Poslední recenze Opery se v LinuxEXPRESU, společně s rozhovorem s představiteli Opera ASA, objevila u příležitosti vydání deváté verze. V tomto článku bych vás rád seznámil s novinkami, které se od té doby v Opeře objevily s důrazem na ty, které přináší verze 9.5.
Instalace Opery
Opera je známa tím, že verze pro Linux a Mac OS X vydává souběžně s verzemi pro Windows. Možnosti instalace Opery a škála balíčků jsou tak široké, že má Opera asi nejvzornější podporu Linuxu v proprietárním světě. K dispozici je nejen kolem 40 balíčků pro 13 distribucí, ale také linuxové verze pro platformy PowerPC a Sparc. Podporovány jsou rovněž systémy Solaris a FreeBSD. A pozor! Konečně se dočkali i ti, kteří toužebně čekali na 64bitovou verzi. Ta je, kromě Linuxu, k dispozici také pro FreeBSD. Otázkou zůstává, nakolik přínosy této verze vyrovnávají problémy, které 64bitovou Operu zatím provázejí. Největší komplikace jsou již tradičně s Flash Playerem, který je stále jen 32bitový. Jelikož však nemám 64bitový procesor, nemůžu sloužit praktickými zkušenostmi, proto bych chtěl požádat čtenáře, kteří mají s touto verzí zkušenosti, aby se o ně v komentářích podělili s ostatními.
Pokud provádíte upgrade ze starší verze, zazálohujte si profil, který se nachází v domovském adresáři ve skryté složce .opera. Ne vždy se přechod na novou verzi povede a může dojít k poškození nebo ztrátě dat v profilu.
Lokalizace
Když jsem psal recenzi o Opeře naposledy, zmínil jsem se o tom, že jsou k dispozici dvě verze češtiny s tím, že jedna se stala oficiální. Přesto i druhá verze měla své uživatele a vycházela souběžně s oficiální až do vydání Opery 9.27. Rozdíly mezi oběma verzemi se však postupně staly nevýznamnými, a tak pominuly i důvody alternativní verzi udržovat, proto pro verzi 9.5 pravděpodobně již nebude. V oficiální lokalizaci došlo také k vylepšení a není nutné Operu v Linuxu dodatečně počešťovat. Balíček již obsahuje všechny potřebné lokalizační soubory. Pokud se vám čeština automaticky nenastaví, např. při upgrade, najdete lokalizační soubor ve složce /usr/share/opera/locale/cs. Slovenština se sice mezi oficiálními jazyky nenachází, k dispozici je ale kvalitní neoficiální překlad, vycházející z oficiální češtiny. Návod, jak přidat jazykovou podporu, naleznete na české wiki.
Podvodný web
Kestrel přilétá
Nepochybně nejvýznamnější změnou v nové Opeře je zcela nové vykreslovací jádro s kódovým označením Kestrel, což v překladu znamená Poštolka. Tvůrci Opery odkazem na tohoto rychlého dravce naznačili, o jaké vlastnosti nového jádra budou usilovat. Rychlost byla prioritou a myslím, že se to povedlo více než dobře. Kestrel je opravdu mnohem rychlejší než jeho předchůdce Merlin prakticky ve všech aspektech. Opera vždy platila za nejrychlejší prohlížeč. V poslední době to však nemá jednoduché. Na rychlosti vykreslování intenzivně pracují jak vývojáři Gecka, tak především vývojáři Webkitu. Každá stáj přišla v průběhu posledních měsíců s testy dokazujícími, že právě oni jsou nejrychlejší. Takže dnes panuje situace, že lze sestavit testy, které vyhraje kterýkoliv nový prohlížeč kromě Internet Exploreru, který ve všech testech výrazně zaostává za ostatními.
