Co se děje ve světě Linuxu a open source
Google představil svůj OS
Netrpělivě očekávaný operační systému od Googlu nazvaný Chrome OS byl konečně představen. Již několik let se spekulovalo o tom, jestli bude Google expandovat i na trh desktopových operačních systémů a přímo tak konkurovat Microsoftu. Spekulace se staly realitou v červenci, když Google oznámil, že opravdu vyvíjí nový operační systém. Následovalo dalších několik měsíců spekulací o tom, jak bude nový operační systém vypadat, objevilo se i několik podvržených screenshotů.
Spekulace definitivně utichly 19. listopadu, kdy Google uvolnil vývojovou verzi Chrome OS jako open source. Ač je Chrome OS postaven na Linuxu, s klasickými linuxovými distribucemi má jen pramálo společného. Čím dál častěji se objevuje názor, že operační systém nebude v budoucnu vlastně hrát roli, protože vše se bude odehrávat na webu. Google této vizi s největší pravděpodobností věří, protože Chrome OS je velmi jednoduchý systém, který zatím představuje jen prohlížeč Google Chrome. Samotný systém je optimalizovaný tak, aby nastartoval za tři vteřiny.
Nakolik je v současnosti tato vize životaschopná, je otázkou. Faktem je, že ne všechny populární online služby lze ovládat přes web, vzpomeňme například Skype. Do vydání ostré verze však zbývá skoro rok, a tak má Google čas ještě hodně věcí změnit. Navíc jeho marketingová síla je mnohonásobně větší než kterékoliv linuxové firmy, takže je schopen prosadit Chrome OS navzdory čemukoliv.
Chrome OS v současnosti
Ačkoliv Chrome OS nepoužívá mnoho softwaru společného s ostatními distribucemi, dá se očekávat, že jeho vývoj bude mít pozitivní dopad i na vývoj linuxových distribucí. Dají se očekávat práce vývojářů Googlu na jádře a vylepšení by mohl přinést také do knihovny GTK+, kterou Google pro vývoj Chrome a Chrome OS používá. Google navíc prohlásil, že místo vytváření vlastních řešení chce stavět na těch, které už komunita nabízí, a vylepšovat je. Společně s Canonicalem také oznámily, že Canonical bude Googlu pronajímat vývojáře pro práci na Chrome OS a souvisejících projektech. Canonical stojí za vývojem distribuce Ubuntu (recenze Ubuntu 9.10 Karmic Koala).
Švédská policie šetří díky svobodnému softwaru
Open Source Observatory and Repository, evropská organizace na prosazování open source, zveřejnila podrobnou případovou studii, která popisuje migraci švédské policie z proprietárního řešení na open-source software. Švédská národní policie má roční rozpočet na IT 130 milionů eur a 40 milionů z něj bylo určeno na serverovou infrastrukturu na roky 2006 až 2011. Původní proprietární řešení se skládalo z aplikačních serverů s architekturou BEA WebLogic Server 8.1, operační systém HP Unix a databáze Oracle. Nové řešení založené na open-source technologiích se skládá z aplikačních serverů JBoss EAP, které za pětinovou cenu nahradily BEA, ze SUSE Linux Enterprise Serveru jako operačního systému a MySQL jako databáze. Celé řešení snížilo celkové náklady na serverovou infrastrukturu o 50 % na 20 milionů, což v reáliích švédské policie představuje 400 nových policejních aut nebo plat pro 70 nových vývojářů. Představitelé za nižší cenou vidí především vyšší konkurenci. U jednotlivých open-source řešení si totiž navzájem konkurovalo hned několik dodavatelů, což tlačilo cenu dolů.
Výrazně nižší cena však není jediným kladem nového řešení. Přináší také výrazný nárůst výkonu, nezávislost na dodavateli, otevřené standardy, které jsou vyžadovány švédskými zákony, a jednodušší vývoj, což hrálo také podstatnou roli, protože 70 % informačního systému švédská policie vyvíjí vlastními silami.
