Začátek: Netbook MSI Wind U100: s Linuxem je kamarád
Pod povrchem
Základní deska a grafická karta
Notebook MSI Wind je osazen standardním čipsetem Intel 945GSE s jižním můstkem ICH-7. Dále je na něm integrován procesor Intel Atom N270 a severní můstek i945GME. Grafickou kartu zastupuje Intel GMA 950 (400MHz).
Mikroprocesor
Srdcem celého počítače je jednojádrový třicetidvoubitový mikroprocesor Intel Atom N270 (Diamondville), který v notebooku tluče maximální frekvencí 1,6 GHz. Jeho L2 cache je veliká 512 kB a rychlost FSB dosahuje hodnot 533MT/s při TDP 2,5W. Uživatele potěší přítomnost technologií, jako jsou Hyper-Threading nebo například Intel SpeedStep. Výrobce nezapomněl na četná rozšíření - jmenujme např.: MMX, SSE, SSE2, SSE3, SSSE3. Co nepatrně zamrzí, je chybějící podpora virtualizace (Intel VT). Dobrou zprávu mám ovšem pro OverClockery - na internetu lze v tuto chvíli najít několik návodů, které detailně popisují přetaktovaní procesoru a tím pádem navýšení výkonu. Pro úplnost dodávám, že čip mikroprocesoru je umístěn v pouzdře Micro-FCBGA8 a na jeho celkové ploše 25mm2 naleznete téměř 47 milionů tranzistorů. Částečný výpis souboru procinfo.
Pevný disk
V notebooku MSI Wind bylo SSD zařízení nahrazeno klasickým 2,5" SATA diskem. Exemplář, který jsem si zakoupil, obsahoval harddisk Western Digital Scorpio (WD800BEVS) o kapacitě 80 GB. Výrobce u něj udává přístupovou dobu 12 ms, velikost cache 8 MB a rychlost otáčení ploten 5400 otáček za minutu. Jste-li nešikové jako já, pak vás jistě potěší velmi vysoká odolnost proti nárazu (až 250G za provozu a 900G ve vypnutém stavu). Díky technologii WhisperDrive, vyhledávacímu algoritmu SoftSeek a použití kapalinových ložisek disk navíc téměř neuslyšíte. Nesmíme také zapomenout na nízkou spotřebu, která je srovnatelná s disky o rychlosti 4200 otáček za minutu.
Jste-li opravdu nároční na kapacitu pevného disku, pak vás jistě potěší fakt, že původní disk lze během několika málo minut bezproblémově vyměnit za jiný. Osobně jsem zkoušel disk stejné značky o kapacitě 320 GB a rychlosti 7200 RPM. Musím vás ale upozornit, že rozebráním krytu (pod kterým je pevný disk uložen), zřejmně ztratíte záruku na celý výrobek. Co bych uživatelům doporučil, je přenastavení power managementu. Výchozí nastavení se mi zdá příliš agresivní. Upravit ho můžete například příkazem sudo hdparm -B 192 /dev/sda. Částečný výstup smartctl.
Paměť
Notebook disponuje přímo na desce jedním gigabajtem paměti RAM typu DDR-2 s nominálním frekvencí 667 MHz. Další rozšíření RAM nebude díky jednomu volnému SO-DIMM slotu vůbec žádný problém. Shánět se budete po paměti s označením PC2-5300.
Síťová karta (ethernet)
O kabelové spojení s okolními počítači se stará karta Realtec RTL8101E (PCI Express). Maximální rychlost rozhraní je tedy 100Mbit/s FD. Přiznám se, že u nového zařízení, jako je tento notebook, bych očekával přítomnost gigabitového ethernetu nebo alespoň podporu MDI/MDI-X.
Bezdrátová síťová karta (wifi)
O spojení s vašimi wifi vysílači (802.11b/g) se bude snažit bezdrátová karta Realtec RTL8187SE (PCI Express). Jedná se o jediné zařízení, které po instalaci Kubuntu Hardy Heron ve výchozím stavu nefunguje. Abyste se mohli připojovat k ostatním sítím, je potřeba stáhnout aktuální linuxový ovladač, případně kartu vyměnit za jiný typ. Doporučováno je například za kartu Intel PRO/Wireless 3945ABG.
Bezdrátová síťová karta (bluetooth)
Ke spojení mezi telefonem a notebookem často využívám technologie bluetooth. Zde výrobce použil vlastní modul s označením MS-6837D. Jedná se o bluetooth druhé generace s EDR (Enhanced Data Rate). Maximální rychlost přenosu tedy činí tři megabity za sekundu.
Zvuková karta
Reproduktory rozhýbává opět čip Realtec. Jedná se konkrétně o typ ALC888 (7.1+2 Kanály HDAC). Při použití integrovaných reproduktorů jeho kvality ale asi nedoceníte.
Na co jsme zapomněli?
Napájecí zdroj
Napájecí zdroj notebooku sice nepatří mezi obry (97 × 23 × 48mm), ale pokaždé, když ho musím brát s sebou na cesty, si přeji, aby byl poloviční. Společně s přívodní šňůrou váží 370 gramů a váš notebook z nuly na 100 % nabije za dvě hodiny a 49 minut.
Baterie
Notebooky MSI Wind se k nám dováží prozatím bohužel se slabší tříčlánkovou baterií (Li-On 2200 mAh - výdrž přibližně dvě hodiny). Do budoucna se plánuje dovoz náhradních šestičlánkových baterií (výdrž přibližně pěti hodin).
Jaký je skutečně MSI Wind?
Jak už jsem řekl v úvodu - počítač používám v práci i doma necelé dva měsíce. Za tuto dobu jsem nenarazil na žádný větší problém či zásadní nedostatek. Co by se rozhodně dalo vylepšit, je výdrž stroje, která v průměru činí dvě hodiny.
Úmyslně jsem v textu neuvedl žádnou tabulku, neboť výdrž je značně závislá na aktivovaných zařízeních (bluetooth, wifi), frekvenci procesoru (lze ji řídit od 800 MHz až po 1,6 GHz) a v neposlední řadě také na použitém operačním systému/distribuci a běžících programech. Zde však čekám, že na trh brzy přijdou šestičlánkové baterie, které uspokojí i ty nejnáročnější uživatele. Drobné úpravy by výrobce mohl provést na zmiňovaném touchpadu a také reproduktorům by neuškodilo, kdyby byly malinko větší a kvalitnější.
Notebook je jinak celkově vzato poměrně slušně vybaven a stačí na většinu běžných úkonů. Bez problému si na něm především díky velké a kvalitní klávesnici napíšete text v OpenOffice.org, odešlete e-mail z Thunderbirdu nebo pustíte film v Kaffeine. Kvůli slabší grafické kartě není příliš vhodný pro hráče (graficky náročných) her. Potěšující je pro mě téměř 100% podpora Linuxu. Koupíte-li si tento stylový mininotebook, budou vám ho kolegové i kolegyně závidět a vy si budete muset zvyknout, že jste stále středem pozornosti.
S notebookem MSI Wind U100 se vydala firma MSI podle mého názoru tím správným směrem. Na poli mininotebooků zase o kousíček zvedla pomyslnou laťku nejen kvality, ale i ergonomie a já jsem zvědavý, jak bude v budoucnu dále pokračovat a jak na to budou reagovat ostatní výrobci obdobných zařízení.
Fotky zařízení vytvořil Petr Manek.