Rozdíl v rychlosti mezi verzemi 9.27 a 9.50 je na první pohled znatelný. Podle autorů je vykreslování JavaScriptu a HTML oproti původní verzi dvakrát rychlejší. Kromě rychlosti byla zlepšena také spotřeba paměti. Nové jádro rovněž lépe podporuje standardy a webové technologie. Před časem se vývojáři zapojili do závodu ve splnění Acid3 testu. Splnění skóre 100/100 ohlásili zhruba ve stejnou dobu jako vývojáři Webkitu. Ačkoliv by člověk očekával, že nová Opera 9.5 tedy dosáhne taktéž skóre 100/100, není tomu tak. Verze Kestrelu zařazená do finální verze Opery „udělá“ jen 83/100. Ovšem díky práci na zvládnutí Acid3 testu byla zlepšena podpora CSS3, CSS2.1, JavaScript 1.5, HMTL 5, MathML, SVG, WebForms 2.0 a mnoha dalších.
Výrazně se také zlepšila kompatibilita s webovými stránkami, což bývá Opeře často vyčítáno. Ačkoliv se podpora webových standardů a kompatibilita obecně zlepšila, mnoho změn ve vykreslovacím jádře přineslo také dílčí chyby a regrese. Operu 9.5 používám jako hlavní prohlížeč od ledna a jádro ze začátku obsahovalo chyby vykreslování v opravdu základních věcech. Drtivá většina těchto chyb byla už odstraněna, ale přesto lze některé regrese oproti verzi 9.27 najít i ve finální verzi.
Paralelně s Kestrelem již vývojáři Opery pracují také na jádře s kódovým označením Peregrine, které by mělo přijít společně s Operou 10. Peregrine je anglický název pro sokola stěhovavého, který útočí v rychlosti až 300 km/h, což možná naznačuje, jaké zrychlení se pro nás opět připravuje.
Uživatelské rozhraní
Uživatelské rozhraní Opery je téma nekonečných diskusí. Uživatelé, kteří byli (nebo jsou) zvyklí na jiné prohlížeče, jí vyčítají, že má rozhraní příliš složité, až přeplácané. Nejvíce tato kritika sílila u verze 7. Od té doby na tomto problému vývojáři pracují a prostředí Opery se zjednodušuje verze od verze. Asi nikdy nebude tak jednoduché jako u Internet Exploreru, ale myslím, že vývojáři ve verzi 9.5 dosáhli velmi dobrého kompromisu mezi jednoduchostí a množstvím funkcí. Z pohledu běžných uživatelů lze hodnotit pozitivně, že Opera ve výchozím nastavení deaktivovala celou řadu klávesových zkratek a nechala opravdu jen ty nejdůležitější. Často se totiž stávalo, že uživatel omylem zmáčkl nějakou kombinaci kláves a Opera vykonala něco, co nechtěl. To by se nyní mělo stávat v menší míře. Na druhou stranu, pro zkušené uživatele jsou klávesové zkratky velmi rychlým způsobem ovládání. Ochuzeni ale nejsou - v nastavení si mohou jednoduše přepnout na původní rozložení klávesových zkratek.
LinuxEXPRES v Opeře
Jednoduchosti podle mě napomohl i nový design. Ten vystřídal modrý vzhled, který Operu doprovázel od verze 7.5, tedy poměrně dlouhou dobu. Nový kabátek je laděný do šedočerna a nezapře v sobě nádech Windows Vista. Ať se to někomu líbí nebo ne, Microsoft svým rozhraním pro Windows Vista stanovil jakýsi nový vzor a v poslední době se začíná objevovat podezřele mnoho nových rozhraní laděných do černa, za všechny připomeňme nové KDE. Každopádně prostředí Opery je dle mého názoru povedené. Drobným problémem, který může mást uživatele, je přesun tlačítka pro otevření nového tabu zleva doprava. Původní řešení mi přišlo lepší a intuitivnější než v jiných prohlížečích.