OSS se daří lépe v evropských firmách než amerických
Společnost Actuate, zabývající se především vývojem analytických nástrojů, zveřejnila podrobný průzkum o nasazení open-source softwaru ve firmách a organizacích. Dotazováno bylo 1500 IT odborníků na pozici senior ze Severní Ameriky, Německa, Francie, Velké Británie a Číny. Z průzkumu vyplývá, že open-source software (OSS) je více rozšířen v evropských firmách. Ve Francii už jej používá 67 % dotázaných, v Německu je to 60 %, zatímco v Severní Americe jen 41 %. Mezi oblastmi jsou rozdíly i v jiných otázkách. Například skoro 73 % dotazovaných z Číny odpovědělo, že na OSS velmi oceňují přístup ke zdrojovým kódům, jinde toto číslo pohybovalo kolem 40 %.
Podrobnější výsledky průzkumu jsou zpracovány podle jednotlivých oblastí. Např. dotazovaní ze Severní Ameriky odpovídali takto: 57 % z nich si myslí, že výhody OSS převažují nad jeho nevýhodami, opak si myslí jen 8 %. 51 % při hledání řešení vždy zvažuje OSS, naopak 9 % to má zakázáno. Nejpoužívanějšími open-source technologiemi jsou Apache a Linux, které používá více než 40 % dotázaných organizací. Z těch, kteří OSS používají, jej 73 % používá na vývoj aplikací, 59 % jako serverový operační systém a 52 % jako databáze.
Nejvíce respondentů zařadilo mezi největší výhody OSS žádné licenční poplatky. Dále následuje flexibilita a nezávislost na dodavateli. Zajímavé také je, že 37 % označilo za výhodu to, že nejsou svázáni s Microsoftem. Naopak za největší bariéry v nasazení OSS jsou respondenty považovány dostupnost dlouhodobé podpory a správy nebo nedostatek zaměstnanců schopných zvládnout implementaci.
Zástupci firem, kteří odpověděli, že OSS nepoužívají, byli dotázáni na důvod. Většina z nich odpověděla, že nasazení či použití OSS vlastně ještě doopravdy nezvažovali. Ačkoliv se úroveň přijetí v jednotlivých oblastech liší, porovnání výsledků s minulými roky ukazuje, že tato úroveň roste ve všech oblastech bez výjimky. Jednotlivé verze průzkumu v různých jazycích naleznete na stránkách Actuate.
Novinky ze světa softwaru
Bude SilverLight někdy funkční i v Linuxu?
Jakožto největší softwarová firma na světě se Microsoft snaží najít odpověď na všechny úspěšné technologie a formáty. Jednou z nich je i Flash od Adobe, na který Microsoft odpověděl SilverLightem. Jedná o technologii pro vytváření interaktivních webových aplikací. Ač se zatím nejedná o nijak rozšířenou technologii, občas na ni člověk může narazit, především na stránkách Microsoftu, kde již prakticky nahradila Flash. Sama společnost vyvíjí pluginy do prohlížečů pro Windows a Mac OS X. Ostatní systémy si musí vystačit s implementací Moonlight, na které pracují vývojáři Novellu. Problém je ten, že vývoj Moonlightu je výrazně za SilverLightem a vypadá to, že rozdíl se nezmenšuje, spíše naopak. V praxi to pak znamená, že většina aplikací v SilverLightu uživatelům Linuxu nefunguje. A zdá se, že to bude ještě horší.
Na jednom z blogů se objevil článek, který upozorňuje na nové vlastnosti v SilverLightu 4, které ohrožují multiplatformnost celé technologie. Jedná se především o zařazení COM, což je systémové API, které je pouze pro Windows. Microsoft se totiž rozhodl, že rozšíří SilverLight také na vývoj desktopových aplikací. Mnozí komentátoři jej obviňují z taktiky, že snaží prosadit technologii s tím, že je multiplatformní a potom do ní potichu přidává věci, které implementaci na jiných platformách komplikují nebo přímo znemožňují.
Ne každý z open-source komunity je však k SilverLightu skeptický, například Miguel de Icaza, který vede vývoj Mono a Moonlightu, je z myšlenky rozšířit SilverLight i na vývoj desktopových aplikací nadšený. A ač přiznává, že to pro jeho tým znamená mnoho práce, novinky ve verzi 4 vítá.
