Co se děje ve světě Linuxu a open source
Czech Open Source
Desátého června 2008 se konalo vyhlášení letošního ročníku ankety Czech Open Source, která má za cíl ocenit nejvýznamnější české osobnosti a projekty ve světě open source. Akce se konala v neformální atmosféře Pivovarského klubu v Praze. Každá kategorie měla dva vítěze, jednoho určila porota a druhého veřejnost. V kategorii Projekt si cenu veřejnosti odnesla Česká Wikipedie, porota zvolila Czillu, která se stará o propagaci a překlad produktů Mozilly. V kategorii Software veřejnost nejvíce ocenila ALSA, sadu ovladačů zvukových karet pro Linux. Porota dala přednost Slaxu, známé live distribuci z dílny Tomáše Matějíčka.
V kategorii Akce se veřejnost i porota shodly na konferenci LinuxExpo, která se díky nejvyššímu počtu hlasů stala také absolutním vítězem ankety. Osobností roku je podle poroty Pavel Cvrček, popularizátor produktů Mozilly, a podle veřejnosti Jakub Vrána, odborník na PHP a autor phpMinAdmin. Nejlepším blogem je podle poroty Blog nejen o prohlížečích Martina Hassmana a podle veřejnosti PHP triky, za které si již druhou cenu večera odnesl Jakub Vrána. Kategorii Firma vyhrála společnost SUSE LINUX, s.r.o. podle poroty a Sun Microsystems podle veřejnosti.
Online linuxový časopis LinuxEXPRES, který vám přináší články o Linuxu včetně těchto novinek, se ocitl na předních místech žebříčku, stejně jako někteří jeho autoři či spolupracovníci.
Ubuntu vyhrálo anketu o nejoblíbenější distribuci roku 2008
Stejně jako loni, i letos se Ubuntu se stalo nejpopulárnější desktopovou distribucí podle ankety pořádané na serveru ABCLinuxu.cz. Ankety se účastnilo několik tisíc hlasujících a Ubuntu získalo mezi distribucemi pro desktop 44,26 % a vyhrálo tak s velkým náskokem před druhým SUSE, třetím Debianem a čtvrtou Mandrivou. Serverovou část ankety ještě s větším přehledem vyhrála mateřská distribuce Ubuntu – Debian. Na druhém místě skončilo Gentoo a na třetím Ubuntu. Mezi korporátními distribucemi vyhrál Red Hat těsně před SLED. Mezi živými distribucemi si nejlépe vedl SLAX, i když mu na záda dýchalo Ubuntu.
Tato anketa nemůže být brána za 100% směrodatnou a neukazuje opravdové rozložení sil mezi jednotlivými distribucemi, protože se jí účastní převážně jen čtenáři zmiňovaného serveru. Přesto anketa během let docela přesně odráží vývoj popularity jednotlivých distribucí.
Česká Wikipedie dosáhla sta tisíc článků
Po prvním místě mezi projekty v anketě Czech Open Source si česká Wikipediepřipsala další úspěch. Dosáhla sta tisíc článků a zařadila se tak mezi 21 jazyků, které již této mety dosáhly. Wikipedia je jedním z nejúspěšnějších projektů svobodného softwaru a představuje vážnou konkurenci i pro zavedené encyklopedie, jako je Britannica. Princip spočívá v tom, že její obsah tvoří sami uživatelé a jak se ukázalo, je tento koncept více než životaschopný. Až na pár případů se také daří úspěšně držet kvalitu a pravdivost, protože uživatelé se hlídají navzájem.
Úspěšnost jednotlivým jazykových verzí Wikipedie nelze hodnotit jen počtem článků, důležitý je také jejich rozsah a kvalita. Česká Wikipedie je známá tím, že dbá spíše na kvalitu než na kvantitu a např. si nevypomáhá automatickými překlady z jiných jazyků, jako to některé jazykové verze dělají. Nejvíce článků, téměř dva a půl milionu, obsahuje anglická verze.
Novinky ze světa softwaru
Wine 1.0
Znáte software, který je vyvíjen patnáct let, než se dostane do verze 1? Takovým softwarem je Wine, program často označovaný za emulátor, i když jím není. Jedná se o aplikaci, která poskytuje spouštěným programům aplikační rozhraní Windows (tzv. API) a volání programů převádí na volání, kterým rozumí unixové systémy. Wine se v poslední době překotně vyvíjí a silně se v něm angažuje např. Google. Vydání verze 1 neznamená příliš. Vývojáři jen usoudili, že už je Wine dostatečně kompatibilní a slušelo by se vydat první verzi, takže na čas zastavili vývoj a jen opravovali chyby. Nyní se Wine nachází ve stavu, kdy v něm bez problémů fungují tisíce programů, z nichž je velké množství her. Kompatibilitu jednotlivých aplikací si můžete ověřit v databázi programů.
