Lidé, kteří uvažují o tom, zda si nové Ubuntu nainstalovat, vždy zvažují všechna pro a proti. Ať už jsou to ti, kteří běží na starších verzích, nebo ti, kteří by rádi na Ubuntu přešli z jiných systémů. Jarní verze Ubuntu totiž byla ta s delší podporou a uživatelé si ji pochvalují jako spolehlivou. Co navíc tedy nabízí nová verze? V tomto článku bych se chtěl podělit o praktické zkušenosti s třítýdenním používáním Ubuntu a poreferovat o novinkách, které potěší nejednoho uživatele.
Instalace a upgrade
Instalace se prakticky nezměnila. Vylepšen byl pouze nástroj na rozdělení disku (viz zápisek v blogu Instalátor Ubuntu má nový nástroj), který získal nové náhledy rozdělení disků, které jsou přehlednější a ulehčí tak „krájení" disku na oddíly, což je vždycky choulostivá operace.
Na svých počítačích jsem prováděl upgrade. Na notebooku jsem přecházel z Ubuntu 8.04 64 bit již tři týdny před vydáním, tedy pár dní po vydání bety, a nutno říci, že se upgrade nepovedl, systém zatuhl při přihlašování, navíc jsem měl zablokovanou síťovou kartu, protože mám tu, kterou vývojové verze nového kernelu poškozovaly. Tudíž mi nebyla platná ani čistá instalace beta verze.
Naštěstí existuje služba Daily build, která nabízí ke stažení obrazy aktuální sestavení Ubuntu, v nichž byl problém se síťovou kartou již vyřešen. Na stolním počítači (32 bit) jsem upgradoval den před vydáním finální verze, upgrade proběhl bez větších problémů. Stejně jako na notebooku se však projevovala chyba, se kterou jsem se po čisté instalaci nesetkal. Systém se při bootování nepříjemně dlouho zasekl na síťových rozhraních.
Vzhled pracovního prostředí
V této recenzi jsem se rozhodl jít od obalu až k jádru distribuce. A výchozí vzhled distribuce lze přirovnat k obalu. Jak praví zkušenosti téměř ze všech odvětví, dobrý obal prodává. Nejinak je tomu i u operačního systému. Linuxové distribuce, a Ubuntu není výjimkou, mají tu výhodu, že vzhled lze výrazně přizpůsobit, což trochu potlačuje důležitost vzhledu výchozího. To ale nic nemění na tom, že je důležitý. Stará se totiž o první dojem a používá se na screenshotech v různých článcích a recenzích, na základě kterých si lidé dělají o systému obraz.
Bohužel v tomto neudělalo Ubuntu od minulé verze ani krůček kupředu. Výchozí vzhled je prakticky totožný s tím, co nabízela jarní verze a významně se nezměnil již dva a půl roku. Přitom o novém vzhledu se mluví již více než rok. Původně měl být součástí již jarní verze, ale kvůli tomu, že nebyl dopracován, byl přesunut na podzim. Jednalo se o hnědooranžové tmavé téma, které však uživatelé odmítli tak výrazně, že bylo staženo ještě před vydáním betaverze.
Pokus o nový tmavý vzhled neuspěl
Staré osvědčené téma Human s opravdu špatným wallpaperem, což uživatelé taktéž odmítli. Proto se zhruba dva týdny před vydáním v aktualizacích objevilo lehce inovované téma, které mělo zajímavě vypadající panely. Celou genezi hledání vzhledu můžete vidět v mém zápisku do blogu. Bohužel se ukázalo, že toto řešení, které je postavené na vložení pozadí do panelu, není dostatečně flexibilní, protože panely nemění vzhled při změně tématu a pozadí nebylo uzpůsobené změnám šířky panelu. Proto bylo toto řešení pár dní před vydáním finální verze opět smeteno se stolu. Výsledkem celého procesu je, že máme úplně stejný vzhled jako v jarní verzi. Pokud vás však tmavé téma zajímá, můžete ho vyzkoušet. Nachází se mezi záložními tématy v nastavení prostředí.
Výsledný vzhled Intrepid Ibex - neohrožený kozorožec
Prostředí Ubuntu - GNOME
Ubuntu je distribuce založená na prostředí GNOME, takže vždy platí, že většina novinek v Ubuntu pochází Z GNOME. Nyní mohou tvůrci Ubuntu ocenit své rozhodnutí zaměřit se pouze na GNOME, ušetřili si totiž mnoho problémů, které musí řešit ostatní distribuce, přecházející na KDE4. Něco jiného budou asi říkat vývojáři a uživatelé Kubuntu, ale samotné Ubuntu a jeho uživatelé zůstali KDE4 a jeho aplikací víceméně ušetřeni. V případě GNOME 2.24, které se v novém Ubuntu nachází, se nejedná o žádnou revoluci, ale o stabilní a spolehlivé prostředí. Pokud vás zajímá, co nového se v GNOME 2.24 nachází, přečtěte si dvojčlánek, ve kterém se nové verzi tohoto prostředí věnuji detailněji. Zde se zmíním jen o nejdůležitějších novinkách, které mají dopad na uživatele Ubuntu.