KOffice 2.1
Po půl roce od vydání první verze kancelářského balíku KOffice, postavené na Qt4, vývojáři uvolnili další verzi, která opravuje velké množství chyb, zlepšuje stabilitu a přináší nové funkce. Ačkoliv na KOffice pracuje mnohem méně vývojářů než na OpenOffice.org snaží se ze všech sil a balík může mít zajímavou budoucnost. V současné době však stále není vhodný k nasazení mezi masy uživatelů.
Karbon, editor vektorové grafiky, zdroj koffice.org
Textový procesor KWord se dočkal nové implementace tabulek a sledování změn v dokumentu. KSpread nepřináší žádné zásadní nové funkce, ale opravuje celou řadu chyb. V KPresenteru přibylo například číslování slajdů. Projektový manažer KPlato má podporu pro různé manipulace se zdroji, měnami, typy prací. Karbon má nový framework pro moduly efektů SVG filtrů. Rastrový grafický editor má novou sadu štětců. Výrazně zlepšena byla podpora starých formátů MS Office DOC a PPT. Databázový nástroj Kexi se bohužel do vydání 2.1 nevešel, protože ještě nebyl dokončen. Kivio, nástroj na kreslení diagramů bohužel ztratil svého správce a jeho další budoucnost je nejistá.
Na KOffice je založen i prohlížeč dokumentů pro platformu Maemo5, tedy například pro Nokii N900.
Novinky ze světa distribucí
Fedora 12 Constantine
Poslední významnou distribucí vydanou tento podzim je Fedora. Zlí jazykové tvrdí, že slouží Red Hatu pouze k testování technologií pro jeho Red Hat Enterprise Linux. Ale ať už je to jak chce, Fedora vždy patřila k těm nejprogresivnějším distribucím a přinášela svým uživatelům nejčerstvější novinky, díky čemuž si udržuje stabilní popularitu.
Fedora 12 obsahuje novou verzi NetworkManageru, která přináší lepší podporu mobilního připojení, konfiguraci serverů atd. Vývojáři odpověděli na výrazný trend virtualizace a přidali či vylepšili celou řadu virtualizačních funkcí. SystemTap 1.0, který je konkurencí DTrace ze Solarisu, by měl vývojářům pomoci při hledání chyb. Ve Fedoře je integrován do vývojových prostředí Eclipse a NetBeans. Správa software také doznala změn, balíčky lze instalovat přímo z webu a díky novému kompresnímu algoritmu mají menší velikost. Kromě nejnovějších vydání prostředí jako GNOME a KDE obsahuje také Moblin, prostředí určené pro netbooky.
Nové GNOME ve Fedoře 12
Vývojáři Fedory jsou známí tím, že občas dělají odvážná rozhodnutí, která jsou na hraně. Nejinak je tomu i ve Fedoře 12. Jedním z nich je rozhodnutí nasadit open-source ovladače pro karty nVidia z projektu Nouveau, které nahrazují uzavřené ovladače. U uživatelů to nenašlo kladnou odezvu, protože uzavřené ovladače fungovaly lépe a nyní je ztíženo i jejich doinstalování. Velká diskuse se rozvířila poté, co se zjistilo, že PackageKit dovoluje instalovat software bez zadání hesla roota. Ač se nejednalo o chybu, ale o rozhodnutí vývojářů, setkalo se s tak velkou odmítavou reakcí, že byla tato vlastnost odstraněna.
Více novinek se dozvíte v naší recenzi. Na stránkách projektu jsou k dispozici ISO obrazy ke stažení, ale pozor! Nová Fedora je dostupná pouze pro počítače s architekturou i686.