Servant Salamander spuštěný přes Wine, v pozadí nativní Krusader
CrossOver 7
Ve stejný čas, co vyšlo Wine 1.0, vyšel i CrossOver 7, který z Wine vychází a obsahuje hodně prvků z Wine 1.0. CrossOver je komerční produkt od společnosti Codeweavers, který oproti Wine přináší snadnější použití a vyšší kompatibilitu s vybranými programy. Nová verze přináší podporu nových Microsoft Office 2007, výrazně zlepšuje podporu MS Outlooku 2003 a Internet Exploreru 6. Linuxoví uživatelé získali lepší podporu produktů Adobe, především Photoshopu CS a CS2. CrossOver pro Mac se ve verzi 7 rozděluje na dva produkty. Verze Standard je shodná s verzí Standard pro Linux. Verze CrossOver Mac Professional nahrazuje původní CrossOver Mac. O tom, jak CrossOver funguje, si můžete přečíst recenzi. Jednotlivé produkty si můžete stáhnouta zdarma vyzkoušet, poté je nutné zaplatit 39 dolarů za Standard a 69 dolarů za Professional.
Opera 9.5
Po dlouhém vývoji vydala norská společnost Opera Software ASAdalší velkou verzi svého prohlížeče. Stejně jako u minulých verzí je prohlížeč k dispozici pro celou řadu systémů a platforem. Kromě Windows, Linuxu a Mac OS X podporuje např. Solaris, BeOS nebo FreeBSD. V nové verzi se vývojáři zaměřili především na rychlost a kompatibilitu, což by mělo zajistit nové vykreslovací jádro s kódovým označením Kestrel. Zrychlení vykreslování je oproti verzi 9.2 opravdu výrazné a pocítíte ho při brouzdání hned. Opera přidala také nové funkce. Má fulltextové vyhledávání historie stránek a synchronizaci mezi různými instalacemi Opery pomocí služby Opera Link.
Po několika letech také došlo ke změně vzhledu, který je laděný do šedočerna a měl by být přehlednější. Přidána byla také ochrana proti malwaru. Vývojáři Opery připravili několik novinek i pro uživatele Linuxu. Opera by měla lépe fungovat s FlashPlayerem pro Linux, i když to stále není ideální, a již nevyužívá pro práci se soubory vlastní rozhraní, ale rozhraní prostředí. Pracujete-li tedy v GNOME, využívá rozhraní GNOME, pracujete-li v KDE, využívá rozhraní KDE. Více si můžete o Opeře přečíst v recenzi, která je psána s důrazem na linuxovou verzi.
Firefox 3
Jednou z nejočekávanějších aplikací v oblasti open source byl Firefox 3. Jeden z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších open-source programů současnosti. Na verzi 3, která nese kódové označení Grand Paradiso, pracovali vývojáři tři roky. Hlavním cílem bylo zrychlit vykreslování, nižší paměťová náročnost a lepší podpora standardů. Vykreslování je znatelně rychlejší a např. JavaScript zvládá Firefox ze všech prohlížečů nejrychleji. Nižší paměťová náročnost je také výrazná a Firefox už by neměl být počítačovým Otesánkem. Nové jádro Gecko 1.9, na kterém je verze 3 postavena, také lépe podporuje standardy.
Firefox nebyl nikdy rychlým implementátorem různých testů podpory standardů, vývojáři se spíše snaží implementovat standardy systematicky. Proto Acid2 test splňuje až nyní a v Acid3 testu dosahuje hodnoty 71/100, což jej řadí až za Operu a Safari. Zlepšení se dočkalo také uživatelské prostředí. Firefox by nyní měl lépe zapadat do jednotlivých systémů. Z dalších novinek jmenujme vylepšeného správce záložek, správce stahování. Firefox má nově také vyhledávání v historii stránek, i když jde jen o vyhledávání v URL a TITLE, ne v obsahu celé stránky jako u Opery. Firefox 3 nepřináší žádnou revoluci, nepřináší ani funkce, které by ostatní prohlížeče neměly, přináší však poctivou evoluci a odstraňuje své největší slabiny.
Firefox 3 se již stal jedním z nejrozšířenějších prohlížečů mezi uživateli Linuxu. Stalo se tak především díky tomu, že jej zvolily jako výchozí prohlížeč některé populární distribuce do svých jarních vydání, především Ubuntu.
Novinky ze světa distribucí
openSUSE 11
Jako poslední z velkých distribucí vydává svoji jarní verzí SUSE a změn je celá řada. Kompletně přepsán byl modul YaSTu Zypper, který se stará o správu softwaru. Balíčkovací systém totiž v předchozích verzích pracoval velmi pomalu, což bylo považováno za jeden z největších problémů předchozích verzí. Přepracován byl také vzhled instalátoru, který má nyní velmi atraktivní kabátek. OpenSUSE 11 obsahuje jádro 2.6.25.5 a mělo by tedy mít lepší hardwarovou podporu než ostatní velké distribuce, které vyšly na jaře před ním. Také vývojáři openSUSE zařadili do distribuce KDE4, nešli však odvážnou cestou Fedory, která nasadila KDE4 jako výchozí prostředí, ale KDE4 je jen jedním z prostředí, které si můžete při instalaci vybrat. Na openSUSE jde vidět, jak to Novell myslí s Linuxem opravdu vážně. Tato distribuce se v poslední době posunuje výrazně kupředu a verze 11 to jen dokazuje. Chcete-li openSUSE 11 vyzkoušet, máte několik možností. Můžete si stáhnout DVD verzi nebo live CD. K dispozici bude také česká krabicová verze.
Instalátor systému
Výběr pracovního prostředí při instalaci
KDE4 v openSUSE 11
Yast - centrum pro nastavení systému