Přibyla nová aplikace - kecálek Empathy, který sice zvládá jako jeden z mála volání po Jabberu, ale prakticky je nepoužitelný. Má zatím pouze nejzákladnější funkce a navíc padá téměř pořád. Novým, zajímavým appletem pro panel je Hamster (balíček hamster-applet), můžete si pomocí něj měřit čas, který strávíte nad různými činnostmi. Hamster je také schopen vytvářet výstupy v podobě záznamů a grafů. Další applet pro panel - Deskbar - se dočkal vylepšení, nyní umí počítat a vyhledávat i na Wikipedii. Kompletně nového redesignu se dočkal VoIP klient Ekiga. Kromě nového vzhledu má také podporu nových kodeků videa a protokolu SIP.
Nautilus, který je výchozím správcem souborů v Ubuntu, nyní zvládá více karet v jednom okně. Evolution, který je nejen poštovním klientem, nyní umí psaní zpráv v externím editoru (balíček evolution-plugins-experimental), naopak stále neumí propojení s MS Exchange 2007 (prý v další verzi). Konečně však opravdu funguje propojení na Google Calendar a přibylo k němu i propojení na kontakty v Gmailu. Vylepšený je také grafický konfigurační nástroj Rozlišení obrazovky, pomocí něhož můžete nastavit externí monitor atd. Nyní podporuje XrandR 1.2, který umožňuje nastavit několik monitorů, a změny se projevují okamžitě, není nutný restart prostředí. Bohužel proprietární ovladače NVIDIA a ATI, které se nachází v novém Ubuntu, XrandR 1.2 nepodporují.
V novém Ubuntu byl také změněn způsob vypínání systému. Samozřejmě nic se nezměnilo na vypínání systému přes nabídku Systém. Pokud jste však byli zvyklí systém vypínat přes červený čtvereček v pravém horním rohu, čeká vás změna. Nyní jej totiž nahradil applet pro rychlé přepínání uživatelů, který kromě klasických voleb Odhlásit, Uspat do paměti, Uspat na disk, Restartovat a Vypnout obsahuje také přepínání do jiných účtů a také do účtu hosta. To je další z novinek v Ubuntu.
Možná jste se občas dostali do situace, že chcete někomu půjčit počítač, ale nechcete, aby měl přístup k nějakým vašim datům nebo systém jakkoli měnil. Pro tyto účely je tu účet host, který má omezené možnosti a slouží pouze k dočasné práci. Kromě tohoto má applet pro rychlé přepínání mezi uživateli také podporu stavů - přítomen, pryč, zaneprázdněn, odpojen tak, jak je známe z IM programů. S nimi také umí spolupracovat. V případě Pidginu jednosměrně (pokud změníte stav v Pidginu, změní se v appletu) a v případě Empathy dokonce obousměrně (změna stavu v appletu se projeví v klientovi). Pokud by se podpora tohoto rozšířila i mezi další klienty, mohlo by se jednat o zajímavou funkci. Stačilo by nastavit stav jednou a převzaly by ho všechny zapnuté programy, které tuto funkci využívají. Pokud přecházíte ze starší verze, ať už upgradem nebo čistou instalací se zachováním domovského oddílu, systém vám nabídne nahrazení starého appletu za nový. Ve vývojových verzích se na toto nemyslelo a v rohu zůstal starý nefunkční applet pro vypínání.
Software v Ubuntu
Na jaře jsem psal, že základní repozitáře obsahují skoro 25 tisíc balíčků, v této podzimní verzi to je ještě o tisícovku více a společně s Debianem, se kterým sdílí (od něhož přebírá) značnou část repozitářů, má nejširší nabídku programů. Prakticky každý v nich najde vše, co potřebuje. Stejně jako v minulých verzích, ani nyní Ubuntu neobsahuje proprietární software, takže věci jako ovladače ke grafické kartě, kodeky apod. musíte stále doinstalovat dodatečně, systém se o to ale většinou postará za vás. Nástroj Ovladače hardwaru (dříve Správce nesvobodných ovladačů) má přepracované rozhraní a instalace proprietárních ovladačů je s ním ještě jednodušší.