Změna vzhledu je vždy problematickým krokem, protože uživatelé jsou na ni velmi citliví a svým způsobem konzervativní. Nejinak je tomu i u Opery a mnoho uživatelů volá po původním vzhledu. Opera je však natolik skinovatelná, že získat původní vzhled je otázkou několika kliknutí. K dispozici jsou stovky skinů, z nichž některé jsou určené přímo pro uživatele Linuxu. Např. Tango CL skin je populární i mezi uživateli jiných systémů. Chcete, aby Opera graficky zapadala do vašeho prostředí? Není problém, existují i skiny pro jednotlivé distribuce: SUSE pro KDE, Dapper pro Ubuntu, Crystal pro KDE atd. Skiny lze zkoušet velmi snadno a rychle bez nutnosti restartu Opery.
Novinkou v uživatelském rozhraní je i implicitně zobrazená stavová lišta, kde najdete informace o synchronizaci (o té si povíme později), lupu, funkci přizpůsobení stránky šířce okna a přepínání zobrazení obrázků. Stavová lišta může být dobrým pomocníkem a můžete si na ni přidat další ikony, ale na malých monitorech, kde by zbytečně zabírala místo, ji lze jednoduše vypnout.
Speed Dial
Ještě v minulé verzi měla Opera vlastní, na systému nezávislé rozhraní pro práci s adresáři, se kterým se setkáte třeba při ukládání souborů. Nyní přišla s lepším řešením a již pracuje se systémovým rozhraním. Používáte-li GNOME, zobrazí se obvyklé rozhraní pro GNOME, používáte-li KDE, zobrazí se vám rozhraní pro KDE.
Bezpečnost
Na internetu dnes na uživatele čekají nejrůznější nástrahy, zdaleka to nejsou jen viry, od kterých je navíc linuxový uživatel oproštěn. Asi každý si vzpomene na phishingové útoky na Českou spořitelnu z nedávné doby. Rozesílané e-maily byly strojově překládány do češtiny a fráze jako „drahoušek zákazník“ působily úsměvně. Ne vždy je však phishing tak úsměvný a očividný. PayPal, který je asi nejčastějším terčem phishingu, by mohl vyprávět. Proto Opera přišla ve verzi 9.1 s antiphishingovou ochranu, která uživatele varovala před podvodnými stránkami. V nové verzi se tato ochrana dočkala zkvalitnění a rozšíření. Když jsem v lednu u příležitosti otevírání pražské pobočky hovořil s CEO Opery Jonem von Tetzchnerem, říkal, že pracují na získání nových, kvalitnějších partnerů pro jejich antiphishing. S novým vydáním se jeho slova potvrdila. K PhishTanku, jehož databázi Opera dosud používala, se přidal NetCraft, s nímž spolupracuje také Mozilla, a HauteSecure. Posledně jmenovaný neanalyzuje stránky na základě doménové adresy, nýbrž analyzuje odkazy a zabraňuje stahování nebezpečného obsahu. Ochrana proti škodlivému obsahu tak získala v Opeře vedle antiphishingu také ochranu proti malwaru.
Synchronizace
Velmi povedenou novinkou je synchronizace jednotlivých instalací Opery. Opera nabízí nejkomplexnější portfolio prohlížečů. Naleznete ji na desktopu, v PDA, mobilech, herní konzoli a dalších zařízeních. Představte si situaci, že máte nainstalovanou Operu v práci, doma a třeba ještě na mobilu. Jistě by bylo užitečné, kdybyste měli na všech třech místech stejná uživatelská data. K tomu má napomoci nová služba Opera Link, která umožňuje synchronizaci mezi serverem a různými instalacemi Opery. Momentálně je možno synchronizovat záložky, Speed Dial, poznámky a osobní lištu. K tomu, abyste mohli tuto službu využívat, stačí mít účet na komunitním serveru MyOpera, který sdružuje již přes 1,5 milionů fanoušků Opery. Službu Opera Link zatím podporuje desktopová verze Opery a Opera Mini, ale dá se očekávat, že s novými verzemi se objeví i v dalších produktech. Pokud chcete vidět, jak synchronizace v praxi funguje, podívejte se na video, které pro vás Opera připravila.
