojáři Ubuntu se rozhodli udělat změnu i na postu klienta pro Bittorrent, když byl GNOME BitTorrent downloader nahrazen programem Transmission. Změny nastaly také v oblasti virtualizace. Ubuntu samozřejmě podporuje různé virtualizační řešení, ale vsadilo především na KVM, které bude od verze 8.04 oficiálně podporovat.
Největší softwarovou novinkou nového Ubuntu je KDE4. Na prostředí KDE se specializuje Kubuntu, ale i v Ubuntu si můžete KDE doinstalovat nebo jen používat některé z jeho aplikací. Výchozím prostředím je v Kubuntu stále KDE3, ale KDE4 se již nachází v repozitářích a je možné si ho doinstalovat.
X.org 7.3
Výraznou změnou v Ubuntu je kompletní přechod na novou verzi X.org 7.3. Některé z jeho součástí byly k dispozici již v předchozí verzi, ale nejdůležitější komponenta Xserver 1.4 byla vydána až po zmražení Gutsyho. Je to právě Xserver 1.4, který s sebou přináší automatickou konfiguraci, sám by si měl nastavit např. rozlišení. Již není potřeba editace konfiguračního souboru ať už ručně nebo nějakým grafickým konfiguračním nástrojem. Z tohoto důvodu ze seznamu administračních nástrojů zmizela utilitka pro nastavení ovladačů grafické karty a obrazovky. K dispozici je pouze utilitka, která využívá rozšíření X serveru XRandR (X Resize and Rotate) sloužící dynamickému nastavování obrazovek, např. při zapojení externího monitoru nebo projektoru. Teď ale od teorie k praxi.
Zní sice pěkně, že by mělo nastavení X serveru probíhat automaticky, leč má praktická zkušenost je jiná. Mou postarší kartu ATI Radeon 9700 lze označit v Linuxu za bezproblémovou a v Gutsym jsem s ní neměl žádné problémy. V novém Ubuntu se X server nastavil naprosto bez chyby s open source ovladači včetně 3D efektů. Pro lepší výkon jsem se však rozhodl nainstalovat ovládače od ATI, přes správce nesvobodných ovladačů to je hračka. Jenže při restartu mi systém naběhl pouze do záchranného režimu, kde se mi spustil starý konfigurační nástroj X serveru v základním rozlišení.
Praktickou novinkou je fakt, že se při problému s X serverem uživatel neocitne v příkazové řádce, ale v grafickém konfigurátoru, byť v základním rozlišení
Opět jsem nastavil proprietární ovladače od ATI a zkusil spustit X server. Ten sice naběhl, ale pouze v základním rozlišení. Až ruční konfigurací xorg.conf jsem získal správné rozlišení, takže z nového X.org 7.3 mám hodně rozpačité pocity. Ty se ještě prohloubily o problémy s Compizem, který se v Ubuntu stará o 3D efekty. Když jsem jej zapnul, tak mi přestaly fungovat základní klávesové zkratky jako [Ctrl+c]/[Ctrl+v]. Taktéž přehrávání videa je mnohem horší než v Gutsym, a to jak pod AIGLX tak XGL. Při restartu X serveru klávesami [Ctrl+Alt+Backspace] mi systém do grafiky znovu nenaskočí. Nelze automaticky všechny problémy s grafikou házet na X.org, své mohou vykonat také ovladače od ATI, které mají proměnlivou kvalitu. Každopádně těch problémů je na můj v kus docela hodně.
Pozn. šéfred. Zdá se, že problémy nového X serveru se projevují také v jiných distribucích, což je velmi nepříjemný fakt - viz Mandriva Linux Errata: Running KDE Control Center Screen applet causes system to hang.
Zvukový server PulseAudio
PulseAudio je novým zvukovým serverem, který si dnes nachází místo ve většině nových distribucí. Ubuntu není výjimkou. PulseAudio by nemělo být náhradou za zvukové rozhraní ALSA, ale mělo by fungovat nad ním a k přístupu ke zvukové kartě využívat právě ALSA. Oproti ALSA by mělo přinášet nějaké pokročilé funkce, ale vzhledem k tomu, že jsem hudební laik, jehož práce se zvukem končí u přehrávání písniček v Amaroku a filmů v MPlayeru, nedokážu je patřičně ocenit. Naopak u přehrávání hudby jsem zaznamenal citelnou regresi oproti Gutsymu. Dost často se mi stává, že při zatížení procesoru nebo disku, např. při spouštění nějakého programu, začne zvuk lupat nebo se dokonce sekat. To se mi v Gutsym stávalo zcela výjimečně, a to ještě musel být procesor nebo disk pořádně zatížený.
Ovládání serveru PulseAudio
Mezi vlastnosti zvukového serveru PulseAudio patří např. velmi praktické ovládání zvuku jednotlivých aplikací. V praxi tak lze ztišit hudbu či zvuk flash playeru nebo zesílit zvuk systémových zvuků.
Lokalizace
Ubuntu je lokalizované velmi dobře a v nové verzi to platí dvojnásob. Z velké části za to vděčí velmi dobré lokalizaci poslední verze GNOME, která je (do češtiny) přeložená z 95 %. Věci specifické pro Ubuntu jsou taktéž kompletně přeloženy, včetně nápovědy k systému. Škoda, že se zatím nepočítá s překladem popisků k balíčkům v repozitářích. Ty zatím nejsou přeloženy vůbec a například distribuce Mandriva a Debian jsou v tomto směru dále, protože čeští lokalizátoři se již pustili i do překladu popisků balíčků.
Instalace jazykových balíků
Dobrý pocit
Z nové verze Ubuntu mám docela dobrý pocit. Pokud to můžu porovnat s Gutsym, tak ten se v období od beta verze do finálního vydání jevil podstatně méně stabilně než současný Hardy Heron, jenž se jeví velmi stabilně. Bohužel můj dobrý pocit ze stability kalí nemalé problémy s X serverem. Tyto problémy se v případě různých grafických karet liší, takže někdo je nemusí zažívat vůbec.
Na druhou stranu na internetových diskusích si na ně stěžuje dost uživatelů a mnoho lidí se shoduje, že vydání X.org jsou slabší a slabší. Taktéž problémy se zvukem jsou docela nepříjemné. Pokud však pominu tyto dvě věci, tak je Hardy povedené a stabilní vydání, které je důstojným nástupcem Ubuntu 6.06 Dapper Drake na pozici vydání s prodlouženou podporou.