V jarním vydání se poprvé objevil zvukový server PulseAudio, který podporuje softwarové mixování. Nabízí sice pokročilé funkce jako ovládání hlasitosti jednotlivých aplikací, na druhou stranu zatěžuje procesor, což může být na starších počítačích znát. I když se PulseAudio v tomto od minulé verze zlepšil, stále má problémy s mixováním při běhu programů, jako je Skype. Z tohoto důvodu považuji PulseAudio pro běžné uživatele spíše za negativum než pozitivum. Naštěstí se ho můžete stále jednoduše zbavit. Na rozdíl od minulé verze však nestačí pouze odinstalovat balíček pulseaudio, ale musíte odstranit i nastavení, v Synapticu to je volba Úplně odstranit.
Nové Ubuntu také obsahuje dlouho očekávaný Network Manager 0.7, který výrazně rozšiřuje možnosti připojení. Nyní byste měli v NM bez problémů nastavit připojení nejen drátové a bezdrátové, ale i ADSL nebo mobilní připojení. V Network Manageru už jsou předvolené nastavení pro T-Mobile, Telefonicu nebo Vodafone. Jednoduše už lze nastavit i VPN.
Jak už to bývá, kolem data, kdy se zmrazují repozitáře vycházející distribuce, vycházejí i nové verze důležitých programů. Někdy se ještě dostanou do distribuce, někdy musí počkat na další verzi. Smůlu má letos OpenOffice.org 3, jehož vývoj nabral zpoždění a vývojáři Ubuntu nabyli dojmu, že finální verze už do vydání distribuce nevyjde. Ona nakonec vyšla dva týdny před, ale nikdo z tvůrců distribuce již nepodlehl žadonění uživatelů. Argumentem bylo, že dva týdny jsou málo na otestování tak důležité části, jakou kancelářský balík je. Naštěstí jde jednoduše doinstalovat, stačí přidat následující zdroj:
http://ppa.launchpad.net/openoffice-pkgs/ubuntu intrepid main
Podrobný návod naleznete v článku Instalace OpenOffice.org 3 v Linuxu. Používám jej už zhruba dva týdny a setkal jsem se jen s drobnějšími problémy. Nový Oo.org se do distribuce nevešel, ale GIMP 2.6, který vyšel také nedávno, štěstí měl a v Ubuntu 8.10 jej naleznete.
Naprosto mimo zájem veřejnosti se v Ubuntu objevila grafická nadstavba pro firewall jménem uwf. Ten byl v minulé verzi vybrán jako výchozí. Bohužel neměl žádnou grafickou nadstavbu, omezené možnosti a velmi nedostatečnou dokumentaci. Guwf umožňuje velmi jednoduše naklikat základní pravidla firewallu.
Gufw - grafické rozhraní pro nastavení firewallu
Velkou změnou, která částečně ovlivní i uživatele Ubuntu, je přechod z KDE3 na KDE4. Snad každý uživatel GNOME používá aspoň jednu jedinou aplikaci z KDE. V nové verzi distribuce se tak setkáte s novými verzemi celé řady programů, které byly přepsány do Qt4. Jednou z výjimek, a musím dodat bohudík, je Amarok, který se v distribuci nachází ve verzi 1.4. Některé distribuce Amarok 2 již zahrnují do nových verzí, ač je stále ve fázi vývoje. Zkoušel jsem jej do Ubuntu nainstalovat a po půl hodině jsem se musel s pokorou vrátit ke staré verzi.
Drobnosti
Šifrovaná složka
Další praktickou novinkou je šifrovaná složka v domovském adresáři, která se jmenuje Private (Soukromé). Nabízí tak jednoduchou cestu, jak si chránit citlivé data. Při instalaci byste měli být dotázáni, zda chcete tuto funkci aktivovat, poté musíte zadat heslo, kterým bude přístup do složky chráněn. Nemusíte tedy mít šifrovaný celý disk, stačí, když do složky Private nakopírujete data, která nechcete, aby přišla do rukou někoho jiného. Abych pravdu řekl, tak si nejsem jistý, jestli se to s touto funkcí myslí v Ubuntu vážně. Ani při jednom upgradu mi nabídnuta nebyla, při standardní instalaci RC verze také ne. Narazil jsem na ni pouze při instalaci alternate verze.
Instalace doporučených závislostí
Správce softwaru má trošku jiné výchozí nastavení než v minulé verzi. V souladu s Debian Policy Manual jsou kromě přímých závislostí s balíčkem instalovány i tzv. doporučené závislosti, které sice nejsou nutné pro běh programu, ale můžou se hodit. Pokud se vám toto chování nelíbí, můžete ho natrvalo vypnout nastavením APT::Install-Recommends v souboru /etc/apt/apt.conf.