FreeBSD 8
Nejpopulárnější BSD systém se dočkal své osmé významné verze. Ač toto vydání zůstalo tak trochu ve stínu podzimní vlny vydání populárních linuxových distribucí, pozornost si zaslouží, protože novinek je celá řada. Projekt VIMAGE vylepšuje fungování tzv. jails, které jsou podobné zónám v Solarisu. Proces v jednom jail nemůže ovlivnit fungování procesu v jiném jail. VIMAGE toto rozšiřuje také o práci se sítí. FreeBSD také konečně podporuje NFS 4. Vylepšena byla podpora Wi-Fi a routování. Lepší se také situace v oblasti grafiky. Zlepšeny byly ovladače pro karty Intel a ATI. Pro karty nVidia existuje uzavřený ovladač, ale pouze pro 32bitovou architekturu. Všechny překážky pro 64bitový ovladač byly ve verzi 8 odstraněny a ovladač je na cestě. V minulé verzi byla přidána experimentální podpora souborového systému ZFS, nyní byla povýšena na verzi 13 a už není označena za experimentální. Stejně jako v Linuxu i ve FreeBSD můžete nalézt populární desktopové prostředí GNOME a KDE, i když v trochu konzervativnějších verzích (2.26.3, respektive 4.3.1).
FreeBSD 8 je k dispozici v podobě ISO obrazů pro šest různých platforem.
Linux Mint 8 Helena
Měsíc po vydání Ubuntu se objevilo i osmé vydání distribuce Linux Mint, která z něj vychází. S Ubuntu je stále úzce spjato a dá se říci, že se jedná o totožnou distribuci, která pouze přináší jiný vzhled a snaží se o určitá vylepšení.
Nový Linux Mint přináší lehce vylepšený vzhled. Stále si však drží zelený nádech a oproti Ubuntu se liší tím, že má pouze jeden panel místo dvou, což by mělo vyhovovat uživatelům Windows. Nabídku, kterou Mint taktéž řeší vlastním způsobem, je nyní možné konfigurovat. Software manager prodělal vizuální změny. Jedná se o vlastní aplikaci, která se však velmi podobá Synapticu. Vzhled změnil také Update Manager. Aplikace Upload Manager byla rozdělena do dvou aplikací, jedna řeší přenos souborů po protokolech FTP, SFTP, SCP a druhá tyto služby zpřístupňuje z panelu. Vývojáři také své aplikace otevřeli ostatním distribucím. Byly odstraněny loga Linux Mintu a upraveny závislosti tak, aby šly bez problémů nainstalovat do Ubuntu.
Linux Mint 8 s GNOME, zdroj linuxmint.com
Linux Mint je k dispozici ve dvou edicích – Main Edition, která má 688 MB, a Universal Edition, která má 1GB, obsahuje více softwaru a také českou a slovenskou lokalizaci.
Ulteo Open Virtual Desktop 2.0
Poté, co byl Gaël Duval „odejit“ z Mandrivy, společnosti, kterou založil, pustil se do dalšího projektu – Ulteo. Původně se mělo jednat o další distribuci, která měla uživatelům přinést maximální pohodlí a prostě fungovat. Nakonec se ale z Ultea vyloupl projekt, který přináší zajímavé nápady na poli virtualizace systému a aplikací.
Prvním veřejným počinem Ultea byl OpenOffice.org v prohlížeči, z něhož se stal rázem jednoznačně nejpropracovanější online kancelářský balík. Poté byl prezentován celý linuxový operační systém v prohlížeči. Dále se začal projekt zaměřovat na spojení světů Linuxu a Windows.
A takto nějak funguje Open Virtual Desktop, zdroj ulteo.com
Nový Open Virtual Desktop přináší virtualizovaný desktop, pomocí něhož lze spouštět jak aplikace pro Windows, tak pro Linux. Oproti minulé verzi však uživatelé nemusí spouštět celý desktop, ale kliknutím na odkaz v prohlížeči mohou spustit samostatnou aplikaci. OVD 2 je k dispozici také sdílení adresářů pro snadnější spolupráci. Přidává podporu pro Windows Server 2003 a dokáže běžet na EC2 od Amazonu. Ulteo OVD může být nainstalováno na Ubuntu, Red Hat Enterprise Linux, CentOS a Fedoru. Lze také stáhnout kompletní instalaci, která již systém obsahuje (Ubuntu).
Ulteo Open Virtual Desktop je open source a můžete si jej stáhnout a vyzkoušet i vy.