Fulltextové vyhledávání
Další opravdu vydařenou novinkou je zařazení fulltextového vyhledávání v historii stránek. Opět si můžeme ukázat modelovou situaci: Vzpomenete si, že před týdnem jste četli informaci o sokolu stěhovavém, ale už si nepamatujete, na které stránce to bylo. S novým fulltextovým vyhledáváním to není problém, stačí zadat do adresního řádku výraz „sokol stěhovaný“ a Opera vám nabídne všechny stránky, které jste v minulosti navštívili a obsahují tento výraz. S podobným vyhledáváním přišel i Firefox 3, ten ale vyhledává pouze v URL a TITLE stránky, zatímco Opera pracuje s celým obsahem stránky. Velmi často se hledané informace v URL a TITLE nenacházejí, takže pravděpodobnost, že hledanou informaci najdete, je s fulltextovým vyhledáváním větší.
Vyhledávání adres
Na druhou stranu se pracuje s mnohem větší databází a udržet relevantnost výsledků je také mnohem složitější, já jsem s tím však v Opeře neměl žádné větší problémy a většinou mi Opera nabídla to, co jsem hledal. V raných vývojových verzích byl taky problém s výkonem. Občas se stávalo, že při psaní výrazu do adresního řádku se prohlížeč na pár sekund „kousl“, do finální verze byl však tento problém vyřešen a dnes vše funguje hladce.
POZNÁMKA: Ve verzi 9.2 přišla Opera s novinkou Speed Dial, která se mezi uživateli stala velmi populární. Speed Dial napodobuje číselník telefonu, ovšem místo klávesnice s devíti čísly jsou náhledy oblíbených stránek, které vás rychle na danou stránku přesunou. Jedná se tak o zajímavou alternativu k domovské stránce a především méně zkušeným uživatelům pomáhá se orientovat ve svých oblíbených stránkách.
Opera a Flash
Na závěr jsem si nechal největší problém současné Opery. Ve verzích pro Windows a Mac OS X se neprojevuje, ale největší Achillovou patou Opery v Linuxu je práce s Flashem. Ještě s Flash Playerem 7 fungovala Opera bez problémů. S Flash Playerem 9 má však problémy, které uživatelům znepříjemňují život. Flash v linuxové Opeře občas padá, některé flashové animace jsou trhané nebo řádně nefungují. Problémem je také to, že wrapper, který se stará o komunikaci mezi Operou a Flash Playerem, často nadměrně vytěžuje procesor. Hlavním důvodem je to, že společnost Adobe, jakožto tvůrce Flashplayeru, Operu nepodporuje, takže si musí vývojáři Opery poradit sami. K jejich cti musím dodat, že se práce s Flashem přece jen ve verzi 9.5 zlepšila, přesto ji považuji za největší slabinu linuxové verze Opery.
A night at the opera
Opera ve verzi 9.5 opět dokázala, že má uživatelům co nabídnout. Opera Software již léta patří k tahounům vývoje prohlížečů a neztrácí dech ani nyní, kdy je konkurence na tomto poli opravdu vysoký a boj ostrý. Mozilla připravuje velmi kvalitní produkt v podobě Firefoxu 3, vývojáři Apple zase intenzivně pracují na Safari a ani Internet Explorer, byť technologicky za ostatními stále zaostává, již není ten nepoužitelný prohlížeč, jak jsme ho znali dřív. I v takovéto konkurenci se Opeře daří, podle autorů Opery se od vydání deváté verze uživatelská základna zdvojnásobila, což potvrzují i čísla Navrcholu.cz, podle kterých stoupl podíl Opery v ČR z 3,48 % na 6,21 %. Aby si Opera tento podíl udržela a pokud možno ho zvětšila, nezbývá vývojářům nic jiného než přinášet nové a nové inovace, takže my uživatelé se máme na co těšit.