DKMS (Dynamic Kernel Module Support)
Tento nástroj vyvinula společnost DELL, aby si usnadnila distribuci ovladačů, které nejsou součástí jádra. Asi každý, kdo někdy upgradoval jádro, se setkal s problémy, které způsobovaly ovladače. DKMS tyto problémy řeší. Dokáže totiž po aktualizaci jádra automaticky přeložit ovladače. Od verze 8.10 je DKMS výchozí součástí distribuce.
Lokalizace
Lokalizace nového Ubuntu je jako již tradičně velmi dobrá. Samotné GNOME je prakticky kompletně přeloženo a nástroje specifické pro Ubuntu jsou v drtivé většině případů přeloženy taky. Během vývojových verzí však Ubuntu mělo s lokalizací problémy. Často se stávalo, že zůstaly nepřeložené celé aplikace. Postupně se to zlepšovalo, ale i nyní občas narazím na řetězce, které jsou v upstreamu a jiných distribucích prokazatelně přeložené.
Jádro a hardwarová podpora
Ubuntu 8.10 obsahuje jádro 2.6.27, které je považováno za velký skok v podpoře hardwaru. Tuto skutečnost mohu potvrdit, nové jádro dokázalo vyřešit poslední detaily podpory mého notebooku a nyní můžu říct, že jej podporuje ze 100 %.
Na druhou stranu jsem se nikdy nesetkal s tolika problémy jako tentokrát. Nebudu zde zmiňovat chybu, která ničila síťové karty s ovladačem e1000e, protože problém byl vyřešen dávno před vydáním ostré verze Ubuntu. Narazil jsem však na další problémy. Ovladač mé síťové karty způsobuje při připojení do šifrované sítě kernel panic, což je dost nepříjemná chyba. Bohužel kernel panic se začal objevovat i na druhém počítači, který má úplně jiný hardware, což už mě docela rozladilo, protože jsem se nikdy za ty roky, co Linux používám s podobně nepříjemnými problémy nesetkal.
Na notebooku se mi také stávalo, že se systém po návratu ze šetřiče obrazovky nebo z vypnutého monitoru již neprobudil, našel jsem jen totálně zamrznutý X server s wallpaperem a ničím jiným. Toto se mi pravděpodobně podařilo eliminovat parametry noapic a nolapic při bootování.
Když už jsem u těch problémů, tak po aktualizacích, pár dní před ostrou verzí, mi systém odmítl nabootovat kvůli problému s uuid, který nepostihl pouze mě. Takovýto problém v téměř finální verzi mě docela překvapil. Zhoršení také pozoruji při připojení do šifrované sítě (konkrétně Eduroam, který je na většině vysokých škol). Kromě pravidelného kernel panic mám problémy i se signálem. Pokud nesedím přímo pod AP, mám problém se vůbec připojit, v minulé verzi to bylo mnohem lepší.
Pozitivně naopak hodnotím zlepšení podpory grafické karty (mám X3100) a výkonu 3D desktopu, na rozdíl od minulé verze nezaznamenávám prakticky žádné vytěžování procesoru při přehrávání filmů a náročnějších efektech, vše je naprosto plynulé.
Nové Ubuntu celkovým pohledem
Z celého článku lze vycítit, že mé dosavadní zkušenosti s Ubuntu 8.10 Intrepid Ibex nejsou zrovna pozitivní. Musím se přiznat, že jsem prošel několika stádii. Zpočátku jsem byl z distribuce opravdu nadšený, protože již měsíc před vydáním se v ní pracovalo perfektně. Když vzpomenu na Gutsyho, kde ještě čtrnáct dní před vydáním padaly aplikace jako hrušky, musím říct, že se Intrepid chová velmi dobře.
Bohužel problémy, které popisuji v předchozím odstavci, mi dobrý pocit z nového Ubuntu zkazily. Jedna věc je, když vám spadne aplikace, a druhá, když systém vytuhne tak, že pomůže jen tvrdý restart. A když se s takovými problémy setkám na dvou zcela odlišných počítačích, tak mi z toho vychází, že mám buď obrovskou smůlu, nebo není nové Ubuntu zdaleka tak bezproblémové jako jarní vydání - Hardy Heron.
Jaké je tedy mé doporučení pro ty, kteří uvažují o přechodu na novou verzi? Pokud je váš hardware dobře podporován a nutně nepotřebujete některou z vlastností nové verze, klidně ještě nějaký čas zůstaňte na verzi 8.04, která má prodlouženou podporu a je odladěná.
Pro srovnání si můžete přečíst recenzi na starší verzi: Recenze: Ubuntu 8.04 Hardy Heron